|
|
Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení
Kučera, Milan ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Ve středu diplomové práce "Obchodní společnost jako poškozený v trestním řízení" stojí dvě teze: (i) že rekodifikace soukromého práva představuje v rámci úpravy jednání společnosti (resp. za společnost) pro poškozeného pozitivní změnu ve vztahu k platnosti návrhu, jímž uplatňuje svůj nárok na náhradu škody a tedy i stavení běhu promlčecí doby, a ii) že proces přiznání (či odebrání) postavení poškozeného není v platné úpravě trestního řádu dostatečně upraven, a to zejména z pohledu formy, která je k tomuto rozhodnutí třeba. Uvedená problematika úzce souvisí s druhy škody, které je možné uplatnit v trestním řízení, kategoriemi poškozených a náležitostmi návrhu, jímž se nárok na náhradu škody uplatňuje. Z komparace jednání společnosti (resp. za společnost) právní úpravy před a po rekodifikací vyplývá, že dříve absolutně neplatné právní jednání pro jeho rozpor se způsobem jednání společnosti tak, jak je zapsán ve veřejném rejstříku, je v případě jednání za společnost možné ratihabovat. Stavení promlčecí doby ke dni původního uplatnění nároku na náhradu škody díky tomu zůstává zachováno. V případě předchozí právní úpravy bylo nutné provést právní jednání znovu, přičemž promlčecí doba se stavěla až od chvíle jeho bezvadného provedení. Druhá teze byla rovněž potvrzena, neboť byly podrobně rozebrány...
|
|
| |
|
|
Poškozený a jeho procesní práva
Kovářová, Daniela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem rigorózní práce je poškozený a jeho procesní práva. Práce podává definici poškozeného, zabývá se jeho postavením v trestním řízení a rozebírá jeho práva. Práva poškozeného jsou rozlišena podle toho, zda jde o poškozeného majícího proti obviněnému nárok na náhradu škody způsobenou trestným činem či nikoliv. Poškozený mnohdy vystupuje v trestním řízení v postavení svědka a podle zákona o obětech trestných činů může mít i status oběti. Práce je tedy zaměřená i na práva poškozeného s ohledem na tato specifická postavení. V práci je nastíněna rovněž problematika adhezního řízení, v němž soud rozhoduje o nárocích poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Současně je obsažena komparace se zahraničními právními úpravami - Francie a Německa. Práce je rozdělena na šest kapitol.
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Menoušková, Karolína ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
1 Abstrakt Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Diplomová práce je zaměřena na postavení poškozeného v trestním řízení a jeho ochranu, tedy práva, která mu jsou v rámci trestního řízení přiznána. Práce je členěna do pěti kapitol. Čerpá z odborné literatury, odborných článků, soudních rozhodnutí a dalších zdrojů. První kapitola je zaměřena na vymezení osoby poškozeného a jeho postavení v trestním řízení. Obsahuje výklad týkající se ustanovení vymezujících osobu poškozeného (§ 43 odst. 1, odst. 2, § 44 odst. 1 a § 310a trestního řádu) a souvisejících témat jako je zastoupení poškozeného, náhrada jím vynaložených nákladů v trestním řízení, odlišení od pojmu oběť trestného činu a pojednání o poškozeném jako subjektu a straně trestního řízení. V druhé části práce jsou představená práva poškozeného rozdělena podle toho, zda náleží všem poškozeným, nebo jen poškozeným podle § 43 odst. 3 trestního řádu. Krátké podkapitoly jsou věnovány dvěma zajímavým tématům - stíhání se souhlasem poškozeného a právu na efektivní trestní stíhání. Tématem třetí kapitoly je adhezní řízení. Výklad je zaměřen na všechny podstatné části adhezního řízení, například na způsob uplatnění nároku, překážku uplatnění nároku, specifika náhrady majetkové škody, nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení v trestním řízení, přechod...
|
|
|
Poškozený a oběť v trestním řízení
Wagnerová, Gabriela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Cílem mé rigorózní práce je představit analýzu účinné právní úpravy poškozeného a oběti trestného činu, její zhodnocení, vyhledání nedostatků a načrtnutí záměrů de lege ferenda. Rigorózní práce je rozčleněna do čtyř kompaktních celků. V prvním z nich pozornost soustředím na procesní postavení poškozeného jako strany trestního řízení, stručný vývoj jeho historické právní úpravy, definici a některá práva (právo být informován, právo na ochranu a právo být účastníkem trestního řízení). Procesní postavení rozebírám ve světle nové právní úpravy zákona o obětech trestných činů. Tím došlo k poměrně značné novelizaci i trestního řádu. Prostor zde věnuji také právům poškozených, kteří mají nárok na náhradu škody. Zevrubněji popisuji také možné způsoby, jak se v rámci trestního řízení mohou poškození domáhat náhrady škody. Poslední kapitola v závěru nezapomíná ani na načrtnutí některých nedostatků platné právní úpravy a naznačení návrhů de lege ferenda. Druhý celek rigorózní práce pojednává o rozdílu mezi poškozeným a obětí. Tato kapitola rekapituluje nejdůležitější milníky v historii právní úpravy oběti trestného činu a zvlášť se zaměřuje i na mezinárodní úpravu obětí. Naznačuji zde také nuance pojmu oběť a představuji legální definici třech subpojmů oběti, z pohledu dnes již zrušeného zákona o poskytnutí...
|
|
|
Poškozený a oběť v trestním řízení
Malátková, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Předložená rigorózní práce se zaměřuje na problematiku postavení poškozeného a oběti trestného činu v trestním řízení včetně procesních práv, která jim přiznává český trestní řád a zcela nově též zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Smyslem práce je podrobná analýza této platné právní úpravy včetně jejího dopadu v aplikační praxi orgánů činných v trestním řízení s důrazem na její uplatňování v soustavě státního zastupitelství. Cílem práce je podat podrobnou analýzu účinné úpravy ve vztahu k poškozenému i oběti trestného činu, dále též její kritické zhodnocení, vyhledání nedostatků a koncipování námětů de lege ferenda. Práce je věnována dvěma velkým tématickým okruhům, a to poškozenému a jemu přiznaným procesním právům a posléze oběti trestného činu, čemuž odpovídá i členění práce na sedm kapitol. V každé kapitole je rozebrán jiný aspekt účasti poškozeného a oběti v trestním řízení, kdy jsou nejprve v první kapitole popsány vývojové tendence a změny, jimiž v minulosti prošla procesní úprava právě ve vztahu k poškozenému. Druhá kapitola je zaměřena na pojmoslovné otázky spjaté s legální definicí termínu poškozený v trestním řízení a dále také na kategorizaci poškozených. Součástí třetí kapitoly zasvěcené procesním právům poškozeného, je po úvodní klasifikaci práv podrobnější rozbor...
|
|
|
Poškozený a jeho ochrana v trestním řízení
Solil, Martin ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Poškozený a jeho ochrana v trestním řízení Předmětná diplomová práce se zabývá ochranou poškozeného v trestní řízení jako celku, zejména s ohledem na jeho postavení jako strany v trestním řízení a na katalog procesních práv, která mu trestní řád zakotvuje. Cílem této práce pak byl komplexní rozbor postavení poškozeného v českém právní řádu, se zaměřením na odlišení pojmu poškozený (jako strany trestního procesu) a pojmu oběť trestného činu, jakožto osoby, jejíž práva byla určitým způsobem narušena. Práce je tříděna do pěti hlavních kapitol, které se dohromady zabývají různými aspekty postavení poškozeného v trestním řízení. První kapitola obsahuje důkladný rozbor pojmu poškozeného, tak jak je definován v ust. § 43 trestního řádu. Současně je zde zakomponován rozbor omezení či vyloučení účasti poškozeného v trestním řízení. Závěr této kapitoly je pak věnován zmíněnému odlišení pojmů poškozený a oběť, zejména ve světle nového zákona o obětech trestné činnosti. Ve druhé kapitole se autor zabývá historickým vývojem pojmu a postavení poškozeného v české (resp. československé) právní úpravě, zejména s ohledem na legislativní změny trestního řádu provedené po roce 1989. Třetí kapitola pojednává samostatně o postavení poškozeného v trestním řízení, tj. poškozený je zde vymezen jednak jako strana trestního...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Kadlčíková, Eva ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Předmětem mé diplomové práce je analýza postavení poškozeného a jeho práv v českém trestním řízení a také analýza změn, které do této úpravy přinese zákon o obětech trestných činů. Svou práci jsem rozdělila do pěti kapitol. V první z kapitol se stručně věnuji historickému vývoji právní úpravy postavení poškozeného v trestním řízení na území dnešní České republiky. Následná kapitola se zaobírá pojmem "poškozený", tak jak je upraven v současném trestním řádu. Obzvláště se v této části práce zaměřuji na nutnost rozlišovat pojem "poškozený" a pojem "oběť trestného činu". Jádro mé práce je obsaženo ve třetí kapitole, v níž se zabývám postavením poškozeného v trestním řízení a jeho právům. Kapitola se skládá ze šesti podkapitol, v nichž pozornost postupně věnuji obecnému výkladu k procesnímu postavení poškozeného, dvěma kategoriím poškozených v trestním řízení, vybraným procesním právům obou kategorií poškozených (např. právo na informace o nebezpečném obviněném nebo odsouzeném nebo právo na souhlas s trestním stíháním), nové úpravě práv poškozených (obětí trestných činů) v zákoně o obětech trestných činů a celkové problematice zastupování poškozených. Čtvrtá kapitola pojednává o účasti poškozeného na vybraných stadiích trestního řízení, důraz je zde kladen...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
VLČKOVÁ, Simona
Cílem mé bakalářské práce je objasnit pojem poškozeného v trestním řízení, shrnout jeho procesní práva, upozornit na některé skutečnosti, které se ho týkají a navrhnout doplnění či změny právní úpravy pro posílení jeho pozice. V úvodu práce se zabývám vymezení pojmů a to trestní řízení, subjekty a strany trestního řízení, poškozený. V další části se zmiňuji o zastupování poškozeného zmocněncem, blíže popisuji institut společného zmocněnce. Zvláštní kapitolu věnuji oběti trestného činu a jejímu odškodňování dle současné právní úpravy. V hlavní části práce se zabývám procesními právy poškozeného v trestním řízení, rozděluji je na práva náležející všem poškozeným a na práva náležející poškozeným s nárokem na náhradu škody. Dále se zabývám institutem trestního stíhání se souhlasem poškozeného. Závěr teoretické části práce věnuji adheznímu řízení. Další část práce představuje výzkum, jehož cílem bylo zjistit, zda jsou práva poškozených v právním řádu dostatečně ošetřena. Zvolila jsem metodu kvalitativního výzkumu, polostrukturovaný rozhovor. Vybraným odborníkům jsem položila šest otázek týkajících se procesních práv poškozených a jejich uplatňování v praxi. Na závěr výzkumné části uvádím své vlastní návrhy na úpravu nebo doplnění některých procesních práv, která dle mého názoru v současné právní úpravě chybí. Přílohou bakalářské práce jsou vzory tiskopisů užívaných v praxi orgány činnými v trestním řízení.
|
host ::
RSS.