|
|
Hydrologická funkce horských vrchovišť a vlastnosti rašelinných vod v pramenné oblasti Vydry
Doležal, Tomáš ; Kocum, Jan (vedoucí práce) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Retenční potenciál krajiny a vodní režim pramenných oblastí jsou v současné době vyznačující se vysokou četností hydrologických extrémů, zejména sucha, důležitým směrem výzkumu. Práce je zaměřena na výzkum horských vrchovišť, která vzhledem ke svému plošnému rozšíření v pramenné oblasti řeky Vydry tvoří významnou složku v rámci srážko- odtokového procesu zájmového území. Velmi specifické hydropedologické vlastnosti organozemí zajišťují velkou retenční kapacitu daného území, avšak jejich uplatnění a míra zapojení do odtokového procesu je závislá na komplexu fyzickogeografických faktorů. V posledních desetiletích se výrazně měnily názory na hydrologickou funkci rašelinišť. Vzhledem k tomu, že v rámci vrcholových partií Šumavy je formování odtoku vázáno na organogenní a hydromorfní půdy, důležitým faktorem je proto aktuální nasycenost povodí. Organozemě jsou bezpochyby významnou zásobárnou vody a mají zásadní vliv pro okolní krajinu, nicméně zejména během extrémních událostí mohou zvyšovat extremitu odtoku. Zásadní část práce je proto založena na detailním pozorování dynamiky hladiny podzemní vody, která je nejvýznamnějším faktorem vývoje těchto unikátních oblastí, ale i nejdůležitějším prvkem k pochopení hydrologického režimu rašelinných stanovišť. Dalším významným prvkem při hodnocení odtokových...
|
|
|
Změny koncentrací organického uhlíku v povrchových vodách v pramenných oblastech
Špringerová, Pavla ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnami v koncentracích organického uhlíku (OC) v povrchových vodách v pramenných oblastech. V teoretické části je uvedena rešerše domácí a zahraniční odborné literatury a studium aktuálních publikovaných výsledků výzkumu dané problematiky. Pozornost je dávána na hledání možných faktorů variability OC, zejména landcover a půdní prostředí. Základní část práce tvoří výzkum v experimentálních pramenných povodí KFGG, konkrétně na horní Vydře, Blanici a Rolavě. Cílem práce je objasnit vztahy mezi koncentracemi organických látek a odtokem s ohledem na hydrologické extrémy. Dále je studován vliv velikosti povodí a různého landcoveru na variabilitu koncentrací a vztah s dalšími ukazateli biogeochemismu. Vztah OC a průtoku je kladný a ve většině povodí silný nebo velmi silný. Nejslabší vztah byl monitorován na profilech s největším zastoupením rašelinišť v povodí. V těchto povodích byly největší průměrné koncentrace OC stanoveny na podzim, v povodích s menším zastoupením rašelinišť je to v létě. Analýza srážko-odtokových událostí potvrdila kladnou závislost OC a průtoku. Zpoždění maxima koncentrací OC za maximem průtoku se pohybuje v rozmezí 3:50-11:20. Vliv na vyplavování OC do povrchových vod a variabilitu jeho koncentrací má zejména zapojení různých vrstev rašeliny do odtoku dle...
|
|
|
Využití meteorologických dat v hydrologickém modelování na příkladu malého povodí horní Vydry
Vlček, Lukáš ; Šípek, Václav
Příspěvek se zabývá hodnocením malého výzkumného povodí tvořeným dvěma dominantními půdními typy (kryptopodzol, organozem) pramenné oblasti Vydry. Hydrometeorologická a hydropedologická měření jsou doplněná hydrologickým modelem HBV ve snaze odhadnout míru zapojení různých složek povrchového a podpovrchového proudění vody a jejich vliv na odtokový proces. Data byla získána přímým měřením v terénu v průběhu 5-ti hydrologických let (2013-2017). Jde o data půdní vlhkosti odvozené z ret. křivek a z měření potenciálu půdní vody ve dvou hloubkách (20 a 60 cm) na dvou lokalitách, hladiny podzemní vody na 5 místech ve vrchovišti. Vodní stav byl měřen automaticky v závěrovém profilu a také manuálně u dvou pramenů.\nPomocí hydrologického modelu došlo k uspokojivé reprezentaci srážko-odtokového procesu v povodí, režimu půdní vody i kolísání podzemní vody ve svrchní části vrchoviště (organozemi). Celkově je větší množství odtoku z povodí generováno z organozemi a to zejména díky nižší evapotranspiraci rašeliniště oproti ploše kryté kryptopodzolem. V suchých periodách naopak většina odtoku pochází z organominerální půdy (v této studii kryptopodzol) a organozem se na odtoku podílí jen pomalým výtokem ze spodní, dlouhodobě nasycené zóny (část katotelmu).\n
|
|
|
Hydrologické sucho v pramenných oblastech Krušných hor
Vlach, Vojtěch ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Změny v hydrologickém cyklu jsou jedním z očekávaných projevů klimatické změny. Pohoří střední Evropy ještě donedávna nebyla považována za oblasti, které by měly být ovlivněny nedostatkem vody. Nicméně poslední roky napovídají o zvyšujícím se riziku častějšího výskytu sucha právě i v těchto regionech, jež mají zásadní vliv na přísun vody do řek, které je odvodňují. Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v pramenných oblastech tří povodí v Krušných horách pro období 1967 až 2018. Hlavním cílem je porovnání charakteristik hydrologického sucha v povodí horní Svatavy, horní Rolavy a Načetínského potoka na základě dostupných hydrologických a klimatických dat. V souvislosti s tím si práce klade za dílčí cíl detekci dlouhodobých trendů ve výskytu sucha ve vybraných povodích. V neposlední řadě je kladen důraz na zhodnocení přírodních podmínek, zejména pak historickým a současným změnám krajinného pokryvu v zájmových povodích. Výsledky práce poukazují na výraznou změnu sezonality výskytu hydrologického sucha ve druhé polovině sledovaného období, kdy se nedostatkové průtoky koncentrují v rozmezí srpna a října. Dále byly zjištěny rostoucí trendy nedostatkových objemů v povodí horní Svatavy a Načetínského potoka. Povodí horní Rolavy vykazuje významné rozdíly ve výsledných hodnotách...
|
|
|
Houby revitalizovaného rašeliniště Soumarský Most
MATYSKOVÁ, Pavlína
Tato práce se zabývá monitoringem plodnic hub na 11 trvalých plochách a faktory ovlivňující jejich výskyt (vegetace, pH, konduktivita, hladina vody a výška rašeliny), ve třech hlavních vegetačních typech (blatkový brusnicový bor, sukcesní stádium s vysokou hladinou spodní vody, sukcesní stádium s nízkou hladinou spodní vody) na revitalizovaném rašeliništi Soumarský Most. Celkem se zde našlo 104 druhů hub, z toho 35 vřeckovýtrusných druhů na ploše 3x3 m a 79 stopkovýtrusných druhů na 9x9 m. Druhově nejbohatší z hlediska vřeckovýtrusných hub bylo sukcesní stádium s vysokou hladinou spodní vody, z hlediska stopkovýtrusných hub sukcesní stádium s nízkou hladinou spodní vody. Výskyt plodnic vřeckovýtrusných hub ovlivňuje výška hladiny vody, výskyt plodnic stopkovýtrusných druhů hub je ovlivňován zejména hloubkou rašeliny a přítomností Pinus rotundata.
|
|
|
Distribuce izotopů síry v rašeliništích
Haluzová, Eva ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Zachariáš, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat dopady lidské činnosti na cyklus síry a sledování procesů a změn v tomto cyklu pomocí určitých izotopů síry. Úvodní část popisuje síru a její sloučeniny, dále výskyt síry v životním prostředí a její celkový cyklus. Následující část se podrobněji zabývá konkrétními izotopy síry a jejich využití při studiu půd a rašelin. V poslední části jsou shrnuty celkové výsledky a poznatky o vlivu činnosti člověka na cyklus síry.
|
|
|
Historie a současnost těžby rašeliny v Borkovických blatech
ŠTĚCHOVÁ, Monika
V obecné části diplomové práce jsou stručně charakterizovány kaustobiolity, rašelina a rašeliniště, způsoby jejich vzniku, druhy a význam. Další důležitou částí této práce je těžba rašeliny, její vývoj, následná rekultivace a ekologické problémy těžby. Hlavní částí je charakteristika lokality Borkovická blata, zmapování průběhu těžby na lokalitě a současný stav. Dále je zde stručně charakterizována společnost Rašelina, a. s., která na Borkovických blatech rašelinu dlouho těžila a dodnes se zabývá těžbou a zpracováním rašelin.
|
|
|
Význam mokřadů pro ovlivnění vodní bilance krajiny
Pokorný, J. ; Lhotský, R.
Mokřad je sezonně nebo trvale mělce zatopená či podmáčená plocha, kde se vytváří podmínky k rozvoji rostlin přizpůsobených životu ve vodě. Uvádí se i další definice mokředů. Stručne je vysvětlena retence vody v mokřadech, půdě, v rostlinách a úloha mokřadních rostlin v koloběhu vody a při disipaci sluneční energie v krajině. Je předložen jak příklad dlouhodobého monitoringu retence vody v rašeliništi, tak příklad fingování mokřadů při extrémní povodni. Zmíněna je též úloha a využívání mokřadů při obnově krajiny.
|
host ::
RSS.