|
|
Vlastnosti reprodukčních biotopů a biodiverzita obojživelníků na výsypkách Mostecka
Budská, Daniela ; Bejček, Vladimír (vedoucí práce)
Výsypky po těžbě hnědého uhlí představují nová rozsáhlá stanoviště, která díky členitému reliéfu nabízejí vhodné biotopy pro řadu druhů organismů. Na nepropustném podloží třetihorních jílů zde vznikají v terénních sníženinách podmáčená až zatopená stanoviště, vyšší partie mají naopak spíše xerotermní charakter. Na nerekultivovaných výsypkách se tak vytváří pestrá mozaika stanovišť. Navzdory přírodovědné hodnotě těchto oblastí, v České republice stále převažuje využívání technické rekultivace, během které dochází k zarovnání terénu a likvidaci většiny vodních ploch. Cílem studie je porovnání prostředí nerekultivovaných a rekultivovaných výsypek, konkrétně nabídky a vlastností vodních ploch (rozloha, hloubka, sklon břehů, oslunění atd.) a zjistit, zda se na výsypkách liší druhová diverzita obojživelníků. Následně porovnat tyto post-těžební plochy s dalšími typy krajin těžbou neovlivněnými.
|
|
|
Historický a budoucí vývoj vodních prvků v těžbou dotčeném území Severočeské hnědouhelné pánve.
Vodrážka, Václav ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj vodních prvků v území narušeném těžbou hnědého uhlí v Severočeské hnědouhelné pánvi a Sokolovské pánvi. V minulém století došlo vlivem těžby hnědého uhlí k destrukci krajiny a tím i narušení vodního režimu. Přechod z hlubinné těžby na povrchové dobývání hnědého uhlí zapříčinil zánik obcí, pozemních komunikací, železnic, půdy i zeleně. Vodní plochy byly vysušeny a vodoteče převedeny do nových umělých koryt. Nyní se člověk snaží zahlazovat následky zásahu do přírody obnovou krajiny, tvorbou a ochranou životního prostředí. Tato snaha je realizována pomocí rekultivací. Řešeny jsou zde především vodohospodářské rekultivace, vyhodnocení změn vodních složek v různém časovém období v zájmovém území a význam těchto změn pro krajinu, kterou tady zanecháme budoucím generacím.
|
|
|
Dynamika rozvoje fytoplanktonu Brněnské přehrady v závislosti na podmínkách prostředí
Straková, Lucie
Brněnská přehrada je typickým příkladem oslabené ekologické stability vodního prostředí. Tato vodní plocha se již několik let potýká s problémem antropogenní eutrofizace, jež vznikla v důsledku neustálého přísunu biogenních prvků z povodí. Nadměrné množství živin a příznivý vliv teplotní stratifikace zvyšuje konkurenceschopnost sinic. Ty se stávají každoročně dominantou fytoplanktonu a jejich abnormální množství zhoršuje vlastnosti vody a její využití. Odolné klidové stádium sinic tzv. inokulum je navíc uloženo v horních vrstvách dnového sedimentu po mnoho let. Nadměrnou primární produkci nejsou následně schopni redukovat ani přirození konzumenti sinic a řas. Sinice uvolňují do svého okolí toxické sekundární produkty metabolismu jež působí nepříznivé na produkci ryb, zdravotní stav ostatních vodních organizmů i člověka. Obrovský nárůst vodního květu se stává již po několik let předmětem výzkumu po celém světě. Bylo upuštěno od užívání jednorázových aplikací algicidních látek. Základem je nyní hledání dlouhodobého řešení, jež bude zlepšovat kvalitu vody a alespoň částečně navracet stabilitu celému ekosystému. Po dlouhodobém sledování vývoje fytoplanktonu se na Brněnské přehradě začaly uskutečňovat opatření k omezení rozvoje vodního květu. Pozornost je primárně věnována přítoku minerálních živin z povodí a ošetření sedimentů, v nichž je uloženo inokulum sinic. Následují zásahy přímo v těle nádrže. Důraz je kladen zejména na snížení konkurenceschopnosti sinic a omezení kyslíkových deficitů vznikajících v důsledku rozkladu nezpracované biomasy. Nové řešení spočívá v promíchávání jednotlivých vrstev vodního sloupce a nastolení rovnováhy. V neposlední řadě jsou součástí opatření také změny ve složení rybí obsádky. Odlov herbivorních ryb a vysazení dravých druhů by mělo pomoci k obnovení funkčního potravního řetězce.
|
|
|
Realistické zobrazení 3D krajiny
Wilczák, Martin ; Bartoň, Radek (oponent) ; Mikolov, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce zkoumá a popisuje metody používané pro realistické zobrazení 3D krajiny v reálném čase. Krajinou je zde myšlen terén, obloha s různými atmosférickými jevy, vodní plochy a vegetace. U každé dílčí části jsou rozebrány různé metody, jejichž výhody a nevýhody jsou poté brány na zřetel. Dále je popsán navržený program, který umožňuje zobrazování modelu terénu a oblohy, s použitím vybraných metod pro jednotlivé součásti. Pro zobrazování jsou použity knihovny SDL a OpenGL.
|
|
|
Návrh naučně rekreačních prvků v těžební krajině v oblasti Napajedla-Spytihněv
Trávníčková, Soňa
Cílem diplomové práce jé návrh naučně rekreačních prvků v krajině těžby štěrkopísků. Řešené území se nachází na rozmezí katastrálních území města Napajedla a obce Spytihněv, ve Zlínském kraji v okrese Zlín. Těžebny leží v údolní nivě řeky Moravy. Teoretická část se zabývá literárním přehledem, směrovaný na drobné stavby v krajině a prvky používané pro rozvoj rekreačního potenciálu území. Tato část byla řešena formou rešerše odborné literatury. Dále řeší širší územní vztahy s vazbou na rekreaci, komplexní přírodní podmínky a charakteristiky území. Praktická část pak vyhodnocuje terénní průzkum a SWOT analýzu. Celkovým výsledkem je návrh jednotlivých zastavení naučné stezky, jejich náplň a doprovodných edukačních prvků. To vše je také zakresleno v mapových přílohách, výkresových přílohách a uvedeno v technické zprávě. Závěrem je navržen rámcový rozpočet naučné stezky, financování a možná propagace. Po ukončení těžby a úpravě území pro rekreační využívání krajiny by návrh mohl být podkladem pro realizaci stezky.
|
|
|
České Budějovice- město a voda
NOVÁKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se zabývá vypracováním charakteristiky města České Budějovice se zaměřením na hydrologické poměry, soužití města s vodou a využívání vodních ploch. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část vytváří souhrn informací nejprve fyzicko-geografického, poté i socioekonomického charakteru. Následuje podrobný rozbor dvou hlavních toků Vltavy a Malše, které protékají sledovaným územím a kapitola zaměřující se na rybniční soustavu vymezené lokality. Z pohledu historického jsou zmíněny především zásahy samotné přírody do života města v podobě kapitoly zabývající se povodněmi. Druhá, aplikační část, obsahuje historickou analýzu vývoje říčního koryta a vodních ploch na území Českých Budějovic sestavenou na základě porovnání mapových podkladů a informací širší datové řady od počátku 18. st. po současnost. Antropogenní činnost a její vliv na samotné město České Budějovice byla promítnuta do sekce řešící ohrožení vodních ploch, jejíž součástí je případová studie, zabývající se možností řešení těchto hazardů a rizik v krajině. Výstupem závěrečné práce je zároveň vytvoření propagačního materiálu pro využití na ZŠ jako doplňující výukový materiál.
|
host ::
RSS.