|
|
Boryt barvířský (Isatis tinctoria) jako potenciálně invazní druh v CHKO Pálava. Vyhodnocení efektivity různých likvidačních opatření
Klepárníková, Michaela
Tato práce se zabývá sledováním populační dynamiky borytu barvířského (Isatis tincto-ria L.) v Národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska. Během diplomové práce byly založeny monitorovací plochy pro posouzení nejvhodnějšího likvidačního zásahu v případě postupující invaze druhu na lokalitě. Na plochách byl průběžně sledován počet rostlin a jejich rozmístění na ploše, vzhledem k předchozímu období. Výsledkem jsou po-drobné zákresy ploch a tabulky s počty jedinců v letech 2015 a 2016. V průběhu prvních dvou let sledování zatím nedošlo k statisticky průkaznému úbytku ani u jedné ze sledova-ných lokalit. Důvodem může být dlouhodobá zásoba viabilních semen v půdě a na zákla-dě odborné literatury se dá předpokládat, že rozdíly v prováděných typech zásahů se pro-jeví až po více letech. Na základě aplikace herbicidních přípravků můžeme za nejefektiv-nější pro likvidaci borytu doporučit Dicopur M 750. Výsledky této práce budou sloužit jako podkladový materiál pro Správu CHKO Pálava a pro AOPK ČR Brno.
|
|
|
Rozšíření invazních neofytů v břehové vegetaci Lužnice
Eliášová, Kateřina ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Aleš (oponent)
1 Abstrakt Práce se věnuje studiu rozšíření invazních neofytů podél jihočeské řeky Lužnice. Rešerše literatury se zabývá rostlinnými invazemi, údolní nivou a zájmovým územím. Na základě terénního mapování břehové vegetace Lužnice je zjišťován výskyt a stav rozšíření 17 taxonů invazních neofytů. Mapování probíhá ve čtyřech úsecích o délce 3-5 km. Zjištěný stav je porovnán se stavem v roce 2008, kdy bylo v daném území prováděno obdobné mapování. Výsledky naznačují, že od roku 2008 invaze zaznamenaly nárůst na intenzitě, a to v nejvyšší míře u druhu Impatiens parviflora. Celkově jsou ve sledovaném území silně rozšířeny invazní bylinné taxony Impatiens parviflora a Impatiens glandulifera, běžný je zde také výskyt dřevinného taxonu Robinia pseudacacia. Ostatní sledované taxony se vyskytují pouze lokálně či v menším množství. Klíčová slova: invazní neofyt, břehová vegetace, rostlinné invaze, mapování vegetace, vodní tok, změna vegetace
|
|
|
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Rumlerová, Zuzana
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
|
|
|
Mechanismy ovlivňující zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou u invazních druhů
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Rumlerová, Zuzana (oponent)
Invazní rostliny způsobují celosvětově značné ekologické a hospodářské škody. Aby bylo možné jejich působení zamezit, je třeba porozumět mechanismům rostlinné invaze. Jedním z vysvětlení úspěšnosti invazních rostlin je jejich efektivní využívání zpětnovazebných interakcí mezi rostlinou a půdou. Zpětná vazba s půdou do velké míry ovlivňuje prospívání rostliny. Zatímco u většiny rostlin bývá vnitrodruhová zpětná vazba s půdou spíše negativní, u invazních rostlin je pozorována zpětná vazba méně negativní či dokonce pozitivní. To může být dáno tím, že invazní rostliny vykazují schopnost měnit složení půdy a přizpůsobovat ji ku svému prospěchu. Tato práce se zabývá jednotlivými složkami zpětné vazby mezi rostlinou a půdou, abiotickými i biotickými faktory ovlivňujícími tento proces, a shrnuje jejich význam pro rostlinné invaze. Předmětem navazující diplomové práce bude výzkum významu dílčích biotických a abiotických složek ve zpětné vazbě a zjišťování jejich role v rostlinné invazi. Klíčová slova: rostlinné invaze, zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, mutualismus, biotické faktory, abiotické faktory
|
|
|
Bolševník velkolepý - negativní dopady a možnosti likvidace invaze
Uhlíková, Martina ; Müllerová, Jana (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent)
Invazní procesy jsou v mnoha případech negativním aspektem dnešního globalizovaného světa. K šíření nepůvodních druhů dochází denně vlivem antropogenních nebo přirozených procesů. Nejlépe popsanou skupinou invazních organismů jsou rostlinné druhy. Emblematickým druhem rostlinných invazí v České republice je bolševník velkolepý, latinsky Heracleum mantegazzinaum, jenž je jedním z nejlépe zdokumentovaných nepůvodních druhů u nás. Díky svým vlastnostem se bolševník dokáže rychle šířit prostředím a vytvářet hustá stanoviště, čímž může negativně ovlivňovat okolí a způsobovat jak ekologické, tak i ekonomické škody. Na rozdíl od jiných invazních rostlin, které se na našem území vyskytují, má však bolševník velkolepý negativní vliv i na lidské zdraví. Z tohoto důvodu byl subjektem zájmu mnoha vědeckých projektů, např. Giant Alien, které se snažily porozumět jeho invazní úspěšnosti. V předkládané práci jsem se pokusila shrnout, které vlastnosti bolševníku umožňují úspěšně pronikat novým prostředím, a upozornit na jeho negativní působení, jelikož to se dotýká i lidské činnosti. Z důvodu dlouhé historie výskytu tohoto druhu na našem území jsou v práci uvedeny informace popisující, co za jeho úspěchem stojí a jaké jsou možnosti pro omezení jeho výskytu. Majoritní část práce je tak věnována metodám, které jsou...
|
|
|
Vliv rostlinných invazí na arbuskulární mykorhizní symbiózu.
Cihlářová, Lucie ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Už staletí lidé cestují a s nimi cestují zvířata i rostliny. Tento přenos organizmů může být vědomý nebo nahodilý. V obou případech vstupují zavlečené druhy do nových interakcí s místními organismy, což může vést až ke změně fungování celých ekosystémů. Arbuskulární mykorhizní symbióza je jedním z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších symbiotických vztahů vyšších rostlin a půdních hub. Tvoří jí přibližně 80% terestrických rostlinných čeledí, pro které je symbióza s houbami významným zdrojem živin. Zavlečení invazních rostlin do nepůvodních biotopů může výrazně ovlivňovat křehkou rovnováhu mezi symbionty a měnit i druhové složení biotopů. V práci se zabývám arbuskulární mykorhizní symbiózou, charakteristikou rostlinných invazí a jejich vlivem na AM houby v invadovaných lokalitách.
|
|
|
Vliv zpětné vazby mezi rostlinou a půdou na invazivnost rostlin
Knobová, Pavlína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Invazní rostliny jsou dnes v popředí biologického výzkumu. Invazní druhy rostlin ohrožují společenstva, ekosystémy i člověka mnoha různými způsoby. Proto je snaha zjistit, jaké vlastnosti umožňují těmto druhům stát se invazními. V rámci této práce shrnuji možné příčiny a důsledky rostlinných invazí se zaměřením na jeden možný mechanismus invazivnosti rostlin - zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou. Tato zpětná vazba může podpořit, ale také potlačit další růst rostliny. Většina druhů rostlin má s půdou negativní zpětnou vazbu, ovšem některé invazní rostliny vykazují zpětnou vazbu pozitivní. A právě to by mohlo být příčinou jejich invazivnosti. Práce shrnuje poznatky o zpětné vazbě, metodách jejího studia a hlavně o významu zpětné vazby pro invazivnost rostlin.
|
|
|
Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora DC.) jako invazní neofyt střední Evropy
Florianová, Anna ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Rostlinné invaze jsou jedním z hlavních ohrožení globální biodiverzity. Protože je ale invazních rostlin hodně a jejich likvidace je finančně velmi náročná, nemůžeme bojovat proti všem invazním rostlinám. Abychom se mohli správně rozhodnout, se kterými druhy bojovat a se kterými už ne, musíme mít o daných druzích dostatek relevantních znalostí. V této práci se zabývám jednou z nejrozšířenějších invazních rostlin ve střední Evropě, netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora DC.) Shrnuji informace o původu, historii invaze a současném rozšíření druhu, o jeho morfologii, autekologii, vlivu na původní vegetaci a o faktorech ovlivňujících jeho šíření. U posledních dvou zmiňovaných bodů upozorňuji na metodologické nedostatky dosud provedených studií znemožňující nám zjistit, co je příčina a co následek výskytu netýkavky, tedy co je faktor ovlivňující šíření netýkavky a co vliv netýkavky na původní vegetaci. Navrhuji experimenty, které by tyto otázky dokázaly zodpovědět.
|
|
|
Interactions between plants and soil biota and effect of energetic crops on these interactions
Heděnec, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent) ; Mortimer, Simon (oponent)
Moje disertační práce je zaměřena na studium interakcí nadzemní vegetace a půdní bioty a vlivem pěstování energetických plodin na tyto interakce. Kapitola 1. je věnována obecnému úvodu do interakcí rostlin a půdní bioty z pohledu vztahů mezi půdními organismy a nadzemní biomasy i kořenového systému. Kapitola 2. je zaměřena především na potravní interakce chvostoskoka Folsomia candida a různých druhů půdních mikroskopických hub (Penicillium chrysogenum, Penicillium expansum, Absidia glauca, a Cladosporium herbarum), které byly pěstovány samostatně nebo na různém typu opadu (dub, olše a vrba). Na základě laboratorních experimentů bylo zjištěno, že signifikantní roli z hlediska potravní preference i působení na populační velikost a vývoj půdní fauny hraje spíše druh a kvalita opadu, než jednotlivé kmeny půdních hub. V kapitole 3. byla studována dlouhodobá produkce hybridního šťovíku a její efekt na složení půdní meso a makrofauny, basální půdní respiraci, mikrobiální biomasu a druhové složení kultivovatelných půdních mikroskopických hub ve srovnání s řepkou olejkou a kulturními loukami. Bylo zjištěno, že dlouhodobá produkce hybridního šťovíku ovlivňuje složení půdní fauny, zatímco mikrobiální aktivita půdy byla více ovlivněna dalšími faktory, především orbou. V kapitole 4. byl studován efekt...
|
|
| |
host ::
RSS.