|
|
Právní úprava rodiny a vztahů mezi rodiči a dětmi (s pohledy do minulosti i budoucnosti)
Valentová, Hana ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce podává ucelený pohled na současnou právní úpravu rodiny a vztahů mezi rodiči a dětmi, včetně pohledů do minulosti i budoucnosti. Stálá aktuálnost této problematiky byla i důvodem volby tématu mé diplomové práce. Úvodní 2 kapitoly pojednávají o rodině v historickém kontextu, o vývoji právní úpravy vztahů mezi rodiči a dětmi až do současnosti. Rodina se v průběhu historie vyvíjela, vyvíjelo se a měnilo se i postavení jednotlivých jejích členů, což mělo svůj odraz v právních normách (moc otcovská, moc rodičovská, rodičovská práva a povinnosti, rodičovská zodpovědnost). Současné pojetí rodiny je obsahem kapitoly 3, kapitola 4 pak podává obecné charakteristiky rodinného práva a rodinněprávních vztahů včetně vymezení základních pojmů, s nimiž je v rámci dalšího výkladu pracováno. Klíčová kapitola 5 pojednává o institutu rodičovské zodpovědnosti, který byl do našeho právního řádu vnesen tzv. velkou novelou zákona o rodině (zák. č. 91/1998 Sb.). Při výkonu práv a povinností plynoucích z rodičovské zodpovědnosti jsou rodiče povinni chránit zájmy nezletilého dítěte, řídit jeho jednání a vykonávat nad ním dohled. Dítě je ve vztahu rodič-dítě rovnoprávným subjektem a nositelem odpovídajících práv. Při jakékoliv činnosti týkající se dítěte je předním hlediskem blaho (nejlepší zájem) dítěte. V...
|
|
|
Rodičovská zodpovědnost a její výkon
Nováčková, Petra ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Rodičovská zodpovědnost a její výkon Cílem mé diplomové práce je analyzovat institut rodičovské zodpovědnosti a její výkon tak, jak je upraven v českém právním řádu. Tato práce obsahuje kapitoly věnované historickému vývoji rodinného práva, dětských práv a vývoji vzájemných práv a povinností rodičů a dětí až po současnost. Nemálo prostoru věnuji i zásahům do rodičovské zodpovědnosti ze strany státu. Důvodem, proč jsem si vybrala institut rodičovské zodpovědnosti jako téma mé diplomové práce, je to, že se jedná o aktuální téma, neboť jsou v jejím rámci upraveny vztahy, které se dotýkají každého z nás. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol. První kapitola je rozdělena do dvou částí. Část první popisuje rodinné právo a vysvětluje jeho postavení v právu obecně, jeho předmět a principy. Část druhá se zabývá pojmem rodina, její ochranou, historickým vývojem i jejím postavením v současné době. Druhá kapitola se věnuje právnímu postavení dítěte. Skládá se z pěti částí. Část první se zaměřuje na práva dítěte, část druhá poskytuje náhled do historického vývoje práv dítěte, třetí část je zaměřena podrobněji na konkrétní úpravu dětských práv obsažených v Úmluvě o právech dítěte. Ve čtvrté části se zabývám povinnostmi dítěte a část pátá je věnována dítěti jako účastníku řízení. Třetí kapitola nese název právní...
|
|
|
Svěření do péče cizí fyzické osoby podle § 45 zákona o rodině
STELLNEROVÁ, Alena
Abstrakt Tato práce je zaměřena na zmapování problematiky institutu svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče podle § 45 zákona o rodině. Jedná se o jednu z forem náhradní rodinné výchovy. O svěření dítěte § 45 zákona o rodině si žádají především prarodiče, ale i jiní příbuzní. Není ale vyloučeno, aby si o svěření požádala osoba, která s dítětem není v příbuzenském vztahu, pokud skýtá záruku řádné výchovy. Svěření dítěte do péče cizí fyzické osoby je podmíněno především zájmem dítěte. Cílem práce bylo zmapování důvodů, za jakých okolností si fyzické osoby žádají o svěření dítěte je jejich výchovy. Do výzkumného souboru byly zařazeny všechny rodiny, které mají dítě nebo děti svěřené podle § 45 zákona o rodině a jsou evidované Městským úřadem v Dačicích od roku 2003. Celkem se jedná o 13 rodin, 17 fyzických osob a 22 dětí. Za účelem dosažení cíle byl zvolen kvalitativní výzkum, použita byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru s osobami, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy podle § 45 zákona o rodině a metoda analýza dokumentů, technika obsahové analýzy dat. Rozhovoru se zúčastnilo celkem 17 osob, které mají dítě svěřené do výchovy podle výše uvedeného paragrafu zákona o rodině, které jsou evidované Městským úřadem v Dačicích. Otázky byly otevřené. Každý respondent měl také možnost vlastního vyjádření. Rozhovory probíhaly jednak na Městském úřadě v Dačicích, jednak v domácnostech respondentů, u jednoho respondenta v jeho zaměstnání, a to v měsících leden až únor 2013. Časová náročnost byla přibližně 1 hodina na jednoho respondenta. Respondentům byl vysvětlen důvod získávání potřebných informací a byli ubezpečeni o zachování anonymity. S polořízeným rozhovorem všichni respondenti souhlasili. Doplňujícím zdrojem dat byly údaje o dětech získané ze spisové dokumentace dětí, které byly rozhodnutím soudu svěřeny do péče jiné fyzické osoby než rodiče, a které jsou evidované oddělením sociálně-právní ochrany dětí Městského úřadu Dačice. Děti jsou evidované na základě místní příslušnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, která se řídí trvalým pobytem. Z výzkumu vyplynulo, že důvody, kvůli kterým si fyzické osoby žádají o svěření dítěte do své péče podle § 45 zákona o rodině, lze spatřovat v selhání biologické rodiny. V mnoha případech se jedná o kombinaci více faktorů, které jsou důvodem k podání takové žádosti. Ve většině případů se ale jedná o selhání matky, ať už z toho důvodu, že o dítě pečovat nechtěla, nebo péči o dítě nezvládla, ať už kvůli závislosti na grogách nebo na alkoholu. Roli zde hraje i fakt, že se většinou jedná o matky samoživitelky nebo o rodiče v rozvodovém řízení. Dalším důvodem bylo nezvládnutí péče otců o děti v případě, že matky zemřely, nebo matka děti opustila. Dále z výzkumu vyplynulo, že v převážné míře si o děti žádají prarodiče ze strany matky. Ze zkoumaného souboru pouze jedna osoba, která si žádala o svěření dítěte do své péče, byla cizí osoba, bez příbuzenského vztahu k dítěti. To, že se jedná většinou o prarodiče, koresponduje i s otázkou, týkající se věku respondentů v době podání žádosti, ze které vyplynulo, že nejvíce žadatelů se pohybovalo ve věkové kategorii 60 ?70 let. To, že ve většině případů o dítě žádají prarodiče, je zcela nepochybně dáno i tím, že mají k dítěti citovou vazbu a v mnoha případech i cítí morální povinnost se o vnouče postarat. Velkou roli zde hraje i fakt, že znají poměry v rodině, vědí, k čemu v rodině dochází a jak si rodiče plní či neplní rodičovskou zodpovědnost. Děti, které jsou svěřovány do péče příbuzných, se kterými mají většinou blízké vztahy, se snáze aklimatizují. Dá se očekávat, že nebudou trpět poruchami vnímání vlastní identity. Znají své kořeny, rodinné hodnoty a rituály, vědí, odkud pocházejí.
|
host ::
RSS.