|
|
Kriminalita na internetu
Zelinka, Petr ; Konečný,, Zdeněk (oponent) ; Soukup, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku internetové kriminality v České republice i ve světě. Popisuje a analyzuje jednotlivé typy této kriminality, použité metody a technologická zařízení. V další části jsou řešeny možné způsoby potlačení internetové kriminality pomocí technických či legislativních opatření.
|
|
|
Kriminalita na internetu
Kosek, Lukáš ; Paclíková, Vlasta (oponent) ; Soukup, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá počítačovou kriminalitou v České republice i ve světě. Zejména se zaměřuje na porušování autorských práv. Popisuje, jakými způsoby zločinci nelegální díla získávají. V další části jsou navrženy různé postupy řešení počítačové kriminality v návaznosti na dotazníkový průzkum.
|
|
|
Návrh ochrany organizace proti škodlivému software.
Vykydal, Tomáš ; Vykydal, Miloslav (oponent) ; Ondrák, Viktor (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je na základě analýzy současného stavu zabezpečení ve sledované firmě navrhnout jednotlivá řešení v místech, kde byly shledány jakékoliv nedostatky. Výsledkem práce je návrh řešení, které výrazně zvyšuje úroveň zabezpečení proti škodlivému software a popis současné situace v problematice škodlivého softwaru a možnosti ochrany proti němu.
|
|
| |
|
|
Rozhraní pro jádro antivirového software
Valouch, Tomáš ; Granát, Jiří (oponent) ; Přibyl, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou vývoje antivirových programů. Zkoumá vývoj virů i antivirů a snaží se odhadnout tento vývoj do budoucna. Je zde uveden návrh rozhraní antivirového programu a jsou diskutovány možnosti a návrh grafického uživatelského rozhraní pro již zmíněný navrhovaný antivirový program. Důležitou částí práce je popis implementace navrhovaného rozhraní.
|
|
|
Studium prekurzorových forem SARS-CoV-2 3-CL proteázy
Nováková, Veronika ; Majerová, Taťána (vedoucí práce) ; Novotný, Marian (oponent)
Virus SARS-CoV-2 (z angl. Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2), původce onemocnění COVID-19 (z angl. coronavirus disease 2019), je obalený virus s pozitivním RNA genomem. Po vazbě viru na receptor buňky a po uvolnění genomu do cytoplazmy dochází k okamžité translaci virového genomu. Překládá se do polyproteinu skládajícího se z nestrukturních proteinů nezbytných pro replikaci viru. Součástí tohoto polyproteinu je také proteáza 3-CL, která se z tohoto polyproteinu autokatalyticky vyštěpuje a dále uvolňuje (a tím aktivuje) jednotlivé proteiny. Vzhledem k této klíčové funkci v replikaci viru se stala proteáza 3-CL významným cílem pro návrh specifických antivirotik. V rámci předložené diplomové práce jsme se zaměřili na studium prekurzorové formy této proteázy, tedy proteázy, která je stále součástí polyproteinu. Prekurzorová forma proteázy 3-CL byla napodobena připojením extramembránového C-koncového fragmentu sousedního proteinu nsp4 o velikosti sto aminokyselin na N-konec maturované formy proteázy. Cílem bylo zjistit, jakým způsobem sekvence přidaná na N-konec maturované proteázy ovlivňuje její enzymové charakteristiky. V rámci práce byly identifikovány mutace N-koncového štěpného místa, které zabrání rozštěpení prekurzoru na maturovanou formu, což umožňuje získání purifikované...
|
|
|
Role proteinu IFI16 při virové infekci
Karchňák, Jan ; Šroller, Vojtěch (vedoucí práce) ; Poláková, Ingrid (oponent)
5 Abstrakt Viry jsou obligátními vnitrobuněčnými parazity způsobujícími širokou škálu onemocnění. Během evoluce se u všech organismů, včetně lidí, vyvinuly mnohé mechanismy, jak se s virovou infekcí vypořádat. První linie kontaktu s virovou infekcí je tvořena mimo jiné receptory přirozené imunity. Tyto proteiny zajištující detekci s molekulárních vzorů asociovaných s patogeny (PAMPs) a molekulárních vzorů asociovaných s vlastním poškozením (DAMPs). Jedním z těchto receptorů je interferonem γ indukovatelný protein 16 (IFI16), který je zodpovědný za detekci cizorodé a vlastní poškozené DNA v jádře i v cytoplazmě. Ve své struktuře obsahuje dvě DNA vazebné domény HIN, které slouží k jeho na sekvenci nezávislé vazbě na DNA a jednu PYD doménu zprostředkovávající proteinové interakce. V buňce se podílí na regulaci buněčného cyklu, diferenciace a reguluje buněčné stárnutí. Dále spouští nástup nespecifické imunitní odpovědi a svou aktivitou přímo působí jako restrikční faktor mnoha virů. V reakci na to se u virů vyvinuly mechanismy, jakými se jeho aktivitě vyhýbají, a dokonce ho využívají ve svůj prospěch. Klíčová slova: IFI16, STING, DNA detekce, interferony, restrikční faktor, receptory přirozené imunity
|
|
|
Epidemické modely s vakcinací a behaviorálními změnami
LUNGA, Petr
Práce se věnuje kompartmentovým modelům používaným v matematické epidemiologii k modelování dynamiky infekčních onemocnění. Cílem práce bylo seznámit se se základními principy a metodami, které jsou v tomto oboru využívány a naučit se samostatně vytvářet modely a správně interpretovat jejich výsledky. První dvě kapitoly se věnují úvodu do problematiky a tzv. SIR modelům, které jsou základním nástrojem epidemiologického modelování. Další kapitoly obsahují rozšíření základních modelů o vakcinaci a změny chování v populaci. V poslední kapitole jsou dva vlastní modely, které využívají principy z předchozích kapitol. Modely v celé práci jsou simulovány v programu AnyLogic.
|
|
|
Biologický terorismus v kontextu aktuální celosvětové situace
TRSKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zabývá biologickým terorismem a aktuální pandemií covid-19. Cílem práce bylo analyzovat informovanost a znalosti o biologickém terorismu a analyzovat míru obav civilního obyvatelstva z šíření covid-19 v Jihočeském kraji. Práce se rozděluje na dvě části. První část je teoretická. Zde je popsána historie vývoje biologických zbraní ve válce a pro teroristické účely. Dále představím různé formy užití biologických zbraní, jako jsou například pojmy biologická válka nebo biokriminalita. Poté se práce přesune k obecnému rozdělení b-agens. Zde budou představeny baterie, viry, plísně a její druhy. Na obecné rozdělení b-agens navazuje popis způsobu šíření biologických agens a cesty vstupu do organismu. Poté se bude věnovat dekontaminaci, bojovému řádu a typové činnosti složek IZS při společném zásahu. Druhá část, tedy praktická, definuje metody a cíle vlastního výzkumu a výsledky, které jsou kvůli přehlednosti graficky zpracované. Poté jsou výsledky popsány v diskuzi. Hlavním cílem práce bylo analyzovat informovanost a znalosti o biologickém terorismu a analyzovat míru obav civilního obyvatelstva z šíření covid-19 v Jihočeském kraji. Součástí tohoto cíle bylo také potvrdit nebo vyvrátit stanovenou hypotézu: Lidé s úplným vysokoškolským vzděláním budou mít statisticky významně vyšší znalosti o dané problematice než lidé bez úplného vysokoškolského vzdělání. K zajištění těchto informací bylo využito dotazníkové šetření. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 212 respondentů. Výzkum potvrdil stanovenou hypotézu, že lidé s úplným vysokoškolským vzděláním budou mít statisticky významně vyšší znalosti o dané problematice než lidé bez úplného vysokoškolského vzdělání. V závěru práce bylo navrženo opatření, které může znalosti v této oblasti prohloubit.
|
|
|
Představy žáků základní školy spojené s obsahem učiva o virech a způsobech přenosu virové infekce vyjádřené prostřednictvím slovního popisu a nákresem
ZÍKOVÁ, Eva
Cílem této diplomové práce bylo zjistit představy žáků základní školy týkající se virů a virové infekce, a to jak prostřednictvím slovního popisu, tak i za využití nákresu. Dalším úkolem bylo vytvořit výukovou jednotku založenou na kritickém myšlení a práci s textem, na základě které by mělo u žáků dojít k vývoji konstruktů o virové problematice. Literární přehled se zaměřuje na vymezení virů a virové infekce, dále je představeno téma virů v kurikulárních dokumentech, doplněné o analýzu vybraných učebnic přírodopisu. Část literárního přehledu se věnuje metodám výuky s důrazem na práci s textem, jelikož tato metoda byla využita při výzkumném šetření. Samotný výzkum probíhal na dvou základních školách prostřednictvím dotazníkového šetření (ve formě pretestu a posttestu) v kombinaci s implementací navržené výukové jednotky. Výsledky byly následně rozšířeny o informace získané z rozhovorů s vybranými žáky. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že žáci ze sledovaného vzorku měli pouze přibližnou představu hlavně o virech a měli výrazné problémy s popsáním virové infekce. Po implementaci výukové jednotky žáci dosahovali již lepších výsledků. Výuková jednotka jim pomohla v lepší formulaci charakteristiky viru i virové infekce. Rozhovory s vybranými žáky tyto výsledky potvrdily, jelikož se ukázalo, že žáci již byli schopní vlastními slovy popsat průběh virové infekce.
|
host ::
RSS.