|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Lipovský, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke kriminalizaci osob s netradiční SOGI. Pátá část se pak zabývá unijním právem a judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Pozornost je...
|
|
| |
|
|
Integrace cizinců ze Středního a Blízkého východu
JURAČKOVÁ, Andrea
Tématem mé závěrečné práce je integrace cizinců ze Středního a Blízkého východu. Zvolila jsem si toto téma kvůli mému profesnímu zaměření na práci s cizinci a osobnímu odborného zájmu o sociální práci, jak ve veřejných, tak v neziskových organizacích. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jak jsou integrováni cizinci ze Středního a Blízkého východu v České republice, a jak může sociální pracovník podle jejich subjektivního vyjádření pomoci. Výzkumu se zúčastnilo pět informantů, kteří zastupovali různé státní příslušnosti ze sledovaného regionu. S každým z respondentů jsem provedla podrobný polostrukturovaný rozhovor. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám statistickými údaji cizinců v České republice, situací vybraných národnostních a etnických menšin, legislativou týkající se cizinců, otázkami migrace a integrace, a také sociální prací v oblasti začleňování cizinců. Praktická část se zaměřuje na výzkumné šetření a prezentaci výsledků. Sesbíraná data byla analyzována pomoci interpretativní fenomenologické analýzy. Z výzkumu vyplývá, že délka pobytu a situace v době příjezdu do České republiky měly významný vliv na podmínky procesu integrace všech účastníků. Všichni informanti prokázali plné začlenění do individualistických principů moderní společnosti, především u nich vzbudil zájem méně svázaný způsob života. Na základě získaných výzkumných výsledků lze usoudit, že všichni informanti již pobývají na našem území dostatečně dlouho, a je patrné, že dochází k asimilaci. Jejich schopnost adaptace se projevila nejen v rychlém zvládnutí českého jazyka, ale také v přijetí místní kultury a ústupcích ve vyznání. Výsledky práce slouží jako zpětná vazba, která nám pomáhá lépe porozumět situaci migrantů po jejich příchodu do nové země. Porovnání jejich osudů a dosažených cílů v integraci do české společnosti přináší hodnotné poznatky pro ty, kteří se zajímají o problematiku integrace cizinců.
|
|
| |
|
|
Potravinová bezpečnost v kontextu demografického vývoje v uprchlických táborech v regionu východní Afriky
Bajtová, Kristýna
Cílem bakalářské práce je analyzovat potravinou bezpečnost v uprchlickém táboře Dadaab. Práce je členěna na teoretickou, analytickou a návrhovou část. První část práce je zaměřena na popis uprchlíka, potravinové bezpečnosti a procesu reintegrace. Druhá část analyzuje vznik uprchlického tábora, životní podmínky v táboře, demografické složení obyvatelstva, potravinovou bezpečnost a roli mezinárodních a nevládních organizací. Návrhová část uvádí možná řešení, jak zajistit dostatečnou potravinovou bezpečnost a úspěšný proces reintegrace uprchlíků zpět do Somálska.
|
|
|
Změna migračních a azylových politik států Visegrádské skupiny a jejich vliv na průběh migrační krize
Krystková, Karolína
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci současné migrační krize v Evropské unii. Práce je rozdělena na teoretickou, analytickou a návrhovou část. V teoretické části jsou definovány teorie migrace, azylové a migrační politiky Evropské unie a samotných zemí Visegradské čtyřky, definice provozních ná-kladů a způsob integrace v rámci teorií regionálního rozvoje. Druhá část práce obsahuje analýzu vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci Evropské unie, zemí Visegradské čtyřky a vybraných migračních tras, dále pak změny v postojích jednotlivých vlád a klíčové změny v jednání, provoz jednotlivých azylových a zajišťovacích zařízení v rámci České republiky a v závěru postoj obyvatel České republiky k imigrantům. V návrhové části jsou popsány jednotlivé důsledky vývoje migrace a postojů jednotlivých vlád a k nim jsou navržena možná efektivnější řešení způsobu jednání spolu s návrhy budoucího jednání samotných občanů v rámci úspěšné integrace azylantů.
|
|
|
Tanec jako terapie
Tomášková, Kateřina ; Čedík, Miloslav (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na práci se skupinou dětských uprchlíků z Ukrajiny s využitím prvků tanečně-pohybové terapie. Teoretická část je zaměřena na představení informací o tanci obecně a jeho významu pro člověka od kmenových dob, jeho postupech a analýze pohybu podle Labanovy metodiky. Praktická část se zaměřuje na popis toho, jak projekt s uprchlíky vznikal a všechny aspekty související s jeho vývojem a realizací. Další část praktické části práce se zaměřuje na popis chování skupiny svědků a jejich vývoj v době, kdy se skupina setkávala.
|
|
|
Vliv politického populismu v České republice na postoje občanů k problematice migrační krize
BORZYKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv politického populismu na postoj českých občanů k problematice tzv. migrační krize roku 2015 (kdy vrcholila) a v letech následujících. V první části práce je charakterizována problematika migrace spolu s kontextem migrační krize roku 2015, příčinami nárůstu počtu žadatelů o mezinárodní ochranu, rozdílem mezi ekonomickou a nucenou migrací atd. Dále je z pohledu vybraných politologických teorií popsána problematika populismu, jeho znaky, cíle, historie a rétorické prostředky, které populisté užívají. Tyto teoretické poznatky jsou zasazeny do českého kontextu, a to i v souvislostech s migrační krizí. Analytická část práce mapuje vybrané momenty předvolebních kampaní předních českých populistických stran a hnutí ANO 2011, KSČM a SPD, které se vztahují k problematice migrační krize. V závěru analytické části práce se autorka snaží prokázat dopad rétoriky zmíněných politických subjektů jako jeden z možných vlivů na negativistický postoj Čechů k migrantům, a to za pomoci vybraných šetření veřejného mínění českých občanů.
|
|
|
Vyhnáni Putinovou invazí. Rozhovory s válečnými uprchlíky z Ukrajiny
Kramlová, Jana ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá novinářským zpracováním příběhů válečných uprchlíků. Jejímjádrem je praktická část obsahující soubor publicistických rozhovorů s uprchlicemi, které vyhnala z domovů ruská invaze na Ukrajinu. Teoretická část představuje jednak historický kontext a souvislosti dnešního konfliktu, věnuje se také tématu ukrajinské národní identity. Z metodologického hlediska se zabývá válečnou žurnalistikou a rozhovorem. V již zmíněné praktické části pak prostřednictvím publicistických rozhovorů se šesti uprchlicemi řeší výzkumnou otázku, která se soustředí na proměnu identity uprchlic a faktory, které jejich novouidentitu formovaly. Těmito faktory se ukazují být rodinné vazby, jazyková bariéra v Česku nebo strach z toho, že už se nebudou mít kam vrátit. Často také zmiňují vliv médií na formováníidentity nebo hrdost na to, jak se jejich země ruské agresi brání. Práce si zároveň klade za cíl obohatit dosavadní zjištění o praxi vedení rozhovoru s válečnými uprchlíky. Potvrzuje dosavadní teoretická zjištění o vedení rozhovoru s lidmi, kteří zažili traumatizující zkušenost apřináší postřehy ze spolupráce s nimi.
|
|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
host ::
RSS.