|
|
Optimalizace uspořádání krajiny modelového území
Machová, Alexandra
Diplomová práce se zabývá možnostmi optimalizace krajiny v modelovém území obcí Polička a Pomezí v Pardubickém kraji. V teoretické části je pozornost věnována historickému vývoji zemědělství, aktuálnímu stavu půdy v ČR a možnostem zlepšení stávajícího stavu především formou pozemkových úprav. V praktické části diplomové práce byly na základě detailních rozborů vydefinovány problémová místa území. Výsledkem práce je mapa návrhu optimalizačních opatření a soupis doporučení nejen pro uživatele zemědělské půdy. Studie samotná má především sloužit jako podklad pro případné pozemkové úpravy nebo jiné úpravy v území.
|
|
|
Identita krajiny a rozvoj venkova
Čechová, Barbora
Tato diplomová práce se ve své teoretické části zabývá problematikou udržitelného roz-voje venkova. Pozornost zaměřuje na aktuální problémy zemědělské krajiny ČR a zmiňuje se i o požadavcích Evropské úmluvy o krajině. Práce definuje hodnoty a problémy na území obce Sobůlky a okrajové části obce Kyjov. Navrhuje jeho rozvoj s podporou zachovalých hodnot a charakteristických znaků této krajiny. Na základě provedených analýz, terénních průzkumů, studia územně plánovacích pod-kladů a rozhovorů s obyvateli byly určeny problémy území. Následně byly posouzeny z hlediska jejich důležitosti a ty zásadní byly dále řešeny v návrhu. Práce předkládá návrh zlepšení, který byl vytvořen za účelem řešení těchto nejdůležitějších problémů: snížení erozní ohroženosti rozlehlých ploch intenzivně zemědělsky obhospodařované krajiny, zlepšení vodního režimu, zvýšení prostupnosti krajiny a zvýšení podílu rozptýlené zeleně v krajině. Výsledkem práce je návrh změn a opatření, prostřednictvím kterých řeší aktuální problémy zdejší krajiny. Zároveň volbou vhodných opatření a krajinných prvků zvyšuje ekologickou hodnotu území a podporuje zachování její identity.
|
|
|
Možnosti optimalizace zemědělské krajiny
Kovářová, Marta
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi optimalizace zemědělské krajiny. V literárním přehledu se práce věnuje nejprve analýze zemědělské krajiny v ČR. Na základě této analýzy představuje problémy, kterým zemědělská krajina čelí. Práce předkládá nápravná opatření, jimiž je možné tyto problémy eliminovat. Zvláštní pozornost je věnována nástrojům pozemkových úprav, konkrétně komplexním pozemkovým úpravám, které jako jedna z možností celkově řeší optimalizaci zemědělské krajiny v našich podmínkách. Práce poukazuje na jejich přínosy ale i na omezení jejich využití. Za modelové území bylo vybráno k.ú. Dalešice patřící do kraje Vysočina. Na základě rozborů byly definovány problémy území. Po způsobu plánu společných zařízení byla navržena opatření, jejímž cílem je narušenou zemědělskou krajinu optimalizovat. Návrh obsahuje vhodná protierozní a vodohospodářská opatření, Územní systém ekologické stability, doplnění cestní sítě a opatření pro obnovu stability a charakteru krajiny. Záměrem je předložená studie jako podklad pro zpracování plánu společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav. V závěru práce jsou definované všeobecné doporučení pro uživatele zemědělské půdy.
|
|
|
Ptáci zemědělské krajiny a pokles populace čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v okresu Rakovník
Gregorková Vicjanová, Vladimíra ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Diplomová práce zpracovává tematiku ptactva zemědělské krajiny okresu Rakovník o rozloze 930 km2, který se rozkládá asi 35 km západně od Prahy. Práce je zaměřena zejména na výskyt čejky chocholaté (Vanellus vanellus) v této oblasti. Bylo navštíveno celkem 19 míst, kde byl v dřívějších letech monitorován výskyt čejky chocholaté. Čejka chocholatá byla vyhledána pouze na čtyřech z těchto lokalit. Prokázané hnízdění nálezem tří kuřat čejky chocholaté bylo zjištěno na jednom ze sledovaných míst - u obce Petrovice (dne 11. 5. 2017). Diplomová práce analyzuje data získaná monitoringem oblastí s prokázaným (i mimohnízdním) výskytem čejky chocholaté a dále je porovnává se sčítáním Milana Tichaie z let 2012 až 2016. Z pozorování Milana Tichaie vyplývá, že stavy hnízdících čejek chocholatých v rakovnické krajině ubývají, byť rakovnickou krajinou protahují v relativně velkém počtu. Např. v roce 2014 byly ve sledovaných lokalitách popsány tři případy úspěšného hnízdění, ale v době mého pozorování v roce 2017 již jen jedno. Výskyt čejky chocholaté ve studované oblasti je dáván do souvislosti se stavem zemědělské krajiny Rakovnicka. V závěru práce jsou nastíněna opatření Ministerstva životního prostředí, která si kladou za cíl zlepšení hnízdních podmínek čejky chocholaté v zemědělské krajině. Tím je zakládání...
|
|
| |
|
|
Hodnocení vlivu vybraných agroenvironmentálních opatření a krajinných prvků na avifaunu
Slavkovský, Radim
Cílem této práce, s názvem Hodnocení vlivu vybraných agroenvironmentálních opatření a krajinných prvků na avifaunu, bylo v předem určené lokalitě provést mapování ptačích druhů se zřetelem na polní ptáky v závislosti na prováděných nebo provedených AEO a zakládání nových krajinných prvků. Pro určení míry vlivu opatření na jednotlivé druhy byla použita relativní bodová metoda. Pomocí této metody bylo v mapovaném území zaznamenáno celkem 453 jedinců v 37 druzích, u nichž byl zkoumán vliv těchto opatření. Ze 14 druhů označených pro potřeby této práce jako polní ptáci bylo pozorováno 10 druhů. Oba druhy opatření prokázaly vliv na druhové složení a početnost ptačích populací ve sledovaném území. Usuzovat na vliv těchto opatření, na ptačí populace zemědělsky využívané krajině z dlouhodobého a globálního hlediska, však není s ohledem na krátkodobost sbíraných dat možné. V dané lokalitě bude nutné pokračovat v ornitologických průzkumech a posuzovat vliv jednotlivých opatření v dlouhodobějším časovém horizontu.
|
|
|
Liniové prvky v zemědělské krajině pohraničí Plzeňského kraje
Černík, Lukáš ; Kabrda, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá vývojem liniových prvků v zemědělské krajině pohraničí Plzeňského kraje. Hodnocením vývoje linií práce zkoumá změny v mikrostruktuře krajiny. Pomocí ukazatele "hustota linií v zemědělské krajině" byl porovnáván stav krajiny v polovině 20. století a v současnosti. Linií v zemědělské krajině výrazně ubylo, jak bylo předpokládáno. Nejvíce ubylo linií komunikací, mírně přibylo liniových porostů suché vegetace i linií vlhkých vodotečí. Největší úbytek délky za sledované období zasáhl nejužší a úzké linie, širokých linií v krajině naopak přibylo. Úbytek liniových prvků byl výraznější v oblastech postižených odsunem českých Němců, než v oblastech, kde zůstalo žít původní české obyvatelstvo. Podařilo se prokázat předpoklad, že populační změny měly vliv na výraznější změny v mikrostruktuře krajiny těchto území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Okraje polních cest jako zdroj biodiverzity (případová studie na epigeických broucích)
JELÍNEK, Jan
Byla sledována druhová rozmanitost, aktivita, vyrovnanost a antropogenní ovlivnění epigeických brouků na transektu pole pšenice, biokoridor (polní cesta s doprovodnou vegetací) a pole řepky. Materiál byl sebrán metodou zemních pastí během června až září 2016 v katastrálním území obce Božetice v okresu Písek v jižních Čechách. Celkem bylo zjištěno 38 druhů a 567 exemplářů brouků. Aktivita epigeických kolísala mezi společenstvími na polní cestě a zkoumanými lokalitami, největší aktivita byla zjištěna v polních kulturách a nižší na polní cestě. Index antropogenního ovlivnění byl na studijních plochách rozdílný (pšenice 2,5, polní cesta 12 a řepka 0). Z výsledků odchytu je zřejmé, že všechny studijní plochy jsou velmi silně ovlivněny lidskou činností v krajině. Reliktních druhů bylo odchyceno v celkovém součtu na všech lokalitách pouze (drabčíci a střevlíci) 20% a eurotopních druhů 80%. Náročnější druhy se prakticky vůbec nevyskytovaly na polních kulturách. Na polní cestě se vyskytovalo nejvíce reliktů druhého řádu v počtu 6 druhů. Jejich aktivita ale byla nízká. Vyrovnanost společenstva v agroekosytémech byla nízká (2,331 2,474). Nejvyšší vyrovnanost byla zjištěna na polní cestě (3,04). Vícerozměrná podobnost společenstev podle beta diverzity dokázala, že druhové složení napříč lokalitami je velmi vyrovnané. Pro zvýšení diverzity by bylo vhodné změnit osevní postup a snížit agrotechnické zásahy v lokalitě, dále zařadit více mimoprodukčních ploch s remízky, stromy a keři. Biokoridor ve formě polní cesty plní částečně úlohu stabilizačního prvku v krajině tím, že zvyšují početnost druhů bezobratlých redukujících škůdce a plevele.
|
|
|
Ohrožení ptáci zemědělské krajiny- přednáška a pracovní list
BUCHALOVÁ, Martina
Ptáci zemědělské krajiny jsou v současné době nejrychleji mizejícími druhy ptáků. Jejich úbytek souvisí s intenzitou a způsobem hospodaření v této krajině, proto je nutné o této problematice dostatečně informovat širokou veřejnost. V rámci diplomové práce byla vytvořena přednáška a pracovní list pro studenty středních škol zaměřený na tuto problematiku.
|
|
| |
host ::
RSS.