|
| |
|
|
Využití smart farming technologií při hospodaření na zemědělské půdě
Kovaříková, Jana
Bakalářská práce se zabývá základním teoretickým popisem metod smart farming technologií neboli metod precizního zemědělství při hospodaření na zemědělské půdě. Precizní zemědělství je směr, který se vyvíjel od počátku devadesátých let dvacátého století. Jedním z prvků precizního zemědělství je lokálně cílené hospodaření, které pracuje s půdní heterogenitou a obděláváním půdy za pomocí nových technologií. Optimalizace vstupů do půdy (minerální hnojiva, pesticidy atd.) a aplikace podle aktuálních požadavků rostlin, jsou jedním z cílů smart farmingu. Díky agrotechnickým postupům precizního zemědělství můžeme zvýšit efektivitu rostlinné produkce, snížit množství vstupů minerálních hnojiv a zvýšit jak ekonomický, tak environmentální stav. Cílem předložené práce bylo zhodnotit variabilní aplikaci základních živin (P a K) na vybraných pozemcích, které jsou obhospodařovány konvenčním způsobem za využití programu PREFARM. Samotný experiment byl realizován v zemědělské společnosti AGROSUMAK a.s., člen skupiny Spearhead Czech s.r.o.. Praktická část obsahuje srovnání paušální a variabilní aplikaci Draselné soli (zdroj K2O) a Trojitého superfosfátu (zdroj P2O5) na třech experimentálních pozemcích V rámci praktické části byly vytvořeny aplikační mapy pro doporučenou paušální a variabilní dávku hnojiv. Data o heterogenitě pozemků byla poskytnuta firmou AGROSUMAK a.s., která využívá systém PREFARM. V závěru předkládané práce jsou diskutovány výsledky a srovnány z ekonomického, environmentálního a agronomického hlediska.
|
|
|
Využití bezpilotního průzkumu pro cílenou aplikaci herbicidních látek
Panteleev, Evgeny
Diplomová práce „Využití bezpilotního průzkumu pro cílenou aplikaci herbicidních látek“ je zaměřena na analýzu dat pozemku za pomoci bezpilotního průzkumu pro následující aplikaci herbicidních látek. Teoretická část práce obsahuje popis běžných způsobů k hodnocení stavu porostů formou dálkového průzkumu. A následně se zabývá dílčími metodami, herbicidy a drony. Praktická část se zabývá poloprovozním polním experimentem v lokalitě Letkovice. Obsahem jsou výsledky terénního a dálkového průzkumu, zanalyzovaná data z GIS a výsledky s polních pokusů zaměřené na variabilní aplikace herbicidů. A dal provedeno ekonomické porovnaní uniformního a variabilního způsobů hospodaření.
|
|
|
Prostorová analýza heterogenity pozemků z družicových dat
Kouřil, Jiří
Heterogenita pozemků je jedním z předpokladů pro použití mnoha metod precizního zemědělství, například variabilního setí nebo aplikace hnojiv. Jedním ze způsobů určení heterogenity pozemku je analýza družicových dat. Cílem této diplomové práce bylo ověřit hypotézu, že existuje alespoň středně silná pozitivní korelace mezi hodnotami vegetačních indexů a výnosů plodin zjišťovaných na čtyřech pozemcích o celkové výměře 75 ha během let 2019–2021. Pozemky jsou obhospodařovány společností Spearhead Czech s.r.o., která poskytla data pro přípravu výnosových map. Ta byla statisticky porovnána s vegetačními indexy NDVI, EVI a NDRE, jež byly vypočteny z družicových dat systému Sentinel-2.Výsledky korelační analýzy ukazují na dvou ze čtyř pozemcích středně silnou pozitivní korelaci mezi vegetačními indexy a výnosy, zatímco na zbylých dvou lze pozorovat pouze slabou pozitivní a v některých i slabou negativní korelaci. Toto je pravděpodobně zapříčiněno vlivem sucha, které postihlo vegetaci na těchto pozemcích v letech 2019 a 2021. Diplomová práce ukazuje potenciál družicových dat pro odhalení přítomnosti heterogenity na pozemku navzdory porovnávání vegetačních indexů a výnosů různých plodin.
|
|
|
Možnosti využití technologií precizního zemědělství pro aplikaci hnojiv
Sedláčková, Marie
Cílem bakalářské práce bylo popsat moderní postupy precizního zemědělství využívající dálkového průzkumu Země, implementované do technologie variabilních aplikací dusíkatých hnojiv v provozních podmínkách zemědělského podniku a následně analyzovat jejich ekonomickou efektivitu. Výzkum probíhal v podniku RenoFarma Troubky, a.s. na dvou vybraných zájmových lokalitách, DPB 0102 („Býčí kout“) a DPB 9103 („Klínka“). K produkčnímu hnojení bylo využito sedmi kompozitních snímků z let 2014 – 2020 pořízených družicí Landsat 7. Ke kvalitativnímu hnojení byl využit snímek z dronu UAV Trinity F90 s multispektrální kamerou, z něhož byly následně pomocí software QGIS vygenerovány aplikační mapy. Atributy hnojení vycházely z kategorizace NDVI. Model technologického processingu variabilní aplikace dusíku s využitím dálkového průzkumu Země byl popsán a schematizován. K produkčnímu i kvalitativnímu hnojení bylo využito hnojivo UREAstabil®. Byly rozděleny zóny dávek hnojiva (kg.ha-1) a sledovány korelace s průměrnými výnosy (t.ha-1). Většina zón se ve sledovaném období jevila jako ekonomicky neefektivní. Na nízkou ziskovost měly vliv nízké výnosy, zapříčiněny nedostatečným množstvím hnojiva, pozdní aplikací kvalitativní dávky a denními srážkami (mm) sledovanými na meteorologické stanici Amet.
|
|
|
Supraglacial lakes detection and volume estimation from remote sensing data
Rusnák, Samo ; Brodský, Lukáš (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Detekce supraglaciálních jezer a kvantitativní odhad jejich objemu z dat DPZ Abstrakt Supraglaciální jezera představují důležitou roli v pochopení dynamiky ledovců, včetně jejich reakce na klimatické změny. Tato práce se zabývá problematikou odhadu hloubky a objemu jezer pomocí fyzikálního modelu. To přináší výzvu z hlediska zohlednění vlivu více faktorů, jakými jsou kryokonit na povrchu ledovce a nerozpuštěné látky ve vodě jezera, jejichž vliv na fyzikální model je ve výzkumu většinou opomíjen. V této práci je použita regresní analýza parametru g fyzikálního modelu, který představuje koeficient útlumu světla, a řízená klasifikace supraglaciálních jezer. Výsledky odhalují variabilitu parametru Ad, který představuje odrazivost dna jezera, a jeho vliv na modelovanou hloubku a objem supraglaciálních jezer. Výsledky poukazují na problematiku globální parametrizace fyzikálního modelu supraglaciálních jezer a upozorňují na potřebu dalšího výzkumu s cílem zlepšit jeho přesnost a prozkoumat budoucí možnosti v této oblasti. Klíčová slova: supraglaciální jezero, dálkový průzkum Země, strojové učení, fyzikální model, odhad hloubky, regresní analýza
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití pozemní senzorové sítě pro kalibraci družicových dat dálkového průzkumu
Doubrava, Pavel ; Batrlová, Iva ; Kvapil, Jiří ; Seidlová, Jana
Dálkový průzkum Země je disciplína založená na fyzikálních principech. Naměřená data jsou zpracovávána matematicko-fyzikálními a matematickými metodami. Základním fyzikálním jevem, na kterém je dálkový průzkum založen, je interakce elektromagnetického záření se zkoumaným objektem. Informace o tom, jak probíhá tato interakce, nám udává energie, kterou zaznamenává detektor v přesně vymezených intervalech vlnových délek v daném prostorovém úhlu. Takto definovaná interakce je výchozí pro určování hledaných vlastností daných objektů. Každý objekt na zemském povrchu má vliv na naměřené hodnoty energie, a to jak v čase, tak v prostoru. Proto je nutné, aby tato energie byla měřena prostřednictvím kvantitativních fyzikálních veličin.
Plný text:  PDF
|
|
| |
host ::
RSS.