|
|
Vliv tlumočení na kvalitu operativní paměti u tlumočníků ceského znakového jazyka
Vaněčková, Lenka ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Teoretická část bakalářské práce popisuje tlumočení se zaměřením na simultánní tlumočení, tlumočení českého znakového jazyka a specifika tohoto typu tlumočení. Práce se dále zabývá pamětí a následně pracovní pamětí a jejími souvislostmi s uživateli znakového jazyka, s procesem simultánního tlumočení a s tlumočením znakového jazyka. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum - testování pracovní paměti skupiny tlumočníků českého znakového jazyka, tlumočníků mluvených jazyků a ne-tlumočníků pomocí Reading Span testu a Corsiho testu. Z výsledků práce lze vytvořit hypotézu pro následný kvantitativní výzkum: tlumočení má pozitivní vliv na kvalitu pracovní paměti tlumočníků českého znakového jazyka.
|
|
|
Efektivita tréninku pracovní paměti
Milichovská, Petra ; Páchová, Anna (vedoucí práce) ; Pavelková, Isabella (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na ověřování efektivity programu NBack Campaign, určeného k tréninku pracovní paměti a také navazuje na evaluace autorky programu Anny Páchové. Náš výzkum pokračoval v tradici evaluace programů určených k tréninku kognitivních funkcí. V našem výzkumu jsme se rozhodli využít design pretest, tréninková část a retest. Na základě analýzy literatury jsme dospěli k závěru, že výzkum pracovní paměti u dětí mezi 10. a 18. rokem je okrajovým tématem a objevuje se pouze ve studiích mapujících vývoj pracovní paměti. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli zařadit do našeho výzkumu 26 dětí z osmiletého gymnázia. Chtěli jsme si ověřit, jak na daný program budou reagovat a jaký na ně bude mít vliv trénink. Náš výzkum byl proveden v průběhu tří měsíců, během nichž došlo ke zmenšení výzkumného vzorku. Následná analýza nasbíraných dat potvrdila statisticky významný posun v úlohách, na nichž děti trénovaly. Transfer do jiných úloh se neprokázal. Proto jsme se rozhodli dále věnovat jednotlivým žákům a jejich specifikům. Klíčová slova: Kognitivní trénink, pracovní paměť, NBack Campaign, n-back úlohy, prostorové matice, transfer
|
|
|
Model úsilí Daniela Gila v simultánním tlumočení
Tauchmanová, Jana ; Rejšková, Jana (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
5 Abstrakt Simultánní tlumočení je složitý kognitivní proces, který se skládá z mnoha dílčích procesů. Jedním ze schematických popisů tohoto procesu je model úsilí francouzského teoretika Daniela Gila. Model vychází z kognitivní psychologie, především pak z poznatků o pracovní paměti a omezené procesní kapacitě lidského mozku. Definuje proces simultánního tlumočení jako kombinaci tří souběžných úsilí (úsilí poslechu a analýzy, úsilí krátkodobé paměti, úsilí produkce řeči), které pro zajištění zdárného průběhu tlumočení vyžadují určitý objem procesní kapacity. Vlivem zátěžových faktorů může u tlumočníka dojít k zahlcení procesní kapacity, což se projeví selháním při plnění daného úkolu nebo zhoršením tlumočnického výkonu, a to bezprostředně nebo později. Diplomová práce zkoumá otázku zahlcení procesní kapacity vlivem číselných údajů během simultánního tlumočení, a to v teoretickém rámci modelu úsilí. V první teoretické části se zabýváme nejprve jednotlivými aspekty procesu simultánního tlumočení z pohledu modelu úsilí a především otázkou procesní kapacity a jejího zahlcení, dále pak nejdůležitějšími poznatky o dlouhodobé, krátkodobé a pracovní paměti, zátěžovými faktory při tlumočení, tlumočnickými strategiemi a taktikami a konečně otázkou jednotky smyslu a hodnocení tlumočnického výkonu z pohledu kvality a...
|
|
|
Využití pracovní paměti v procesu simultánního tlumočení
Timarová, Šárka ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Hodáková, Soňa (oponent) ; Pöchhocker, Franz (oponent)
Šárka Timarová: Pracovní paměť v konferenčním simultánním tlumočení disertační práce Abstrakt Tato disertační práce se zaměřuje na otázku zapojení pracovní paměti v procesu konferenčního tlumočení. Pracovní paměť je pro simultánní tlumočení považována za klíčový kognitivní mechanismus, ale toto tvrzení zatím nebylo významně empiricky podloženo. Předkládaná studie vychází z teoretické literatury jak v oblasti tlumočení, tak v oblasti kognitivní psychologie. Analýza publikovaných empirických prací ukázala několik mezer v současném bádání, a to především skutečnost, že výzkum se dosud soustředil pouze na některé funkce pracovní paměti (především funkce paměťové) a na testování osob bez tlumočnické praxe či s praxí omezenou (studenti tlumočení). Předkládaná studie pojímá pracovní paměť šířeji se zvláštním zřetelem k funkcím řídícím, které úzce souvisejí s pozorností, a dále se zaměřuje výlučně na profesionální tlumočníky. Podstatou studie je srovnání výkonu tlumočníků v testech pracovní paměti a při simultánním tlumočení. Výsledky ukazují, že a) existuje vztah mezi pracovní pamětí tlumočníků a simultánním tlumočením, b) tento vztah se týká především funkcí řídících; u funkcí paměťových se žádný zásadní vztah neprokázal, c) některé funkce pracovní paměti se rozvíjejí spolu s tlumočnickou praxí, a d) vztah...
|
|
|
Osvojování českého znakového jazyka slyšícím nemluvícím chlapcem v pubescentním a adolescentním věku
Moudrá, Anna ; Majerová, Radka (vedoucí práce) ; Stehlíková, Olga (oponent)
Práce se pokouší odpovědět na otázku, zda se suspektní dysfázie, vyjevující se u nemluvícího adolescentního inteligentního chlapce s vývojovou anartrií se 100% porozuměním mluvenému jazyku na neschopnosti osvojit funkční psanou řeč, promítá také do osvojování znakového jazyka. Věnuje se diferenciaci diagnóz vývojová dysfázie a vývojová anartrie se suspektní dysfázií. Zabývá se vybranými systémy alternativní a augmentativní komunikace a výhodami a nevýhodami jejich užití u tohoto vývojového anartrika. Upozorňuje na komfortnost terapie, v které je vývojovému anartrikovi od jeho 13 do současných 19 let adekvátně nabízen český znakový jazyk (dále ČZJ) jako vyjadřovací prostředek ve vzdělávání i každodenní komunikaci (chlapec má částečně postiženou motoriku horních končetin, jemná motorika pravé ruky je však zachována do té míry, že jeho výpovědi jsou okolím interpretovatelné). ČZJ je osvojován jako druhý jazyk (dále L2), je však pro chlapce jediným jazykem ve směru produkce. V jádru práce jsou analyzovány videonahrávky tří typů výpovědí 18letého vývojového anartrika v ČZJ: jeho reprodukce výpovědí v ČZJ, produkovaných figurantem, dále reprodukce předčítaného textu do ČZJ a spontánní výpovědi v ČZJ. Ve výsledku analýzy jsou rozlišeny čtyři typy chyb, jichž se chlapec dopouští: motorické chyby způsobené...
|
|
|
The relationship between general intelligence faktor g, broad cognitive abilities and working memory
Čeplová, Zuzana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Uhlář, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vztahu mezi obecnou pracovní pamětí, jednotlivými druhy pracovní paměti a obecným inteligenčním faktorem g a "širokými" kognitivními schopnostmi. Teoretická část se zabývá popisem měřených konstruktů, jejich vývojem, způsoby jejich měření a studiemi zabývajícími se zjišťováním vztahu mezi nimi. Praktickou částí je výzkum zaměřený na ověření vztahu mezi obecnou pracovní pamětí a obecným inteligenčním faktorem, dále pak na zjištění vztahu mezi jednotlivými druhy pracovní paměti a "širokými" kognitivními schopnostmi. V praktické části je rovněž ověřována otázka týkající se používání strategií účastníky při jejich testování automatickou verzí měření pracovní paměti, které by mohly mít vliv na konečný výsledek.
|
host ::
RSS.