|
| |
|
|
Potravinová bezpečnost v kontextu demografického vývoje v uprchlických táborech v regionu východní Afriky
Bajtová, Kristýna
Cílem bakalářské práce je analyzovat potravinou bezpečnost v uprchlickém táboře Dadaab. Práce je členěna na teoretickou, analytickou a návrhovou část. První část práce je zaměřena na popis uprchlíka, potravinové bezpečnosti a procesu reintegrace. Druhá část analyzuje vznik uprchlického tábora, životní podmínky v táboře, demografické složení obyvatelstva, potravinovou bezpečnost a roli mezinárodních a nevládních organizací. Návrhová část uvádí možná řešení, jak zajistit dostatečnou potravinovou bezpečnost a úspěšný proces reintegrace uprchlíků zpět do Somálska.
|
|
|
Změna migračních a azylových politik států Visegrádské skupiny a jejich vliv na průběh migrační krize
Krystková, Karolína
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci současné migrační krize v Evropské unii. Práce je rozdělena na teoretickou, analytickou a návrhovou část. V teoretické části jsou definovány teorie migrace, azylové a migrační politiky Evropské unie a samotných zemí Visegradské čtyřky, definice provozních ná-kladů a způsob integrace v rámci teorií regionálního rozvoje. Druhá část práce obsahuje analýzu vývoje migrace a žadatelů o azyl v rámci Evropské unie, zemí Visegradské čtyřky a vybraných migračních tras, dále pak změny v postojích jednotlivých vlád a klíčové změny v jednání, provoz jednotlivých azylových a zajišťovacích zařízení v rámci České republiky a v závěru postoj obyvatel České republiky k imigrantům. V návrhové části jsou popsány jednotlivé důsledky vývoje migrace a postojů jednotlivých vlád a k nim jsou navržena možná efektivnější řešení způsobu jednání spolu s návrhy budoucího jednání samotných občanů v rámci úspěšné integrace azylantů.
|
|
|
Tanec jako terapie
Tomášková, Kateřina ; Čedík, Miloslav (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na práci se skupinou dětských uprchlíků z Ukrajiny s využitím prvků tanečně-pohybové terapie. Teoretická část je zaměřena na představení informací o tanci obecně a jeho významu pro člověka od kmenových dob, jeho postupech a analýze pohybu podle Labanovy metodiky. Praktická část se zaměřuje na popis toho, jak projekt s uprchlíky vznikal a všechny aspekty související s jeho vývojem a realizací. Další část praktické části práce se zaměřuje na popis chování skupiny svědků a jejich vývoj v době, kdy se skupina setkávala.
|
|
|
Vliv politického populismu v České republice na postoje občanů k problematice migrační krize
BORZYKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv politického populismu na postoj českých občanů k problematice tzv. migrační krize roku 2015 (kdy vrcholila) a v letech následujících. V první části práce je charakterizována problematika migrace spolu s kontextem migrační krize roku 2015, příčinami nárůstu počtu žadatelů o mezinárodní ochranu, rozdílem mezi ekonomickou a nucenou migrací atd. Dále je z pohledu vybraných politologických teorií popsána problematika populismu, jeho znaky, cíle, historie a rétorické prostředky, které populisté užívají. Tyto teoretické poznatky jsou zasazeny do českého kontextu, a to i v souvislostech s migrační krizí. Analytická část práce mapuje vybrané momenty předvolebních kampaní předních českých populistických stran a hnutí ANO 2011, KSČM a SPD, které se vztahují k problematice migrační krize. V závěru analytické části práce se autorka snaží prokázat dopad rétoriky zmíněných politických subjektů jako jeden z možných vlivů na negativistický postoj Čechů k migrantům, a to za pomoci vybraných šetření veřejného mínění českých občanů.
|
|
|
Vyhnáni Putinovou invazí. Rozhovory s válečnými uprchlíky z Ukrajiny
Kramlová, Jana ; Klimeš, David (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá novinářským zpracováním příběhů válečných uprchlíků. Jejímjádrem je praktická část obsahující soubor publicistických rozhovorů s uprchlicemi, které vyhnala z domovů ruská invaze na Ukrajinu. Teoretická část představuje jednak historický kontext a souvislosti dnešního konfliktu, věnuje se také tématu ukrajinské národní identity. Z metodologického hlediska se zabývá válečnou žurnalistikou a rozhovorem. V již zmíněné praktické části pak prostřednictvím publicistických rozhovorů se šesti uprchlicemi řeší výzkumnou otázku, která se soustředí na proměnu identity uprchlic a faktory, které jejich novouidentitu formovaly. Těmito faktory se ukazují být rodinné vazby, jazyková bariéra v Česku nebo strach z toho, že už se nebudou mít kam vrátit. Často také zmiňují vliv médií na formováníidentity nebo hrdost na to, jak se jejich země ruské agresi brání. Práce si zároveň klade za cíl obohatit dosavadní zjištění o praxi vedení rozhovoru s válečnými uprchlíky. Potvrzuje dosavadní teoretická zjištění o vedení rozhovoru s lidmi, kteří zažili traumatizující zkušenost apřináší postřehy ze spolupráce s nimi.
|
|
|
Definice uprchlíka v mezinárodním právu
Burová, Petra ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Hýbnerová, Stanislava (oponent)
Definice uprchlíka v mezinárodním právu je velmi rozsáhlá problematika, kterou lze nahlížet z mnoha různých úhlů. Jednou z nejvhodnějších variant, jak se k této široké látce postavit, je zaměřit se na jeden z prvků všeobecně nejvíce přijímané definice uprchlíka podle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 ve znění Newyorského protokolu z roku 1967. Dle jejího znění je za uprchlíka považována kterákoliv osoba, která "se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám odmítá ochranu své vlasti." Přestože je tato úmluva stará již více než padesát let a ve své době byla přijata v reakci na hromadné uprchlické proudy a 2. světovou válku, stále zůstává nadčasová a aktuální. Za jeden z největších problémů uprchlického práva je považován chybějící výklad pojmu pronásledování v Ženevské úmluvě. Cílem mé práce je zjistit, zda je chybějící definice tohoto pojmu skutečně takovým nedostatkem, jak je někdy prezentováno. Odpověď na tuto otázku se pokouším najít prostřednictvím prozkoumání historického vývoje definice uprchlíka a v ní se tvořícího pojmu pronásledování a...
|
|
|
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU
Stehnová, Aneta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU - Resumé. Diplomová práce pojednává o dopadu kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU. Cílem diplomové práce je analyzovat jednotlivá ustanovení směrnice1 a zjistit jejich dopad na uprchlíky a osoby se statusem podpůrné ochrany. Otázky související s problematikou azylu jsou v posledních letech vysoce aktuální, zejména s ohledem na tisíce osob potřebujících mezinárodní ochranu. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, pěti kapitol a závěrečného shrnutí. Úvod vymezuje předmět práce a nastiňuje faktickou situaci azylu v EU. Kapitola první je rozdělena do dvou podkapitol, přičemž první podkapitola ilustruje historický vývoj Společného evropského azylového systému. Podkapitola druhá, rozdělená dále do čtyř částí, popisuje právní základ kvalifikační směrnice. Svým rozsahem nejširší kapitola druhá vysvětluje podmínky pro získání statusu uprchlíka podle právní úpravy směrnice a rozpadá se dále do pěti podkapitol. Podkapitola první vymezuje definici uprchlíka, jejíž znaky musí osoba žádající o uprchlický status vždy naplňovat. Podkapitola druhá se zabývá klíčovým prvkem této definice, termínem "opodstatněná obava z pronásledování", a je dále rozdělena do čtyř částí, z nichž každá podrobně rozebírá dílčí aspekty právního pojmu...
|
|
|
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity
Bedaňová, Jana ; Honusková, Věra (vedoucí práce) ; Flídrová, Eliška (oponent)
Mezinárodněprávní ochrana uprchlíků pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a genderové identity: Kritika lidskoprávního přístupu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá lidskoprávním přístupem k interpretaci definice uprchlíka na příkladu osob pronásledovaných z důvodu sexuální orientace a/či genderové identity (SOGI). Práce se zaměřuje především na evropský prostor a na to, jaký význam může lidskoprávní přístup k interpretaci "pronásledování" mít pro praxi států Evropské unie konkrétně ve vztahu k SOGI uprchlíkům. První část nastiňuje kontext pronásledování osob z důvodu jejich SOGI. Zkoumá kritéria, podle kterých je a případně může být SOGI subsumována pod relevantní důvody pronásledování za účelem získání statusu uprchlíka. Druhá část nastiňuje různé přístupy k interpretaci pojmu pronásledování a více přibližuje tzv. přístup "okolnostní", který ztělesňuje UNHCR. Třetí část je věnována osvětlení doktríny lidskoprávního přístupu, jehož průkopníkem je James Hathaway a jeho kniha The Law of Refugee Status. Čtvrtá část zkoumá přístup lidskoprávních kontrolních mechanismů k neúspěšným žadatelům o azyl obávajících pronásledování z důvodu SOGI. Analyzuje rozhodování Výboru proti mučení, Výboru pro lidská práva a Evropského soudu pro lidská práva v kontextu non-refoulement ve vztahu k SOGI stížnostem a ke...
|
|
|
Migrace a její sociální konstrukce v diskursu politických stran zastoupených v poslanecké sněmovně České republiky
Burešová, Zdeňka ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Migrace je fenomén, který začíná hrát významnou roli i v České republice, neboť dochází k její transformaci ze země tranzitní na zemi imigrační. Tento stav je umocňován o to více, že v současnosti probíhá tzv. uprchlická krize, která se dotýká nás všech. Dá se tedy předpokládat, že i poslanci jednotlivých poslaneckých klubů budou při jednáních Poslanecké sněmovny konstruovat skupinu migrantů. Cílem je tedy zjistit, jaké sociální konstrukce politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně České republiky od voleb v roce 2013 vytvářejí o migraci a jak tyto konstrukce následně ovlivňují podobu migrační politiky, kterou cizinci obdrží. Sociální konstrukce budu dělit dle toho, zda se vztahují k migrantům nebo uprchlíkům. Zajímá mě, jestli převládají pozitivní nebo negativní konstrukce a zda jsou více distribuovány tresty nebo odměny. Zároveň bych chtěla zjistit jaké hlavní narativy se objevují v jednotlivých bodech jednání. Klíčovým teoretickým východiskem je teorie sociální konstrukce cílových skupin podle Anne Schneider a Helen Ingram. Hlavní metodou analýzy po vzoru článku "It is not a question of being anti-immigrant: Categories of deservedness in immigration policy making" od Liny Newton bude kombinace diskursivní a narativní analýzy, pomocí které provedu rozbor výroků a rozpravy představitelů jednotlivých...
|
host ::
RSS.