|
|
Projekt Nord Stream v kontextu evropské energetické bezpečnosti
Juříčková, Romana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Projekt Nord Stream v kontextu evropské energetické bezpečnosti se zabývá stavbou nového plynovodu, který má propojit Rusko přímo se západoevropskými zeměmi bez participace tranzitních zemí na přepravě zemního plynu. Nejdříve práce přiblíží evropskou energetickou politiku, která v poslední době reaguje na narůstající spotřebu zemního plynu v Evropě a závislost na Rusku v dodávkách plynu. Dále popíše možnosti diverzifikace zdrojů a rozšiřování stávajících či budování nových transportních tras. Druhým hlavním tématem, se kterým souvisí vývoj evropské energetické bezpečnosti, je projekt Nord Stream. Práce podává základní informace o projektu, o jeho vzniku, jeho plánované výstavbě a subjektech, jež se na něm podílejí. Nord Stream může být považován i za kontroverzní projekt a práce objasní důvody proč tomu tak je. V neposlední řadě bude popsán postoj několika evropských zemí, kterých se stavba plynovodu Nord Stream dotýká. Země byly vybrány z hlediska postoje, který vůči Nord Streamu, zastávají. Text se zaměří na postoj Ruska a Německa jako zemí, jež projekt uvedly v život, prosazují ho a je pro ně výhodný, poté na postoj Polska jako tranzitní země, která výstavbu odmítá z důvodu oslabení její pozice, a nakonec postoj Pobaltských republik jako států, které proti výstavbě plynovodu měly rovněž...
|
|
|
Ruská federace - energetická politika a ekonomizace zahraniční politiky
Řezáč, Tomáš ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (oponent)
Práce analyzuje vývoj energetické přepravní infrastruktury a energetické politiky Ruska mezi roky 1990 a 2010. Jasně ukazuje, že Rusko během posledních 20 let diverzifikovalo exportní cesty pro přepravu energetických surovin, aby se mohlo vyhnout přepravě přes problémová území. Celková exportní kapacita plynovodů a ropovodů se zvýšila, přesto nedošlo k dostatečnému navýšení produkce, aby byla přepravní kapacita vytížena. Export ropy se ve stále větší míře přesunuje na moře, což Rusku umožňuje dosáhnout na světové trhy. Naopak země, do kterých je exportována většina plynu zůstávají stejné. Nové plynovody se snaží vyhnout tranzitním státům. Cílem ekonomického a politického tlaku se proto stávají spíše tranzitní státy než státy EU odbírající suroviny. S tím jak se snižuje závislost na tranzitních státech, Rusko vůči nim zvyšuje svou vyjednávací pozici a může si dovolit zvedat těmto státům ceny energetických surovin na tržní úroveň. Obdobě Rusko zvyšuje také ceny na domácím trhu. Hypotézu, kterou si pokládá tato práce (Ruská Federace nemá potenciál svou energetickou politikou ohrozit energetickou bezpečnost EU, ale jde jí, ve vztahu k EU, o zvýšení ekonomických zisků a především o jejich stabilizaci) podporuje fakt, že během posledních dvaceti let byla většina energetických sporů mezi Ruskem a dalšími...
|
|
|
Problematika fungování potrubní přepravy v rámci světových obchodních operací s plynem a ropou
Shtanko, Elizaveta ; Novák, Radek (vedoucí práce) ; Mervart, Michal (oponent)
V rámci současného intenzivního vývoje světové ekonomiky, výrazně roste integrace strategických odvětví jednotlivých zemí do systému regionálních a mezinárodních síti. Z toho důvodu potenciál potrubní přepravy začíná nabývat zvláštní zahraničně ekonomický a geopolitický význam. Stav a rozvoj této oblasti je objektem zvýšeného zájmu všech stran, které se zúčastní přepravy surovin. Čím více se obchoduje s ropou a plynem, tím více problémů spojených s jejich přepravou se vyskytuje, na které narážejí účastníci přepravního systému. V podmínkách rychle se rozvíjejícího propojení světových ekonomik na regionální úrovni s jeho nesporným odrazem na mezinárodní situaci, naráží fungování již existujícího systému potrubní přepravy a realizace perspektivních projektů výstavby plynovodů a ropovodů na řadu problémů ekonomického, ekologického, technického charakteru spojených s dodávkou strategických energetických produktů na světové trhy. Zároveň se v rámci silné konkurence za výstavby potrubních objektů zvyšuje jejich geopolitický význam.
|
|
| |
|
|
Závislost EU na dovozu energetických zdrojů z Ruska
Pavlíková, Olga ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Sudliankou, Aliaksandr (oponent)
Plynové krize z roku 2006 a především z ledna roku 2009 ukázaly potřebu diverzifikace energetických tras do Evropské unie, jelikož v případě uzavření plynovodu na Ukrajinu dojde k odříznutí většiny Evropské unie od dodávek plynu. Prioritou není snížení závislosti na Rusku, nýbrž upevnění vztahů, což je prospěšné pro obě strany, neboť jejich závislost je vzájemná, nikoli jednostranná. Pro posílení energetické bezpečnosti Evropské unie vzniká několik projektů - nových plynovodů (Nord Stream, South Stream, Nabucco), a dochází ke zefektivňování dovozu LNG.
|
|
|
Potenciál spolupráce Turecka se zeměmi Zakavkazí a Střední Asie
Sobotková, Jana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se zaměřuje na analýzu spolupráce Turecka se zakavkazskými a středoasijskými státy zejména z hlediska zájmu Turecka a Evropské unie na diverzifikaci dodávek ropy a zemního plynu. Cílem je také ohodnocení potenciálu této spolupráce v oblasti kulturní, ekonomické a politické, zmapování vlivů EU a USA, kteří podporují Turecko v této spolupráci a souběžně vlivů Ruska, Íránu a Číny, jejichž zájmy se s těmi tureckými v daném regionu kříží. Rovněž záměrem práce je posouzení některých vnitropolitických změn v těchto zemích ve vztahu k Turecku.
|
|
| |
host ::
RSS.