|
|
Vliv sourozeneckých konstelací
MOCKOVÁ, Jana
Bakalářská práce v teoretické části představuje teorie popisující vliv sourozeneckých konstelací a názory některých psychologů na oblast sourozeneckých vztahů. Praktická část mapuje pohled rodičů na povahu a chování jejich dětí vzhledem k problematice sourozeneckých konstelací a vzájemných vztahů, zkušeností s přípravou dítěte na narození mladšího sourozence a s podporou sourozeneckých vztahů. Dále představuje zkušenosti a názory učitelek mateřských škol na vliv sourozenecké pozice na chování a prožívání dětí a proměnu chování dítěte v souvislosti s narozením mladšího sourozence. Výzkum prokázal, že pohled a zkušenosti rodičů i učitelek MŠ se do velké míry shodují a rovněž korespondují s teoriemi A. Adlera a K. Lemana, s výjimkou jedináčků, kde se pohled rodičů od pohledu učitelek i od uvedených teorií do určité míry liší. Také bylo zjištěno, že většina dětí dotázaných rodičů se potýkala po narození mladšího sourozence s určitými problémy, jež potvrzovaly zkušenosti psychologů uvedené v první části práce. Výzkum dále ukázal, že sourozenecké vztahy mezi dětmi dotázaných rodičů jsou převážně dobré a že se rodiče tyto vztahy snaží podporovat poměrně podobnými způsoby.
|
|
| |
|
| |
|
|
Problematika přijetí sebepéče o stomii u pacientů po operaci střev
MOCKOVÁ, Jana
Základní teoretická východiska: Stomie jako součást operačního řešení onemocnění trávicího ústrojí obvykle zcela zásadně zasáhne do života pacienta i jeho blízkých. Pacient je konfrontován nejen se samotnou, často závažnou diagnózou, ale i s výsledkem operačního zákroku zasahujícím do jedné z nejintimnějších sfér člověka. Významnou roli při návratu do plnohodnotného života hraje přijetí stomie pacientem a jeho schopnost zaujmout aktivní postoj k péči o stomii. Teoretická část se v úvodu zabývá teorií deficitu sebepéče. Druhá část teoretické práce shrnuje základní informace týkající se problematiky střevních derivačních stomií. Cíl práce a hypotézy: Cílem práce je zjistit rozdíly v přijetí stomie a péče o stomii mezi pacienty po operaci střev. K dosažení cíle byly stanoveny tři hypotézy. H1: Pacienti s trvalou stomií pociťují větší změny v psychosociální oblasti způsobené založením stomie než pacienti se stomií dočasnou. H2: Ženy přistupují v pooperačním období k nácviku péče o stomii jinak než muži. H3: Pacienti mladší 55 let věku mají více informací ohledně života se stomií než pacienti starší. Metodika: Výzkumná část práce byla realizována prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Při vyhledávání respondentů byly osloveny organizace sdružující pacienty se stomií, stomické a proktologické ambulance vybraných nemocnic, léčebny dlouhodobě nemocných a domovy pro seniory. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou do grafů pomocí Microsoft Office Excel 2010, následně bylo provedeno statistické vyhodnocení hypotéz. Hypotézy byly testovány chí-kvadrát testem v kontingenční tabulce, průměrné hodnoty byly srovnávány T-testem. Zvolená hladina významnosti byla 5 %. Závěr: Práce poskytuje komplexní pohled na problematiku přijetí sebepéče o stomii u pacientů po operaci střev. Vytvoření stomie, bez ohledu na věk či pohlaví pacienta a také bez ohledu na její případnou dočasnost, zcela zásadně zasáhne pacientovi do života. Na to je nutné pamatovat po celou dobu, od dlouhodobé předoperační přípravy až po následnou péči, kdy by, v rámci ošetřovatelského procesu, sestra měla stomikovi poskytnout komplexní péči, adekvátní podporu a pomoci mu k návratu k plnohodnotnému životu a prožití každého dne na vrcholu svých možností.
|
|
| |
host ::
RSS.