|
|
Induction of heme oxygenase and biological role of its metabolic products.
Šuk, Jakub ; Muchová, Lucie (vedoucí práce) ; Jirsa, Milan (oponent) ; Neužil, Jiří (oponent)
Hemoxygenasa (HMOX) je enzym katalyzující první a rychlost limitující reakci štěpení hemu. Jejím působením vzniká oxid uhelnatý (CO), železnatý ion a biliverdin, který je následně redukován na bilirubin. CO byl před objevem mechanismu reakce katalyzované HMOX a ještě dlouho poté považován pouze za toxický produkt bez pozitivního významu pro lidský organismus. Podobně byl vnímán i bilirubin, marker jaterního poškození. Výsledky studií z posledních let ovšem ukazují, že HMOX i její metabolické produkty hrají významnou roli v řadě fyziologických procesů stejně tak jako i v obraně před procesy patologickými. Cílem této práce bylo objasnit roli HMOX a jejích metabolicky aktivních produktů, především CO a bilirubinu, in vivo a in vitro. Zabývali jsme se studiem účinků CO, kdy jsme jako první popsali tkáňovou distribuci a farmakokinetiku inhalovaného CO u potkanů. Na modelu systémové sepse vyvolané endotoxinem u potkanů jsme zjistili, že inhalace CO je spojena s protizánětlivými a hepatoprotektivními účinky. U modelu cholestázy indukované ethinylestradiolem jsme prokázali anticholestatické účinky HMOX. Indukce HMOX1 jejím substrátem hemem zvyšovala expresi jaterních transportérů a tím podpořila tok žluče u cholestatických potkanů, zároveň usnadnila efektivní clearance konjugovaných žlučových kyselin...
|
|
|
Stanovení stechiometrie komplexů dehydrosilybinu A s mědí
Klimková, Kateřina ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Kateřina Klimková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph. D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení stechiometrie dehydrosilybinu A s mědí Silymarin, extrakt semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum), je hojně využívané registrované volně dostupné léčivo, které je doporučováno na řadu onemocnění jater. Jako jednu z komponent obsahuje flavonolignan 2,3-dehydrosilybin A, který má ve své struktuře vhodné vazebné místo pro kovy. Obecně mohou flavonolignany právě vzhledem ke svým strukturním předpokladům interagovat v gastrointestinálním traktu s přechodnými kovy za tvorby komplexů, čehož lze využít při ochraně před nadměrným množstvím kovu v organismu. Cílem této in vitro studie bylo analyzovat interakci 2,3-dehydrosilybinu A s mědí, která jako kofaktor enzymů podílejících se na správné činnosti organismu zastává roli nepostradatelného prvku lidského organismu, nicméně při zvýšené hladině může v organismu působit toxicky. Stechiometrie, jedna z nejvýznamnějších charakteristik komplexu, byla zjištěna UV-Vis spektrofotometrií ve čtyřech (pato)fyziologických pH podmínkách (4,5; 5,5; 6,8; 7,5) pomocí dvou nekompetitivních metod: Jobovou metodou a...
|
|
|
Stanovení stechiometrie komplexů dehydrosilybinu A s mědí
Klimková, Kateřina ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Kateřina Klimková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph. D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení stechiometrie dehydrosilybinu A s mědí Silymarin, extrakt semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum), je hojně využívané registrované volně dostupné léčivo, které je doporučováno na řadu onemocnění jater. Jako jednu z komponent obsahuje flavonolignan 2,3-dehydrosilybin A, který má ve své struktuře vhodné vazebné místo pro kovy. Obecně mohou flavonolignany právě vzhledem ke svým strukturním předpokladům interagovat v gastrointestinálním traktu s přechodnými kovy za tvorby komplexů, čehož lze využít při ochraně před nadměrným množstvím kovu v organismu. Cílem této in vitro studie bylo analyzovat interakci 2,3-dehydrosilybinu A s mědí, která jako kofaktor enzymů podílejících se na správné činnosti organismu zastává roli nepostradatelného prvku lidského organismu, nicméně při zvýšené hladině může v organismu působit toxicky. Stechiometrie, jedna z nejvýznamnějších charakteristik komplexu, byla zjištěna UV-Vis spektrofotometrií ve čtyřech (pato)fyziologických pH podmínkách (4,5; 5,5; 6,8; 7,5) pomocí dvou nekompetitivních metod: Jobovou metodou a...
|
|
|
Vliv silymarinu, naringinu a resveratrolu na jaterní poškození vyvolané vybranými xenobiotiky
Kovaříková, Pavla ; Eybl, Vladislav (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Mayer, Otto (oponent)
Játra jsou hlavním orgánem metabolismu většiny exogenních látek. Biotransformací xenobiotik vznikají nejen biologicky neaktivní metabolity, ale též reaktivní produkty, které mohou vést k poškození buněčných struktur a následně celého orgánu. V patologii toxického či polékového poškození jater hraje významnou roli také oxidační stres. Endogenní či exogenní antioxidanty pomáhají udržovat rovnováhu mezi vznikem a odstraňováním reaktivních kyslíkových forem a tak zamezují oxidačnímu stresu. V akutních pokusech na potkanech jsme sledovali účinky premedikace přírodních antioxidantů silymarinu (SIL), naringinu (NAR), resveratrolu (RES) a syntetického chelátoru deferipronu (L1) na poškození jater vyvolané paracetamolem (APAP), thioacetamidem (TAA) a tamoxifenem (TAM). Ke stanovení míry poškození jater jsme zvolili měření parametrů oxidačního stresu v jaterních homogenátech: hladina peroxidace lipidů (LP), koncentrace redukovaného glutathionu (GSH), aktivity antioxidačních enzymů glutathion peroxidázy (GPx) a katalázy (CAT), v některých případech byl měřen obsah železa v játrech. Dále byly stanoveny aktivity jaterních enzymů v séru: alanin aminotransferáza (ALT), aspartát aminotransferáza (AST), glutamát dehydrogenáza (GLDH). Z hlediska oxidačního stavu se v toxickém poškození jater nejlépe uplatnil...
|
|
|
Preparativní diastereomerní dělení silybinu a jeho sulfátů pomocí RP-HPLC
Kolářová, Petra ; Tesařová, Eva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Z plodů ostropestřce mariánského (Silybum marianum) se získává standardizovaný extrakt silymarin, jehož hlavní komponentou je silybin. Tento flavonolignan je převážně odpovědný za léčivé účinky plodů ostropestřce: antioxidační, hepatoprotektivní, chemoprotektivní a protinádorové. Přírodní silybin se vyskytuje jako preparativně neseparovatelná ekvimolární směs diastereomerů A a B. Bylo prokázáno, že biologická aktivita silybinu A je odlišná od silybinu B, a že se v organismu konjuguje převážně na glukuronidy a sulfáty. Struktura sulfátů a jejich biologická aktivita není dosud vůbec známa. Cílem této práce je vývoj prakticky použitelné metody pro preparativní separaci diastereomerů silybinu A a B a jeho sulfátů, které jsou považovány za jedny z hlavních metabolitů. Byla vyvinuta původní preparativní metoda na dělení silybinu A a B v mobilní fázi tvořené 50% MeOH. Dále byla optimalizována preparativní metoda pro dělení směsi produktů vznikajících při sulfataci silybin-23-acetátu v mobilní fázi tvořené MeOH/H2O 60/40 (v/v) s přídavkem 10 ml/l HCOOH, na chromatografické koloně Labio C18 25×250 mm.
|
|
|
Využití ostropestřce mariánského (Silybum marianum) ve výživě zvířat
Klímová, Stefanie ; Lukešová, Daniela (vedoucí práce) ; Fernández Cusimamani, Eloy (oponent)
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum (L.) Gaertn.) je léčivou bylinou známou pro své hepatoprotektivní a antioxidační vlastnosti, které mají pozitivní výsledky v humánní medicíně, ale také v medicíně veterinární. Účinné látky ostropestřce nazýváme jako tzv. silymarinový komplex, který získáváme lisováním ze semen rostliny. V bakalářské práci byly v literární rešerši shrnuty poznatky o využití obsahových látek ostropestřce v humánní medicíně a dále ve výživě zvířat. V další části práce byly vybrány případové studie zabývající se vlivem přídavku ostropestřce v kompletní krmné směsi laboratorním zvířatům. Ostropestřec mariánský byl v experimentálních pracích podáván králíkům ve formě antioxidantu AV3 (0,2 ml.kg-1) a následně byly hodnoceny metabolické parametry v porovnání s kontrolní skupinou, která byla krmena kompletní krmnou směsí bez přídavku ostropestřce. Sledovanými parametry byly růstové, biochemické a reprodukční parametry a dále kvality králičího masa. Přídavek ostropestřce neměl vliv na růstové parametry, kvalitu masa a biochemii krve, ve srovnání s kontrolními skupinami zvířat, s výjimkou výše hladiny cholesterolu, která vzrostla o 38,6 %. U reprodukčních parametrů přídavek ostropestřce mariánského zvýšil počet narozených a odchovaných mláďat a snížil mortalitu potomstva, ve srovnání s kontrolní skupinou. Ostropestřec lze proto využít jako doplněk stravy pro zlepšení reprodukčních parametrů. Využití obsahových látek ostropestřce v humánní medicíně bylo zhodnoceno v dotazníkovém šetření, kdy ze 120 respondentů 55 % užívá silymarin ve formě tablet při akutních nebo chronických jaterních onemocnění pro jeho hepatoprotektivní účinek.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek ve vybraných přírodních rostlinných extraktech
Kováčová, Ivana ; Márová, Ivana (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium účinnosti aktivních látek přírodních extraktů ostropestřce mariánského a kurkumovníku dlouhého. Popisuje využití moderních metod analýzy a identifikace aktivních látek v rostlinách ostropestřce a kurkumy. V experimentální části práce, které předcházela literární rešerše zaměřená na biologické účinky aktivních látek ve vybraných přírodních extraktech, byly extrakty charakterizovány pomocí skupinových charakteristik (stanovení celkových polyfenolů a celkových flavonoidů, stanovení antioxidační aktivity, stanovení obsahu vitaminu C a tokoferolu). Další část se zaměřuje na studium enkapsulace přírodních aktivních látek do organických částic tzv. liposomů. Jako aktivní látky byly enkapsulovány silymarin a kurkumin. Představa rostliny s jedinou účinnou látkou je zpravidla mylná. Rostliny obvykle obsahují stovky složek, které na daném účinku spolupracují. Pro většinu bylinářů je proto účinnou složkou rostlina jako taková. U některých rostlin je však známá konkrétní účinná fytochemická látka. Příkladem je právě ostropestřec, kurkumin, či ginkgo. V těchto případech je účinná látka nepoměrně účinnější než samotná rostlina. Enkapsulační účinnost aktivních látek silymarinu a kurkuminu byla stanovena pomocí HPLC/PDA. V rámci práce bylo sledováno chování částic během inkubace v prostředí modelových trávicích šťáv a také stabilita při uchování částic v modelových potravinách.
|
|
|
Technologie pěstování Ostropestřce mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.) a hnojení s cílem maximální kvality produktu a jeho využití
GUBIŠOVÁ, Jana
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum L. Gaertn.) je léčivá rostlina známá již tisíce let. V České republice byl záměrně pěstován od 70. let a v poslední době o něj zájem stále roste. A to zejména díky farmaceutickému průmyslu u nás i v zahraničí, který využívá pokrutiny po lisování nažek k izolaci účinných látek. Výhodou této rostliny je nenáročnost na prostředí, ve kterém je pěstována a v případě vhodně zvolené agrotechniky a kvalitní půdy také vysoké výnosy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo shromáždit dostupné informace o technologii pěstování ostropestřce mariánského a seznámení se s jeho botanickou charakteristikou, chemickým složením a účinnými látkami, agrotechnikou, využitím, hnojením a ochranou před škůdci. Dále byla práce zaměřená na shrnutí metod pro stanovení některých účinných látek, objasnění farmakologických účinků látek a vlivu elicitorů a techniky pěstování na obsah účinných látek. V závěru práce byla shrnuta problematika pěstování ostropestřce mariánského a navržena technologie pro pěstování v praxi a jeho využití. A to zejména technologie přípravy půdy, zvolení vhodné předplodiny, setí, hnojení a sklizeň, která bývá u této léčivé rostliny nejnáročnější. Dále byl vytvořen návrh pro využití semen ostropestřce mariánského v potravinářství, kde byl jeho výskyt shledán nedostatečným. Potenciál této léčivé rostliny by byl např. ve využití při výrobě funkčních potravin.
|
|
|
Pěstování Ostropestřece mariánského (Silybum marianum L. Gaertn.). Obsah biologicky aktivních látek a jejich využití
HOFÍREK, Pavel
Ostropestřec mariánský [(Silybum marianum) L. Gaertn] patří mezi nejdéle známé léčivé rostliny, popisované již ve 4. stoletím před Kristem. V první části mé práce jsem se zabýval studiem technologie pěstování této léčivé rostliny. Ostropestřec mariánský obsahuje biologicky aktivní látky. Hlavními účinnými látkami jsou silybin, silydianin, isosilybin, silychristin, označované jako silymarinový komplex, a taxifolin. Tyto látky mají hepatoprotektivní vliv na jaterní tkáň. Charakteristice, některým metodám stanovení účinných látek a farmakologickým účinkům jsem se věnoval v druhé části mé práce. Obsah účinných látek lze ovlivnit jak technologií pěstování, tak aplikací elicitorů. Této problematice a současnému využití rostliny v humánní medicíně, potravinových doplňcích a krmivářství se věnuji v závěru.
|
|
|
Electrochemistry of Flavonolignans and their Interactions with DNA and Proteins
Pyszková, M. ; Zatloukalová, M. ; Biedermann, David ; Křen, Vladimír ; Ulrichová, J. ; Ramešová, Šárka ; Sokolová, Romana ; Vacek, J.
Electrochemical oxidation of flavonolignans silybin, silydianin, silychristin and their 2,3-dehydroderivatives, was studied using ex situ and in situ cyclic and square wave voltammetry at pyrolytic graphite electrode. The pilot results presented here could be used for further investigation of mechanism of oxidation and reactivity of flavonolignans to DNA and proteins.
|
host ::
RSS.