|
|
Muži na rodičovské dovolené z pohledu sociálních pracovníků
VIKTOROVÁ, Romana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou mužů na rodičovské dovolené z pohledu sociálních pracovníků, kteří s muži v pečovatelské roli přijdou v rámci své profese nejčastěji do kontaktu. Mají tak možnost zhodnotit míru zapojení otců do každodenní péče o nezletilé děti a na základě této zkušenosti adekvátně posoudit vhodnost odchodu mužů na rodičovskou dovolenou. Vlivem utváření genderových stereotypů v rámci dané společnosti dochází k přijímání obecně platných pravidel, na kterých se zakládá rozdílný přístup k osobám ženského nebo mužského pohlaví. Takové zákonitosti však nemusí vždy odpovídat psychickému nebo sociálnímu nastavení ani zájmům či potřebám každého jedince. Společnost častokrát podléhá mylným představám o přirozeném chování osob na základě jejich příslušnosti k určitému pohlaví a zapomíná tak hledět na individuální vlastnosti, schopnosti a názory jedince. Jsou to právě sociální pracovníci, kteří by v rámci své profese měli brát ohled na individualitu jedince. Společensky uznávané normy prochází po staletí neustálým procesem změny. Současná společnost klade daleko větší důraz na rovnost mezi ženami a muži a tak se péče o dítě začíná stávat záležitostí obou partnerů. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jak vnímají muže na rodičovské dovolené sociální pracovníci se zaměřením na cílovou skupinu rodina a děti. Ze získaných poznatků by mělo být zřejmé, zda jsou sociální pracovníci se zaměřením na rodinu a děti otevřeni novým alternativám rodičovské péče nebo patří spíše mezi zastánce tradičního rozdělení rolí ve společnosti. Na základě výzkumu by mělo být možno nalézt odpověď na výzkumnou otázku, která zní: Jsou postoje sociálních pracovníků k mužům na rodičovské dovolené stereotypní? K získání potřebných dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu. Při sběru dat byla v rámci metody dotazování využita technika hloubkového rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 7 sociálních pracovníků z Českých Budějovic, kteří se v rámci své profese zaměřují na cílovou skupinu rodina a děti. Z výzkumu vyplynulo, že odchod muže na rodičovskou dovolenou vnímají dotazovaní sociální pracovníci z větší části pozitivně. Přestože odchod muže na rodičovskou dovolenou pociťují jako méně obvyklý, nevidí problém v tom, když se péči o dítě věnuje z větší části muž. Všichni dotazovaní sociální pracovníci se shodli na tom, že vždy záleží na tom, aby model péče o dítě vyhovoval oběma z partnerů a byl nastavený na základě vzájemné dohody. Z výpovědí informantů je zřejmé, že dbají na individualitu každého jedince a i přes svůj odlišný názor se snaží porozumět důvodům, díky kterým mohou zastávat ostatní jiný pohled na věc.
|
|
|
Význam dětského centra ovlivňující aktivní zapojení rodiče do procesu sanace
KARAS, Martin
Obsahem disertační práce je téma Význam dětského centra ovlivňující aktivní zapojení rodiny do procesu sanace, které je v tomto ohledu doposud neprobádané. Cílem práce je navržení uspokojivých východisek individuálního plánu péče ohrožených rodin, které v procesu sanace prostřednictvím sociální rehabilitace přispívají k navrácení dítěte zpět do biologické rodiny. Je naplňován s ohledem na dílčí cíle, které odhalují vliv sociálně patologických jevů, dílčích znaků sanace rodiny a poskytovaných služeb a na základě těchto zjištění identifikuji jaké způsoby, metody a techniky zdravotně sociální práce jsou dětským centrem uplatňovány ve vztahu k aktivnímu zapojení rodiče do procesu sociální rehabilitace. Předkládaná práce si současně klade otázku, v čem stávající způsob multidisciplinární pomoci napomáhá, případně v čem brání participovat na poskytované podpoře. Disertační práce je členěna do dvou částí - teoretické a metodologické. Teoretická část se zabývá rodinou, jejími funkcemi, rizikovými faktory, nejčastějšími typy poruch rodičovství ve vztahu k ohrožené rodině, ohroženou rodinou, soudobým statutem péče o ohrožené děti. Podrobně zde popisuji, jaké jsou formy ohrožení dítěte a jaké rizikové faktory nejvíce ovlivňují rodiče v participaci na řešení vlastního problému. V poslední kapitole se zaobírám procesem sanace rodiny, jejími znaky a fázemi. Vyobrazuji zde činnost Dětského centra Jihočeského kraje, o.p.s. ve Strakonicích a jimi poskytovanou službu sociální rehabilitaci - způsoby, metody a techniky zdravotně sociální práce s ohroženou rodinou. Obsahem metodologické části je objasnění významu dětského centra ovlivňující aktivní zapojení rodiče do procesu sanace prostřednictvím sociální rehabilitace, za pomoci metody polořízeného rozhovoru jako primární techniky sběru dat. Získaná data jsou podrobena analýze a interpretována v kapitole osmé. V kapitole deváté předkládám východiska individuálního plánu péče, která za předpokladu uvedených pravidel slouží jako funkční nástroj k dosažení aktivního zapojení rodiče do procesu sociální rehabilitace. Závěrečná kapitola pak uzavírá a vyjasňuje zvolenou problematiku.
|
|
|
Sociální práce s rodinou v riziku
Hamplová, Monika ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá rodinou a jejími riziky v dnešní době. Jedná se o rodinou středoevropskou. Práce je konstruována nejprve specifikací a konkretizací pojmu rodinu, funkcemi rodiny, její strukturou a typy sociální práce s rodinou. Dále jsou rozpracovány jednotlivé období, kterými rodina procházela, a které ji formovaly. Je zde i kapitola zaměřující se na problematiku homoparentality, tedy stejnopohlavních párů vychovávajících děti. Vydefinované krizové prvky z vybrané literatury, které formují dnešní rodinu, jsou pak transformovány do výzkumné části praxe, která je realizována v podobě dotazníkového šetření a jejím cílem je zjistit, jak vnímají působení těchto krizových prvků na rodinu studenti a studentky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. Zvolený cíl šetření byl naplněn na základě výsledků dotazníkového šetření. Provedený výzkumným šetřením jsme zjistili, že pohled studentů na homoparentální rodiny není zápor, proto tedy můžeme hodnotit jako kladný, dalším bodem zjištění bylo, že vztah mez rodiči a dětmi se značně liberalizuje a je více volný a umírněný. S nejednoznačným výsledkem vyšlo zjištění o trávení lidí volného času v náhradních rodinách. Naopak jasným zjištěním z názorů studentů a studentek vyplývá, že moderní technologie ovlivňují chod dnešních rodin. Dále...
|
|
|
Specifika sanace rodiny poskytované rodině s dítětem do tří měsíců věku
Prokopová, Klára ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
V první části této práce shrnuji teoretické poznatky z oblastí, které se týkají rodiny, jejích funkcí a významu pro dítě. Věnuji se základním právním normám a také sociální práci s rodinou. Zaměřuji se na pojem sanace rodiny. Pokračuji kvalitativním šetření s cílem doplnit teoretický rámec specifik sanace rodiny poskytované rodinám s dětmi do tří měsíců věku. Sociální pracovníci, se kterými jsem se v rámci mého šetření setkala, se v mnoha znacích sanace rodiny, poskytované vybrané cílové skupině, shodli. Byl sestaven seznam organizací, které sanaci rodiny poskytují na území hlavního města Prahy. Tyto organizace poskytují službu vybrané cílové skupině. Tento seznam může být dále použit v praxi. Kvalitativní šetření potvrdilo, že sanace rodiny je nezastupitelná na trhu sociálních služeb. Z odpovědí sociálních pracovníků vyplynulo, že v budoucnosti se bude zvyšovat poptávka po této službě. Mění se totiž tradiční hodnoty rodiny a na rodiče je vyvíjen větší tlak ohledně plnění jednotlivých rolí ve společnosti.
|
|
|
Specifické metody sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství
BALOUN, Ingrid
Diplomová práce se zabývá specifickými metodami sociální práce s rodinou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké metody sociální práce aplikují sociální pracovníci při práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu. V souvislosti s cílem jsem stanovila výzkumnou otázku takto: Jaké bariéry identifikují sociální pracovníci při své práci s rodinou, kde probíhá řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu? Pro zpracování empirické části jsem zvolila kvalitativní výzkum, který bude probíhat pomocí polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky. Výzkumný soubor tvořilo dvanáct sociálních pracovníků, kteří pracují s rodinami v rozvodu. Dopředu byla stanovena dvě hlavní kritéria pro záměrný výběr výzkumného souboru. Jako prvním kritérium bylo, že sociální pracovníci musí pracovat s rodinami, které jsou v průběhu řízení o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství. Druhé kritérium bylo, aby sociální pracovními pracovali na orgánu sociálně právní ochraně dětí minimálně po dobu jednoho roku. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovníci na orgánu sociálně-právní ochrany dětí nejvíce používají přístup orientovaný na úkoly a uplatňují antiopresivní přístup. Z technik v rozhovoru s klienty využívají nejvíce aktivní naslouchání a s dětmi při rozhovoru techniku práce s kresbou. Při naplňování cíle diplomové práce jsem identifikovala problém u sociálních pracovníků a to ten, že polovina informantů nevěděla, jaké přístupy a techniky jsou v sociální práci. Nejvíce informantů ohledně jejich bariér v práci vypověděli, že je pro ně bariérou klient pod vlivem alkoholu či drog a agresivní klient. Diplomová práce identifikovala některé nedostatky sociálních pracovníků, ale i jejich vedoucích, např. v nedodržování standardů a může jim pomoci si tyto nedostatky uvědomit a v budoucnu je napravit. Klíčová slova Sociální práce s rodinou; Manželství; Rodina; Rodičovská péče; Orgán sociálně-právní ochrany dětí
|
|
|
Typologie služeb zabývající se péčí o rodiny a jejich význam
MICHÁLKOVÁ, Petra
Tématem bakalářské práce je Typologie služeb zabývající se péčí o rodiny a jejich význam. Dostupnost služeb pro rodiny s dětmi je v současné době aktuálním tématem, které se dotýká celého sociálního systému počínaje zákonodárci konče klientskými rodinami, které navštěvují neziskové organizace. Právě nestátní neziskové organizace zajišťují ve velké míře dostupné služby, které se rodinnou problematikou zabývají. Bakalářská práce se teoreticky a prakticky zabývá aspekty, které se týkají služeb pro rodiny s dětmi. Cílem práce bylo zmapovat služby pro rodiny s dětmi v Plzni a Českých Budějovicích a ve vybraných městech porovnat nabídku a poptávku po těchto službách. Pro naplnění cílů byly zvoleny kvantitativní a kvalitativní výzkumné strategie. Prostřednictvím dotazníku byly pro spolupráci získány údaje o plzeňských a českobudějovických organizacích poskytující služby pro rodiny s dětmi. Základní soubor pro kvalitativní výzkum tvořili vedoucí pracovníci plzeňských a českobudějovických organizací, případně jejich zástupci. S oběma cílovými skupinami byl veden polostandardizovaný rozhovor. Před počátkem výzkumu jsem si stanovila tyto výzkumné otázky: Odpovídá v současné době nabídka služeb pro rodiny s dětmi v Plzni poptávce po těchto službách? Odpovídá v současné době nabídka služeb pro rodiny s dětmi v Českých Budějovicích poptávce po těchto službách? Je v Plzni nabídka služeb pro rodiny s dětmi větší než v Českých Budějovicích? Jaké druhy služeb pro rodiny s dětmi v Plzni chybí? Jaké druhy služeb pro rodiny s dětmi chybí v Českých Budějovicích? Výzkum prokázal, že v Plzni funguje více organizací, které poskytují služby pro rodiny s dětmi než v Českých Budějovicích, přesto poptávka převyšuje nabídku. Otázka nabídky a poptávky po službách pro rodiny s dětmi je v Českých Budějovicích dostačující, avšak zástupci všech organizací vyjádřili obavu do budoucnosti v souvislosti s neustále přibývajícím počtem klientských rodin oproti rokům minulým. Výsledky práce obsahují typologii služeb, které v obou městech chybí a mohou tak přispět ke vzniku nových organizací, které by chybějící služby pokryly a zajistily by komplexnost služeb pro rodiny s dětmi v Plzni a Českých Budějovicích.
|
|
|
Práce s rodinou klienta sociálních služeb
PITKOVÁ, Zuzana
Moje diplomová práce se zabývá prací s rodinou klienta sociálních služeb. Sociální služby lze definovat jakožto soubor činností, kterými se snažíme zajistit pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci. Hlavním smyslem sociálních služeb je zachovat lidskou důstojnost a motivovat dané osoby k činnostem, které neprodlužují či nezhoršují jejich sociální situaci (jinými slovy předejít jejich sociálnímu vyloučení). V nepříznivé sociální situaci se člověk může ocitnout z různých důvodů (například z důvodu věku či nepříznivého zdravotního stavu). Mezi nejčastější uživatele sociálních služeb patří senioři a osoby se zdravotním postižením. Vzhledem k tomu, že výše zmíněným cílovým skupinám bych se v budoucnu ráda profesně věnovala, zaměřila jsem na ně svoji diplomovou práci. Domnívám se, že vzájemná spolupráce rodiny a personálu v zařízení poskytující sociální službu může mít na samotného klienta pozitivní vliv. Z tohoto důvodu jsem svoji práci pojala v širším kontextu ? rodina, uživatel sociální služby a poskytovatel sociální služby. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje všechny důležité aspekty související s rodinou, sociálními službami a základní charakteristikou okresu Blansko. V praktické části byl stanoven cíl práce. Chtěla jsem zjistit, s jakými obtížemi se rodiny nejčastěji setkávají (nejen před vlastním umístěním klienta do zařízení sociálních služeb, ale i v jeho průběhu), jaké mají se zařízením zkušenosti a zda jsou informováni o veškerých dostupných nabídkách sociálních služeb v okolí. Ke zpracování práce byl použit výzkum kvalitativní. Využila jsem metodu dotazování, techniku strukturovaného rozhovoru s rodinnými příslušníky uživatelů v domově pro seniory a dále s rodinnými příslušníky osob s mentálním postižením navštěvující denní stacionář. Práce by mohla posloužit jako informační materiál o sociálních službách nejen pro rodiny zahrnuté do mého výzkumu, ale také pro širokou veřejnost - zprostředkovat informace, jaká je dostupnost sociálních služeb pro seniory a osoby s mentálním postižením v okrese Blansko v Jihomoravském kraji.
|
|
|
Služby na podporu fungující rodiny a ukázka jejich realizace v činnosti mateřského centra Sluníčko
MORAVČÍKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá službami na podporu fungující rodiny. Jako příklad realizace je zde popsána nabídka služeb mateřského centra Sluníčko při Farní charitě Týn nad Vltavou. Teoretická část se zabývá současnou situací rodin s dětmi do 5 let věku, jejich nejčastějšími problémy, se kterými se při zvládání rodičovské role setkávají. Dále se zabývá volnočasovými aktivitami na podporu rodiny. Praktická část obsahuje rozhovory s pravidelnými návštěvnicemi mateřského centra Sluníčko. Cílem této sondy je zjistit, zda nabídka služeb mateřského centra Sluníčko dokáže reagovat na nejčastější problémy a překážky. Díky nim se návštěvnice mateřského centra Sluníčko při každodenní péči o malé děti mohou dostat do nepříznivé situace, která ohrožuje jejich rodičovskou roli a vede k izolaci od okolního světa.
|
|
|
Rozvodové situace rodin s dětmi školního věku, z pohledu odborníků, zabývajících se rozvodovou problematikou.
MIKULOVÁ, Radka
Počet rozvedených rodin se neustále zvyšuje a česká společnost tyto rodiny s nezaopatřenými dětmi tolerantně akceptuje. Dnes již víme, že rodina se dvěma rodiči plná násilí je pro dítě mnohem horší, než kdyby žilo pouze s jedním rodičem. Psychosociální vývoj dětí vyrůstajících v neúplných rodinách tak nemusí být negativně poznamenán. Přesto je ale ve většině případů rozpad manželství, ve kterém jsou přítomny děti, chápán jako zátěžová a frustrující situace. A všichni zúčastnění se pak musí vyrovnat především se selháním a životní ztrátou. Cílem práce bylo zmapovat postoje pracovníků oddělení sociálně-právní ochrany dětí, manželských či rodinných poraden, krizových či intervenčních center a dalších odborníků, k rozvodové situaci rodin s dětmi školního věku. Dílčími cíly pak bylo zmapovat názory pracovníků na problematiku střídavé výchovy, zkušenosti odborné veřejnosti s rodinnou mediací a zjistit, zda jsou odborníkům nabízeny možnosti rozšiřujícího vzdělávání. Názory odborníků, byly zjišťovány pomocí dotazníkového šetření, které probíhalo během měsíců ledna, února a března. Náhodně bylo distribuováno 415 dotazníků. Výzkumný vzorek pak tvořilo 99 navrácených dotazníků. Nebyly prokázány výrazné rozdíly v postojích kategorií odborníků k problematice střídavé výchovy. Rozvodová mediace byla považována za vhodný způsob řešení rodinných sporů. Z výzkumu také vyplynulo, že jsou odborné veřejnosti nabízeny dostatečné možnosti dalšího vzdělávání. Podle oslovených odborníků jsou neúplné (rozvedené) rodiny schopny zabezpečit zdárný vývoj dítěte. Názory odborné veřejnosti se tak shodovaly především v tom, že každou rozvodovou situaci je třeba vždy posuzovat s individuálním přístupem.
|
|
|
Projekt neziskové organizace zajišťující sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
GARAIOVÁ, Veronika
V teoretické části diplomové práce jsem popsala témata, která se vztahují k názvu práce a vytvořila tak ucelený přehled věnující se terénní sociální práci s rodinou. Prvním cílem práce bylo zjistit, jaké mají vybrané nestátní neziskové organizace zkušenosti s poskytováním sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi. K dosažení tohoto cíle byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostandardizovaný rozhovor. Stejného druhu, metod a technik výzkumu bylo využito k dosažení druhého cíle, který byl {--} zmapovat stav v poskytování sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi realizujících sanaci rodin v Jihočeském kraji. Uskutečnila jsem dva druhy rozhovorů, jeden v neziskových organizacích a druhý s pracovnicemi OSPOD v Českých Budějovicích. Cíle byly naplněny. Na základě zjištěných dat jsem formulovala závěry. Výzkum ukázal, že zkušenosti organizací poskytujících sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi se shodují. Zaměstnanci nestátních neziskových organizací uváděli, že fungování organizace je zdařilé a daří se jim plnit poslání a cíle. Pracovnice OSPOD se v rozhovorech shodovaly v tvrzení, že jim tento druh práce s rodinou přijde přínosný a byly by otevřené spolupráci s takovou organizací, což je důležitý aspekt pro organizaci. Stav poskytování sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v Jihočeském kraji není nedostatečný, ovšem plně pokryt také není. Chybí zde organizace, která by se věnovala pouze sanaci rodin, obzvláště v pohraničních pásmech kraje. Rozhovory napomohly k vytvoření návrhu projektu nestátní neziskové organizace, na jehož základě by se mohly realizovat sociálně aktivizační služby (terénní forma) pro rodiny s dětmi v Jihočeském kraji (dle zákona č. 108/ 2006 Sb. o sociálních službách). Projekt je tak praktickým výstupem práce a může být využit k založení organizace věnující se sanaci rodin v Jihočeském kraji. Projekt a jeho realizace předpokládá kvalifikované odborníky na tuto problematiku. Pokud by se projekt realizoval, rozšířil by se tak počet sociálně aktivizačních služeb v Jihočeském kraji a založila by se jediná organizace věnující se pouze sanaci rodin.
|
host ::
RSS.