|
|
Využití stomických pomůcek v praxi
Štroblová, Martina ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Otradovcová, Iva (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na využití stomických pomůcek v praxi. Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická. V této části se věnuji anatomii a fyziologii gastrointestinálního traktu, další kapitoly věnuji již samotnému hlavnímu tématu, kterým je kolostomie. Je zde uvedena historie a vývoj stomických pomůcek, indikace k výkonu kolostomie a možné komplikace. Dalším velkým celkem je ošetřovatelská část, kde se věnuji ošetřovatelské péči o pacienta s kolostomií, sem patří péče o stomii, o peristomální oblast, o psychický stav, o výživu a pitný režim. Dále je zde obsažena kapitola o edukaci pacienta a rodinných příslušníků. Empirická část je zaměřena na výzkumné šetření, kdy metodou pro sběr dat je anonymní dotazník. Šetření bylo provedeno na chirurgické ambulanci u 48 pacientů s kolostomií. Cílem výzkumného šetření bylo objektivně vyhodnotit a poukázat na výhody a nevýhody stomických pomůcek, zjistit, v jaké oblasti denních aktivit nastal po vytvoření kolostomie u pacientů největší problém z hlediska adaptačního procesu a také zkvalitnit život stomikům. Zjistila jsem, jak velmi potřebná je kvalifikovaná stomasestra. Důležitost vidím v její péči o stomiky.
|
|
|
Kvalita života pacientů se stomií
Jánská, Pavla ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Marie (oponent)
Bakalářská práce "Kvalita života pacienta se stomií" pojednává o tom, co vše zahrnuje život pacienta se stomií. V teoretické části je krátké seznámení s tématy týkajícími se každého stomika. Popsána je anatomie trávicího a močového traktu, historie stomií a základní dělení stomií. Dále práce pojednává o onemocněních, která mohou být řešena stomií. Popsána je předoperační a pooperační péče, stomické pomůcky a ošetřování stomie. Zmíněny jsou též komplikace stomií a také kvalita života pacienta se stomií. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky zjištěné pomocí strukturovaného dotazníku, který byl pro účel práce sestaven. V závěru práce jsou uvedeny zjištěné poznatky vyplývající ze šetření a vyhodnocení stanovených cílů.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocného se stomií
Poláková, Renata ; Heřmanová, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, Milan (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je zpracování případové studie ošetřovatelské péče o pacienta L. D. (38 let), který byl hospitalizován na oddělení intenzivní péče po rozsáhlé břišní operaci. Na našem oddělení jsou hospitalizovaní pacienti, kteří vyžadují intenzivní péči a podporu základních životních funkcí. V teoretické části se zabývám anatomií a fyziologií tlustého střeva. Dále se věnuji divertikulární chorobě tlustého střeva, vyšetřovacím metodám, léčbě, stomiím, předoperační a pooperační péči a prognóze onemocnění. Z lékařské dokumentace jsou čerpány informace o terapii, vyšetření a průběhu hospitalizace. V ošetřovatelské části popisuji ošetřovatelský proces. Ošetřovatelská péče je hodnocena podle modelu Virginie Hendersonové. Následuje stanovení ošetřovatelských diagnóz a cíl ošetřovatelské péče, plánování, realizace a zhodnocení jejího průběhu. Další část pojednává o psychologickém stavu a edukaci pacienta.
|
|
|
Problematika přijetí sebepéče o stomii u pacientů po operaci střev
MOCKOVÁ, Jana
Základní teoretická východiska: Stomie jako součást operačního řešení onemocnění trávicího ústrojí obvykle zcela zásadně zasáhne do života pacienta i jeho blízkých. Pacient je konfrontován nejen se samotnou, často závažnou diagnózou, ale i s výsledkem operačního zákroku zasahujícím do jedné z nejintimnějších sfér člověka. Významnou roli při návratu do plnohodnotného života hraje přijetí stomie pacientem a jeho schopnost zaujmout aktivní postoj k péči o stomii. Teoretická část se v úvodu zabývá teorií deficitu sebepéče. Druhá část teoretické práce shrnuje základní informace týkající se problematiky střevních derivačních stomií. Cíl práce a hypotézy: Cílem práce je zjistit rozdíly v přijetí stomie a péče o stomii mezi pacienty po operaci střev. K dosažení cíle byly stanoveny tři hypotézy. H1: Pacienti s trvalou stomií pociťují větší změny v psychosociální oblasti způsobené založením stomie než pacienti se stomií dočasnou. H2: Ženy přistupují v pooperačním období k nácviku péče o stomii jinak než muži. H3: Pacienti mladší 55 let věku mají více informací ohledně života se stomií než pacienti starší. Metodika: Výzkumná část práce byla realizována prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Při vyhledávání respondentů byly osloveny organizace sdružující pacienty se stomií, stomické a proktologické ambulance vybraných nemocnic, léčebny dlouhodobě nemocných a domovy pro seniory. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou do grafů pomocí Microsoft Office Excel 2010, následně bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí-kvadrát testem v kontingenční tabulce, průměrné hodnoty byly srovnávány T-testem. Zvolená hladina významnosti byla 5 %. Závěr: Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku přijetí sebepéče o stomii u pacientů po operaci střev. Vytvoření stomie, bez ohledu na věk či pohlaví pacienta a také bez ohledu na její případnou dočasnost, zcela zásadně zasáhne pacientovi do života. Na to je nutné pamatovat po celou dobu, od dlouhodobé předoperační přípravy až po následnou péči, kdy by, v rámci ošetřovatelského procesu, sestra měla stomikovi poskytnout komplexní péči, adekvátní podporu a pomoci mu k návratu k plnohodnotnému životu a prožití každého dne na vrcholu svých možností.
|
|
|
Využití NIC, NOC klasifikace u pacientů se stomií
JEDLIČKOVÁ, Eva
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou využití NIC, NOC klasifikací u pacientů se stomií. Každá všeobecná sestra využívá systém klasifikace zdravotní péče, který popisuje aktivity intervence, vykonávané sestrami jako součást plánovací fáze ošetřovatelského procesu ve spojitosti s tvorbou plánu ošetřovatelské péče. Tyto klasifikace se také zaměřují na vývoj cílů ošetřovatelské péče, vyhodnocování efektu výsledků ošetřovatelské péče a díky těmto klasifikacím je výsledek ošetřovatelské péče měřitelný. V teoretické části, diplomové práce, je věnována pozornost klasifikačním systémům ošetřovatelské péče, dále onemocněním GIT, která vedou k založení stomie, péči o stomii, péči o pacienty se stomií a v ne poslední řadě ošetřovatelské dokumentaci. K dosažení hlavního záměru diplomové práce byly stanoveny tyto cíle: 1. Zjistit názor sester na ošetřovatelské klasifikace. 2. Zjistit jaké indikátory NOC jsou sestrami typicky hodnoceny v péči o pacienty se stomií. 3. Zjistit jaké aktivity jsou sestrami typicky používány v péči o pacienty se stomií. 4. Ověřit uplatnění klasifikací NIC, NOC v péči o pacienty se stomií. Kvalitativní šetření mělo dvě etapy. V první etapě kvalitativního šetření byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace pro sestry. Podkladem pro tuto dokumentaci byly NIC, NOC klasifikace související s péčí o pacienty se stomií. V druhé etapě tohoto šetření byl veden rozhovor s deseti sestrami, které měly možnost pracovat s danou ošetřovatelskou dokumentací.
|
|
|
Spolupráce stomické sestry se členy multidisciplinárního týmu
VOTRUBOVÁ, Veronika
Stomie je vyvedení dutého orgánu na povrch těla. Hlavním cílem péče o stomii je navrácení pacienta do plnohodnotného života, s čím by mu měla napomáhat stomická sestra. Stomická sestra provádí pacienta předoperační přípravou, pooperační přípravou a dále i ambulantní, kdy pacient navštěvuje stomickou sestru ve stomické poradně. Aby mohla stomická sestra uspokojovat všechny potřeby pacienta, je důležitá spolupráce i s ostatními členy multidisciplinárního týmu. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií, definicí stomie dále historií stomie a jejího vývoje v ošetřování. Další kapitola se zabývá indikacemi, typy stomií a možnými komplikacemi. Následují kapitoly o předoperační a pooperační péči, výživovém doporučení a klubech pro stomiky. Další kapitoly jsou věnovány stomickým sestrám. Tato práce má stanovený jeden cíl: Zjistit, jak spolupracuje sestra v rámci multidisciplinárního týmu na různých odděleních zdravotnického zařízení. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Začlenění stomické sestry v multidisciplinárním týmu je na různých odděleních odlišné. A výzkumná otázka: Jakým způsobem je stomická sestra začleněna do multidisciplinárního týmu? K dosažení cíle bylo provedeno kvantitativně kvalitativní šetření. Kvantitativní šetření proběhlo formou dotazníků pro sestry z chirurgického a interního oddělení. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí rozhovorů se třemi stomickými sestrami. Výsledky dotazníků byly zpracovány do grafů. Rozhovory byly přepsány a zpracovány do třech kategorizací. Z výzkumu vyplývá, že na chirurgickém oddělení směnné sestry se stomickou sestrou spolupracují mnohem lépe než na interním oddělení. Na chirurgickém oddělení spolupráce funguje lépe v oblasti komunikace se směnnými sestrami, kdy si předávají informace o pacientech se stomií, o výskytu komplikací a o postupu péče. Naopak na interním oddělení tato komunikace v mnoha případech nefunguje. Sestry na interním oddělení nemají ve většině případů potřebu komunikovat se stomickou sestrou a probírat postup péče o pacienta. Pomocí výzkumné otázky a potvrzení hypotézy jsme došli k naplnění cíle. Z kvalitativního šetření vyplývá, že jsou stomické sestry se začleněny do edukace pacientů před operací a po operaci. Do předoperační přípravy se zahrnuje i zakreslení vhodného místa pro stomii u budoucího stomika. Se směnnými sestrami většinou probírají vhodný postup péče o pacienta se stomií, vzájemně se informují o výskytu komplikací. Stomická sestra informuje v případě zájmu sestry o nových pomůckách a poznatcích ze seminářů. Stomická sestra má svoji specifickou dokumentaci, kam zapisuje údaje o pacientovi. Dvě stomické sestry poukazují i na možnost spolupráce s nutričním terapeutem v rámci výživové porady pacienta se stomií. Spolupráce s fyzioterapeutem spočívá pouze v tom, že ho stomická sestra informuje o celkovém stavu a fyzioterapeut provádí celkovou rehabilitaci. Výsledky našich zjištění získané touto bakalářskou prací budou poskytnuty managementu nemocnic, kde výzkum probíhal.
|
|
| |
|
|
Uspokojování psychosociálních potřeb stomiků
GREGOROVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo zjistit nejčastější psychosociální problémy stomiků a zda stomie zatěžuje více ileostomiky než kolostomiky. Teoretická část práce se zaměřuje na uspokojování psychosociálních potřeb stomiků a na jejich podporu. Dále se zabývá funkcí stomických sester a klubů stomiků. Zmiňujeme se zde i o edukaci klienta, předoperační a pooperační péči, o práci a vzdělávání stomických sester a o psychosociálních potřebách stomiků. V praktické části je graficky znázorněny a prezentovány výsledky šetření zaměřeného na výše uvedenou problematiku. Ve výzkumném šetření bylo stanoveno celkem pět hypotéz. První hypotéza se zabývala tím, zda mají osoby se stomií deficit uspokojování psychosociálních potřeb. Druhá hypotéza zkoumala, zda stomie narušila stomikovi partnerský život. Třetí hypotéza zjišťovala, zda mají stomické sestry pro stomika přínos a čtvrtá, zda jsou pro stomiky přínosné stomické kluby. Tyto hypotézy byly potvrzeny. Pátá hypotéza zjišťovala, zda stomie zatěžuje více ileostomiky než kolostomiky. Tato hypotéza potvrzena nebyla. Tato diplomová práce má upozornit na nutnost uspokojování psychosociálních potřeb stomiků v praxi.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u dětí se stomií tenkého a tlustého střeva
BARTYZALOVÁ, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětských pacientů se stomií. Stomie je vyvedení tenkého nebo tlustého střeva na povrch těla. Nejčastějšími indikacemi u ileostomií je odstranění tlustého střeva, vrozené vývojové vady a nekrotizující enterokolitida (NEC). Nejčastějšími důvody pro zavedení u kolostomií jsou také vývojové vady a Hirschsprungova choroba. Dětí se stomií v České republice mnoho není. Jsou to zejména novorozenci a kojenci, u kterých se jedná především o stomie dočasné. O takto nemocné děti se v domácím prostředí především starají rodiče. Rodiče jsou závislí na pomoci stomické sestry, která je edukuje a informuje o všem ohledně stomie. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat potřeby dětí se stomií tenkého a tlustého střeva a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče. Práce byla také zaměřena na úlohu stomických sester pečující o děti se stomií. Byl použit kvalitativní výzkum s metodou dotazování a technikou rozhovoru s rodiči dětí se stomií a se stomickými sestrami, které již měly zkušenost ošetřovat takto nemocné děti. Bylo zkontaktováno celkem deset rodičů, z nichž se podařilo udělat rozhovor se šesti z nich. Stomických sester bylo kontaktováno čtrnáct, ale kvůli malým zkušenostem s ošetřováním dětí se stomií, byl udělán rozhovor pouze se třemi z nich. Respondenti pocházeli z různých měst České republiky. Co se týče specifik v ošetřovatelské péči, zajímali jsme se o tři oblasti ošetřovatelské péče. První oblastí byla péče o kůži, kdy bylo zjištěno, že rodiče dětí s ileostomií by měli věnovat zvýšenou pozornost v péči o kůži v okolí stomie. Je to proto, že ileostomie odvádí řídký a agresivní obsah, což způsobuje poškození kůže v okolí stomie. Důležitým specifikem byl také fakt, že rodiče používají běžnou dětskou kosmetiku, která je v literatuře považovaná za naprosto nevhodný prostředek pro hygienickou péči o děti se stomií. Je třeba také zmínit, že díky širokému sortimentu stomických pomůcek, je ošetřovatelská péče kvalitnější, než byla dříve. Co se týče stravování, bylo zjištěno, že novorozenci a kojenci by měli být vyživováni mateřským mlékem a u ileostomiků by měla být ještě stolice zahušťována přidáním nemléčné rýžové kaše. Třetí oblastí bylo vyprazdňování. Dětští stomici se specificky vyprazdňují pomocí stomických sáčků a systémů. Bylo zjištěno, že nejvhodnějším systémem pro děti se stomií je systém jednodílný. Druhým cílem bylo zmapovat potřeby dětských stomiků. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že stomie mají negativní dopad na kvalitu života jak dítěte, tak i rodiče. Stomie ovlivňuje život jak sociálně, tak především psychicky. Co se týče oblasti psychické, bylo zjištěno, že se nevyužívají služby psychologa. Také tomu napomáhá fakt, že jen jeden rodič ze šesti chodí na pravidelné konzultace ke stomické sestře, která by měla být největší oporou. Také bylo zjištěno, že každé dítě při ošetřování stomie plakalo. Ze sociální oblasti bylo zjištěno, že děti se stomií mohou být ve školkách a školách izolováni od ostatních dětí. Stomie také děti omezuje v různých sportovních a jiných aktivitách. Co se týče potřeb fyziologických, ty již byly zmíněny ve specifikách ošetřovatelské péče. Poslední cílem bylo zjistit, jakou úlohu hraje stomická sestra v péči o dětskou stomii. Bylo zjištěno, že edukace od stomické sestry je velice důležitá pro rodiče dítěte se stomií, ale jejich názory se neshodují. Některé sestry tvrdí, že edukují rodiče před a po operaci, ale zjistili jsme, že to tak není. Jen málo tázaných rodičů bylo edukováno před i po operaci.Na základě výsledků byl vytvořen manuál pro rodiče dětí se stomií tenkého a tlustého střeva. Ten by mohli rodiče využít k ošetřovatelské péči o dítě s nově zavedenou stomií.
|
host ::
RSS.