|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných monomerů pomocí testů toxicity
Šotolová, Ludmila ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Pomocí testů ekotoxicity budou hodnoceny účinky vybraných monomerů, případně aditiv polymerů na životní prostředí. Za tímto účelem budou použity dva alternativní testy toxicity: Thamnotoxkit F TM na testovacím organizmu Thamnocephalus platyurus a Daphnotoxkit F TM na testovacím organizmu Daphnia magna. Také budou použity dva fytotesty: Test inhibice růstu kořene hořčice bílé (Sinapis alba) a Test inhibice růstu kořene cibule (Allium cepa L.). Získané výsledky umožní výpočet hodnot LC50, EC50 a IC50 pro posuzované látky.
|
|
|
Posouzení vlivu monomerů formaldehydových pryskyřic na životní prostředí
Kalčíková, Gabriela ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V současné době jsou každoročně produkovány tisíce nových látek jejichž vliv na životní prostředí není znám. Mnohé z těchto látek jsou záměrně nebo lidskou nedbalostí vypouštěny do přírody, kde mohou být transportovány a degradovány různými mechanismy. Tyto látky mohou mít vliv na různé druhy organismů a také na člověka. Z tohoto důvodu narůstají celosvětově problémy se znečišťováním všech složek životního prostředí. Tato diplomová práce posuzuje vliv monomerů formaldehydových pryskyřic, které jsou běžně komerčně vyráběny, na životní prostředí. Pro účely ekotoxikologického hodnocení vzorků melamin-formaldehydové a močovino-formaldehydové pryskyřice byly zvoleny tři testy: akutní imobilizační test na perloočkách Daphnia magna, akutní test s luminiscenčními bakteriemi Vibrio fischeri a akutní test inhibice spotřeby kyslíku aktivovaným kalem. Pro komplexnější posouzení vlivu těchto látek na životní prostředí byla také testována biodegradabilita. Obě testované látky vykazovaly efekt na testovací organismy, avšak z výsledků testů ekotoxicity a biodegradability můžeme usuzovat, že by tyto látky neměly představovat významné riziko pro životní prostředí.
|
|
|
Hodnocení vedlejších energetických produktů pomocí vybraných testů ekotoxicity
Král, Petr ; Modlitbová, Pavlína (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je studium ekotoxicity vedlejších energetických produktů vznikajících v energetickém průmyslu. Teoretická část je zaměřena na současnou problematiku testování ekotoxicity odpadů, a to zejména na potřebu využití testů ekotoxicity nejenom v akvatickém, ale i v kontaktním uspořádání. V praktické části práce byly vybrané vedlejší energetické produkty podrobeny ekotoxikologickému hodnocení prostřednictvím akutního testu toxicity a testu únikového chování na půdním organismu žížale hnojní (Eisenia fetida), testu inhibice růstu kořene rostlin salátu setého a cibule kuchyňské (Lactuca sativa a Allium cepa). Rovněž byl použit bioluminiscenční test na bakterii Vibrio fischeri. Zjištěné výsledky sloužily k hodnocení případné ekotoxicity testovaných produktů. Bylo zjištěno, že využití testů v kontaktním uspořádání je velmi žádoucí pro komplexní hodnocení negativních vlivů materiálů vnášených do ekosystému. Také význam testu na bakterii Vibrio fischeri je nezanedbatelný, neboť poskytne další informaci o působení látek na zástupce destruentů, kteří opět představují významný funkční článek ekosystému.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných platinových kovů.
Kořínková, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Za posledních 20 let byla zaznamenána vyšší koncentrace platinových kovů v životním prostředí. Tyto rizikové kovy se dostávají pomocí antropogenní činnosti do akvatického a terestrického ekosystému. Je tedy nezbytné zabývat se jejich možným negativním dopadem na organismy. Tato diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické zhodnocení vybraných komplexních sloučenin platinových kovů, a to platiny a palladia. K hodnocení ekotoxicity byly využity testy na vodních organismech, kterými byly Daphnia manga, Thamnocephalus platyurus a Lemna minor. Na základě získaných výsledků byly vypočteny hodnoty LC50 a EC50.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení polymerních substancí
Milatová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Polymery nebo jejich modifikátory se stávají součástí celé řady výrobků. Po skončení životního cyklu jsou využitelné části výrobků recyklovány, avšak podstatná část se stává komunálním odpadem. Z těchto důvodů je žádoucí nejen podle zákona o chemických látkách a chemických přípravcích, ale také podle požadavků evropské direktivy REACH hodnotit nejen chemické látky, ale také aditiva výrobků i výrobky samotné z hlediska jejich vlivu na životní prostředí. K těmto účelům slouží testy ekotoxicity, které umožní predikci vlivu testovaných látek na životní prostředí. V této práci byly hodnoceny modifikátory polypropylenu, které jsou běžně komerčně vyráběny. Pomocí testů ekotoxicity byly hodnoceny účinky maleinanhydridu a itakonanhydridu na životní prostředí. Byly použity alternativní testy toxicity a to Thamnotoxkit FTM na organismu Thamnocephalus platyurus a Daphnotokit FTM na organismu Daphnia magna. Ze skupiny testů fytotoxicity byly vybrány testy toxicity: Test inhibice růstu kořene Sinapis alba, Test inhibice růstu kořene Allium cepa L. a Test semichronické toxicity na Lemna minor L. Z marinních testů toxicity byl proveden akutní inhibiční test na žábronožkách Artemia salina.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných psychofarmak
Hricová, Nikoleta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zaoberá problematikou výskytu psychofarmák v životnom prostredí. Psychofarmaká ako antidepresíva, anxiolytiká, hypnotiká, sedatíva a mnoho ďalších patria medzi najpredávanejšie liečivá na celom svete. Spotreba psychofarmák je v posledných rokoch znepokojujúca a stále rastúca. Tým pádom sa zvyšuje aj ich výskyt v životnom prostredí, kde môžu negatívne vplývať na ekosystémy. Mnoho štúdií potvrdilo perzistenciu psychofarmák v životnom prostredí, ich následnú bioakumuláciu a ekotoxicitu pre zástupcov jednotlivých ekosystmov. Bakalárska práca popisuje možné spôsoby prieniku liečiv do životného prostredia, metabolizáciu psychofarmák ľudským organizmom a účinnosť ich odstraňovania v čistiarniach odpadových vôd. Práca sa tiež zameriava na výskyt, stabilitu, odbúrateľnosť a perzistenciu psychofarmák v akvatickom a terestrickom prostredí. Na posúdenie rizika výskytu psychofarmák pre zástupcov jednotlivých ekosystémov bola spracovaná rada ekotoxikologických štúdii, ktoré preukazujú nebezpečenstvo týchto látok. Na základe nadobudnutých znalostí bola na záver práca navrhnutá batéria ekotoxikologických testov na odhad účinkov psychofarmák.
|
|
|
Assessment of the effectiveness of modern wastewater treatment technologies using ecotoxicity tests
Goma, Bernadette ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
The increased consumption of xenobiotics is becoming an increasingly common problem, and thus the demands for their subsequent removal from wastewater are increasing, as they can mean an ecotoxicological burden for the environment. Advanced oxidation processes (AOP) represent a possibility to remove such pollutants from wastewater. These are non-selective reaction mechanisms, such as Fenton's, UV or UV/H2O2 reactions, which can break down resistant substances with the help of generated OH radicals. The topic of this thesis was the study of the effect of advanced oxidation processes on the ecotoxicity of selected drugs, namely ibuprofen, ketoprofen, erythromycin, tetracycline, acetylsalicylic acid, sulfamethoxazole and sulfathiazole using the AOP laboratory unit. All substances were tested on aquatic organisms, namely the crustaceans Daphnia magna and Thamnocephalus platyurus, as well as the aquatic plant Lemna minor. Ecotoxicological EC50, LC50 and IC50 values for the mentioned treatment methods were then determined from the individual measurements and their ecotoxicity was compared. Furthermore, its concentration was measured in samples treated with hydrogen peroxide, both before the start of the treatment and also after the end of the treatment with AOP. The obtained data show that hydrogen peroxide increases ecotoxicity values and remains in significant concentrations in the system even after a week. Of the drugs tested at environmental levels, acetylsalicylic acid showed the greatest ecotoxicological effects in a chronic test on D. magna.
|
|
|
Ekotoxikologické hodnocení vybraných psychofarmak
Hricová, Nikoleta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa formou literárnej rešerše zaoberá problematikou výskytu psychofarmák v životnom prostredí. Psychofarmaká ako antidepresíva, anxiolytiká, hypnotiká, sedatíva a mnoho ďalších patria medzi najpredávanejšie liečivá na celom svete. Spotreba psychofarmák je v posledných rokoch znepokojujúca a stále rastúca. Tým pádom sa zvyšuje aj ich výskyt v životnom prostredí, kde môžu negatívne vplývať na ekosystémy. Mnoho štúdií potvrdilo perzistenciu psychofarmák v životnom prostredí, ich následnú bioakumuláciu a ekotoxicitu pre zástupcov jednotlivých ekosystmov. Bakalárska práca popisuje možné spôsoby prieniku liečiv do životného prostredia, metabolizáciu psychofarmák ľudským organizmom a účinnosť ich odstraňovania v čistiarniach odpadových vôd. Práca sa tiež zameriava na výskyt, stabilitu, odbúrateľnosť a perzistenciu psychofarmák v akvatickom a terestrickom prostredí. Na posúdenie rizika výskytu psychofarmák pre zástupcov jednotlivých ekosystémov bola spracovaná rada ekotoxikologických štúdii, ktoré preukazujú nebezpečenstvo týchto látok. Na základe nadobudnutých znalostí bola na záver práca navrhnutá batéria ekotoxikologických testov na odhad účinkov psychofarmák.
|
|
|
Posouzení účinnosti pokročilých oxidačních procesů prostřednictvím testů ekotoxicity
Procházková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V poslední době je stále větším problémem při čištění odpadních vod nedostatečné odstraňování organických polutantů. Tyto látky mohou být již v malém množství toxické pro životní prostředí, a to akutně, nebo chronicky. Snahou je proto vyvíjet takové technologie, které zajistí jejich účinné odstranění. Jednou z možností je použití pokročilých oxidačních procesů. Pokročilé oxidační procesy pracují na principu neselektivní oxidace zprostředkované OH radikály. Pro jejich tvorbu lze použít několik způsobů jako např. O3/H2O2 (Peroxon), UV/H2O2, nebo Fentonovu reakci. Cílem této diplomové práce bylo posoudit účinnost použitých pokročilých oxidačních procesů při čistění odpadní vody pomocí testů ekotoxicity. Vzorky odpadní vody ošetřené pomocí pokročilých oxidačních procesů na pilotní jednotce vykazovaly nízké hodnoty akutní toxicity pro vybrané testovací organismy (D. magna, T. platyurus, S. alba, L. minor). U vzorku odpadní vody, který byl ošetřen na laboratorní jednotce AOP metodou UV/H2O2, došlo k nárůstu akutní toxicity pro testovací organismus D. magna a L. minor. Podobný efekt byl pozorován u testů s testovacím organismem D. magna u vzorků modelové ošetřených stejnou metodou, zatímco testy na rostlině L. minor prokázaly snížení toxicity.
|
|
|
Ekotoxicita léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi
Königsmarková, Kristýna ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na ekotoxikologické testování léčiv snižujících hladinu cholesterolu v krvi. Na problematiku nejprve nahlíží z teoretického hlediska – popisuje vliv residuí léčiv na životní prostředí, rozdělení hypolipidemik, rizika zvýšené hladiny cholesterolu, následně se zabývá ekotoxikologií a uvádí principy ekotoxikologického testování. V experimentální části byla testována tato léčiva: Corsim, Atoris, Lipanthyl Supra, Lipanthyl 267M. Dále byla testována i kyselina klofibrová – metabolit fibrátů. Rezidua těchto léčiv se vyskytují zejména v akvatickém ekosystému, z toho důvodu byly k hodnocení ekotoxicity použity testy na vodních organismech. Testovacími organismy byly Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri. Na základě výsledků testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50 a IC50. Pomocí těchto hodnot pak byla hodnocena ekotoxicita výše uvedených hypolipidemik.
|
host ::
RSS.