|
|
Comparative methods for studying adaptive traits of fungal symbionts
Veselská, Tereza ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Voigt, Kerstin (oponent) ; Dvořák, Miloň (oponent)
Říše Fungi odhadem zahrnuje 2,2 až 6,2 milionů druhů, které obývají různorodá prostředí, včetně vodních ekosystémů, extrémně suchých a teplých či mrazivých habitatů po celém světě. Houby vyvinuly rozmanité adaptace a životní strategie, které jim umožňují vypořádat se s nepříznivými podmínkami prostředí. Mezi ně patří i symbióza s jinými organismy, ať už jde o úzkou oboustranně prospěšnou (mutualistickou) asociaci nebo závažné patogenní napadení. Tyto interakce mají nesmírný vliv na fungování ekosystému nevyjímaje zemědělství a lidské zdraví. Pochopení mechanismů umožňujících ustanovení houbových interakcí je nezbytné pro jejich efektivní řízení. Rozvoj rozličných "omics" přístupů nám umožňuje komplexněji než kdy dřív porovnávat odpovědi druhů na podmínky prostředí a získávat tak hlubší vhled do adaptivních mechanismů ležícími za specifickými životními strategiemi. Má disertační práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části shrnuji poznatky o adaptacích houbových symbiontů rostlin a živočichů. Dále představuji dva houbové rody, Geosmithia a Pseudogymnoascus, u kterých jsem použila komparativní přístupy k naleznutí adaptivních znaků. Ekologická diverzita v rodě Geosmithia mi umožnila studium adaptivních znaků hub žijících v obligátní symbióze s ambrosiovými brouky a fytopatogenu G....
|
|
|
Mechanizmy přirozené odolnosti quinoi vůči abiotickým stresům
Cíza, Marek ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Hála, Michal (oponent)
Quinoa je tradičně pěstovanou plodinou pocházející z oblastí přiléhajících k Andskému pohoří v Jižní Americe, kde je pěstována místním indiánským obyvatelstvem už přes 5000 let. Její mimořádná odolnost vůči abiotickým stresům, jako je zasolení půdy, sucho či mráz spolu se zcela výjimečnými výživovými vlastnostmi jejích semen jí vynesla název "superplodina" a rok 2013 byl dokonce vyhlášen organizací FAO jako Mezinárodní rok quinoi. Tato rešerše poskytuje přehled současných znalostí o hlavních mechanizmech zodpovědných za odolnosti quinoi vůči mrazu, zasolení a suchu. Okrajově se tato práce zabývá reakcí quinoi na napadení nejčastějším houbovým patogenem a taktéž i odlišnou citlivostí odrůd quinoi vůči délce fotoperiody, což jsou dva důležité faktory při rozšiřování kultivace quinoi mimo původní oblasti.
|
|
|
Invaze Phytophtora alni v Evropě
Pecka, Štěpán ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Druhový komplex Phytophthora alni s. l. (Peronosporomycetes: Stramenopila; česky plíseň olšová) představuje skupinu invazních patogenů napadajících olše. Šíří se převážně vodou a způsobují hniloby kořenů a krčků končící často odumřením celého stromu. Zvláště v břehových porostech často působí značné ztráty olší a tím výrazné změny ekosystémů a vodních toků. Druhový komplex je velmi polymorfní a dělí se na tři druhy - P. ×alni, P. uniformis a P. ×multiformis. V Evropě a ČR nejběžnější je druh P. ×alni. Cílem práce je shrnout vývoj poznání jak celého komplexu P. alni, tak i nejvýznamnějšího taxonu P. ×alni, historii jeho šíření a vývoj areálu v Evropě, popsat genetickou variabilitu a vnitřní strukturu populací, jeho ekologické nároky a způsoby šíření a na základě známých výsledků popsat současný stav invaze. Klíčová slova: Phytophthora alni, Peronosporomycetes, Alnus, patogen, hybridizace, rozšíření, břehové porosty
|
|
|
Evoluční význam polymorfismu receptorů vrozené imunity
Bainová, Zuzana ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Zajícová, Alena (oponent)
Interakce hostitele s jeho parazity je důležitým zdrojem evolučních změn na obou stranách. Adaptační přizpůsobení na straně hostitele vzhledem k parazitům lze nalézt především v imunitním systému a obzvláště v jeho receptorovém aparátu, který se dostává do přímého kontaktu se strukturami parazitů. Mezi receptory vrozené imunity se řadí tzv. pattern recognition receptory (pattern recognition receptors, PRRs). PRRs detekují struktury parazita (tzv. pathogen-associated molecular patterns; PAMPs, například lipopolysacharidy, flagelin, peptidoglykany) či poškozené tkáně hostitele (damage-associated molecular patterns; DAMPs, například proteiny teplotního šoku, heat shock proteins). Přestože jsou tyto molekuly značně evolučně konzervativní, ukazuje se, že se jedná o poměrně polymorfní receptory a to na mezidruhové i vnitrodruhové úrovni. I minoritní alely se mohou vyskytovat v populacích v poměrně vysokých frekvencích. Byly prokázány asociace jednotlivých alel různých PRRs s rozmanitými infekčními i autoimunitními chorobami. Právě vztah daného polymorfního receptoru k různým chorobám by mohl představovat hnací sílu evoluce těchto receptorů. Zájem o studium polymorfismu PRRs v posledních letech rychle roste. Většina prací se ale omezuje pouze na studium lidských populací, nebo na laboratorní či hospodářská...
|
|
|
Transformace lilku bramboru genem kódujícím proteázový inhibitor SPI-2
Říhová, Barbora ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce) ; Vítámvás, Pavel (oponent)
Předmětem této diplomové práce byla genetická modifikace lilku bramboru za účelem zvýšení jeho rezistence vůči patogenům a škůdcům. Při vývoji rezistence rostlin se často využívá podobných typů molekul, které rostliny samy využívají při svých obranných reakcích. V této práci byl pro genetickou modifikaci použit gen kódující zástupce inhibitorů serinových proteáz SPI-2, pocházející ze zavíječe voskového (Galleria mellonella). Jelikož se v předchozích pokusech týmu protein SPI-2 nepodařilo v transformovaných rostlinách detekovat, byla základní forma genu upravena přidáním Kozakové sekvence do okolí iniciačního kodónu, čímž se měla zvýšit iniciace translace a tím hladina proteinu. Pro transformaci byly připraveny dva konstrukty, kódující proteiny SPI-2-T a SPI-2-Y, které se liší jednou aminokyselinou, a to mírně pozměňuje jejich inhibiční aktivitu. Konstrukt SPI-2-T byl nejprve pomocí infiltrace s Agrobacterium tumefaciens vnesen do listů tabáku Nicotiana benthamiana. Oba konstrukty SPI-2-T a SPI-2-Y byly poté použity pro stabilní transformaci lilku bramboru (Solanum tuberosum cv. Desireé). Přítomnost proteinu se však v rostlinách nepodařilo prokázat, přestože byl vnesený gen transkribován a jeho sekvence v rostlinách byla ověřena sekvenací. Je tedy pravděpodobné, že protein není v cytoplazmě...
|
|
|
Secretory pathway of plants in pathogene defence
Sabol, Peter ; Kulich, Ivan (vedoucí práce) ; Burketová, Lenka (oponent)
Rastliny sú sesilné organizmy a preto sa musia vysporiadať so zmenami v ich bezprostrednom okolí. Medzi takéto zmeny patria rôzne abiotické stresy a disturbancie, ale aj biotické interakcie s inými organizmami. Mnohé biotické interakcie zahrňujú poškodzovanie rastlinných buniek hubovým alebo bakteriálnym patogénom. Rastliny navyše nemajú mobilné bunky imunitného systému. Napriek tomu si vyvinuli iné mechanizmy na potlačenie infekcie. Aktivovanie komponentov sekretorickej dráhy pri napadnutí patogénom predstavuje kľúčový krok obrannej odpovede. Hubové patogény, ako napr. skupina powdery mildews, obvykle penetrujú bunkovú stenu rastlinnej bunky a tak získavajú prístup k živinám poskytovaným protoplastom a zároveň dodávajú virulentné faktory. Patogénne baktérie sa naopak množia v extracelulárnych priestoroch. V obidvoch prípadoch však bola pozorovaná spoločná odpoveď, a to tvorba obrannej papily. V nedávnej dobe boli opísané SNARE proteíny zúčastňujúce sa na obrannej odpovedi súvisiacej s tvorbou papily. Konkrétny záujem je venovaný PEN1 a SNAP33 syntaxínom cytoplazmatickej membrány. Akumulácia týchto proteínov v papile bola potvrdená na základe pozorovaní pomocou transmisnej elektrónovej a fluorescenčnej mikroskopie. Zároveň bol navrhnutý mechanizmus akumulácie PEN1 a SNAP33 syntaxínov v papile...
|
|
|
Naegleria: od volně žijícího prvoka po mozek pojídajícího patogena
Matějková, Magdalena ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Marková, Lenka (oponent)
N. fowleri je po většinou volně žijícím améboflagelátem, který je při vhodné příležitosti schopen přejít k parazitickému způsobu života. V těchto případech vyvolává u savců primární amébovou meningoencefalitidu, onemocnění se závažným průběhem a obvykle fatálním koncem. Za neúspěšností léčby stojí jednak málo účinné léky s mnoha nežádoucími vedlejšími účinky, jednak neefektivní diagnostické metody. V rámci rodu Naegleria je N. fowleri jediným lidským patogenem. Dosavadní poznatky naznačují, že za patogenitu tohoto druhu jsou odpovědné jeho metabolické zvláštnosti a především jedinečná skladba proteinů, které tento prvok exprimuje. Mezi tyto proteiny se řadí vedle široké palety enzymů také proteiny podílející se na utváření specifických buněčných struktur, které se účastní procesů patogeneze. Právě tato specifika N. fowleri jsou zásadní pro vývoj účinnějších prostředků k potírání tohoto patogena. Tato bakalářská práce je soustředěna na srovnání N. fowleri s příbuznými druhy N. gruberi a N. lovaniensis s důrazem na odlišnosti N. fowleri od těchto nepatogenních druhů. Klíčová slova: Naegleria fowleri, primární amébová meningoencefalitida, imunitní odpověď, patogeneze, fakultativní parazitismus
|
|
|
Monitoring rozšíření nekrózy jasanů (Hymenoscyphus fraxineus) v lesních porostech severní Moravy
Fuchs, Ladislav
Tato bakalářská práce se zabývá houbovým patogenem H. fraxineus. Patogen je rozšířen po celé Evropě a plošně napadá jasany. V České republice již není místo, kde by jasan houbou nebyl napadený. Práce by měla přispět k řešení problému nazývaného Hymenoscyphus fraxineus. Cílem je prozkoumat faktory mající vliv na intenzitu infekce v porostech. V práci bylo zjištěno, že většina abiotických porostních faktorů nemá vliv na pěstování jasanů. Vliv na zdravotní stav jasanů se pozitivní měrou odráží je-li jasan pěstován na přirozených stanovištích, jestliže byl v porostu zmlazen přirozeně a pokud je jasan v porostech smíšený náhodně.
|
|
|
Monitoring mikroklimatu pšenice seté pro fytopatologické a fenologické účely
Konečná, Petra
V roce 2016 byl v lokalitě Žabčice na pozemcích Školního zemědělského podniku založen mikroklimatický monitoring umístěný v porostu pšenice ozimé. Pozorovalo se několik aspektů, zejména relativní vlhkost a teplota vzduchu v tomto porostu. Měření bylo prováděno ve třech výškách (přízemí, efektivní výška a 2 metry nad zemí). Naměřené hodnoty teploty a relativní vlhkosti vzduchu v porostu pšenice ozimé byly zaznamenávány během fenologického vývoje a jejich průběh byl následně graficky vyhodnocen. Potvrdilo se, že struktura porostu má vliv na jeho mikroklima. Dále byl sledován výskyt listových patogenů podle metodik ÚKZUZ v závislosti na změnách mikroklimatu v porostu. Na základě těchto pozorování vzniká možnost předpovídat napadení porostu patogeny.
|
|
|
Choroby dřevin a mykoflóra arboreta Křtiny, ŠLP Křtiny
Riedelová, Adéla Julija
Závěrečná práce je zaměřena na choroby dřevin a mykoflóru arboreta Křtiny. V období od listopadu 2013 do října 2015 zde byl prováděn průzkum, při jehož realizaci bylo čerpáno z metodiky České vědecké společnosti pro mykologii, o. s. Sledovány byly makromycety a houby, jejichž přítomnost je prokazatelná chřadnutím a fytopatologickými změnami dřeviny. U každého zjištěného druhu byla poznamenána substrátová nabídka a dřevina. Celkem bylo determinováno 62 druhů hub. Mykorhizních hub bylo určeno 13 druhů. V práci jsou dále popsány choroby a škody, které mohou způsobit houbové patogeny. Nálezy hub byly porovnány z inventarizačním průzkumem z let 1981 až 1984. Posuzovány byly introdukované dřeviny z hlediska vazeb vybraných druhů hub a jejich náchylnost vůči patogenům. Zhodnocen je význam arboreta jako zdroje k rozvoji poznání a ochrany lesních ekosystémů.
|
host ::
RSS.