|
|
Obytný soubor, Líšeň
Uřídilová, Valentýna ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Řešená lokalita o rozloze cca 4,2 ha je východní součástí statutárního města Brna. Nachází se v městské části Brno Líšeň na pomezí řadové zástavby vesnického charakteru s drobným měřítkem (stará Líšeň) a rozvolněné výstavby bodových, deskových a typizovaných výškových domů z 20. století (nová Líšeň). Návrh si klade za cíl najít dialog mezi rozvolněnou strukturou nové Líšně a městotvornou řadovou strukturou té staré. Svými hmotami vytváří jasně definované ulice a prostranství. Zároveň je snaha rozvolnit hmoty a začlenit se svou formou do blízké přírody. Ideový návrh je zpracován na principu cohousingu (komunitního bydlení), který je koncipován pro bydlení v rodinných a bytových domech. Hlavní myšlenka projektu se snaží reagovat na dnešní individualizovanou a automatizovanou dobu, kdy se ve výstavbě přestalo dbát na utváření sdílených prostor =mezilidských vazeb, rozšiřuje se tak anonymita a izolovanost. Vytrácejí se základní společenské interakce, oboustranně prospěšné vztahy mezi sousedy. Je také reakcí na rozpad tradiční rodiny, na nárůst jednočlenných domácností a stárnutí populace, může nahrazovat rodinné zázemí. V architektonické formě řeší také problematiku uniformity, ztrátu lidského měřítka v moderní výstavbě. Důraz je v projektu kladen na rozmanitost typů bytů a na pestrou škálu veřejných, poloveřejných, polosoukromých a soukromých prostorů.
|
|
| |
|
|
Revitalizace areálu Filmových ateliérů Zlín
Rašovská, Michaela ; Schmeidler,, PhDr Karel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší nové využití filmových ateliérů v městské části Zlín – Kudlov. Řešené území se nachází asi 2,5 km jihovýchodně od Zlína. Cílem návrhu bylo vytvořit fungující celek, který v sobě kombinuje několik funkcí, jak stávajících, tak navržených. Areál se nachází na jednom z nejvyšších míst v okolí s krásnými výhledy na okolí. V areálu filmových ateliérů je proto navržena rozhledna, která je inspirována filmovým pásem a tvoří dominantu území. Filmové ateliéry jsou také spojeny se vznikem Zlínského filmového festivalu. V areálu je proto navržena pěší zóna s náměstím pro pořádání kulturních akcí a výstav spojených s filmovou tematikou. Návrh se snaží vytvořit živý organismus, který by vrátil do filmových ateliérů ztracený život.
|
|
|
Pavlačový dům Wolkerka
Harazin, Tomáš ; Pilný, Ondřej (oponent) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce zpracovává projektovou dokumentaci k novostavbě pavlačového bytového domu nesoucí název Pavlačový dům Wolkerka. Navrhovaný objekt se nachází v blízkosti historického centra města Olomouce v bývalé industriální zóně, která je v posledních letech přeměňována na zónu obytnou, díky mnoha projektům, které v lokalitě vznikají. V nedaleké blízkosti se nachází rozlehlý park, který se táhne po celém obvodu hradem, které vymezují historické centrum města. Objekt je nepodsklepený čtyřpodlažní s prvním podlažím sloužícím jako zázemí pro rezidenty, které je vybaveno sklepní kójí pro každý z bytů, úklidovou místností a místností technickou. Na zbylých podlažích se nachází byty, celkem 7, s dispozicemi 1+kk, 2+kk a 3+kk, které jsou velkými posuvnými okny orientovány na jižní stranu. Před těmito okny je každý z bytů v prvním a druhém podlaží vybaven nevytápěnou zimní zahradou, která v letních měsících umožňuje kompletní otevření a tedy propojení s exteriérem. Poslední podlaží je ustoupené a nachází se na něm pouze jeden byt, který je vybaven terasou, která je řešena jako vegetační, což simuluje zahradu ve výšce. Střecha je stejně jako terasa řešena vegetačním souvrstvím. Všechna podlaží jsou propojena schodištěm, které je součástí pavlače na sloupech. Pod zimními zahradami prvního nadzemního podlaží se nachází 5 krytých parkovacích stání. Dům je založen na základových pasech. Svislý konstrukční systém je řešen jako zděný z keramických tvárnic Porotherm T50 profi, které jsou vyplněny minerální vatou. Vodorovné konstrukce jsou monolitické železobetonové.
|
|
| |
|
|
Obytný soubor, Líšeň
Uřídilová, Valentýna ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Řešená lokalita o rozloze cca 4,2 ha je východní součástí statutárního města Brna. Nachází se v městské části Brno Líšeň na pomezí řadové zástavby vesnického charakteru s drobným měřítkem (stará Líšeň) a rozvolněné výstavby bodových, deskových a typizovaných výškových domů z 20. století (nová Líšeň). Návrh si klade za cíl najít dialog mezi rozvolněnou strukturou nové Líšně a městotvornou řadovou strukturou té staré. Svými hmotami vytváří jasně definované ulice a prostranství. Zároveň je snaha rozvolnit hmoty a začlenit se svou formou do blízké přírody. Ideový návrh je zpracován na principu cohousingu (komunitního bydlení), který je koncipován pro bydlení v rodinných a bytových domech. Hlavní myšlenka projektu se snaží reagovat na dnešní individualizovanou a automatizovanou dobu, kdy se ve výstavbě přestalo dbát na utváření sdílených prostor =mezilidských vazeb, rozšiřuje se tak anonymita a izolovanost. Vytrácejí se základní společenské interakce, oboustranně prospěšné vztahy mezi sousedy. Je také reakcí na rozpad tradiční rodiny, na nárůst jednočlenných domácností a stárnutí populace, může nahrazovat rodinné zázemí. V architektonické formě řeší také problematiku uniformity, ztrátu lidského měřítka v moderní výstavbě. Důraz je v projektu kladen na rozmanitost typů bytů a na pestrou škálu veřejných, poloveřejných, polosoukromých a soukromých prostorů.
|
|
|
Stavba-Prostor-Město "Dostavba městského bloku"
Malíková, Marieta ; Zajíček, David (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Město Brno se v posledních desetiletích potýká se zvyšujícími se nároky na prostory k bydlení i práci. Spíše než do rozšiřování hranic města, by se však mělo pouštět do zástavby již vymezených bloků či proluk. Zároveň, v době rychle se měnících nároků obyvatel, je na místě zamýšlet se nad možnostmi variability samotných staveb, aby mohli pružně reagovat na situaci. Diplomová práce se zabývá tématem sociálního bydlení a možnostmi jeho variability - jakožto nástroje pro regulaci cen nájmů v Brně. Výsledkem je návrh modulárního pavlačového domu na ulici Francouzská. Parter je věnován prostorům stravovacího zařízení a komunitní klubovně s návazností na ulici i vnitroblok.
|
|
|
Stavba-Prostor-Město "Dostavba městského bloku"
Czapek, Jakub ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o tvorbě návrhu novostavby bytového domu v městě Brně na parcele předpokládané k dostavbě městského bloku. Typologicky se zabývá současnými možnostmi navrhování pavlačových bytových domů, a implementací prostorově náročných obchodních ploch do městské struktury. Architektonicky zkoumá možnosti navrhování novostaveb kontextuálně s citací architektonického jazyka a tektoniky slohů minulých.
|
|
|
Revitalizace areálu Filmových ateliérů Zlín
Rašovská, Michaela ; Schmeidler,, PhDr Karel (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší nové využití filmových ateliérů v městské části Zlín – Kudlov. Řešené území se nachází asi 2,5 km jihovýchodně od Zlína. Cílem návrhu bylo vytvořit fungující celek, který v sobě kombinuje několik funkcí, jak stávajících, tak navržených. Areál se nachází na jednom z nejvyšších míst v okolí s krásnými výhledy na okolí. V areálu filmových ateliérů je proto navržena rozhledna, která je inspirována filmovým pásem a tvoří dominantu území. Filmové ateliéry jsou také spojeny se vznikem Zlínského filmového festivalu. V areálu je proto navržena pěší zóna s náměstím pro pořádání kulturních akcí a výstav spojených s filmovou tematikou. Návrh se snaží vytvořit živý organismus, který by vrátil do filmových ateliérů ztracený život.
|
|
|
Urbanistický vývoj Žižkova ve druhé polovině 20. století
Poláčková, Tereza ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se věnuje urbanistickému vývoji Žižkova od jeho založení ve druhé polovině devatenáctého století do současnosti, s důrazem na plánovanou a částečně realizovanou asanaci ve druhé polovině století dvacátého. V úvodní části popisuje historii Žižkova od nejstarších písemných zmínek do konce devatenáctého století, přibližuje koncept výstavby i její podobu. V dalších kapitolách charakterizuje vývoj v přístupu k Žižkovu od prvotních ideálních plánů z počátku dvacátého století, přes návrhy meziválečné až k plánům z 60. až 80. let vedoucím k bourání staré zástavby této čtvrti s ohledem na jejich funkční, společenský, památkový a estetický dopad. Postupně přibližuje, co vedlo k potřebě plošné přestavby Žižkova, jaké byly dobové souvislosti stavební výroby a jaké ohlasy přestavba vyvolala mezi odbornou i laickou veřejností. Pozornost je věnována také popisu jednotlivých plánů od ideálních vizí Zářícího města k realizovaným plánům panelových domů v okolí Olšanského náměstí a náměstí Komenského.
|
host ::
RSS.