|
|
Podmínky propagace prionu v tkáňových kulturách
Hobzová, Kristýna ; Janoušková, Olga (vedoucí práce) ; Rusina, Robert (oponent)
Prionová onemocnění jsou smrtelná neurodegenerativní onemocnění postihu- jící savce včetně člověka, která jsou charakteristická akumulací patologické izoformy prionového proteinu (PrPTSE ) v mozku. Dříve byla pro studium pri- onových chorob běžně používána zvířata. V posledních letech se však začalo využívat i tkáňových kultur. Tkáňové kultury mají ve srovnání se zvířaty řadu výhod, mezi které patří možnost detailního studia biochemických pro- cesů spojených s prionovými onemocněními nebo senzitivní a rychlé metody pro detekci PrPTSE . Dosud však nebyl vytvořen spolehlivý in vitro model pro studium lidských prionových onemocnění. V této práci jsme se zaměřili na sledování efektivity přenosu a propagace různých prionových kmenů a na vliv kultivačních podmínek na tento pře- nos v neuronální buněčné linii CAD5, která je vysoce senzitivní k prionové infekci. Potvrdili jsme senzitivitu CAD5 buněk k myším adaptovaným prio- novým kmenům scrapie a přinesli nové zjištění o jejich schopnosti propagovat myší adaptované priony lidských kmenů a bovinní spongiformní encefalopa- tie. Senzitivitu CAD5 buněk k infekci různými prionovými kmeny jsme vyu- žili i v dalších částech této práce. V druhé části jsme se zaměřili na studium senzitivity buněk k prionové infekci a propagaci prionových kmenů za růz- ných...
|
|
|
Testy ekotoxicity na úrovni buněk
Procházková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Endokrinní disruptory patří mezi významné polutanty životního prostředí. Nebezpečné jsou jak pro člověka, tak pro jiné organismy, tím, že ovlivňují jejich hormonální systém. Do prostředí se dostávají při výrobě, používání a likvidaci některých chemických látek, mohou však být i neantropogenního původu. Cílem této práce je podat stručný přehled o možných způsobech stanovení přítomnosti ekotoxických látek v životním prostředí se zaměřením na endokrinní látky, a to pomocí in vitro testů ekotoxicity. Tyto testy místo testovacích organismů využívají buněčných kultur. V práci jsou popsány principy testů ekotoxicity na buněčné úrovni, jako jsou testy buněčné viability, proliferace, metabolické aktivity buněk a také DNA microarrays. Podstatná část práce je zaměřena na možnosti stanovení přítomosti právě endokrinních disruptorů pomocí vybraných testů, a to testu vazby ligandu na receptor, testu s reportérovými geny (rekombinantní kvasinkové testy a testy s liniemi buněk získaných ze savců) a testu proliferace buněk, tzv. E-screen. Význam a opodstatnění využití testů k prokázání endokrinních aktivit environmentálních matric je uveden na příkladech studií, ve kterých byly tyto testy použity.
|
|
|
Kultivace révy vinné v in vitro podmínkách: certifikovaná metodika
Faltus, Miloš ; Skala, Ondřej ; Bilavčík, Alois ; Zámečník, Jiří
Réva vinná je stará, významná plodina, jejíž pěstování má u nás, především na jižní Moravě, dlouhou tradici. Je to vegetativně množená rostlina a její uchování v polních podmínkách je ovlivněno působením řady abiotických i biotických stresů. V závislosti na ročníku a lokalitě hrozí riziko vymrzání révy a rostliny bývají napadány celou řadou škodlivých patogenů. Kultivace explantátů révy vinné v aseptických podmínkách in vitro tato rizika eliminuje. Širší uplatnění tohoto postupu je však limitováno problémy s růstem explantátů révy vinné v in vitro podmínkách a častá genotypová závislost růstu explantátů. Tato metodika popisuje postup převodu materiálu do in vitro podmínek, postup multiplikace materiálu v in vitro podmínkách a podmínky pomalého růstu in vitro kultur révy vinné. Uživatelem metodiky je MZe, které ji uplatní v rámci „Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství“ kde metodika nahradí stávající metodiku.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vyšetřování chlamydií v urogenitálním traktu
BENDOVÁ, Radka
Tématem práce je vyšetřování chlamydií v urogenitálním traktu metodou kultivace. Cílem práce bylo vyzkoušet kultivační metodiku diagnostiky Chlamydia trachomatis na tkáňových kulturách, zhodnotit výsledky podle jednotlivých kritérií za určité období a výsledky porovnat s literárními údaji. Laboratoř virologie v Nemocnici České Budějovice, a.s. je na přípravu tkáňových kultur zařízená a pro tuto metodu používají neobyčejnou linii buněk BGM. Ve světě se téměř nepoužívá. Na tomto pracovišti se tato linie osvědčila a používají ji již od roku 1985, kdy ji dostali. Práce informuje o současném stavu chlamydií, jejich klasifikaci podle fylogenetických a genomových analýz bakterií, o jejich výskytu, růstovém cyklu a množení. Dále se práce věnuje chlamydiálním infekcím rozdělené na oční a urogenitální infekce a jejich léčbě. Přehled současného stavu problematiky je ukončen metodami průkazu, přímý a nepřímý průkaz. V přímém průkazu jsou popsány tkáňové kultury, jejich příprava a kultivace. Tuto metodu jsem ověřovala v praktické části mé bakalářské práce. V rámci této bakalářské práce mi byly poskytnuty vzorky z urogenitálního traktu, které jsem hodnotila třemi kategoriemi: pozitivní, negativní a nelze hodnotit (= vzorky byly přerostlé bakteriemi nebo kvasinkami a nebylo možné je vyhodnotit). Byly to povětšinou stěry z uretry a cervixu (u žen) nebo jen z uretry (u mužů). Celkový počet vyšetřovaných vzorků bylo 159 za období od 18.10. do 5.12. roku 2011. Chlamydie rostou na tkáňových kulturách 48hodin a poté se barví modifikovaným barvením dle Macchiavella. Vzorků barvených touto technikou bylo vyhodnoceno 127 (79,9%) z celkového počtu. Nejednoznačné vzorky se dále barvily monoklonální protilátkou proti Chlamydia trachomatis. Touto technikou bylo barveno 32 vzorků (20,1%) z celkového počtu. Vzorky jsem hodnotila také podle věku. Neobvykle vysoká byla pozitivita (42,2%) u starších žen ve věku 26-46 let, kam spadalo i největší množství vzorků (54,2%) žen z celkového počtu. Šlo většinou o pacientky, které měly gynekologické potíže, nikdy nebyly vyšetřeny a léčeny a nebo měly chronickou infekci, která se léčí velmi obtížně a má sklony recidivovat. U mužů bylo také největší množství vzorků (56,1%) z celkového počtu řazeno do věku 26-46 let, ale pouze 13% bylo pozitivních. Rozdíl je daný velikostí souboru a také tím, že u mužů se méně často projevuje chronická infekce.
|
|
| |
host ::
RSS.