|
| |
|
| |
|
|
Přímý číslicový syntezátor pro mikrovlnné aplikace
Dluhý, Vojtěch ; Vondra, Vlastimil (oponent) ; Kasal, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je seznámit čtenáře se základy číslicové kmitočtové syntézy a navrhnout přímý číslicový syntezátor s obvodem AD9951 od společnosti Analog Devices. Zařízení je řízeno z PC rozhraním USB. Zařízení pracuje s vnitřním oscilátorem, s možností připojení externího kmitočtového normálu o frekvenci 10 MHz. Na vstupu zařízení je tranzistorový zdvojovač kmitočtu. Výstupní signál je filtrován dolní propustí na kmitočtu 120 MHz a zesílen trojbodovým zesilovačem ERA-3+.
|
|
|
Modulární analogový syntezátor
Jambor, Tomáš ; Vrba, Kamil (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo seznámení se s principem zvukových modulárních analogových syntezátorů a s konstrukcí obvodů používaných v těchto zařízeních. Jako hlavní metoda byla zvolena subtraktivní syntéza, založena na modulárním principu konstrukce zvukových syntezátorů. Součástí teoretické části je stručná historie syntezátorů a elektronických hudebních nástrojů, přehled dalších metod syntézy a podrobně rozebrané principy a moduly používané v subtraktivní syntéze. V praktické části bakalářské práce pak realizace a změření vlastností modulu napětím řízeného oscilátoru, napětím řízeného filtru, nízkofrekvenčního oscilátoru a napětím řízeného zesilovače. Pro napětím řízený zesilovač je navíc realizován výpočet a návrh zapojení.
|
|
| |
|
|
Přijímač signálů DRM
Mik, Šimon ; Charvát, Jiří (oponent) ; Šnajdr, Václav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem přijímače pro příjem vysílání DRM (Digital Radio Mondiale). Bylo zvoleno blokové schéma přijímače a byly teoreticky rozebrány jeho jednotlivé bloky. Následoval návrh a výroba jednotlivých bloků. Byl naprogramován syntezátor a byly ověřeny parametry přijímače. Poslední část je věnována skutečnému příjmu DRM vysílání.
|
|
|
Šumem proti binaritě - Jak ženy, queer a nebinární osoby využívají elektronickou hudbu a syntezátory jako (ná)stroj emancipace
Pátá, Julia ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
Tato praktická bakalářská práce mapuje souvislosti mezi genderem a produkcí elektronické experimentální hudby, s důrazem na element syntezátorů, v tuzemských podmínkách. Práce dokumentuje, zda a jakým způsobem může elektronická experimentální hudba a syntezátory poskytovat inkluzivnější a přístupnější hudební infrastrukturu v České republice. Zároveň navazuje na oblast, která byla po několik desítek let opomíjená historickým/akademickým bádání a médií, a které se v posledních letech hlavně v souvislosti se zesílením hlasů genderových komunit dostává větší pozornosti. Dosvědčuje tomu například hudební dokument Sestry s tranzistory (2020) režisérky Lisy Rovner. V něm režisérka sleduje průkopnice experimentální elektronické hudby, na jejíž přísunu do značné míry stojí to, co dnes vnímáme jako elektronickou hudbu. Praktickým výstupem práce je série sedmi rozhovorů s osobnostmi pražské a brněnské elektronické scény, které ve své tvorbě zahrnují syntezátory a jsou rozděleny do několika kategorií podle role, které plní v rámci elektronické scény. Rozhovory jsou zpracované formou zinu a jednotlivé texty jsou doprovozeny analogovými fotografiemi. V nich se promítají různé přístupy k průniku genderu a elektronické hudby nebo práce se syntezátory, které ve výsledku komplexně tematizují možnosti reflexe...
|
|
|
Experimentální softwarový syntezátor zaměřený na tvorbu ambientních mikrointervalových ploch
Pavlov, Mykhailo ; Dlouhý, Dan (oponent) ; Indrák, Michal (vedoucí práce)
Táto bakalářská práce se věnuje experimentálnímu softwarovému nástroji, hlavní jednotkou kterého je sekvencer s možností mikrotónálního ladění a volby stupnic. Hlavním cílem této práce je návrh a implementace takového syntezátoru v prostředí Reaktor na základě znalostí a návrhů získaných v rámci semestrální prace. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Úkolem teoretické části je shrnutí teoretických znalostí potřebných k návrhu a následné implementaci nástroje. Tyto poznatky zahrnují krátkou historii, druhy syntézy, typické konstrukční zásady a zásady interakce s prostředím pro vývoj. Praktická část popisuje proces navrhu a implementace jednotlivých částí nástroje, jeho designu a následně se věnuje použití syntezátoru v praxí, jeho unikátním vlastnostem a teoretickému dalšímu vývoji.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.