Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 56 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Bordetella pertussis a dávivý kašel: Bakterie a její faktory virulence, epidemiologie onemocnění a prevence očkováním.
Bočková, Barbora ; Holubová, Jana (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Bordetella pertussis je gram-negativní bakterie, která je lidským patogenem kolonizujícím horní cesty dýchací. Je původcem onemocnění dávivého kašle, známého také pod názvem černý kašel nebo pertuse. B. pertussis produkuje řadu faktorů virulence, které můžeme rozdělit na toxiny a adheziny. Proti infekci B. pertussis byly vyvinuty nejprve celobuněčné a následně acelulární vakcíny. V posledních dvaceti letech byl celosvětově zaznamenán nárůst případů onemocnění. Tato práce uvede základní informace o B. pertussis a dávivém kašli. Hlavní náplní bude shrnout současnou epidemiologickou situaci, poukázat na důvody zvyšující se incidence a uvést možná řešení současné situace.
Konstrukce geneticky detoxifikovaného kmene Bordetella pertussis pro výrobu nové generace celobuněčné vakcíny
Bočková, Barbora ; Holubová, Jana (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Bordetella pertussis je striktne lidský patogen kolonizující horní cestý dýchací. Zpusobuje respiratorní onemocnení zvane davivý kasel ci pertuse. Zavedení celobunecných vakcín, a nasledne vakcín acelularních, vedlo k výraznemu snízení výskýtu onemocnení a ke snízení prípadu umrtí spojených s infekcí. Epidemiologicka data vsak ukazují výrazný narust výskýtu onemocnení v posledních desetiletích. Duvod vzrustající incidence je pricítan predevsím prechodu z vakcín celobunecných na vakcíný acelularní. Na zaklade výzkumu z posledních let býlo prokazano, ze acelularní vakcíný mají radu nedostatku a je tedý nutne zmenit vakcinacní strategii. Jedním z mozných resení situace je vývoj nove generace celobunecných vakcín se snízenou reaktogenitou. Pro výrobu nove celobunecne vakcíný býl pripraven genetický modifikovaný kmen B. pertussis. Alelickou výmenou býla zajistena inaktivace enzýmaticke aktivitý pertusoveho toxinu, modifikace strukturý lipidu A a delece dermonekrotickeho toxinu. Tato kombinace genetických modifikací vedla u mýsí ke snízení reaktogenitý testovane vakcíný in vivo. Pri intranazalní infekci poskýtuje vakcína obsahující genetický modifikovaným kmenem stejnou ochranu jako vakcína obsahující kmen divoký. Býl take pozorovan vliv cýklodextrinu na toxicitu bakterialní suspenze. Odstranení...
Is women's vaccination against HPV in the Czech Republic cost-effective?
Lušková, Martina ; Šlegerová, Lenka (vedoucí práce) ; Bryndová, Lucie (oponent)
Je očkování žen proti HPV v České republice nákladově efektivní? Bakalářská práce Autor práce: Martina Lušková Abstrakt Táto práca sa zaoberá nákladovou efektivitou očkovania žien proti ľudským papilomavírusom (HPV) v Českej republike. HPV je patogén zodpovedný za väčšinu diagnostikovaných prípadov rakoviny krčka maternice. Zámerom je posúdiť súčasné nastavenie úhrady očkovania proti HPV v porovnaní s navrhovanou zmenou. S cieľom zvýšiť preočkovanosť a následne znížiť budúce náklady na liečbu boli navrhnuté dve stratégie. Na modelovanie prechodu medzi stavmi predstavujúcimi stupne progresie rakoviny krčka maternice je vyvinutý homogénny viacstupňový Markovov model. Analýza prechodov medzi stavmi sa vykonáva na základe dát zhromaždených na účely úhrady zdravotnej starostlivosti z verejného zdravotného poistenia. Koeficient prírastkovej efektivity nákladov naznačuje, že zvýšená preočkovansť (zo 65,8% na 80%) podporovaná kampaňou propagujúcou očkovanie sa javí ako nákladovo efektívna pri predpoklade prahovej hodnoty 1,2 milióna CZK na jeden rok získaného života štandardizovanej kvality. Stratégia propagujúca očkovanie spolu s rozšírením veku (z trinástich o kohorty štrnásť a pätnásťročných), pri ktorom sa očkovanie uhrádza, prináša analogický výsledok. Hlavným problémom práce je, že boli použité dáta na účely...
Vztah struktury a funkce a využití RTX proteinů gramnegativních bakterií
Sadílková, Lenka
Označení RTX (Repeat in ToXin) spojuje početnou a stále se rozrůstající skupinu proteinů rozličných funkcí. Pro všechny její členy, mezi něž se řadí například toxiny, metaloproteasy, lipasy, proteiny S-vrstvy, bakteriociny a proteiny s dosud neobjasněnou funkcí, jsou typické následující charakteristiky: i) přítomnost nonapeptidové a na glycin bohaté vápník-vazebné konsensus sekvence GGXGXDX[L/I/V/W/Y/F]X (kde X může být jakýkoliv aminokyselinový zbytek) v různém počtu opakování (6-50) v C-koncové části proteinu; ii) k sekreci proteinu z buňky dochází bez přítomnosti periplasmatického intermediátu mechanismem zahrnujícím rozpoznání C-koncového sekrečního signálu proteiny asociovanými s cytoplasmatickou membránou, které následně exportují protein do kanálu procházejícího skrze celou bakteriální buněčnou stěnu ven z buňky (sekreční systém typu I); iii) geny pro syntézu strukturního proteinu, jeho aktivaci a sekreci jsou většinou uskupeny v tzv. RTX operonu. Nejrozsáhlejší skupinu rodiny RTX proteinů tvoří RTX toxiny. Většinou se jedná o proteiny o molekulové hmotnosti mezi 100-200 kDa, posttranslačně modifikované acylací mastnou kyselinou. Acylace je zprostředkována specifickým aktivačním proteinem. Tato posttranslační modifikace je naprosto nezbytná pro aktivaci molekuly toxinu a jeho funkci a...
Interakce lidského patogenu Bordetella pertussis s krevním sérem
Štipl, Daniel ; Večerek, Branislav (vedoucí práce) ; Kamanová, Jana (oponent)
Bakterie Bordetella pertussis je lidský patogen a původce černého kašle, vážné respirační nemoci, jejíž výskyt se v průmyslově rozvinutých zemích v posledních desetiletích zvýšil. Jedním z dosud málo prostudovaných faktorů virulence B. pertussis je sekreční systém typu 3 (T3SS) zajišťující transport efektorových proteinů produkovaných gramnegativními bakteriemi do hostitelských buněk. V této diplomové práci byly studovány faktory ovlivňující aktivitu T3SS in vitro. Bylo zjištěno, že T3SS laboratorního kmene Tohama I lze aktivovat kontaktem buněk s biologicky aktivními termolabilními složkami krve (např. komplement). Naopak u nedávno izolovaného kmene B1917 je T3SS aktivní i bez indukce krví. Indukce T3SS in vitro byla dále studována u nově připraveného kmene bakterie B. bronchiseptica RB50 postrádajícího gen BB0302 kódující regulátor transkripce rodiny GntR (homolog BP0209 bakterie B. pertussis). Delece genu BB0302 však na aktivitu T3SS neměla vliv. Odolnost vůči baktericidnímu působení krevního séra je důležitým faktorem, který hraje roli v patogenezi B pertussis. Bylo zjištěno, že české klinické izoláty (2008-2015) jsou vůči séru in vitro výrazně odolnější než původní vakcinační kmeny (1954-1965). Tento jev pravděpodobně souvisí s postupnou adaptací globální populace B. pertussis na lidského...
Výživa drůbežího embrya
Zahnáš, Radek
Drůbeží maso je považováno za dietetické díky svému nízkému obsahu tuku a výborné stravitelnosti. Díky tomu a velmi krátké době výkrmu, která se pohybuje okolo 35 dní, spotřeba drůbežího masa stoupá. Metoda in ovo může být využita pro výživu kuřete před vylíhnutím, které tak ušetří živiny žloutkového vaku v období mezi vylíhnutím a transportem do chovu, kde je mu poprvé k dispozici potrava. Ušetřené živiny žloutkového vaku jsou kuřeti k dispozici k rozvoji imunitního systému namísto spotřeby pro záchovné účely. Metoda in ovo může být také využita pro včasnou vakcinaci kuřat ještě ve vejci, kdy tato kuřata nepřišla do styku s daným patogenem. Další nespornou výhodou této metody je možnost určování pohlaví nevylíhnutých kuřat.
Zajištění bezpečné a vyvážené výživy v zemích jihovýchodní Asie
Cwik, Jana
Diplomová práce se zabývá alimentárními onemocněními ve vybraných zemích jihovýchodní Asie. Teoretická část práce popisuje bezpečnost potravin a výživovou dostatečnost, se kterými často souvisí jednotlivá alimentární onemocnění. Ta jsou dělena dle původců onemocnění na virová, bakteriální a parazitární. Způsoby nejčastějšího přenosu původce onemocnění, jejich průběh, prevalence a incidence jsou ve třech vybraných zemích jihovýchodní Asie (Malajsie, Thajsko a Myanmar) popsány u následujících onemocnění: z virových onemocnění to jsou rotavirové infekce a hepatitida, z bakteriálních onemocnění jsou to cholera a tyfus a z parazitárních onemocnění to jsou schistosomosa a taeniáza. V práci jsou vymezeny důležité rizikové faktory, které významně ovlivňují výskyt těchto alimentárních onemocnění. Mezi nejzávažnější alimentární onemocnění v jihovýchodní Asii patří tyfus, norovirové infekce a hepatitida A. Za nejúčinnější preventivní opatření jsou považovány vakcinační programy, zlepšená osobní a komunální hygiena a přístup k zdravotně nezávadné vodě.
Rotaviry jako původci průjmových onemocnění
Hampl, Tomáš ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Autor: Tomáš Hampl Název práce: Rotaviry jako původci průjmových onemocnění Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Cíl práce: Tato bakalářská práce má za cíl, zabývat se problematikou rotavirů, taxonomicky je zařadit, popsat jejich strukturu, vlastnosti, vznik a průběh onemocnění, které způsobují. Dále popsat laboratorní diagnostiku onemocnění, možnosti terapie a prevence. V experimentální části se práce bude věnovat epidemiologii rotavirových infekcí ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové v období mezi lety 2010-2017 a jejich vyhodnocení. Hlavní poznatky: Rotaviry jsou velmi často původcem vážných a nebezpečných průjmů u dětí do 5 ti let, včetně kojenců a batolat. Podle WHO zemře ročně na tuto infekci přes půl miliónu dětí na celém světě, přičemž dětí onemocní kolem 150 miliónů. Proto je velice důležitá včasná diagnostika a vhodná terapie. Dospělý člověk se může rovněž nakazit, průběh onemocnění je ale daleko mírnější než u dětí. Závěry: Důležitá prevence vzniku a šíření rotavirových infekcí vyžaduje dodržování důkladné osobní hygieny, zejména mytí rukou. Protože infekce vzniká nejčastěji v dětských kolektivech, je nutná v případě rozšíření infekce dezinfekce prostředí, hraček, nábytku a dalších předmětů. Základem...
Současná problematika očkování
LOŠÁKOVÁ, Eva
Bakalářská práce ,,Současná problematika očkování" je rozdělena na dvě hlavní části, a to na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám historií očkování a vysvětlením základních pojmů očkování, imunitní systém, antigen a protilátka. Dále jsou popsány očkovací látky, jejich složení a rozdělení, jak se mají správně aplikovat a uskladňovat. V další části jsou uvedeny kontraindikace a nežádoucí reakce po očkování. V neposlední řadě jsou popisovány mýty a omyly v očkování a současný stav očkování v České republice. V empirické části jsem si stanovila zjistit počet očkovaných a neočkovaných dětí na vybraných pracovištích primární dětské péče v Jihočeském kraji a zjistit hlavní důvody, proč rodiče nechtějí své děti očkovat. V praktické části jsou popsány a stanoveny výzkumné otázky. V metodice práce vyhodnocuji data získaná vlastním výzkumem. Za výzkumnou techniku jsem si zvolila metodiku kvantitativní analýzy, a to nestandardizovaný dotazník (Příloha č. 1), který obsahoval 20 otázek, pomocí nichž byly dané výzkumné otázky zodpovězeny. Výzkumný vzorek tvořil 332 respondentů, rodičů z Jihočeského kraje. Z výzkumu jsem zjistila, že z 585 dětí bylo očkováno 559,což odpovídá 96 % naočkovaných dětí. Pouhých 26 dětí naočkováno nebylo. Většina respondentů uvedla, že se obává vedlejších účinků po očkování. Výsledky výzkumu mohou být použity v praxi, případně prezentovány v odborné literatuře a na odborných konferencích.
Epidemiologie vybraných zoofilních dermatofytů
Žárová, Štěpánka ; Čmoková, Adéla (vedoucí práce) ; Švarcová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce se věnuje epidemiologii kožních onemocnění způsobených tzv. zoofilními dermatofyty, tedy fylogeneticky příbuznými druhy patogenních hub z řádu Onygenales (Ascomycota, Pezizomycotina), které mají rezervoár mezi zvířaty a jsou často přenášené na člověka. První část práce se zabývá vývojem a současným stavem taxonomie dermatofytů s důrazem na zoofilní druhy. Hlavní část je zaměřená na pět vybraných druhů, popis jejich hostitelského spektra, populační struktury, klinických projevů infekce a vývoj jejich rozšíření mezi lidskými pacienty v Evropě. V tomto regionu se od 50. let 20. století spektrum zoofilních dermatofytů zřetelně proměnilo. Výrazný je pokles incidence druhu Trichophyton verrucosum po zavedení vakcinace skotu. Nárůst incidence druhů T. erinacei a T. benhamiae pravděpodobně souvisí s rostoucí oblibou chovu ježků a morčat či s introdukcí nového kmene. Zajímavá je vysoká incidence druhu Microsporum canis ve Středomoří a Rusku. Díky komplexnímu přístupu zahrnujícímu velké množství epidemiologických studií a aktuální pohled na taxonomii může být tato práce cenným podkladem pro epidemiology. Klíčová slova: dermatofytické houby, Trichophyton, Microsporum, kožní patogeny, infekce, spektrum hostitelů, vakcinace, epidemie, zoofilní druhy, taxonomie

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 56 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.