|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
|
|
Obchodování s lidmi: role EU v přístupech k problému v ČR a Belgii
Haniaková, Tereza ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Obchodování s lidmi: role EU v přístupech k problému v ČR a Belgii" si udává za cíl odkrýt a prozkoumat souhru mezi jednotlivými aktéry v rámci boje proti obchodování s lidmi. Jsou jimi: Evropská unie a její dva členské státy Česká republika a Belgie. Pomocí obsahové (textové) analýzy primárních zdrojů tato práce odpovídá na to, jak pracují s definicí obchodování s lidmi a do jaké míry dva zmíněné členské státy EU implementovaly Směrnici 2011/36/EU a další dokumenty. Kromě této analýzy, bádání již prostudovaných témat a diskurzů, které s tímto fenoménem souvisí, práce zahrnuje také dva polostrukturované rozhovory se zastupiteli České republiky a Belgie. Ty nabídly ještě hlubší vhled do toho, jak tyto státy boj formují. Rozhovory pomohly odhalit aspekty přístupů, které jsou navzájem odlišné, ale i ty, ve kterých jsou jednotliví aktéři unikátní. Práce také prozkoumává terén toho, jak probíhá přijímání nové strategie - nejdůležitějšího dokumentu, který dodává boji proti obchodování s lidmi strukturu a jasnou prioritizaci - a co obecně budou tyto strategie od roku 2020 obsahovat.
|
|
|
Česká politika rozvojové spolupráce a soukromý sektor: klíčové diskurzy od roku 1995 po současnost
Křížková, Eva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Soukromý sektor je nedílnou součástí globálního mainstreamového politického rozvojového diskurzu. Může se objevovat v různých kontextech, které definují jeho role v oblasti politiky rozvojové spolupráce a v důsledku implikují různé politické akce. Předkládaná práce se zaměřuje na studium českého rozvojového diskurzu ve vztahu k soukromému sektoru od roku 1995 po současnost. Na základě diskurzivní analýzy výstupů relevantních aktérů práce ve vztahu k soukromému sektoru identifikuje čtyři různé typy rozvojového diskurzu: "Soukromý sektor - tabu", "Platíme, chceme české firmy v rozvojové spolupráci", "Soukromý sektor, bezohledný ničitel", "Soukromý sektor, miláček rozvojové konstituence." Každý typ diskurzu je specifický pro určité časové období jako i pro rozvojové aktéry, kteří ho užívají. Do přístupu ČR do EU nebyl v rozvojovém diskurzu establishmentu soukromý sektor prakticky vůbec tématem, neziskový sektor ho vnímal kriticky. S globální ekonomickou krizí a intenzivněji s rokem 2015 začíná celé rozvojové konstituenci, včetně tradičně kritického neziskového sektoru, dominovat diskurz zobrazující soukromý sektor a jeho aktivity jako pozitivní, dokonce jako předpoklad rozvoje. Toto ukazuje, že český rozvojový diskurz obecně zrcadlí mainstreamový politický diskurz globální a zároveň významně podléhá...
|
|
| |
|
|
Zhodnocení forem financování klastrů
Kloudová, Michaela
Práce hodnotí jednotlivé formy financování klastrů, které se rozlišují na zdroje z veřejného a soukromého sektoru. Teoretický základ je následně aplikován na Network Security Monitoring Cluster, který v práci slouží jako příklad klastru. Prv-ní část práce je formulována jako literární rešerše s využitím deskriptivní metody. Druhá část obsahuje zejména analýzu jednotlivých finančních zdrojů klastru Ne-twork Security Monitoring Cluster. Závěrem práce je porovnání teoretických předpokladů v oblasti financování a doporučení pro klastry.
|
|
|
Obchodování s lidmi: role EU v přístupech k problému v ČR a Belgii
Haniaková, Tereza ; Bauer, Paul (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Obchodování s lidmi: role EU v přístupech k problému v ČR a Belgii" si udává za cíl odkrýt a prozkoumat souhru mezi jednotlivými aktéry v rámci boje proti obchodování s lidmi. Jsou jimi: Evropská unie a její dva členské státy Česká republika a Belgie. Pomocí obsahové (textové) analýzy primárních zdrojů tato práce odpovídá na to, jak pracují s definicí obchodování s lidmi a do jaké míry dva zmíněné členské státy EU implementovaly Směrnici 2011/36/EU a další dokumenty. Kromě této analýzy, bádání již prostudovaných témat a diskurzů, které s tímto fenoménem souvisí, práce zahrnuje také dva polostrukturované rozhovory se zastupiteli České republiky a Belgie. Ty nabídly ještě hlubší vhled do toho, jak tyto státy boj formují. Rozhovory pomohly odhalit aspekty přístupů, které jsou navzájem odlišné, ale i ty, ve kterých jsou jednotliví aktéři unikátní. Práce také prozkoumává terén toho, jak probíhá přijímání nové strategie - nejdůležitějšího dokumentu, který dodává boji proti obchodování s lidmi strukturu a jasnou prioritizaci - a co obecně budou tyto strategie od roku 2020 obsahovat.
|
|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
|
|
Manažerské funkce ve veřejné správě
ČADA, Dominik
Bakalářská práce se zabývá manažerskými funkcemi a jejich využitím ve veřejném sektoru. Hlavními zkoumanými funkcemi jsou: plánování, organizování, rozhodování a komunikace. Předmětem práce je instituce úřadu práce. Pro zdůraznění zaměření na cílovou oblast práce analyzuje rozdíly mezi veřejným a soukromým sektorem v teorii a v praxi. Data pro práci byla shromážděna pomocí rozhovorů s pracovníky na vedoucích pozicích na různých manažerských úrovních úřadu práce. Rozhovory proběhly na úřadu práce se stanoveným časovým limitem a předem připravenými otázkami. Účelem práce je vytvořit a navrhnout změny pro zlepšení systému na základě dat z rozhovorů. Výsledkem je vytvoření návrhů specifických změn pro instituci s ohledem na realitu - legislativní a politická omezení.
|
|
| |
|
|
Česká politika rozvojové spolupráce a soukromý sektor: klíčové diskurzy od roku 1995 po současnost
Křížková, Eva ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Soukromý sektor je nedílnou součástí globálního mainstreamového politického rozvojového diskurzu. Může se objevovat v různých kontextech, které definují jeho role v oblasti politiky rozvojové spolupráce a v důsledku implikují různé politické akce. Předkládaná práce se zaměřuje na studium českého rozvojového diskurzu ve vztahu k soukromému sektoru od roku 1995 po současnost. Na základě diskurzivní analýzy výstupů relevantních aktérů práce ve vztahu k soukromému sektoru identifikuje čtyři různé typy rozvojového diskurzu: "Soukromý sektor - tabu", "Platíme, chceme české firmy v rozvojové spolupráci", "Soukromý sektor, bezohledný ničitel", "Soukromý sektor, miláček rozvojové konstituence." Každý typ diskurzu je specifický pro určité časové období jako i pro rozvojové aktéry, kteří ho užívají. Do přístupu ČR do EU nebyl v rozvojovém diskurzu establishmentu soukromý sektor prakticky vůbec tématem, neziskový sektor ho vnímal kriticky. S globální ekonomickou krizí a intenzivněji s rokem 2015 začíná celé rozvojové konstituenci, včetně tradičně kritického neziskového sektoru, dominovat diskurz zobrazující soukromý sektor a jeho aktivity jako pozitivní, dokonce jako předpoklad rozvoje. Toto ukazuje, že český rozvojový diskurz obecně zrcadlí mainstreamový politický diskurz globální a zároveň významně podléhá...
|
host ::
RSS.