|
|
Environmentální dynamika svrchního pleistocénu ve střední Evropě: multidisciplinární výzkum spraší, paleopůd a jezerních sedimentů
Hošek, Jan
Cílem této práce bylo poskytnout relevantní informace o časové a prostorové dynamice erozně-sedimentačních a zvětrávacích procesů posledního klimatického cyklu a získané poznatky interpretovat v kontextu s paleoenvironmentálním vývojem Evropy. Pomocí široké škály nástrojů instrumentální a paleontologické analýzy byly detailně zpracovány reprezentativní sekvence spraší, paleopůd a jezerních sedimentů z oblasti Českého masívu, karpatské předhlubně a severních okrajů Panonské pánve. Jednotný instrumentálně analytický přístup aplikovaný na tyto facie poskytl řadu nových informací o paleoklimatickém a paleoenvironmentálním vývoji východní části střední Evropy - oblasti situované do tranzitní zóny mezi oceanickým a kontinentálním klimatickým režimem. Jednotlivé výzkumy stratigraficky pokrývají celý úsek svrchního pleistocénu (MIS 5-2; ~130-12,7 ka BP) a jsou prezentovány jako samostatné kapitoly v superpozičním pořadí. V kapitolách III/1-3 jsou představeny výsledky výzkumu šesti sprašových sérií situovaných v centrální části Českého masívu, v transektu moravskými úvaly a na severozápadním, resp. severním okraji Panonské pánve. Detailní paleoenvironmentální analýza, opírající se především o výsledky metod environmentálního magnetismu, geochemie a půdní mikromorfologie prokázala zřetelné rozdíly v...
|
|
|
Environmentální dynamika svrchního pleistocénu ve střední Evropě: multidisciplinární výzkum spraší, paleopůd a jezerních sedimentů
Hošek, Jan ; Lisá, Lenka (vedoucí práce) ; Nývlt, Daniel (oponent) ; Ložek, Vojen (oponent)
Cílem této práce bylo poskytnout relevantní informace o časové a prostorové dynamice erozně-sedimentačních a zvětrávacích procesů posledního klimatického cyklu a získané poznatky interpretovat v kontextu s paleoenvironmentálním vývojem Evropy. Pomocí široké škály nástrojů instrumentální a paleontologické analýzy byly detailně zpracovány reprezentativní sekvence spraší, paleopůd a jezerních sedimentů z oblasti Českého masívu, karpatské předhlubně a severních okrajů Panonské pánve. Jednotný instrumentálně analytický přístup aplikovaný na tyto facie poskytl řadu nových informací o paleoklimatickém a paleoenvironmentálním vývoji východní části střední Evropy - oblasti situované do tranzitní zóny mezi oceanickým a kontinentálním klimatickým režimem. Jednotlivé výzkumy stratigraficky pokrývají celý úsek svrchního pleistocénu (MIS 5-2; ~130-12,7 ka BP) a jsou prezentovány jako samostatné kapitoly v superpozičním pořadí. V kapitolách III/1-3 jsou představeny výsledky výzkumu šesti sprašových sérií situovaných v centrální části Českého masívu, v transektu moravskými úvaly a na severozápadním, resp. severním okraji Panonské pánve. Detailní paleoenvironmentální analýza, opírající se především o výsledky metod environmentálního magnetismu, geochemie a půdní mikromorfologie prokázala zřetelné rozdíly v...
|
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Soil organic matter accumulation and humification during pedogenesis
Inogamova, Malika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Půda se skládá z minerálů, organické hmoty, vody a vzduchu. Vývoj půdy je ovlivňuje klima a živé organismy, které působí na geologický substrát, dále je ovlivněn topografií a stářím půd. Organická hmota (OH) je dynamická složka půdního systému a oráží svými vlastnostmi charakter organické hmoty vstupující do půdy a průběh půdotvorného procesu. Produktivita půd je ovlivněna množstvím a kvalitou půdní organické hmoty, OH poskytuje živiny pro růst rostlin a stanoviště organismů žijících v půdě včetně kořenů rostlin. OH se také váže na půdní minerální částice a zlepšuje zadržování vody v půdě. OH ovlivňuje i další chemické a fyzikální vlastnosti půdy, sorpční schopnost, teplotní režim, pufrování pH atp., a její celkovou úrodnost. Humus se mikrobiálně rozkládá jen nepatrně, ale zlepšuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Skládá se z různých huminových látek: fulvokyselin, huminových kyselin a huminu. Základní půdotvorné procesy, jsou spojeny s akumulací OH a jsou významným kritériem pro klasifikaci půd. Práce dále diskutuje vzájemné vztahy dekomposice OH, humifikace a akumulace OH v půdě během pedogeneze a jejich vztah k dalším faktorům prostředí ovlivňujícím půdotvorný proces. Klíčová slova: Půdní organická hmota, humus, půdy, pedogeneze, humifikace a akumulace OH
|
|
|
Fyzickogeografické aspekty sukcese vegetace a vývoje půd se zaměřením na těžební tvary
Zamazalová, Kateřina ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Práce se zaměřuje na rešerši pedogeneze a sukcese vegetace v průběhu primární sukcese, přičemž je zvláštní pozornost věnována post-těžebním tvarům. Důraz je kladen na roli horninového podloží. Zjištěné poznatky byly ověřovány na modelových lokalitách, kde byla hodnocena závislost pH a množství organického uhlíku v půdě na substrátu a typu vegetace. Statisticky významné rozdíly ve vývoji půdy a vegetace na odlišném substrátu se nepodařilo prokázat, nicméně bylo pozorováno značné ovlivnění plochy primární sukcese karbonátovým substrátem nalézajícím se v blízkém okolí. Tento substrát umožnil v buližníkovém lomu vznik živinově bohaté vegetace blízké té popsané ve vápencových lomech. Jako více určující v sukcesi vegetace, především v zastoupení jednotlivých růstových forem, byly navrženy spíše vlhkost půdy a hloubka hladiny podzemní vody. Průběh primární sukcese byl v mnoha ohledech ovlivněn okolím studované plochy.
|
|
| |
|
|
Diverzita půd v CHKO Křivoklátsko
Žigová, Anna ; Šťastný, Martin ; Krejčová, J. ; Koptíková, Leona
Práce je výsledkem analýzy struktury půdního pokryvu v CHKO Křivoklátsko. Výsledky této analýzy umožnily v podstatné míře doplnit poznatky o půdních poměrech studované oblasti. Pro studium diverzity půd byla vybrána reprezentativní stanoviště odrážející typické přírodní poměry a zohledňující všechny půdotvorné faktory. Dominantními jsou půdy s diagnostickým Bv horizontem.
|
|
|
Pedogeneze území Prahy ovlivněná antropogenní činností
Žigová, Anna ; Šťastný, Martin
Půdní pokryv ovlivněný antropogenní činností se v Praze nachází zejména na území s výskytem spraší. Pro studium pedogeneze byly vybrány lokality s různým typem antropogenního zatížení vzdálené od sebe přibližně 6 km. Půdní profil první charakteristické sekvence byl pohřben pod 2,5 m mocnou vrstvou navážek. V druhé sekvenci byla činností člověka ovlivněna svrchní část půdního profilu. Charakteristika pedogeneze byla provedena na základě zrnitostního složení, hodnot pH, CaCO3, Cox, Nt, kationtové výměnné kapacity a obsahu jílových minerálů. Antropogenní faktor v různé míře ovlivnil charakter pedogenetických procesů. V menší míře byla antropogenní činností ovlivněna pedogeneze v sekvenci s půdním profilem pohřbeným pod vrstvou navážek.
|
host ::
RSS.