|
|
Diferenciace dospělých kmenových buněk na inzulín produkující beta buňky
Koblas, Tomáš
disertační práce: Diabetes mellitus je chronické onemocnění charakterizované metabolickou poruchou při relativním nebo absolutním nedostatku inzulínu. Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je způsoben autoimunitní reakcí, která postupně vede k selektivní destrukci inzulín produkujících beta- buněk pankreatu. Důsledkem je minimální nebo zcela chybějící tvorba vlastního inzulínu, která vede k závislosti na podávání exogenního inzulínu. DM je také příčinou řady pozdních komplikací. Přestože dlouhodobé přiblížení fyziologické hladině glykémie s použitím intenzifikovaných inzulínových režimů může manifestaci diabetických komplikací oddálit, dosáhnout takovéto kompenzace se však daří jen asi u 5% pacientů. Z toho je patrné, že současné způsoby léčby nevedou ani k vyléčení diabetu, ale většinou ani k prevenci pozdních komplikací. Jedním z nejatraktivnějších léčebných přístupů je proto takový způsob léčby, který by nahradil chybějící inzulínovou sekreci. Takovou metodou je transplantace inzulín produkující tkáně. Nedostatečný počet dárců je ovšem hlavním limitujícím faktorem pro využití tohoto léčebného postupu v širším měřítku. Je tedy patrné, že pro získání dostatečného množství inzulín produkující tkáně musí být nalezeny alternativní zdroje. V současné době se jako nejnadějnější jeví využití kmenových buněk....
|
|
|
Transplantace kostní dřeně příjemcům s regenerující krvetvorbou: účinnost transplantace a stav regenerující kostní dřeně
Forgáčová, Katarína ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Vávrová, Jiřina (oponent) ; Hofer, Michal (oponent)
(Czech) Kmenové buňky krvetvorné tkáně (dále kmenové buňky) mají schopnost sebeobnovy i schopnost diferenciace. Kmenové buňky, které přežijí poškození krvetvorné tkáně, nebo které jsou transplantovány jedinci s poškozenou nebo zcela zničenou krvetvornou tkání, mohou krvetvorbu obnovit a udržovat ji po dlouhou dobu. V této práci jsme studovali důsledek poškození krvetvorné tkáně různými dávkami ionizujícího záření na účinnost přihojení intravenózně transplantovaných krvetvorbu obnovujících dárcových buněk, buněk progenitorových (STRCs) a buněk kmenových (LTRCs). Použili jsme kongenní linie pokusných myší, lišící se antigeny CD45.1 a CD45.2 přítomnými na krevních buňkách, k vypracování citlivé metody, která umožňuje určit množství kmenových buněk v poškozené krvetvorné tkáni. Spočívá ve stanovení úrovně chimerismu v krvi a v kostní dřeni, který je výsledkem transplantace známého množství kostní dřeně od kongenního dárce pokusným myším s poškozenou krvetvornou tkání. Metodu jsme použili ke sledování regenerace populací buněk obnovujících poškozenou krvetvorbu, včetně buněk kmenových, po subletálním ozáření myší dávkou 6 Gy nebo po jejich ozáření dávkou letální (9 Gy) spojenou s transplantací syngenní kostní dřeně. Současně jsme, v případě subletálního ozáření, vyšetřili schopnost regenerující kostní...
|
|
|
Diferenciace dospělých kmenových buněk na inzulín produkující beta buňky
Koblas, Tomáš ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Grim, Miloš (oponent) ; Štechová, Kateřina (oponent)
disertační práce: Diabetes mellitus je chronické onemocnění charakterizované metabolickou poruchou při relativním nebo absolutním nedostatku inzulínu. Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je způsoben autoimunitní reakcí, která postupně vede k selektivní destrukci inzulín produkujících beta- buněk pankreatu. Důsledkem je minimální nebo zcela chybějící tvorba vlastního inzulínu, která vede k závislosti na podávání exogenního inzulínu. DM je také příčinou řady pozdních komplikací. Přestože dlouhodobé přiblížení fyziologické hladině glykémie s použitím intenzifikovaných inzulínových režimů může manifestaci diabetických komplikací oddálit, dosáhnout takovéto kompenzace se však daří jen asi u 5% pacientů. Z toho je patrné, že současné způsoby léčby nevedou ani k vyléčení diabetu, ale většinou ani k prevenci pozdních komplikací. Jedním z nejatraktivnějších léčebných přístupů je proto takový způsob léčby, který by nahradil chybějící inzulínovou sekreci. Takovou metodou je transplantace inzulín produkující tkáně. Nedostatečný počet dárců je ovšem hlavním limitujícím faktorem pro využití tohoto léčebného postupu v širším měřítku. Je tedy patrné, že pro získání dostatečného množství inzulín produkující tkáně musí být nalezeny alternativní zdroje. V současné době se jako nejnadějnější jeví využití kmenových buněk....
|
|
|
Implementace nových poznatků do biologického vzdělávání na modelovém příkladu kmenových buněk
Petrová, Ivana ; Švecová, Milada (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Diplomová práce navazuje na práci bakalářskou. Hlavními cíli bakalářské práce bylo postihnout současné trendy ve tvorbě a využívání pluripotentních kmenových buněk a představit spektrum hlavních názorových proudů s ohledem na tvorbu a využívání pluripotentních kmenových buněk. Na tomto modelovém příkladu byla integrována přírodovědné a humanitní složky vzdělávání a pluripotentní kmenové buňky byly pojaty jako průřezové téma. Mezi cíle práce diplomové patří vytvoření presentace v programu PowerPoint, jako výukového materiálu, který by studentům středních škol poskytl přehledné základní informace o možnostech tvorby a využívání pluripotentních kmenových buněk. Dále byla vytvořena didaktická hra s využitím modifikovaných materiálů evropského projektu PlayDecide. Pomocí této hry by si měli studenti osvojit základní poznatky týkající se pluripotentních kmenových buněk, vytvořit si svůj vlastní názor na tuto problematiku a etické otázky s ní spojené. Hra by měla studenty přivést dokonce i k tomu, aby byli schopni své názory obhájit a uvědomit si důsledky, které z jejich rozhodnutí vyplývají. Didaktická hra PlayDecide byla pilotně ověřena.
|
|
|
Morfologická variabilita řezáku u mutantních myší
Lochovská, Kateřina ; Churavá, Svatava (oponent) ; Hovořáková, Mária (vedoucí práce)
Myš je nejfrekventovaněji používaným experimentálním modelovým organismem pro studium vývoje zubů. Myší funkční dentice obsahuje jeden řezák oddělený od tří molárů dlouhou bezzubou diastemou v každém čelistním kvadrantu. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o myší dentici a jejím vývoji se zaměřením na myší řezáky a jejich patologie. Myší řezák je díky svým vlastnostem jedinečným zubem. Charakteristickou vlastností hlodavců jsou právě kontinuálně rostoucí řezáky. Tyto řezáky jsou pokryté sklovinou pouze na labiální straně. Lingvální povrch je tvořen pouze dentinem. Toto je spojeno s asymetrickou abrazí. Nicméně je také častým cílem mutací, ať už v podobě delece nebo jiné modifikace genů. Tyto mutace dentálních signálních drah jsou studovány na mutantních myších jako jsou například Tabby myši, Sprouty nebo Small eye (Sey) mutantní myši a mnoho dalších. Některé mutace jsou homologní k lidským onemocněním. Například X-vázaný tabby (Ta) syndrom u myší je považován za homolog hypohidrotické ektodermální dysplásie (HED) u lidí. Tato mutace napadá velikost řezáku, jeho tvar a pozici stejně jako cytodiferenciaci. Dále se může objevit hypodoncie, anodoncie nebo nějaké morfologické změny napadající ostatní existující zuby. Abnormality v počtu, velikosti a tvaru zubu byly dobře zdokumentovány v lidské...
|
|
|
Informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve
BLÁHOVÁ, Martina
V bakalářské práci byla zjišťována informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve. Pupečníkovou krev lze odebrat pouze v jediném okamžiku, a to v době po porodu plodu. V pupečníkové krvi jsou obsažené zárodečné kmenové buňky, které se již nikdy během života v těle člověka nenacházejí. Kmenové buňky se již řadu let využívají k léčení krevních onemocnění. Pupečníková krev je obsažena v pupečníku a v placentě. Odběr pupečníkové krve není za žádných okolností nebezpečný a dárcovství je zcela dobrovolné. Porodní asistentka je členem týmu, který se podílí na odběru pupečníkové krve. Zná správné postupy při odběru pupečníkové krve. Přestože rodičky mají dostatek informací o možnosti odběru pupečníkové krve, je potřeba zlepšit informovanost o významu odebrané pupečníkové krve například v předporodních kurzech nebo vytvořením uceleného edukačního materiálu. Pupečníková krev se v současnosti využívá hlavně při léčbě dětských krvetvorných onemocnění, ale v budoucnosti může využití kmenových buněk překonávat dosavadní představivost. Výhodou je, že pupečníkovou krev lze získat bezpečně a bezbolestně po porodu plodu a lze jí dlouhodobě uschovat v bankách pupečníkové krve. Uchování pupečníkové krve se může stát významnou zdravotní i životní pojistkou.
|
|
| |
host ::
RSS.