|
|
Agreements and Disagreements between Automatic and Human Speaker Recognition
Valenta, Jakub ; Matějka, Pavel (oponent) ; Rohdin, Johan Andréas (vedoucí práce)
This thesis deals with the problem of speaker recognition. The term is defined and individual methods related to it are described. The aim of the work is to point out the agreements and disagreements between human and automatic speaker recognition. At the beginning of the thesis, theoretical knowledge from both mentioned areas are described, i.e., what aspects of human speech do people, or automatic system respectively, focus on. Then, several experiments are performed to compare these two methods. These experiments are evaluated in such a way, that it is possible to observe which tasks can be better solved by people, in order to use the knowledge to improve the function of the automated system. At the end of the thesis, such an attempt to improve the automatic system is demonstrated and tested. Testing was successful and higher evaluation accuracy could be observed. Thus, such a result can be used in other research to allow further development in the field of automatic speaker recognition.
|
|
|
Umělá neuronová síť RCE
Maceček, Aleš ; Klusáček, Jan (oponent) ; Jirsík, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá umělou neuronovou sítí RCE, zvláště popisem topologie, vlastností a algoritmem učení sítě. Práce obsahuje popis vytvořeného programu uTeachRCE pro učení RCE sítě a programu RCEin3D, vytvořeného pro vizualizaci procesu učení RCE sítě ve 3D prostoru. RCE síť je srovnávána s vícevrstvou umělou neuronovou sítí s algoritmem učení backpropagation při praktické aplikaci rozpoznávání písmen. Pro popis písmen byly zvoleny momenty invariantní na otočení, posun a změnu měřítka obrazu.
|
|
| |
|
|
Čtečka obličejů
Bučko, Peter ; Juránek, Roman (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá strojovým rozpoznáváním tváří. Budou zde popsány metody Principal Components Analysis (PCA), Linear Discriminant Analysis (LDA) a Elastic Bunch Graph Matching (EBGM). Cílem této práce je vytvořit demonstrační aplikaci pro rozpoznávaní tváří. Dále také otestuji metody PCA a LDA, abych zjistil, jak jsou přesné a jak je ovlivňují změny parametrů, jako velikost databáze a počet obrazů na osobu.
|
|
|
Odhad parametrů objektů z obrazů
Přibyl, Bronislav ; Hradiš, Michal (oponent) ; Zemčík, Pavel (vedoucí práce)
Rapidní rozvoj komunikačních technologií v posledním desetiletí zapříčinil zvýšení objemu informací, které lidé a organizace generují a sdílejí. V současné spleti je stále těžší identifikovat relevantní zprávy, protože ještě neexistují nástroje a techniky pro inteligentní správu informace v masovém měřítku. Obrazová informace je vzhledem k multimediální povaze dnešních médií stále frekventovanější a důležitější. Tato práce popisuje software pro automatický odhad předem definovaných vlastností objektů v obraze. Je také popsána implementace tohoto algoritmu v jazyce C++.
|
|
|
Rozpoznávání gest myší
Král, Jiří ; Zuzaňák, Jiří (oponent) ; Hradiš, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozpoznáváním gest myší. Pro modelování gest je v systému využito Skrytých markovových modelů, které popisují gesto jako časovou posloupnost vlastností. V práci je provedeno srovnání různých typů parametrizací trajektorie. Nejlepší parametrizace gest (pozice normalizovaná těžištěm a velikostí) dosáhla sensitivity 98 %.
|
|
|
Klasifikace typu digitální modulace
Balada, Radek ; Kováč,, Michal (oponent) ; Povalač, Karel (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je klasifikace typu digitální modulace. Zájem o klasifikaci typu modulace v posledních letech vzrostl. Plní řadu možných úloh v civilním i armádním sektoru, používá se pro kontrolu signálů, identifikaci rušení, monitorování spektra a podobná uplatnění. Klasifikace typu modulace je důležitý mezikrok mezi detekcí signálu a její úspěšnou demodulací. Jsou známy statistické metody klasifikace založené na rozdílných vlastnostech přijímaného signálu. Tyto metody jsou odvozeny ze spojitého signálu, ale mohou být použity i pro vzorkovaný signál.
|
|
|
Sledování a rozpoznávání lidí na videu
Šajboch, Antonín ; Hradiš, Michal (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním a sledováním lidí ve videu. K rozpoznávání byla použita konvoluční neuronová síť, která extrahuje vektor rysů z přiloženého snímku obličeje. Tento extrahovaný vektor je dále klasifikován. Proces rozpoznávání musí probíhat v reálném čase a s tímto ohledem jsou také voleny veškeré použité metody. V rámci této práce byl vytvořen nový dataset obličejů, který byl získán z videozáznamů pořízených v prostorách fakulty. Videozáznamy a dataset byly použity pro experimenty k ověření přesnosti vytvořeného systému. Výsledná přesnost rozpoznávání je cca 85%. Navržený systém může být použit například k evidenci osob, počítání průchodů či k ohlášení výskytu neznámé osoby v objektu.
|
|
|
Podpora výuky biometrických přístupových systémů
Navrátil, Petr ; Herencsár, Norbert (oponent) ; Burda, Karel (vedoucí práce)
Tato práce obecně popisuje činnost biometrických přístupových systémů a shrnuje problémy s jejich uplatněním v praxi. Ukazuje také na bezpečnostní rizika těchto systémů. Definuje základní pojmy, se kterými se v této oblasti setkáváme, popisuje druhy chyb a možnosti jejich zobrazení. Stručně je nastíněn problém standardizace v tomto odvětví. Část práce je věnována popisu biometrické vlastnosti otisků prstů. Jsou zde naznačeny základní principy, kterých je v biometrických systémech využíváno. Je zde vysvětleno, z jakých anatomických principů vycházejí a jak je dále pracováno s digitálním obrazem otisku. Další část je věnována popisu konkrétního biometrického přístupového systému V-Station od výrobce Bioscrypt. Vedle obecného popisu se zaměřuji na vysvětlení principu činnosti senzoru a algoritmu pro porovnávání otisků. Na tuto část navazuje bezpečnostní analýza zadaného systému. Zde se zaměřuji na slabé stránky systému a popisuje případné útoky na tento systém. V poslední části práce jsem navrhnul laboratorní úlohu realizovanou na zadaném systému. Tu jsem rozložil do několika úkolů tak, aby se studenti seznámili s činností přístroje a přiloženým softwarem. Zároveň zde dávám prostor pro interakci s vyučujícím a samostatné zamyšlení. Text jsem doplnil řadou obrázků pro názornější vysvětlení a lepší pochopení dané problematiky.
|
|
|
Rozpoznávací metody v oblasti biosignálů
Juračka, Zdeněk ; Vítek, Martin (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium rozpoznávacích metod používaných v oblasti zpracování jednorozměrných signálů. Rozpoznávacích metod je celá řada, v této práci je stručně popsán princip některých z nich (umělé neuronové sítě, fuzzy systémy, expertní systémy a rozhodovací stromy). Pro zpracování signálů dostupných z databáze ÚBMI byla zvolena metoda Dynamického borcení časové osy (DTW - Dynamic Time Warping). Lze ji využít jako metodu nelineárního zpracování signálů. Výsledkem této metody je stanovení míry podobnosti dvou porovnávaných posloupností na základě výpočtu jejich vzdálenosti. Jedním z důvodů pro výběr této metody byla možnost zpracování posloupností různých délek. V práci je vysvětlen princip metody, způsob výpočtu vzdálenosti dvou vstupních posloupností a metoda nalezení cesty DTW. Ukázka činnosti metody byla provedena na náhodně zvolených číslech a na sadě simulovaných signálů. Metoda byla aplikována na signály EKG a akční potenciály zaznamenané na izolovaném králičím srdci. Pomocí DTW byly hodnoceny tvarové změny těchto signálů v opakujících se fázích experimentu označovaných jako ischemie a reperfuze. Na základě výsledků vypočítaných vzdáleností pomocí DTW byly na signálech EKG rozpoznávány a do jednotlivých fází experimentu, podle minimální vzdálenosti, zařazovány vybrané srdeční cykly. Měřítkem hodnotícím tuto metodu klasifikace bylo určení senzitivity. Ta dosáhla hodnoty 65%. Kromě zařazování jednotlivých srdečních cyklů k fázím experimentu byl algoritmus DTW vyzkoušen na přiřazování vybraného srdečního cyklu k odpovídající minutě záznamu ve vybrané fázi experimentu. Zde dosáhla senzitivita hodnoty 68,3%. Na signálech AP byla pomocí DTW sledována přítomnost pohybového artefaktu. Zde se tato metoda uplatnila lépe na signálech měřených ve fázích ischemie. Současně s výše uvedenou tematikou jsou v rámci práce řešeny otázky vzniku, šíření, snímání, následného zpracování a rozměřování elektrických projevů srdeční činnosti označovaných jako signály EKG a akční potenciály.
|
host ::
RSS.