|
|
Extreme environment of the Atacama Desert: Geology, Extremophiles, and its connection to Exobiology
Jíra, Stanislav ; Culka, Adam (vedoucí práce) ; Vítek, Petr (oponent)
Poušť Atacama vykazuje v důsledku svého umístění v subtropickém pásmu, vysokých nadmořských výšek, působení Humboldtova proudu, dešťového stínu And a dalších faktorů, hyper-aridní podmínky přetrvávající již několik desítek miliónů let. Bývá proto také často označována za nejsušší nepolární místo na Zemi. Atacama byla, díky těmto podmínkám, dlouhou dobu označována za neobyvatelnou a naprosto nevhodnou pro jakékoliv životní formy. Přes všechny limitující faktory však existují důkazy o mikroorganismech, jež si vytvořily ochranné adaptace a jsou zde schopny dlouhodobě přežívat. Mezi takové adaptace patří, kromě speciálních metabolismů a například proteinů, i fotoprotektivní pigmenty. Mimo podobné strukturální mechanismy mohou extrémofilní organismy volit i cestu úkrytu v evaporitických minerálech, které jsou v Atacamě poměrně časté a slouží jako útočiště. Pro porozumění těmto formám života se používá mnoho vědeckých metod jako například Ramanova spektroskopie. Tyto metody se mimo jiné používají i v mimozemském prostředí, především v případě Marsu. Ten s Atacamou sdílí několik podobností (například v podobě evaporitických minerálů). Studium adaptací a schopností extrémofilních mikroorganismů může přispět k rozšíření obzorů a pochopení, jak neuvěřitelně přizpůsobivý život je. Klíčová slova: Poušť...
|
|
|
Biochemické aspekty restaurace starých výtvarných děl
Boledovičová, Petra ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Následující práce je zaměřena na poznatky v oblasti restaurátorství výtvarných děl ve spojení s jejich biochemickými aspekty. V úvodu je stručně shrnuta historie restaurátorství výtvarných děl a obecně definovány pojmy konzervace a restaurace, výtvarného umění a malby. Pro lepší návaznost jsou zmíněny základní malířské techniky (akvarel, kvaš, tempera a olejomalba), jednotlivé vrstvy, ze kterých se malba skládá, pomůcky a materiály pro malířskou tvorbu. Z používaných materiálů jsou zde stručně shrnuty nejčastěji používané anorganické a organické pigmenty. Tato práce je však především zaměřena na organická pojiva - lipidy, proteiny, polysacharidy a terpeny - jejich složení, vlastnosti, použití a případné interakce. Následující práce je psána v českém jazyce. Klíčová slova: restaurování, výtvarná díla, malba, organická pojiva, lipidy, proteiny, polysacharidy, terpeny
|
|
|
Raman spectrometry of pigments of cyanobacteria, algae and lichens in the astrobiology context
Kovács, Michal ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Osterrothová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá možností identifikace biomarkerů vybraných druhů extremofilních organismů pomocí Ramanovy spektroskopie. Zaměřuje se hlavně na vybrané sinice, řasy a lišejníky s důrazem na možnost detekce karotenoidů. Tento pigment se v Ramanovských spektrech projevuje třemi charakteristickými pásy, které reprezentují valenční vibrace C=C a C-C a deformační vibrace C-CH3 v molekulách karotenoidů. Ramanova spektra byla měřena nejen pomocí laboratorních mikrospektrometrů (λ - 514 nm a 532 nm) ale též přenosnými a příručními spektrometry (λ - 532 nm, 785 nm a 700 - 1100 nm). V případě sinic byly spektroskopické analýzy doplněny analýzami frakcí získaných pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC). Tato práce kriticky hodnotí možnosti Ramanovy spektrometrie pro identifikaci karotenoidů sinic, řas a lišejníků. Vedle signálů karotenoidů je v několika případech uvedena interpretace dalších Ramanovských pásů získaných spekter, které odpovídají přítomnosti dalších biomarkerů. Získaná Ramanova spektra karotenoidů je nutno interpretovat s velkou obezřetností s ohledem na vliv několika faktorů, potenciálně způsobujících nesystematické posuny poloh Ramanových pásů (vazba karotenoidů v biologické tkáni, interakce s makromolekulami i experimentální faktory včetně spektrálního rozlišení použitých...
|
|
|
Identifikace mléčných a kolagenových pojiv používaných v barevných vrstvách uměleckých děl
Kofroňová, Pavla ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
SOUHRN Úkolem mé diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňují anorganické pigmenty identifikaci kaseinové olejové tempery a klihové tempery pomocí hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF MS (Matrix-Assisted Laser Desorption/Ionisation - Time of Flight Mass Spectrometry). Nejprve bylo potřeba připravit soubor modelových barevných vrstev temper s vybranými deseti anorganickými pigmenty. Pak metodou peptidového mapování získat hmotnostní spektra vzorků a porovnat peptidové štěpy obou temper. Nakonec bylo možné určit charakteristické peptidové štěpy pro obě proteinová pojiva v temperách a zjistit, které pigmenty nejvíce ovlivňují identifikaci kaseinu a králičího klihu touto metodou. Získané hodnoty m/z kaseinové olejové tempery a klihové tempery byly použity ke zkvalitnění a doplnění databáze referenčních proteinových pojiv, která slouží k identifikaci proteinových pojiv v uměleckých dílech na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
|
|
| |
|
|
Vývoj cementových stěrek vyšších užitných vlastností
Kardošová, Romana ; Přikryl, Jan (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Cílem této práce je shrnout a posoudit vlastnosti polymery modifikovaných cementových stěrek, jejich trvanlivost a možnost povrchových úprav. V poslední době se zvyšují požadavky na dodatečné úpravy povrchu pohledových betonů a aplikace cementových stěrek může zrychlit a zjednodušit realizaci pohledových betonů. Polymery modifikované cementové stěrky s přídavkem práškových fotokatalyzátorů mohou podstatně zlevnit a tím pádem i zvýšit dostupnost realizace fotoaktivních betonových konstrukcí. Experimentální část práce se zabývá přídavkem fotokatalyzátoru do stěrky a následným posouzením fotokatalytických vlastností, dále pak možnost modifikace cementových stěrek anorganickými pigmenty a aplikaci uzavíracích transparentních nátěrů pro pozdvihnutí barevné sytosti a odolnosti.
|
|
|
Raman spectrometry of pigments of cyanobacteria, algae and lichens in the astrobiology context
Kovács, Michal ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Osterrothová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá možností identifikace biomarkerů vybraných druhů extremofilních organismů pomocí Ramanovy spektroskopie. Zaměřuje se hlavně na vybrané sinice, řasy a lišejníky s důrazem na možnost detekce karotenoidů. Tento pigment se v Ramanovských spektrech projevuje třemi charakteristickými pásy, které reprezentují valenční vibrace C=C a C-C a deformační vibrace C-CH3 v molekulách karotenoidů. Ramanova spektra byla měřena nejen pomocí laboratorních mikrospektrometrů (λ - 514 nm a 532 nm) ale též přenosnými a příručními spektrometry (λ - 532 nm, 785 nm a 700 - 1100 nm). V případě sinic byly spektroskopické analýzy doplněny analýzami frakcí získaných pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie (HPLC). Tato práce kriticky hodnotí možnosti Ramanovy spektrometrie pro identifikaci karotenoidů sinic, řas a lišejníků. Vedle signálů karotenoidů je v několika případech uvedena interpretace dalších Ramanovských pásů získaných spekter, které odpovídají přítomnosti dalších biomarkerů. Získaná Ramanova spektra karotenoidů je nutno interpretovat s velkou obezřetností s ohledem na vliv několika faktorů, potenciálně způsobujících nesystematické posuny poloh Ramanových pásů (vazba karotenoidů v biologické tkáni, interakce s makromolekulami i experimentální faktory včetně spektrálního rozlišení použitých...
|
|
|
Faktory ovlivňující depozici vybraných antimikrobiálních složek do jednotlivých struktur vejce
Pokorná, Monika ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent)
Jak během ovogeneze, tak ihned po snesení je ptačí vejce vystaveno silnému tlaku ze strany mikroorganismů, které jsou schopny pronikat póry ve skořápce a infikovat jeho vnitřní struktury. Vzhledem k prokázaným negativním dopadům na líhnivost, životaschopnost a fenotyp mláďat se vyvinula kaskáda bariér, které dokážou riziko bakteriální infekce minimalizovat. Za jedny z nich se považuje depozice antimikrobiálních složek do skořápky a bílku vejce. Jedná se o celou řadu bílkových proteinů, mezi nimiž svým zastoupením a antimikrobiálním efektem dominují lysozym a ovotransferin, které jsou ukládány částečně i do skořápky a kutikulární vrstvy skořápky. Z nejnovějších studií vyplývá, že se antimikrobiální obranu vejce mohou zprostředkovávat také skořápkové pigmenty - biliverdin a protoporfyrin, které zvýšenou absorpcí UV záření a regulací vodivosti a srážení vodních par na povrchu vejce brání jeho kolonizaci mikroorganismy. Přestože je přítomnost těchto antimikrobiálních složek v různých strukturách vejce prokázána, není dosud známa komparativní studie zabývající se vztahem mezi depozicí vybraných antimikrobiálních složek do povrchových - skořápka a kutikula, a vnitřních struktur vejce - bílek, u vajec s různě barevnou skořápkou. Rovněž chybí uspokojivá odpověď na otázku, jakou roli v procesu deponace...
|
|
|
Biochemické změny při stárnutí červeného vína
Vacková, Tereza ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Flavonoidy jsou rostlinné sekundární metabolity, které se dělí do několika skupin podle chemické struktury. Důležitými složkami vína, které jsou zodpovědné za jeho barvu, chuť a další senzorické vlastnosti, jsou barevné pigmenty - anthokyany a taniny (třísloviny). Koncentrace anthokyanů ve víně je ovlivněna odrůdou, zpracováním hroznů a klimatickými podmínkami. Ke studiu změny barvy a tím i souvisejícího chemického složení, byly použity tři nekomerční vzorky červeného vína, Svatovavřinecké, ročník 2010 a 2012, a domácí víno bez přidaného SO2. Ke stanovení barevných změn byly použity převážně kolorimetrické (metoda CieLab) a zjednodušené spektrofotometrické metody (barevná hustota a odstín). Množství anthokyanů bylo sledováno analytickou metodou RP-HPLC. Koncentrace fenolických látek byla stanovena upravenými enologickými metodami. Během stárnutí vína došlo k barevným změnám, které byly způsobeny polymerizačními reakcemi, které probíhají mezi anthokyany a fenolickými sloučeninami. To vedlo ke vzniku stabilních barevných pigmentů, které se projevily vyšším absorpčním maximem a tedy i tmavším zabarvením. Klíčová slova: anthokyany, barva, červené víno, fenolické sloučeniny, malvidin-3-glukosid, polymerizační reakce, pigmenty.
|
|
|
Identifikace mléčných a kolagenových pojiv používaných v barevných vrstvách uměleckých děl
Kofroňová, Pavla ; Hrdličková Kučková, Štěpánka (vedoucí práce) ; Čapek Adamec, Martin (oponent)
SOUHRN Úkolem mé diplomové práce bylo zjistit, jakým způsobem ovlivňují anorganické pigmenty identifikaci kaseinové olejové tempery a klihové tempery pomocí hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF MS (Matrix-Assisted Laser Desorption/Ionisation - Time of Flight Mass Spectrometry). Nejprve bylo potřeba připravit soubor modelových barevných vrstev temper s vybranými deseti anorganickými pigmenty. Pak metodou peptidového mapování získat hmotnostní spektra vzorků a porovnat peptidové štěpy obou temper. Nakonec bylo možné určit charakteristické peptidové štěpy pro obě proteinová pojiva v temperách a zjistit, které pigmenty nejvíce ovlivňují identifikaci kaseinu a králičího klihu touto metodou. Získané hodnoty m/z kaseinové olejové tempery a klihové tempery byly použity ke zkvalitnění a doplnění databáze referenčních proteinových pojiv, která slouží k identifikaci proteinových pojiv v uměleckých dílech na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.
|
host ::
RSS.