|
|
Riziková analýza vodovodu obecního typu
Potyšová, Petra ; Třasoňová, Pavla (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo analyzovat vodovodní síť v obci Klobouky u Brna pomocí softwarové aplikace WaterRisk za použití jednoduché a komplexní metodiky. Na vodovodní síti bylo provedeno měření zákalu jako praktická podpora nežádoucích stavů. Rovněž byl proveden podrobný průzkum obce Klobouky u Brna. Přidanou hodnotou diplomové práce byla konzultace s provozním technikem ve společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. o zdroji vody a úpravně vody, ze které se voda přebírá pro obec Klobouky u Brna.
|
|
|
Zákal vody ve vodovodních sítích
Janča, Štěpán ; Kocůr, Pavel (oponent) ; Ručka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnutí dostupných poznatků v oblasti analýzy výskytu zákalu ve vodovodní síti a následný návrh metody měření potenciálu vzniku zákalu na případové studii. V první části práce je zpracována formou rešerše problematika současného stavu jakosti pitné vody ve veřejných vodovodech se zaměřením na zákal, vznik zákalu a legislativní úprava ukazatelů pitné vody a způsoby měření potenciálního výskytu zákalu. V druhé části práce je vypracována metodika na měření potenciálu vzniku zákalu ve vodovodní síti. Metodika je aplikována v případové studii tlakového pásma Hrbová, které je součástí distribuční sítě města Vsetín. V rámci případové studie je vypracována statistická analýza odběrů a matematický model tlakového pásma Hrbová.
|
|
|
Účinnost úpravy vody s využitím membránové filtrace
Zelinová, Kristína ; Kolesíková, Lucie (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
V prvej časti tejto diplomovej práce sú stručne zhrnuté požiadavky na pitnú vody podľa súčasnej legislatívy platnej na území Českej republiky a Slovenskej republiky. Zároveň sú uvedené ich zmeny, ktoré nastanú implementáciou novej európskej smernice 2020/2184 o kvalite vody určenej na ľudskú spotrebu. Na tieto zmeny nadväzuje potreba aplikácie nových spôsobov úpravy vody, jednými z nich sú membránové technológie. Membránovým technológiám je venovaný zvyšok práce. Najprv sú zhrnuté súčasné poznatky o princípe ich fungovania a kategórie, do ktorých sú rozdelené. Ďalej sú priblížené procesy, týkajúce sa ich údržby. Uvedené sú aj konkrétne príklady úpravní vody v Česku a na Slovensku, kde boli membránové procesy aplikované. Praktická časť práce je zameraná na otestovanie konkrétneho ultrafiltračného membránového modulu v laboratórnych podmienkach. Súčasťou je optimalizácia filtračného procesu a overenie možností odstránenia znečistenia z povrchovej vody. V závere sú vyhodnotené namerané hodnoty.
|
|
|
Revize ochranných pásem vybraného vodního zdroje
Chocholáčková, Zuzana
Bakalářská práce řeší problematiku ochranných pásem vodních zdrojů, konkrétně podzemního zdroje, který zásobuje obec Dlouhou Lhotu pitnou vodou. Práce je rozdělena na několik kapitol. Literární rešerše je první kapitolou a popisuje vodohospodářskou legislativu, problematiku jakosti a znečištění vod, a také nástroje pro ochranu vod. V dalších kapitolách je přiblížena charakteristika zájmového území, ve které jsou zhodnoceny přírodní i hospodářské podmínky. Práce podrobně popisuje vodní zdroj a jeho parametry. Na tuto část navazuje analýza rizik ohrožujících jakost, vydatnost či zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Dále jsou pomocí grafů vyhodnoceni vybraní ukazatelé jakosti vody, konkrétně elektrolytická konduktivita, pH, barva, zákal, amonné ionty, dusičnany, dusitany, mangan, železo a CHSKMn. Na základě výše shrnutých údajů jsou v posledních kapitolách navrhnuta taková opatření, která by kvalitu vody v podzemním zdroji v obci Dlouhá Lhota mohla zlepšit. Ochranu zájmového vodního zdroje vykonávají pásma hygienické ochrany (PHO), která byla stanovena v 80. letech minulého století a jsou již nevyhovující. Dalším bodem je tedy návrh jejich revizi podle platné legislativy.
|
|
|
Využití polyaspartátu draselného pro zajištění krystalické stability vín
Meredová, Karin
Diplomová práce na téma „Využití polyaspartátu draselného pro zajištění krystalické stability vín“ je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část věnovala pozornost obecné definici koloidu a rozdělení disperzních soustav. Dále se zabývala popisem různých druhů zákalů v souvislosti s vínem. Tyto zákaly byly podrobně rozebrány, spolu se způsoby a možnostmi prevence vůči nim, prostřednictvím nejčastěji aplikovaných stabilizačních přípravků (karboxymethylcelulóza, kyselina metavinná, arabská guma). Experimentální, tedy praktická část, se zabývala samotným provedením pokusu. Principem bylo zaměření se na již v praxi používané přípravky, a jejich následné porovnání s přípravkem novým na bázi polyaspartátu draselného. Stabilizační přípravky se v rozdílných koncentracích, variantách a kombinacích přidaly do nestabilního vína. Následně se vína s patřičnými preparáty nalahvovaly a ve dvou variantách (sklepní teplota, pokojová teplota) uskladnily. Po celý čas skladování se u jednotlivých možností zkoumala změna barvy vín a tvorba krystalických zákalů. Od každé varianty se založily tři stejné láhve pro ověření potencionálních rozdílů při otevírání a hodnocení přípravků v závislosti na čase. Vína byla podrobena několika metodám vyhodnocení (vizuální kontrola, gravimetrie, vyhodnocení na přístroji Alpha, pH, turbidita). Závěrem byly výsledky pokusu statisticky vyhodnoceny a zpracovány. V návaznosti na tyto výsledky byl doporučen další výzkum na dané téma.
|
|
|
Vlastnosti jemných nezpevněných sedimentů ve vodovodní síti
Dukát, Petr ; Sucháček, Tomáš (oponent) ; Ručka, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vlastnostmi jemných nezpevněných sedimentů, které se přirozeně vyskytují ve vodovodním potrubí. Pomocí rešerše literatury zaměřené na problematiku v oblasti jemných nezpevněných sedimentů byla stanovena metodika měření, která díky sedimentačním vlastnostem částic resuspendovaného materiálu slouží k lepšímu pochopení chování sedimentu ve vodovodní síti. Během řízeného proplachu vodovodní sítě byly na předem vytipovaných místech odebrány vzorky jemných nezpevněných sedimentů, které byly následně v laboratorních podmínkách podrobeny sedimentačnímu pokusu dle stanovené metodiky. Sedimentační pokus zahrnoval měření zákalu po dobu nutnou ke splnění limitní hodnoty zákalu danou vyhláškou stanovující hygienické požadavky pro pitnou vodu. Výsledky měření jsou důležitou vstupní informací pro simulaci šíření silně zakalené vody ve vodovodní síti při zákalové události.
|
|
|
Modelový výzkum účinnosti separačních technologií úpravy vody
Hofmanová, Lucie ; Látal,, Milan (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá účinností separačních technologií při úpravě vody. První, teoretická část, ve svém úvodu zmiňuje druhy znečištění, které se vyskytují v povrchových vodách. Dále jsou rozebírány mezičásticové interakce ovlivňující stabilitu koloidních disperzí. Následuje popis principu, postupu, mechanismů koagulace a faktorů ovlivňujících tento proces. Na kapitolu zabývající se typy úprav vody navazuje detailnější popis jednotlivých separačních technologií používaných na úpravnách. Důležitou pasáží v teoretické části práce je popis materiálů a činidel používaných při laboratorních pokusech. Jsou zde charakterizovány koagulanty nanoželezo a vodní sklo sodné a dále filtrační materiály Bayoxide E33, CFH 0818, aktivní uhlí FILTRASORB 100 a křemičitý písek DORSILIT. V experimentální části práce je rozebrán postup sklenicové optimalizační zkoušky. Míchací kolona určená pro tuto zkoušku byla při provádění laboratorních pokusů využita pro koagulaci s použitím nanoželeza a vodního skla sodného. Zkoumána byla efektivita vybraných koagulantů při odstranění zákalu z vody během sedimentace vloček vzniklých v reakčních nádobách. Dále byla zjišťována účinnost jednotlivých filtračních materiálů při odstraňování zákalu z vody s obsahem nanoželeza/vodního skla sodného. Na závěr je provedeno srovnání a vyhodnocení výsledků pokusů, součástí jsou i fotografie pořízené v průběhu experimentů.
|
|
|
Využití alternativních koagulantů při úpravě vody
Hofmanová, Lucie ; Zelený, Zdeněk (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím alternativních koagulantů při úpravě vody. První, teoretická část, ve svém úvodu zmiňuje typy úprav pro jednotlivé kategorie surové vody, související zákony a vyhlášky. Dále popisuje princip, mechanismy koagulace a faktory ovlivňující tento proces. Rozebírá také postup sklenicové optimalizační zkoušky, která byla prováděna v rámci experimentální části bakalářské práce. Jedna z kapitol je pak věnována polymerům a kovovým koagulantům na bázi hliníku a železa běžně požívaným při úpravě vody. Zahrnuje detailnější popis polymerů přírodního původu moringy olejodárné a chitosanu. Tato dvě koagulační činidla a síran hlinitý byly použity v druhé experimentální části práce. Bylo provedeno několik sérií laboratorních sklenicových zkoušek za účelem zjištění efektivity vybraných koagulantů při odstranění zákalu z vody. Na závěr je provedeno srovnání a vyhodnocení výsledků koagulačních pokusů, součástí jsou i fotografie pořízené v průběhu sklenicové optimalizační zkoušky.
|
|
|
Závislost kvalitativních ukazatelů sladu na teplotě rmutování při přípravě sladiny
Zlámalová, Petra ; Sachambula, Lenka (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením závislostí kvalitativních parametrů sladu na teplotě rmutování při přípravě sladiny. Teoretická část je zaměřena na technologii výroby sladu, kde jsou popsány suroviny výroby, etapy výroby, druhy a kvalitativní vlastnosti sladu. Dále se práce zabývá popisem výroby sladiny a jsou zde také popsány metody použité pro stanovení vybraných kvalitativních parametrů sladů. V experimentální části byl stanoven extrakt, viskozita, čirost, zákal, barva, doba zcukření, pH, dosažitelný stupeň prokvašení a obsah beta-glukanů v závislosti na teplotě rmutování. Na základě těchto závislostí byly dané vzorky porovnány a diskutovány vlivy teplot. Nejvyšší extrakt světlého a karamelového sladu byl získán při 70 °C, u barveného sladu při 50 °C. Nejnižší viskozita sladiny světlého i barevného sladu byla získána při 65 °C, u karamelového při 50 °C. Nejnižší zákal byl získán při 65 °C. Ideální barva sladiny všech druhů sladu byla změřena při všech teplotách rmutování. Ideální hodnoty pH všech sladů byly získány při teplotě 70 °C. K dokonalému zcukření sladiny za ideální čas došlo při teplotách 70-85 °C. Nejvyšší dosažitelný stupeň prokvašení byl získán u všech druhů sladů při 65 °C, kdy došlo i k nejvyššímu nárůstu obsahu beta-glukanů.
|
|
|
Kontaminace pitné vody ve vodovodním systému
Černíková, Eva ; Třasoňová, Pavla (oponent) ; Ručka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je zhodnotit možné příčiny a důsledky kontaminace pitné vody ve vodovodním systému. V úvodu se obecně seznamujeme s problematikou dodávky vody a novodobým přístupem k distribuci pitné vody. Dále jsou zde popsány jednotlivé části vodovodní sítě, a jak fungují. Také se pozastavíme nad problematikou kontaminace pitné vody. Jaké jsou možné mechanismy kontaminace, co způsobuje zákal a které mikroorganismy jsou nejčastějším zdrojem nákazy. V poslední části je přehled událostí, kdy došlo ke kontaminaci pitné vody a jaké z toho plynuly důsledky. Ke každému případu je na začátku zhotoven krátký formulář, který shrnuje podstatné informace o případu a umožní rychlou orientaci v problému.
|
host ::
RSS.