|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Turecka
ZINEK, Jiří
Bakalářská práce se zabývá územní polaritou socioekonomické diferenciace Turecké republiky. Jev územní polarity je analyzován deseti socioekonomickými ukazateli, které byly rozděleny do tří skupin, ekonomických, sociálních a ostatních determinantů. Práce se dále věnuje determinantům územní polarity a objasňuje kauzality jejich vzniku. Přestože je kladen primárně důraz na situaci v Turecké republice, neabsentuje zde komparace s některými evropskými státy.
|
|
|
Socioekonomické a demografické souvislosti spotřeby potravin domácností v České republice
Odrážková, Šárka
Závěrečná práce je zaměřena na analýzu socioekonomických a demografických souvislostí spotřeby potravin. Teoretická část práce se věnuje rešerši odborné literatury zabývající se problematikou regionálních disparit a spotřeby potravin. V této části jsou rovněž vymezeny zvolené socioekonomické a demografické indikátory a podobně koncipované přístupy k problematice spotřeby potravin. V praktické části práce je uvedena stručná charakteristika vybraných územních jednotek, které jsou prostřednictvím dvou shlukových analýz rozděleny do shluků na základě jejich podobnosti/nepodobnosti ve zvolených indikátorech. Na základě výsledků shlukových analýz bylo zjištěno, že v rámci zkoumaných územních jednotek existuje jistá souvislost mezi vybranými socioekonomickými a demografickými indikátory a spotřebou potravin v domácnostech. V závěru práce jsou uvedena doporučení pro zlepšení situace v problémových regionech.
|
|
|
Comparison of the Czech and Slovak labor market between 1993 and 2016
Stankovič, František ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Trh práce překonal v České republice a na Slovensku za téměř čtvrtstoletí obrovské změny. Práce vysvětluje, že struktura trhu práce je dynamickou veličinou, která reaguje nejen na lokální ekonomické faktory, ale i na dění v evropském a světovém kontextu. Trh práce v České republice a na Slovensku má v současnosti rozdílné regionální disparity. Na Slovensku je problém regionálních disparit a výrazné polarizace východu a západu země mnohem naléhavější a výrazně ovlivňuje nejen celkovou nezaměstnanost v ČR, ale i politickou a ekonomickou situaci. Tato diplomová práce se pomocí analýzy vývoje a hlavních změn na trhu práce, které proběhly v obou zemích od roku 1993 po současnost, vysvětluje původ rozdílů v nezaměstnanosti mezi regiony a jako hlavní příčinu definuje monoodvetnú industrializaci přítomnou v období druhé poloviny 20. století.
|
|
|
Regionální nezaměstnanost v České republice v období ekonomické krize 2008-2011
Vojáčková, Linda ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Žížalová, Pavla (oponent)
Nezaměstnanost je záležitostí ovlivňující život a postavení ve společnosti každého z nás. Míra nezaměstnanosti je často používaný ukazatel vyspělosti ekonomik států a jejich regionů. V souvislosti s doznívající ekonomickou krizí se problém nezaměstnanosti stal problémem široce diskutovaným, zejména v rámci rozdílů v míře nezaměstnanosti v jednotlivých regionech zemí. Tato diplomová práce se věnuje tématu regionální nezaměstnanosti v České republice v době ekonomické krize v letech 2008 - 2011 a jejím dílčím cílem je blíže nahlédnout do oblasti vývoje míry nezaměstnanosti v nejvíce postiženém regionu České republiky v době této krize.
|
|
| |
|
|
Analýza regionální politiky EU se zaměřením na dosažené výsledky
Šimková, Veronika ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Evropská unie si klade za cíl snižovat regionální disparity prostřednictvím své regionální politiky. Tato diplomová práce se zabývá efektivností regionální politiky EU a trendy regionálních disparit dle vybraných ukazatelů. V případové studii je vliv regionální politiky EU pozorován na případech Irska, České republiky a Bulharska. Regionální disparity jsou zkoumány na úrovni NUTS 2. Pro zkoumání spojitosti mezi úrovní ekonomického rozvoje a mírou disparit je testována platnost Williamsonovy křivky. V rámci komparativní studie jsou ukazatele jednotlivých případů porovnány s průměrem EU. V závěru se práce zaměřuje na hodnocení vlivu regionální politiky EU a navrhuje sedm doporučení, která by mohla přispět k zlepšení regionální politiky EU, aby bylo dosaženo cílů strategie Evropa 2020.
|
|
|
Územní polarita socioekonomické diferenciace Rumunska
HŘIVNÁČ, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá územní polarit o u socioekonomické diferenciace Rumunska. Hlavním cílem práce je sledování této problematiky v prostorové analýze za pomocí vybraných statistických ukazatelů, které jsou rozděleny podle zaměření do tří kategorií (ekonomické, sociální a ostatní) pro komplexní pohled na diferenciaci Rumunska . Finální výsledky vyvozují hlavní determinanty územní diference a dále ukazují míru územní polarity.
|
|
|
Dopady finanční podpory ze strukturálních fondů na růst krajů České a Slovenské republik
Kolaříková, Jana ; Wokoun, René (vedoucí práce) ; Piecha, Marian (oponent) ; Buček, Milan (oponent)
Jedním z cílů politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti je snižování regionálních disparit mezi členskými zeměmi Evropské unie. Za tímto účelem byly krom jiného zřízeny strukturální fondy a Kohezní fond. V teoretické části této disertační práce je představena problematika regionálních disparit a možnosti jejich měření, kdy s ohledem na neexistenci ustálené definice tohoto pojmu, existuje velké množství metod měření a způsobů jejich hodnocení. Dále pak se práce zaměřuje na oblast realizace politiky HSS a možnostmi hodnocení jejích dopadů na rozvoj a růst regionů. Praktická část práce představuje, hodnotí a komparuje regionální disparity mezi kraji České republiky a Slovenské republiky prostřednictvím vybraných metod a posuzuje vliv finanční podpory poskytnuté ze strukturálních fondů a Kohezního fondu v programovém období 2007 až 2013 na ekonomický růst krajů České a Slovenské republiky. Vliv poskytnuté podpory na ekonomický růst krajů je ověřován prostřednictvím analýzy panelových dat a Grangerova testu kauzality. Jednak je zjišťován vliv této podpory na ekonomickou výkonnost krajů, kdy je ověřováno, zda existuje vztah mezi ekonomickou výkonností regionů NUTSIII v České a Slovenské republice charakterizovanou hrubým domácím produktem a mírou nezaměstnaností a mezi výší proplacené dotace. Dále pak je ověřováno, zda je výše poskytnuté podpory závislá na výši regionálního hrubého domácího produktu. Disertační práce přispívá k diskuzi ohledně dopadů podpory z fondů EU v České a Slovenské republice se zaměřením na krajskou úroveň a odpovídá na otázku snižování regionálních disparit za použití strukturálních fondů a Kohezního fondu.
|
|
|
Hodnocení vývoje regionálních disparit mezi okresy Libereckého kraje
Martínková, Dana ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Luděk , Luděk (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením disparit mezi okresy Libereckého kraje v letech 2004 až 2014. Meziregionální diferenciace jsou hodnoceny prostřednictvím několika ukazatelů popisujících nerovnosti v úrovni sociálního, ekonomického a environmentálního rozvoje regionů. V práci je nejdříve popisována problematika regionálních disparit spolu s možnostmi jejich řešení. Následující část je věnována charakteristice Libereckého kraje. V praktické části se již přistupuje k hodnocení pomocí metod analýzy časových řad a metody semaforu. Na závěr je bodovou metodou vytvořen průřezový integrovaný indikátor kvalita života, který vytváří souhrnný pohled na regiony. Prostřednictvím integrovaného indikátoru je okresům navrženo konečné pořadí z pohledu kvality života v regionech, na které navazují opatření na zmírnění regionálních nerovností.
|
|
|
Postavení SO ORP Kraje Vysočina v kontextu vybraných demografických, ekonomických a sociálních ukazatelů
Musil, Miroslav
Závěrečná práce se věnuje analýze vybraných demografických, ekonomických a sociálních ukazatelů v SO ORP Kraje Vysočina v letech 2007 a 2013. Teoretická část je zaměřena na rešerši literatury zabývající se popisem zvolených ekonomických, demografických a sociálních ukazatelů. V praktické části byly jednotlivé správní obvody shlukovou analýzou rozděleny do shluků, ve kterých byla vyhodnocena ekonomická úroveň, demografická charakteristika a sociální úroveň. Podle výsledků provedeného hodnocení byly regiony rozděleny do několika shluků, od nejsilnějšího shluku po nejslabší. V závěru diplomové práce jsou uvedena doporučení pro zlepšení situace v problémových regionech.
|
host ::
RSS.