Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 54 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Realizace podporovaného zaměstnávání v České republice
Dvořáková, Denisa ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Klimešová, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce "Realizace podporovaného zaměstnávání v České republice" se věnuje službě podporovaného zaměstnávání, která se v České republice vyvíjí od roku 1995, ale zatím není zákonem upravená. Podporované zaměstnávání poskytuje podporu osobám znevýhodněným v oblasti pracovního uplatnění s cílem zvýšit míru jejich samostatnosti a umožnit jim pracovat na otevřeném trhu práce. Práce začíná uvedením teoretických východisek a konceptů, které se vztahují k podporovanému zaměstnávání, a dále pokračuje vymezením podporovaného zaměstnávání s důrazem na jeho charakteristiku, cílovou skupinu a vznik této služby. Vzhledem k neexistenci právní úpravy podporovaného zaměstnávání se práce zabývá možnostmi realizace podporovaného zaměstnávání v České republice a jejich právní úpravou. Pro bližší pochopení procesu realizace podporovaného zaměstnávání jsou vymezeni aktéři, kteří se na tomto procesu podílejí, a jejich role. Práce také přibližuje podobu podporovaného zaměstnávání ve dvou vybraných zemích: v Norsku a Slovenské republice.
Komunitní péče o duševní zdraví
Šotolová, Lucie ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá komunitní péčí o duševní zdraví. Zaměřujeme se na pacienty s afektivní poruchou, protože se domníváme, že by pro některé byly služby komunitní péče přínosné, ale zatím je tito pacienti nevyužívají. Teoretická část rozebírá pojem duševní zdraví, jeho vymezení v koncepčních materiálech našich organizací a v mezinárodních dokumentech WHO. Dále práce popisuje afektivní poruchy, jejich sociální dopad a též situaci komunitní péče o duševní zdraví u nás. Empirická část se skládá ze dvou empirických šetření, která spolu souvisejí. Dotazníkové šetření mezi hospitalizovanými pacienty s afektivní poruchou bylo zaměřeno na úroveň informovanosti o službách komunitní péče o duševní zdraví, na zájem pacientů o tyto služby a na jejich využívání. On-line šetření proběhlo v pražských organizacích komunitní péče o duševní zdraví s cílem zjistit podíl zastoupení klientů s afektivní poruchou v těchto službách a možnosti jejich zařazení. Ukázalo se, že většina z dotazovaných pacientů s afektivní poruchou není informována o službách komunitní péče, proto je nevyužívá, ale má o tyto služby zájem. Usuzujeme, že ve službách komunitní péče zatím není dostatek míst pro pacienty s afektivní poruchou. Klíčová slova Duševní zdraví, afektivní poruchy, systém péče o duševní zdraví, komunitní péče o duševní...
Ucelená rehabilitace osob se zrakovým postižením
Hlaváčová, Barbora ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Cimrmannová, Tereza (oponent)
Diplomová práce na téma Ucelená rehabilitace osob se zrakovým postižením podává celkový přehled o možnostech a významu Ucelené rehabilitace pro tuto cílovou skupinu. V úvodní části mé práce se budu věnovat definici zraku, zrakovému postižení, ucelené rehabilitaci pro osoby se zrakovým postižením a možnosti sociálních služeb. V závěrečné části jsou uvedeny rozhovory vedené s klienty a pracovníky zařízení zaměřeného na poskytování služeb sociální rehabilitace. Cílem mé práce je popsat psychosociální problematiku osob se zrakovým postižením a současně podat přehled o možnostech a významu ucelené rehabilitace pro tuto cílovou skupinu.
Nácvik a rozvíjení sociálních dovedností, soběstačnosti a sebeobsluhy lidí s kombinovaným postižením prostřednictvím sociální rehabilitace
VOKURKOVÁ, Kateřina
Hlavní myšlenkou a posláním této bakalářské práce je přiblížit a objasnit způsoby nácviku a rozvoje sociálních dovedností soběstačnosti a sebeobsluhy u osob s kombinovaným postižením. Cílem bakalářské práce je identifikovat potřeby konkrétních osob s kombinovaným postižením v oblasti soběstačnosti a sebeobsluhy. Následně popsat a v praxi vyzkoušet možnosti nácviku vybraných dovedností a zhodnotit jejich dopad do běžného života lidí s kombinovaným postižením. Cíl jsem splnila pomocí kazuistik, které jsou obsažené v praktické části této práce. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část je část teoretická a obsahuje několik kapitol. První kapitola se zabývá historií péče o osoby se zdravotním postižením. Druhá kapitola se věnuje zdravotnímu postižení a etiologii zdravotního postižení. Následující kapitoly se zaměřují na ucelený systém rehabilitace, sociální služby dle zákona, sociální rehabilitaci nebo na cílovou skupinu osob. Další kapitoly popisují přechod z dětství osob s kombinovaným postižením do dospělosti, dospělost, rozebírají sociální dovednosti, soběstačnost a sebeobsluhu. Poslední kapitola z teoretické části se zabývá kvalitou života osob s postižením. Praktická část bakalářské práce je vypracována formou kvalitativního šetření. V této části práce jsou popsány metody, se kterými se pracovalo, tj. metoda zúčastněného pozorování, analýza dokumentace, metoda přímé edukace a kazuistika. Práce pokračuje kazuistikami osob s kombinovaným postižením, jejich nácviků a pokroků v plnění daného cíle. Následuje diskuze a závěr bakalářské práce. Dle mého názoru je sociální rehabilitace ve velkém rozvoji, pomáhá stále více uživatelům. Dostává se do povědomí veřejnosti a využívá ji stále více osob.
Sociální rehabilitace u lidí s duševním onemocněním: ukončení služby a prevence závislosti na službě
Plecháček, Samuel ; Čihánková, Ivana (vedoucí práce) ; Urban, David (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Sociální rehabilitace u lidí s duševním onemocněním: ukončení služby a prevence závislosti na službě je v daném rozsahu představit téma sociální rehabilitace s lidmi s duševním onemocněním se zaměřením na ukončení poskytování této služby a na prevenci závislosti na službě během jejího poskytování a pomocí kvalitativního výzkumu zprostředkovat na tuto problematiku pohled zkušených sociálních pracovníků, pracujících v dané službě s touto cílovou skupinou. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a empirické. Teoretická část obsahuje pět kapitol zabývajících se postupně vážným duševním onemocněním, dopady tohoto onemocnění na člověka a jeho okolí, sociální rehabilitací, ukončením poskytování sociální služby a závislostí na sociální službě. Empirická část potom zahrnuje šestou kapitolu, jejímž obsahem je analýza rozhovorů se sedmi zkušenými sociálními pracovníky, pracujícími ve službě sociální rehabilitace poskytované lidem s duševním onemocněním, na téma jejich pohledu na problematiku ukončování poskytování služby a prevence závislosti na službě během jejího poskytování.
Sociální Rehabilitace u osob s duševní poruchou v psychiatrické nemocnici
VESELÁ, Martina
Abstrakt Téma bakalářské práce je zaměřeno na sociální rehabilitaci v psychiatrické nemocnici u osob s duševní poruchou. Hlavním cílem práce je zjistit jakým způsobem jar poskytována sociální rehabilitace u osob s duševní poruchou. Dílčím cílem je zmapovat limity a možnosti poskytování sociální rehabilitace v kontextu komplexní péče v psychiatrické nemocnici. Výzkum je realizován v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Realizace výzkumu začala v červnu 2016 a byl ukončen v červnu 2017. Teoretickou část jsem zaměřila na popis teoretických informací o vývoji, průběhu metodách a formách poskytování Sociální rehabilitace. V praktické jsem se zabývala průběhem sociální rehabilitace v praxi. Do výzkumu jsem vybrala 5 žen a 5 mužů ve věku od 30 60 let s různým psychotickým onemocněním. Pacienty jsem vybírala účelovým kvótním výběrem. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní výzkum. Při výzkumu jsem využila přístupu případové studie, který využívá anamnestického rozhovoru, pozorování, dotazování, individuální rozhovoru, obsahovou analýzu. Výsledky svého výzkumu jsem zpracovala v 10 kazuistikách, ve kterých jsem sestavila anamnézy, individuální plány, tabulky sociálních dovedností. Po té bylo u pacientů provedeno závěrečné zhodnocení individuálního plánu, sociálních dovedností a kognitivní test. Dále jsem při realizaci výzkumu vytvořila diagramy, které znázorňují průběh Sociální rehabilitace a postup práce s pacientem. Poté jsem sestavila návrh Sociální rehabilitace po propuštění pacienta. Ke zjištění dílčího cíle jsem vytvořila SWOT analýzu Sociální rehabilitace. Výzkumem bylo zjištěno, že sociální rehabilitace v PNB probíhá komplexním způsobem na základě spolupráce všech zdravotnických odborníků a pacienti jsou začleněni do mnoha terapeutických aktivit, které jsou vzájemně provázané. Dále z výzkumu vyplývá, že možnostmi Sociální rehabilitace je velká nabídka komplexních terapeutických aktivit, jednotnost, soudružnost zdravotnických pracovníků ve vztahu k pacientovi, snaha PNB zkvalitnit psychiatrickou péči. Limity sociální rehabilitace jsou dány: nespolupracujícím pacientem, nevyrovnanými zdravotnickými pracovníky, nesourodostí informací které jsou pacientovi předávány, málo finančních prostředků na aktivity sociální rehabilitace v psychiatrii. Výsledky výzkumu lze využít, k dalšímu zkvalitňování a rozšiřování aktivit sociální rehabilitace v psychiatrické nemocnici.
Rekondiční pobyty jako prostředek sociální rehabilitace
BELLEROVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat možnosti a limity rekondičních pobytů pro osoby s Parkinsonovou nemocí v kontextu sociální rehabilitace a dílčím cílem bylo zjistit přínos rekondičního pobytu z pohledu osob s Parkinsonovou chorobou. Bakalářská práce je rozvržena na dvě části, tj. část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, kterých se tato práce týká. Tedy co přesněji znamenají a jak jsou v dostupné literatuře vykreslovány rekondiční pobyty a sociální rehabilitace. Dále jsem se zaměřila na osoby s Parkinsonovou chorobou, kterých se tato práce nejvíce dotýká. Jsou definovaná základní specifika tohoto onemocnění, příznaky a projevy nemoci, její diagnostiku a možnosti léčby. Součástí této práce je také pohled na sociálního pracovníka, který je nedílným prvkem pro organizaci a pořádání rekondičních pobytů. V praktické části jsou zodpovězeny výzkumné otázky HVO1: Jak probíhají rekondiční pobyty pro lidi s Parkinsonovou chorobou? a HVO2: Jaký je přínos rekondičních pobytů pro lidi s Parkinsonovou chorobou? Výzkum byl proveden kvalitativní výzkumnou strategií a metodou dotazování s využití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Pro analýzu dat jsem použila metodu vytváření trsů. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru, který sestával z 7 osob s Parkinsonovou chorobou a z tohoto počtu osob mnou požadovaná kritéria výběru splňovali 4 muži a 3 ženy. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pro osoby s Parkinsonovou chorobou jsou rekondiční pobyty přínosné v mnoha faktorech. Podle průzkumu mezi účastníky rekondičního pobytu je zřejmé, že největším přínosem účasti na rekondičním pobytu je zlepšení fyzické i psychické pohody, kdy si jednotliví účastníci odpočinou od běžně zažité každodenní rutiny a zároveň poznají nové lidi se stejným onemocněním a mohou prohloubit vztahy s těmi, které již znají, vyzkouší si další možnosti cvičení a zaplní svůj volný čas. Dále průzkum ukazuje, že třem ze sedmi zúčastněných průběh rekondičního pobytu vyhovuje, popřípadě by uvítali podle subjektivních preferencí obměnu plánovaných cvičení. To ale záleží především na místě a období konání rekondičního pobytu a nelze vždy vyhovět každému přání jednotlivce. Výsledky výzkumu bude možné využít pro budoucí realizace rekondičních pobytů ať v rámci Klubu Parkinson České Budějovice či jiných organizátorů. Dále bude výzkum sloužit jako prostředek zpětné vazby pro tyto organizátory rekondičního pobytu. Výzkum byl proveden kvalitativní výzkumnou strategií a metodou dotazování s využití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Pro analýzu dat jsem použila metodu vytváření trsů. Záměrný výběr mi utvořil jasnou představu o vybrání výzkumného souboru, který sestával z 7 osob s Parkinsonovou chorobou a z tohoto počtu osob mnou požadovaná kritéria výběru splňovali 4 muži a 3 ženy. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pro osoby s Parkinsonovou chorobou jsou rekondiční pobyty přínosné v mnoha faktorech. Podle průzkumu mezi účastníky rekondičního pobytu je zřejmé, že největším přínosem účasti na rekondičním pobytu je zlepšení fyzické i psychické pohody, kdy si jednotliví účastníci odpočinou od běžně zažité každodenní rutiny a zároveň poznají nové lidi se stejným onemocněním a mohou prohloubit vztahy s těmi, které již znají, vyzkouší si další možnosti cvičení a zaplní svůj volný čas. Dále průzkum ukazuje, že většině zúčastněných průběh rekondičního pobytu vyhovuje, popřípadě by uvítali podle subjektivních preferencí obměnu plánovaných cvičení. To ale záleží především na místě a období konání rekondičního pobytu a nelze vždy vyhovět každému přání jednotlivce. Výsledky výzkumu bude možné využít pro budoucí realizace rekondičních pobytů ať v rámci Klubu Parkinson České Budějovice či jiných organizátorů. Dále bude výzkum sloužit jako prostředek zpětné vazby pro tyto organizátory rekondičního pobytu.
Podpora osob se zdravotním postižením při zaměstnání v kontextu sociální práce
Vilémová, Eva ; Žáčková, Hana (vedoucí práce) ; Holečková, Markéta Kateřina (oponent)
Diplomová práce na téma "Podpora osob se zdravotním postižením při zaměstnání v kontextu sociální práce" se zabývá službou sociální rehabilitace metodou podporovaného zaměstnávání a je zaměřena na cílovou skupinu osob se zdravotním postižením. Cílem je zjištění přínosnosti této služby pro její uživatele. V první části diplomové práce je popsána celková problematika osob se zdravotním postižením spolu s charakteristikou služby podporovaného zaměstnávání. Tato část se dále zabývá historickým vývojem služby, legislativním rámcem, metodami práce s uživateli či rolí sociálního pracovníka z hlediska služby podporovaného zaměstnávání. Další část diplomové práce je zaměřena na praxi z hlediska poskytování této služby. Je zde popsána metodologická část diplomové práce, která je zpracována kvalitativním výzkumem formou strukturovaných rozhovorů a je dokreslena případovými studiemi. Z hlediska uskutečnění kvalitativního výzkumu se potvrdil předpoklad velké prospěšnosti pro osoby se zdravotním postižením využívající služby podporovaného zaměstnávání, což svědčí i o dobré kvalitě této poskytované služby.
Význam a role sociálního pracovníka/pracovnice v terapeutických komunitách pro drogově závislé
Knopová, Tereza ; Čedík, Miloslav (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Cílem této práce je zjistit a popsat význam sociálního pracovníka v terapeutické komunitě pro drogově závislé v rámci sociální rehabilitace klientů. Pomocí kvalitativní metody sběru dat bylo zjištěno, že sociální pracovník v terapeutické komunitě pro drogově závislé je nedílnou součástí procesu sociální rehabilitace klientů. Díky tomuto zjištění je potvrzena teorie několika odborníků, kteří tvrdí, že sociální pracovník je důležitou součástí odborného týmu a tedy zároveň sociální rehabilitace klientů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 54 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.