|
|
Vztah rodinného stavu a zdraví v ČR
Šeflová, Kristýna ; Hamplová, Dana (vedoucí práce) ; Duffková, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi subjektivním zdravím a rodinným stavem v České republice. První část práce obsahuje přehled zahraničních empirických a teoretických prací a přehled českých studií, které na toto téma vznikly. Následuje popis teorií, které vysvětlují, jakým způsobem může být vztah mezi rodinným a zdravotním stavem zprostředkován. Ve střední části práce definuji důležité pojmy, se kterými pracuji: zdravotní stav, subjektivní zdraví, kategorie rodinného stavu. V poslední části práce se věnuji empirické analýze dat Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE). Výsledky analýz naznačují, že vdané ženy mají vyšší šanci hodnotit své zdraví jako dobré oproti ženám rozvedeným a ovdovělým. U svobodných žen se rozdíly v hodnocení subjektivního zdraví podle rodinného stavu nezdály signifikantní. U mužů se vliv rodinného stavu na subjektivní zdraví nepotvrdil vůbec. Byly tedy odhaleny rozdíly mezi pohlavími a zdá se, že významným faktorem ovlivňujícím subjektivní zdraví je věk.
|
|
|
Proměny struktury obyvatelstva ve věku 15-59 let podle rodinného stavu v České republice po roce 1930
Boušová, Marie ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Bartoňová, Dagmar (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat změny ve struktuře obyvatelstva podle jednotlivých rodinných stavů. K analýze byly použity specifické míry podle rodinného stavu a věku a vícestavové tabulky života, díky nimž bylo možné popsat přechody mezi jednotlivými stavy. V první části práce jsou popsány zdroje dat a metodologický postup sestavení transverzálních intrementních-dekrementních tabulek života. Následuje popis populačního vývoje v České republice po roce 1930 a trendů sňatečnosti, rozvodovosti a úmrtnosti. Druhá část je věnována analýze přechodů mezi jednotlivými stavy. Výsledkem práce je zjištění, že jedinci v jednotlivých rodinných stavech reagovali na historické události v České republice podobným způsobem, pokud nebyla nějaká opatření záměrně cílena jen na část populace. Klíčová slova: sňatečnost, rozvodovost, úmrtnost, rodinný stav, vícestavová demografie, transverzální inkrementní-dekrementní tabulky života, Česká republika,
|
|
|
Změny demografických struktur obyvatelstva ČR podle dat sčítání lidu 1930-2001 v souvislostech s vývojem plodnosti
Švástová, Lada ; Bartoňová, Dagmar (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Změny demografických struktur obyvatelstva ČR podle dat sčítání lidu 1930-2001 v souvislostech s vývojem plodnosti Abstrakt Cílem této práce je popsat a zhodnotit základní změny demografických struktur České republiky v letech 1930-2001. Mezi ně patří struktury obyvatelstva podle věku, pohlaví a rodinného stavu. V první části práce je naznačen vývoj plodnosti žen. Následující kapitola vystihuje hlavní trendy ve struktuře obyvatelstva podle pohlaví a věku, především upozorňuje na současný fenomén stárnutí populace. Změny struktur obyvatelstva podle rodinného stavu jsou předmětem poslední kapitoly. Ve zmíněných demografických strukturách se promítá vliv úrovně plodnosti, ve struktuře podle rodinného stavu navíc vliv sňatečnosti, rozvodovosti a taktéž úmrtnosti obyvatel. Klíčová slova: demografické struktury, věk, pohlaví, rodinný stav, plodnost, demografické stárnutí, sčítání lidu
|
|
|
Zařazení nesezdaných soužití do vztahu rodinného stavu a úmrtnosti
Linhartová, Aneta ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Práce navazuje na již popsaný a obecně uznávaný vztah rodinného stavu a úmrtnosti. Do tohoto vztahu se snaží zařadit nesezdaná soužití, čímž reaguje na aktuální vývoj struktury domácností v České republice. Cílem diplomové práce je zařadit nesezdaná soužití do kontextu tohoto prokázaného vztahu a zjistit, na jaké úrovni je úmrtnost kohabitujících oproti sezdaným či osobám bez partnera. Je otázkou, zda lze zařadit kohabitace na shodnou úroveň s manželstvími či si každá z těchto skupin ponechává svá specifika, což se přenáší i na úmrtnost. K řešení této otázky byly využity úmrtnostní tabulky dle rodinného stavu a analýza závislosti časových řad. Nezbytnou součástí práce je také průzkum charakteru nesezdaných soužití v české společnosti, který pomáhá dokreslovat závěry získané uvedenými metodami. Hypotézy, které jsou pomocí těchto metod řešeny, vychází z předpokladu, že součástí kategorie svobodných jsou také kohabitující a pokud ti vykazují lepší úmrtnostní poměry než osoby bez partnera, pak jejich zvyšující se zastoupení zrychluje růst naděje dožití oproti sezdaným, event. zrychluje pokles úmrtnosti. Výsledky se přiklánějí k tomu, že úmrtnost kohabitujících je na vyšší úrovni oproti osobám bez partnera, ale oproti sezdaným na úrovni nižší. Je však nutné čelit nedostatku dat a pracovat na konstrukci kvalitnějších ukazatelů, což znamená, že tato práce především otevírá danou oblast pro českou společnost a představuje perspektivy, které zkoumání této problematiky skýtá.
|
|
|
Rodinný stav jako diferencující faktor demografického chování
Nedomová, Radka ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá rozdílnost demografického chování v závislosti na rodinném stavu a jejím cílem je shrnout vliv rodinného stavu na demografické chování jako celek. V první fázi se zabývá koncepty působení rodinného stavu na demografické chování, vysvětluje teorii selekce a kauzality a nastiňuje historický vývoj procesů sňatečnosti a rozvodovosti pomocí základních ukazatelů. Praktická část práce vychází z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961-2011 a porovnává, jak se měnila struktura obyvatelstva České republiky podle pohlaví, věku a rodinného stavu mezi jednotlivými sčítáními. Důraz je kladen zejména na období po roce 1990. Dále je v samostatných kapitolách zmapováno, jak rodinný stav ovlivňuje demografické procesy plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a úmrtnosti. V případě plodnosti je zdůrazněn nárůst mimomanželské plodnosti, kdy se děti mimo manželství rodí hlavně svobodným matkám. Pomocí věkově specifických a standardizovaných měr jsou analyzovány změny ve vývoji jednotlivých demografických procesů mezi sčítáními za všechny kategorie rodinného stavu. Standardizace úmrtnosti pro roky 1961, 1970 a 1980 je provedena na základě konstrukce zkrácených úmrtnostních tabulek a následného modelování úmrtnosti ve vyšších věcích. V souvislosti s měnící se strukturou obyvatelstva podle rodinného stavu, kdy v populaci roste zastoupení svobodných a rozvedených osob a klesá zastoupení osob žijících v manželství, je na základě výsledků z dostupných šetření hodnocen postoj české veřejnosti k manželství a rodině.
|
|
|
Sociální prostředí jako faktor ovlivňujicí informovanost o těhotenství a porodu
MIKOVÁ, Radka
Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu sociálního prostředí na informovanost o těhotenství a porodu. Primárním cílem práce je zmapovat poptávku po informacích, jejich dostupnost a nejvíce užívané zdroje. Dalším cílem je zjištěné údaje dále zanalyzovat z pohledu věku, vzdělání a rodinného stavu. Výsledky výzkumu ukázaly významný vliv sociálního prostředí na informovanost o těhotenství a porodu. Prokázala se závislost věku, vzdělání a rodinného stavu na úroveň informovanosti. Informace související s narozením dítěte jsou velmi dobře dostupné, na čemž mají velký podíl i média, která výrazně vyvažují omezenou poptávku po informacích u určitých věkových a vzdělanostních kategorií.
|
host ::
RSS.