|
| |
|
|
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
|
|
| |
|
| |
|
|
Urbanistická opatření pro efektivní hospodaření s povrchovou vodou v zastavěných územích
Vacková, Michaela ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Jedním z našich hlavních problémů v prosazování hospodaření s dešťovou vodou (HDV) do praxe je skutečnost, že jsme ho nepřijali jako mezioborovou záležitost. Měli bychom hledat způsob, jakým HDV zpřístupníme dalším profesím, především architektům-urbanistům, kteří jsou pro jeho další rozvoj stěžejní. Práce jednak podrobně analyzuje důvody ne úplně ideálního stavu, ve kterém se tento obor u nás nachází, ale zároveň definuje možné způsoby nápravy této skutečnosti a nastiňuje další scénáře jeho vývoje. Stěžejním materiálem, ze kterého práce vychází je oborová norma TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, která je základním podkladem pro zpracování nové metodické pomůcky. Práce normu rozšiřuje o další opatření a doplňuje o postupy posouzení přínosů jednotlivých opatření za účelem zefektivnění aplikace systému HDV do městského prostoru.
|
|
| |
|
|
Vodní režim blatkových borů na Třeboňsku a vodní provoz jejich dominant
Kučerová, Andrea ; Pokorný, Jan (vedoucí práce) ; Laiho, Raija (oponent) ; Albrechtová, Jana (oponent)
Tato práce je zaměřena na různé aspekty vodního režimu blatkových vrchovišť v Třeboňské pánvi (transpirace dominantního druhu, charakteristiky kolísání hladiny podzemní vody, chemismus půdní vody, vodní retenční schopnost). Část studie byla založena na dlouhodobém, pravidelném monitoringu hladiny podzemní vody (celkem ve 40 pozorovacích sondách), odtoku vody, srážek a chemismu půdní vody (v letech 1995-2003, studijní lokality NPR Červené blato a NPR Žofinka). Transpirace středoevropského endemického druhu - borovice blatky (Pinus rotundata Link) - byla měřena na experimentální ploše v NPR Červené blato (330 ha, 465-475 m n.m.) v r. 1999-2000. V současnosti představují blatkové bory jedny z mála přírodě blízkých lesních porostů v Třeboňské pánvi. Dlouhodobé vegetační změny po přirozených narušeních jako jsou větrné polomy, přemnožení podkorního hmyzu a požáry jsou z přirozených lesních porostů střední Evropy uváděny jen zřídka. Vyhodnocení vegetačních změn po narušeních, jinak typických pro boreální lesy, a jejich dopad na hydrologii rašeliniště je další částí této práce (studijní lokalita NPR Žofinka, 130 ha, 470-475 m n.m.). Transpirace borovice blatky byla měřena pomocí sledování toku vody v xylému (metoda deformace teplotního pole) na jednotlivých stromech (šest vzorníků) a přeškálována na...
|
|
|
Zakládání na objemově nestálých zeminách
Legut, Dana ; Weiglová, Kamila (oponent) ; Hauser,, Jaroslav (oponent) ; Zdražil, Karel (oponent) ; Vašina,, Josef (oponent) ; Paseka, Antonín (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce se věnuje zakládání budov a následně vzniklých poruch staveb, které jsou na objemově nestálých zeminách realizovány. Ve své práci jsem se zaměřila na studium jílovitých a sprašovitých zemin, které jsou výrazně zastoupeny také v geologickém profilu České Republiky. Úvodem je odborná veřejnost seznámena se vznikem těchto dvou skupin zemin, dále jejich vlastnostmi, následně je zmíněn vliv vegetace v případě jílovitých zemin a vliv prosedavosti zemin sprašových. Závěr práce je koncipován jako doporučení, která je nutno dodržovat při návrhu stavebních objektů, aby nedocházelo k porušení systému zemina / stavba a tím ke krokům spojených i v krajních případech s asanací samotných budov. Na několika příkladech z praxe jsou zmíněny problémy, které v průběhu užívání objektů vznikly, a bylo nutné tyto problémy řešit konstrukčním opatřením a to ve spolupráci stavebního inženýra a geotechnika.
|
|
|
Stomatal conductance of short rotation coppice based on sap flow measurements and its response to chosen meteorological variables
Orság, Matěj ; Trnka, Miroslav ; Fischer, Milan ; Kučera, J. ; Žalud, Zdeněk
The main aim of this study was to derive stomatal conductance (gs) from sap flow measurements and explore some of possible applications of this method. Sap-flow and other meteorological variables were continuously monitored in poplar-based short rotation coppice (SRC) plantation in Bystřice nad Pernštejnem during growing season 2012. Sap flow of 8 trees was measured using heat dissipation method, then expressed as transpiration per square meter of projection area and by adding into rewritten Penman-Monteith equation the canopy conductance (gs) was obtained. Compared with direct measurements on leaf level this approach is advantageous for obtaining gs, because of integrating all leaf categories of tree or whole canopy. Further analysis also proved, that gs is strongly driven by VPD. Finally, it was found that the relationship between gs and VPD is also influenced by available soil moisture content.
|
|
|
Transpiration and biomass increment in short rotation poplar coppice
Orság, Matěj ; Fischer, Milan ; Trnka, Miroslav ; Kučera, J. ; Žalud, Zdeněk
This paper deals with interaction between amount of water lost by tree transpiration and aboveground biomass increment in poplar based short rotation coppice in conditions of CzechMoravian highlands. Stem sap-flow measured on 8 poplar trees by Granier heat dissipation method was put in relation with biomass increments measured both with automated dendrometers so with manual measurements with caliper gauge. Transpiration totals ranged between 28.3–175.6 liters per tree in executed period 3.8.–31.8.2011. Above-ground biomass increments in this period varied between 30.07–519.28 g per tree and mean value of water use efficiency of all monitored trees reached 2.76 g.kg–1. Mean diurnal sap-flow total of all sampled trees was 3.25 liters. Results show that it is possible to establish relationship between transpiration totals and biomass increments (coefficient of determination R2 = 0.90) and also relationship between transpiration totals and stem diameter (R2 = 0.81). These results (especially after obtaining experimental data from spring growth conditions) can be further used for calculations of biomass increments and transpiration as scaling factors from tree level to whole stand level.
|
host ::
RSS.