Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  předchozí11 - 17  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Věznice s ostrahou - oddělení s vysokým stupněm zabezpečení
Kvízová, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl popsat a analyzovat proces odborného zacházení s důrazem na snižování kriminogenních rizik s odsouzenými muži zařazenými do věznice s ostrahou v oddělení s vysokým stupněm zabezpečení. Odsouzení pachatelé trestné činnosti vykazují odlišnou míru rizikovosti i různou strukturu kriminogenních faktorů. Aby s nimi mohla Vězeňská služba ČR efektivně pracovat, potřebuje znát jejich kriminologický profil. Za uvedeným účelem analyzuje relevantní anamnestická a speciálně pedagogická data. Na základě jejich hodnocení pak dochází ke stanovení obsahu programu zacházení, který počítá s variací přístupů a metod pedagogických, sociálně-právních a psychologických, se zřetelem ke konkrétně zjištěným rizikovým kriminogenním faktorům a potřebám. Vlastní výzkumná studie, která v rámci diplomové práce tvoří jádro praktické/empirické části, sestává z analýzy self-reported posuzovaných rizikových faktorů a subjektivně vnímané reaktibility (příp. analogicky terapeutické responzivity) a vhodné penitenciárně-pedagogické provázání dostupných aktivit programu zacházení. Design výzkumného projektu je metodologicky zpracován v opoře smíšeného přístupu s vhodným propojením kvalitativních a kvantitativních metod sběru, transformace/operacionalizace a interpretace/vyhodnocení datového souboru. Za...
Rodina vězněného jako objekt sociální práce
Potocká, Veronika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodin, které čelí náhlému odloučení blízké osoby v důsledku uvěznění. Od dosavadní praxe se liší především tím, že je zaměřena primárně na rodinu, nikoliv vězně. Teoretická část se věnuje pojmovému a legislativnímu vymezení, negativním dopadům z uvěznění a specifickým potřebám rodiny vězněného jako objektu pomoci. Práce se okrajově dotýká tématu recidivy v kapitole věnované rodině jako subjektu pomoci při reintegraci vězně a také upozorňuje na potencionální rizika, která může rodina pro vězněného v tomto procesu znamenat. Vychází při tom ze zahraničních zkušeností, které jsou již tradičně napřed. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkum provedený v rámci svépomocné skupiny rodin s vězněným členem a přináší nahlédnutí na konkrétní zkušenosti rodin. Jeho smyslem je jednak upozornit na samotnou existenci a potřeby této marginalizované sociální skupiny a rovněž nastínit účinnou pomoc, kterou by při zvládání této životní situace nejlépe využila. POTOCKÁ, Veronika. Rodina vězněného jako objekt sociální práce. Praha, 2014. 121 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Andrea Matoušková.
Role nestátního neziskového sektoru v oblasti penitenciární a post-penitenciární péče
Pilátová, Soňa ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Frič, Pavol (oponent)
Míra kriminální recidivy v České republice od roku 1990 stále stoupá. V hodnocení indexu vězeňské populace se ČR v mezinárodním srovnání dlouhodobě drží na předních příčkách. Tyto dva ukazatele by pro náš stát měly být varovným signálem, že trestní politika a systém prevence kriminality nedosahují z dlouhodobého hlediska svého hlavního cíle, tedy snižování kriminality. Považujeme proto za důležité věnovat pozornost systému jako celku, vyhodnocovat jeho činnosti a identifikovat slabá místa. Tato práce se na problematiku dívá ze strukturálně-funkcionálního hlediska, identifikuje hlavní aktéry, které následně kategorizuje dle teorie tří regulátorů života společnosti: trhu, státu a občanského sektoru. Pozornost je věnována právě třetímu z nich, tedy neziskovému nestátnímu sektoru. Pomocí kvalitativní metodologie odhaluje výzkum postavení organizací tohoto sektoru v oblasti penitenciární a post-penitenciární péče a staví je do vztahu zejména vůči státním institucím působícím ve stejné oblasti. Za využití síťové analýzy jsou pak identifikována třecí místa i oblasti úspěšné spolupráce jak mezi organizacemi neziskového sektoru navzájem, tak vůči veřejnému i tržnímu sektoru. Závěry výzkumu jsou vyhodnocením role neziskového sektoru v této oblasti z funkčního hlediska a jsou doplněna o doporučení neziskovému...
Faktory ovlivňující resocializaci osob po výkonu trestu odnětí svobody
Bláhová, Tereza ; Poláčková, Jana (vedoucí práce) ; Nováková, Ivana (oponent)
Anotace: Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku resocializace osob po výkonu trestu odnětí svobody a na faktory, které resocializaci ovlivňují. Resocializační proces neprobíhá pouze během výkonu trestu odnětí svobody, kde by měl působit nejintenzivněji, ale měl by následovat i po propuštění osoby z výkonu trestu odnětí svobody. V teoretické části je popsána daná problematika na základě dostupných informací z odborné literatury, která se o tomto problému zmiňuje. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na zjištění nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují resocializaci z pohledu osob, které měly zkušenost s trestem odnětí svobody. V empirické části je popsán výzkum, který byl proveden formou dotazníku s kombinací uzavřených, polootevřených i otevřených otázek na reprezentativním vzorku 50 dotazovaných respondentů. Bylo definováno 8 hypotéz. Na konci empirické části jsou tyto hypotézy vyhodnoceny a jsou doplněny o poznatky a postřehy z výzkumu formou diskuze. Klíčová slova: resocializace, penitenciární péče, postpentienciární péče, výkon trestu, faktory
Penitenciární péče ve věznici Kynšperk nad Ohří z hlediska sociálně pedagogického
Vorlíčková, Kateřina ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Tématem diplomové práce bylo teoreticky i prakticky představit činnost Vězeňské služby České republiky v oblasti resocializace odsouzených z pohledu sociální pedagogiky. V teoretické části diplomové práce jsou vymezena základní teoretická východiska související s problematikou resocializace odsouzených, je podán výklad o zákonných opatřeních, metodách výchovného působení a práci pedagogických pracovníků podílejících se na převýchovné činnosti s odsouzenými. V empirické části jsou pak analyzovány jednotlivé aktivity programu zacházení ve Věznici Kynšperk nad Ohří z pohledu sociálně pedagogického a jejich reflexe očima odsouzených.
Problematika sociálního začleňování osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
Konstantinovičová, Věra ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Cejp, Martin (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce "Problematika sociálního začleňování osob propuštěných z výkonu trestu" pojednává v teoretické části o teorii trestání a funkci a účelu trestu. Blíže je pozornost věnována výkonu trestu odnětí svobody, především programům zacházení. Nápravná funkce trestu odnětí svobody není u nás dlouhodobě naplňována a je nezbytné zlepšit systém péče o osoby propuštěné z výkonu trestu. Práce se snaží poukázat na důležitost návaznosti a prohloubení penitenciární péče s péčí postpenitenciární. Ve výzkumné části práce jsou zachyceny názory na životní realitu po propuštění odsouzených mužů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   předchozí11 - 17  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.