|
|
Sexual system of the ascomycetes from order Pezizales
Janošík, Lukáš ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Pohlavní rozmnožování je nezbytnou součástí života mnoha vřeckovýtrusých hub (Ascomycota). Na základě toho, jestli tvorba plodnic s askosporami vyžaduje dva opačně laděné partnery, se jednotlivé druhy obvykle dělí na homothalické a heterothalické. Z recentních studií je však zřejmé, že toto rozdělení pohlavních systémů je výrazně zjednodušené a pod homothalizmem se skrývá větší množství rozmanitých mechanismů. První část bakalářské práce se věnuje rozmnožování, pohlavním systémům a jejich evoluci u vřeckovýtrusých hub. Jádrem práce je následně souhrn dosavadních poznatků o pohlavních systémech hub z řádu Pezizales. Postupně jsou diskutovány známé údaje o zástupcích jednotlivých čeledí, které jsou pak i shrnuty a zhodnoceny ve světle jejich fylogeneze a ekologie.
|
|
|
Metabolické náklady reprodukce u obratlovců, zvláště u plazů
Kukačková, Dominika ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Reprodukce s sebou nese energetické náklady na tvorbu gamet, podporu vývoje mláďat a doprovázející behaviorální změny včetně rodičovské péče. Plazi jsou pro studium těchto nároků ideální díky velké variabilitě v reprodukčních znacích. Náklady na tvorbu pohlavních produktů zahrnují investici do reprodukčních orgánů a gamet. Další fází reprodukce je samotná březost, během které vyvíjející se mláďata přinášejí samicím určité metabolické náklady na jejich podporu. Na metabolismus samice během březosti se dá pohlížet jako na součet jejího klidového metabolismu, který je shodný s metabolismem nereprodukujících se jedinců, dále zvýšeného metabolismu na podporu březosti a embryonálního metabolismu. Odhad každé složky je důležitý pro zhodnocení energetické náročnosti rozmnožování a porovnání různých reprodukčních strategií. Některé behaviorální změny během reprodukce také mohou mít vliv na energetickou bilanci. Jsou jimi například zvýšené náklady na lokomoci nebo posun v termoregulačním chování. Odhadnout skutečné náklady reprodukce je složité, protože se jedná o dynamický proces a existuje mnoho skutečností ovlivňující energetickou bilanci rozmnožujících se jedinců.
|
|
|
Sezonalita reprodukce tropických ptáků
Kačírek, Vojtěch ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Cílem této práce je shrnout poznatky o sezonalitě reprodukce tropických ptáků. Práce zahrnuje charakteristiku jednotlivých tropických prostředí a jejich změny v abiotických podmínkách se zaměřením na otázku, v jakém slova smyslu jsou tropy asezónní a v jakém nikoliv. Součástí práce je přehled metodik pro sběr dat při terénních výzkumech zaměřených na sledování reprodukce u ptáků. Hlavní částí práce je porovnání rozdílů mezi biogeografickými oblastmi, regiony a jejich podněty, které nejčastěji vedou k vytváření sezónních reprodukcí, s následným porovnáním u jednotlivých funkčních skupin ptáků (potravní guildy). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Reprodukce slona afrického (Loxodonta africana) v Zoo Zlín - Lešná
Šimková, Daria
ŠIMKOVÁ, D. Reprodukce slona afrického (Loxodonta africana) v Zoo Zlín – Lešná. Mendelova univerzita v Brně, 2019. Diplomová práce. Diplomová práce rozebírá problematiku reprodukce kriticky ohroženého druhu slona afrického. Práce je zaměřena na sledování hmotnosti zvířat a výsledků krevních testů během reprodukčního cyklu. V první části je popsána obecná charakteristika reprodukčního cyklu slona afrického, problematika březosti a porodů a samičí pohlavní soustava. Ve druhé části jsou pak uvedeny údaje od konkrétních tří slonic ze zlínské Zoo. Údaje jsou zpracovány do grafů a ty jsou následně okomentovány a srovnány se závěry z již uskutečněných studií a vědeckých prací. V závěru jsou pak zhodnoceny všechny poznatky a vyřčena prognóza reprodukce slona afrického v Zoo – Lešná do budoucna. Ze všech výsledků vyplývá, že jsou samice plně schopny reprodukce a není potřeba uskutečnit žádné změny v chovu těchto zvířat.
|
|
|
Rozmnožování a odchov agamy vousaté (Pogona vitticeps)
Bulawa, Tomáš
Ve své práci na téma: „Rozmnožování a odchov agamy vousaté“ (The breeding and rearing of bearded dragons), (Pogona vitticeps) jsem se zaměřil především na ucelení doposud známých poznatků o tomto druhu především ve vztahu k jeho chovu v našich podmínkách, základní morfologii a nejčastějším zdravotním problémům Dále jsem provedl jednoletý pokus mezi lety 2015/16, který byl zaměřený především na pozorování sociálního a sexuálního chování, budování a úpravu vhodných terárií, která by sloužila k chovu tohoto druhu. Následně na vlastní rozmnožování, inkubaci a odchov mláďat. Zohledňuji zde taky ekonomickou stránku chovu. Na konci práce se zaobírám některými problémy, které se objevily v průběhu vlastního pokusu, hodnotím současnou situaci v chovu u nás, zdůvodňuji použité metody a postupy, přikládám jejich teoretické možnosti nápravy, vlastní inovace a tipy.
|
|
|
Zakořeňování řízků dřevin v paperpotech a sadbovačích
Ambrožová, Klára
Diplomová práce byla zpracována na Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici. Práce se zabývá zakořeňováním řízků dřevin v paperpotech a sadbovačích u vybraných druhů okrasných dřevin. Pokus byl proveden u Berberis thunbergii ´Rose Glow´ a u Syringa meyeri ´Palibin´. Pokus byl zakládán ve dvou termínech, 16. 6. 2016 a 1. 8. 2016, ve čtyřech variantách, po třech opakováních. Čtvrtá varianta byla kontrolní.
|
|
|
Larvální vývoj pipy malé (Pipa parva)
BERDYCHOVÁ, Lucie
Tato práce vznikla za účelem pozorování časových a morfologických aspektů larválního vývoje druhu pipy malé (Pipa parva). Přestože je tento druh zajímavý z hlediska jeho rozmnožování, a to konkrétně unikátním rozmnožovacím módem a parentální péčí, samotná dynamika larválního vývoje však nebyla u tohoto druhu dosud zkoumána. Tento fakt se tedy stal hlavním důvodem výběru pipy malé pro mou studii. Larvy byly chovány ve stejných podmínkách a rozděleny dle data narození do 4 krabiček. Sledováním dílčích aspektů vývoje bylo zjištěno, že jednotlivé larvy se vyvíjí pod kůží samice po dobu 24 dní a průměrně se z jedné snůšky vylíhne 19 larev. Dále, že larvy ihned po vykulení dosahují průměrné délky 14,1 mm a nacházejí se v 49. - 50. vývojové fázi. Začátku metamorfózy dosahují larvy průměrně v 82. den života a v tuto dobu měří v průměru 49,8 mm. Po metamorfóze dosahují jedinci průměrné velikosti 16,7 mm. Jedinci dokončují metamorfózu průměrně 100. den života. Statistickým testováním pak bylo zjištěno, že celkové množství chovaných larev nemá vliv na jejich počáteční velikost, nicméně ale ovlivňuje rychlost vývoje. Literární přehled byl tvořen pro rozmnožování a larvální vývoj žab. Tato práce by tedy mohla pomoci při chovu a odchovu jedinců pipy malé (Pipa parva).
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.