|
|
Práva a povinnosti občanů v péči o své zdraví
NEDOROSTOVÁ, Soňa
Tato bakalářská práce se zabývá používáním osobních ochranných pracovních prostředků při práci ve výrobních provozech, kde se vyskytují škodlivé faktory, které mohou mít nepříznivý vliv na zdraví člověka. Ve vztahu zaměstnavatel zaměstnanec jsou uloženy oběma stranám práva a povinnosti v takovém rozsahu, které jsou dány především legislativními předpisy, jejichž cílem je v maximální míře eliminovat poškození zdraví pracovníků při práci. Velmi významným faktorem v této problematice je osobní přístup každé ze zúčastněných stran, který však žádnou legislativou nelze podchytit. Z toho důvodu jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat a zjistit, jak dalece jsou zaměstnanci s touto problematikou vnitřně srozuměni. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je koncipována formou přesýpacích hodin, kdy zastřešení vychází z mezinárodního právního ukotvení ochrany zdraví při práci, zužuje se na předpisy EU, dále na legislativu ČR, jsou vyjmenována rizika a rizikové faktory pracovních podmínek, preventivní opatření, následně ochranná opatření, podrobněji a nejúžeji je podchycen způsob ochrany konkrétních částí těla a orgánů, a závěrem jsou vyjmenovány důsledky poškození zdraví při práci. V praktické části jsem vycházela z výzkumného cíle mé práce: prověření všeobecné znalosti rizik spojených s poškozením zdraví v důsledku pracovního výkonu. Dílčím cílem bylo zjištění, do jaké míry pracovníci při výkonu práce, při které jsou vystaveni škodlivým faktorům vedoucích k možnému poškození zdraví, používají k ochraně svého zdraví osobní ochranné pracovní prostředky. Dále jsem stanovila tři hypotézy. První hypotéza předpokládala, že v současné době lidé v produktivním věku upřednostňují pracovní výkon před ochranou vlastního zdraví. Výsledky konstatovaly, že tomu tak není, hypotéza nebyla potvrzena. Druhá hypotéza předpokládala, že pracující lidé si nejsou vědomi všech rizik spojených s poškozením zdraví v důsledku výkonu práce. Tato hypotéza byla potvrzena. Třetí hypotéza předpokládala, že většina pracovníků, u kterých jejich práce vyžaduje používání osobních ochranných pracovních prostředků, je k ochraně svého zdraví používá. Toto tvrzení bylo potvrzeno. K získání potřebných dat jsem použila anonymní dotazník složený z jednoduchých uzavřených otázek, mířený, ve spolupráci se zaměstnavateli, ke konkrétní cílové skupině respondentů, tedy těm, kteří vykonávají rizikové práce. Nashromážděná data jsem statisticky vyhodnotila. Z výsledků šetření vyplynulo, že pracovníci nejsou všeobecně srozuměni s riziky spojenými s poškozením zdraví v důsledku pracovního výkonu, ale že míra používání osobních ochranných pracovních prostředků je všeobecně vysoká. Výsledky mé práce by mohly sloužit k případným úpravám či změnám v koncepci školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
|
|
|
Podpora zdraví pro zaměstnance v sociálních zařízeních
VYHNALOVÁ, Tereza
Tématem mé bakalářské práce je "Podpora zdraví pro zaměstnance v sociálních zařízení". Sociálními zařízeními jsou myšleny Domovy pro seniory. Člověk prožívá v pracovním prostředí více než polovinu svého produktivního života, proto by mělo působit pozitivně, jak na jeho práci, tak na jeho zdraví. Tuto zásadu podporují programy Podpory zdraví. Cílem práce je zmapování životního stylu zdravotnických zaměstnanců v sociálních zařízeních, tzn. jejich stravovací návyky, pohybové aktivity, vztah ke kouření, subjektivní zdravotní potíže a prevalenci nadváhy ve výběrovém souboru ve srovnání s populací České republiky, a dále subjektivní vnímání vlivu pracovních podmínek. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část předkládá současné poznatky o zkoumané problematice. Vysvětluje, co je to zdraví, jak jej lze definovat, co ho determinuje a jak je možné zajistit jeho ochranu. Dále popisuje komplexní problematiku podpory zdraví na pracovišti od hodnocení rizik, přes kategorizaci prací a pracovnělékařské služby, po možnosti preventivních aktivit. Poslední kapitola se zaměřuje na specifikaci sociálních zařízení jako pracovišť a charakterizuje faktory pracovního prostředí, které jsou pro ně typické. Výzkumná část je založena na metodách kvantitativního výzkumu a zaměřuje se na zmapování stravovacích návyků a životního stylu zaměstnanců, jejich pracovní podmínky a subjektivní zdravotní potíže. Potřebná data byla získána pomocí anonymního dotazníkového šetření. Výběrový soubor pro výzkum byl tvořen zdravotnickými pracovníky zaměstnanými v sociálních zařízeních Domovech pro seniory v okrese České Budějovice. Vybraná zařízení, která se účastnila výzkumu, si přála zůstat v anonymitě. Vlastní dotazník obsahoval 30 otázek. Dotazníky byly distribuovány do vybraných sociálních zařízení, kde je vrchní sestry, po dobu tří týdnů předkládaly k vyplnění zdravotnickému a ošetřovatelskému personálu. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků. Zcela vyplněných bylo odevzdáno 97, návratnost činila 80,83 %. V souvislosti s cílem práce byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: "Dominantní rizikový faktor pracovních podmínek při práci v sociálních zařízeních je fyzická zátěž" a hypotéza 2: "Zaměstnanci sociálních služeb jsou informováni o možných rizicích souvisejících s vykonávanou prací". Na základě analyzovaných dat z dotazníků vyplývá, že stravování a životní styl zaměstnanců jsou uspokojivé. Ovšem při porovnání naměřených hodnot BMI indexu zaměstnanců s výsledky průměrné populace České republiky z roku 2013 je zřejmé, že ve sledovaném souboru je zaznamenán výrazně vyšší výskyt nadváhy. Hypotéza 1: "Dominantní rizikový faktor pracovních podmínek při práci v sociálních zařízeních je fyzická zátěž". Tuto hypotézu se nepodařilo verifikovat. Prokázalo se, že fyzická zátěž není dominantním faktorem při práci v sociálních zařízeních. Stejné hladiny významnosti dosáhla i psychická zátěž. Z výsledků tedy vyplývá, že zaměstnanci nepovažují fyzickou zátěž za dominantní faktor pracovních podmínek. Hypotéza 2: "Zaměstnanci sociálních služeb jsou informováni o možných rizicích souvisejících s vykonávanou prací". Tato hypotéza byla výzkumem verifikována. Informovanost zaměstnanců je více než uspokojivá. Z dotazníků je zřejmé, že pochybilo pouze jedno zařízení, kde byla sjednaná náprava. Na základě indikovaných nedostatků byly navrženy intervence v podobě návrhu konkrétních zásad preventivního programu pro vybraná pracoviště sociálních služeb. Tento návrh má podobu krátkého letáku a bude distribuován do jednotlivých zařízení sociálních služeb.
|
|
|
Ochrana zdraví zaměstnanců
Prynychová, Marie ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Diplomová práce s názvem "Ochrana zdraví zaměstnanců" je zaměřena na shrnutí aktuálních právních předpisů, které ukládají práva a povinnosti zaměstnavatelům i zaměstnancům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Úvodní kapitola klade důraz na pochopení vlastního významu a funkcí bezpečnosti práce, historický kontext či úlohu státu. Ve stěžejní druhé kapitole jsou detailně analyzovány české právní předpisy, které se ochraně zdraví zaměstnanců věnují a charakterizují základní pojmy této problematiky (prevence rizik, kategorizace práce, školení,...). V návaznosti na legislativu jsou ve třetí kapitole představeny možnosti nadstandardních přístupů, kterými se zaměstnavatel může při systémovém řešení bezpečnosti práce nechat inspirovat či přímo certifikovat. V kapitole "Pracovnělékařské služby" lze nalézt analýzu aktuální právní úpravy, jež je v závěru porovnávána úpravou s předchozí. Teoretickou část uzavírá stať o pracovních úrazech a nemocech z povolání, v níž je taktéž definována právní úprava úrazového pojištění. V případové studii jsem se zaměřila na aplikaci právních předpisů u konkrétního zaměstnavatele, zhodnocení současného stavu a na návrh případných nápravných opatření.
|
|
|
Zdravotní péče o zaměstnance - povinnosti zaměstnavatele
PŘEDOTOVÁ, Eva
Již v dobách antiky a starověkého Egypta si lidé uvědomovali souvislost mezi kvalitou odvedené práce a zdravím člověka, který tuto práci zastává. Postupem staletí, se začala místo léčby úrazu a onemocnění upřednostňovat jejich prevence. V dnešní době je zdravotní péče o zaměstnance upravena celou řadou mezinárodních ale i vnitrostátních právních norem. Z těch nejdůležitějších mezinárodních norem je pro zkoumanou oblast prioritní Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 161, o závodních zdravotních službách. Na základě této mezinárodní úmluvy ratifikované ČSSR v únoru 1989 je v našem právním řádu ukotvena celá řada právních norem zabývajících se ochranou zdraví zaměstnanců na pracovišti. Mezi významné patří zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a nově také zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Cílem práce je analyzovat základní právní normu dané problematiky, a zjistit, jak jsou tyto právní normy dodržovány a jaké mají zaměstnanci povědomí o svých právech a povinnostech v oblasti pracovnělékařské péče. V praktickém výzkumu bylo pro účely této diplomové práce využito kvalitativních rozhovorů se zástupci 10 firem s různým podnikatelským záměrem. Současně probíhalo i kvantitativní dotazníkové šetření mezi zaměstnanci týchž firem. Výsledky ukazují, že zaměstnavatelé dodržují své povinnosti vůči zaměstnancům v oblasti organizace pracovnělékařských služeb včetně pravidelných lékařských prohlídek zaměstnanců. Rovněž se zaměstnavatelé snaží respektovat vyjádření lékaře v případě snížené pracovní schopnosti zaměstnance, i když je tato oblast pro ně mnohdy problematická. Sami zaměstnanci mají povědomí o svých právech a povinnostech v oblasti pracovnělékařské péče.
|
|
|
Analýza péče o zaměstnance v podniku
Hrabalová, Martina ; Campbell, Jan (vedoucí práce) ; Stříteský, Marek (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza péče o zaměstnance v podniku Teplárna Otrokovice a.s. První část je teoretická s využitím odborné literatury a její aplikace v praktické části. V úvodu praktické části jsem se zaměřila na srovnání péče o zaměstnance v Teplárně Otrokovice s péčí o zaměstnance u společnosti Tomáše Bati. Tuto společnost jsem vybrala vzhledem k regionální specifice. Analýza je vypracována na základě kolektivní smlouvy, organizačních směrnic, osobní návštěvy a rozhovorů se zaměstnanci. Zaměřuje se na oblasti pracovních podmínek, rozvoje a vzdělávání, motivaci a odměňování, služby péče na pracovišti a pracovnělékařských služeb. Závěrečná část shrnuje výsledky analýzy na bázi kritického myšlení s návrhem řešení zjištěných nesouladů mezi zájmy zaměstnanců a zaměstnavatele.
|
host ::
RSS.