|
|
Srbská krsna slava v Bosně a Hercegovině
Skenderija, Ivana ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Práce se zaměřuje na problémy mnohovrstevnatosti identit člověka v sociálním prostoru. Soustřeďuje se na rituál (resp. obřad), jako na jeden z kodifikovaných projevů kultury, v rámci něhož jsou manifestovány, sdíleny a posilovány kolektivní ideje (tedy i identitní postoje) a sociální vazby. Daná témata řeší u Bosenských Srbů, kteří byli v důsledku politických a společenských změn nuceni redefinovat svoji pozici ve společnosti, tedy i svoje (kolektivní) identity. Ústředním rituálem a zároveň atributem srbství je slava, která se proto stala v kontextu této studie indikátorem ustanovování a platnosti kolektivních identit. Slava je tradiční oslavou praktikovanou osobami pravoslavného vyznání především v Srbsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Bulharsku, Albánii a Makedonii. Jde o svátek patrona jednotlivých rodin, vesnic či farností. V centru pozornosti mého výzkumu byla individuální slava rodinného patrona, krsna slava, či krsno ime, která je v současné době pro mnohé Bosenské Srby revitalizovanou slavností, jež navazuje na lokální tradici a konvenuje se společenskými ambicemi současných obyvatel regionu (jinak by nebyla revitalizována). Vhodnost tohoto předmětu bádání je potom dáno samotnou povahou rituálu, který je založen na kolektivním sdílení a manifestaci společných idejí1 . Cílem výzkumu byla...
|
|
| |
|
|
Výchova mládeže a německé mládežnické organizace skautského typu v českých zemích
Jelínek, Tomáš ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Štumbauer, Jan (oponent) ; Pátková, Hana (oponent)
"Výchova v přírodě" a německé mládežnické organizace skautského typu v českých zemích Název: "Výchova v přírodě" a německé mládežnické organizace skautského typu v českých zemích Abstrakt: Práce se zabývá vznikem a vývojem německých mládežnických organizací v českých zemích. Je zaměřena především na ty, které se buď přímo hlásily ke skautskému hnutí tak, jak vzniklo v Anglii či Americe, nebo alespoň přejímaly zásadní výchovné metody a principy práce s mládeží, které byly typické pro tato hnutí. Tyto organizace znamenaly revoluční změnu v přístupu k mládeži a její výchově. Umožnila ji řada filozofických, pedagogických a politických přeměn společnosti. Byly to především současné moderní filozofické proudy vycházející z myšlenek amerických a německých filozofů, které tvořily myšlenkový základ skautských hnutí. Kořeny těchto přístupů k přírodě a výchově člověka lze však sledovat až do raného novověku, kdy se poprvé objevují základy moderních pedagogických přístupů, které však mohly najít širší uplatnění ve změněných hospodářských a společenských podmínkách moderní společnosti. Kromě filozofie se na výsledku podílela řada dalších společenských, politických, ideologických a kulturních vlivů. Počátky těchto organizací lze sledovat vždy tam, kde akceleroval průmyslový růst se všemi svými kulturními, společenskými a...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.