|
|
Sledování obsahu enzymů v pšeničném sladu
Šubertová, Hana ; Benešová, Karolína (oponent) ; Hartman,, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vyhodnocení vlivu technologie sladování na obsah hydrolytických enzymů -amylasy a -amylasy. Dalším cílem byl výběr odrůdy pšenice s nejvyšší aktivitou enzymů -amylasy a -amylasy. Bylo hodnoceno několik technologických postupů sladování (délka sladování 5 až 8 dní, teplota sladování 12, 15, 18 °C, stupeň domočení ječmene 43, 45, 47 %, hvozdění při 80 a 50 °C). Pro sladování byla použita ozimá pšenice odrůdy Arkeos. Po získání vzorků sladu, byla stanovena aktivita enzymů ,-amylasy a provedeno statistické vyhodnocení vlivu různých technologií sladování na aktivitu enzymů. Aktivita -amylasy byla stanovena setem Ceralpha method a -amylasa setem Betamyl-3 method od společnosti Megazyme. Jako nejvhodnější byla zvolena technologie sedmidenního sladování, se stupněm domočení 45 %, teplotou klíčení 18 °C a teplotou sušení 50 °C. Tento technologický postup byl použit při sladování souboru 48 odrůd pšenice ze třech pokusných lokalit (Jaroměřice nad Rokytnou, Chrlice, Věrovany), ze sklizně 2016. Nejvyšší obsah enzymu -amlyasy měly odrůdy Rumor, která měla průměrný obsah -amylasy 277 U/g, Bonanza – 255 U/g a Izzy – 254 U/g. Největší obsah enzymů -amylasy měly odrůdy Matchball – 37,9 U/g , Fakir – 35,6 U/g, a Bernstein – 35,3 U/g.
|
|
|
Sledování obsahové hladiny vybrané skupiny mikro a makroprvků v zrnu odrůd krmné pšenice produkované v podniku RABBIT Trhový Štěpánov, a.s.
NERAD, František
Cílem diplomové práce je zhodnocení obsahových parametrů vybrané skupiny makro a mikroprvků v zrnu pšenice seté (Triticum aestivum) v rámci skupiny odrůd (Elixer, Vanessa, Tobak, Bombus) určených pro krmné využití. Hodnoceny byly vzorky zrna získané v rámci pokusu vedeného v rámci podniku Rabbit Trhový Štěpánov a.s. na třech různých stanovištích. Vedle analýzy vybrané skupiny kvalitativních parametrů zrna, byly hodnoceny i výnosové parametry (počet rostlin a klasů na plochu a sklizené množství zrna z jednotky plochy). Úvodní část práce se zaměřuje na obecné informace týkající se pšenice, na její význam a využití. Další část literární rešerše se zaměřuje na chemické složení zrna, kvalitu krmné pšenice a na faktory ovlivňují kvalitu krmné pšenice. Nejdůležitější a nejobsáhlejší část literární rešerše je zaměřena na obecné informace týkající se minerálních látek a také jejich významu ve výživě zvířat. Metodika práce zahrnuje představení Holdingu Rabbit Trhový Štěpánov a.s., charakteristiku odrůd a stanovišť, na kterých byl pokus prováděn. Dále samozřejmě obsahuje půdně klimatickou charakteristiku daných stanovišť a metody, které byly využity k získání hodnocených dat. Závěrečná část práce je věnována výsledkům, diskuzi a závěru, ve které se hodnotí a porovnávají dosažené výsledky. Nutno dodat, že data byly získány v rámci uvedeného pokusu v úzké spolupráci s podnikem Rabbit Trhový Štěpánov a.s. a stanovení hladiny vybraných prvků v zrně proběhlo v certifikované laboratoři dle standardizovaných metodik a standardních operačních postupů.
|
|
|
Zhodnocení rozdílů v aktuálním zaplevelení vybraných polních plodin
Miškařík, Petr
Cílem práce bylo zjistit aktuální zaplevelení vybraných plodin ve dvou zemědělských podnicích s rozdílnými podmínkami pro pěstování rostlin. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou. Výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjištěno, že se v porostech plodin nejvíce vyskytovaly druhy: Capsella bursa-pastoris v porostu Trifo-lium pretens a Zea mays , Papaver rodeas v porostu Triticum aestivum, Capsella bursa-pastoris v porostu Hordeum vulgare a Galium sarine v porostu Secale cereale
|
|
|
Výběr a hodnocení odrůd pšenice seté pro ekologické zemědělství
Opálka, Milan ; Capouchová, Ivana (vedoucí práce) ; Radek, Radek (oponent)
Bakalářská práce je součástí dlouhodobých výzkumných aktivit, týkajících se ověřování vhodnosti odrůd pšenice seté pro ekologické pěstování na Výzkumné stanici Katedry rostlinné výroby ČZU v Praze, Uhříněvsi. Věnuje se hodnocení vybraných produkčních a jakostních parametrů dvou odrůd ozimé pšenice Scaro a Ekolog, cíleně vyšlechtěných v podmínkách a pro podmínky ekologického zemědělství, a jejich porovnání s parametry souboru běžných odrůd ozimé pšenice, vyšlechtěných pro využití v konvenčním způsobu hospodaření.
|
|
|
Technologická a senzorická jakost zrna a pečiva z pšenice špaldy
KYPTOVÁ, Markéta
Práce se zabývá pekařskou kvalitou zrna pšenice špaldy (Triticum spelta L.) ve srovnání s pšenicí setou (Triticum aestivum L.). V různých poměrech byly smíchány mouky vyrobené z pšenice špaldy a pšenice seté (celkem bylo sestaveno 11 směsí). Byla analyzována technologická jakost těchto směsí, se zaměřením na klasické metody hodnocení (např. obsah bílkovin, charakteristika lepku či bobtnavost bílkovin). Analýza byla doplněna o kompletní reologický rozbor na přístroji MIXOLAB II. Následně bylo provedeno senzorické hodnocení chleba upečeného z připravených směsí. Součástí analýzy bylo ekonomické zhodnocení základní receptury chleba s různým podílem pšenice špaldy. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny prostřednictví programu STATISTICA 9.1 (StatSoft, Inc. USA). Z provedených analýz je zřejmé, že z mouky pšenice špaldy je možné připravovat cereální výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Jako modelový produkt byl použit chléb. Z výsledků vyplývá, že zrno pšenice špaldy je z technologického pohledu vhodné pro pečení. Jeho předností je vysoký obsah bílkovin. Další předností špaldové mouky je vyšší odolnost vůči přehnětení těsta a rychlost mazovatění škrobu, což bylo statisticky průkazně potvrzeno pomocí Tukey HSD testu. Ve prospěch špaldy hraje také fakt, že její zrno má obecně vyšší nutriční hodnotu než zrno pšenice seté. Naopak nevýhodou je vysoká cena zrna. Z výsledků senzorické analýzy a ekonomických propočtů se jeví jako optimální využití zrna pšenice špaldy spíše ve směsi s pšenici setou. Dochází k prokazatelnému poklesu nákladů na pečení a současně se pečivo přiblíží ze senzorického pohledu k zažitým chuťovým preferencím zákazníku.
|
|
|
Studium variability DNA pšenice
Pečinková, Jana
Pšenice setá je jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin, své využití nachází nejen v krmivářství, ale především v potravinářství. V posledních letech se zaměřuje velký zájem na pšenice s netradičním zabarvením obilky, např. purpurové, žluté a modré. Toto zbarvení je způsobeno přírodními barvivy, která mají prokazatelně pozitivní vliv na živé organismy. Proto se usiluje o využití barevných pšenic také v lidské výživě. Tato práce je zaměřena na detekci alelického složení na lokusech Glu-A3, Pina, Pinb a nulových alel Waxy genů, pomocí molekulárních markerů, založených na PCR. Pekařská kvalita se odvíjí od složení zásobních bílkovin, gluteninů a gliadinů a jejich poměru. Dále je významný obsah škrobu v obilkách a poměr amylózy a amylopektinu. V neposlední řadě ovlivňuje mlynářskou, resp. krmnou kvalitu tvrdost obilek pšenice. Pomocí molekulárních analýz u 13 testovaných genotypů s bílým (1 genotyp), purpuro-vým perikarpem (8), žlutým endospermem (4) byla popsána alelická variabilita v lokusech Glu-A3, Pina-D1, Pinb-D1 a byly detekovány nulové alely na lokusu Wx-B1. Získané výsledky jsou využitelné ve šlechtění pšenice s netradičním zabarvením obilky.
|
|
|
Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství
VESELÝ, Tomáš
V této práci byly porovnávány rozdíly mezi ekologickým, přechodným a konvenčním systémem hospodaření. Byly porovnávány výnosy zrna, množství agrotechniky a ekonomiky v jednom zvoleném podniku Farma Otročín s.r.o. V letech 2007-2014.
|
|
|
Trend výnosů pšenice seté v kontextu vývoje klimatu
Macalíková, Markéta
Změna klimatu se vyznačuje vyššími průměrnými teplotami, častějším výskytem extrémních meteorologických jevů, jako jsou přívalové deště, povodně, holomrazy, absence sněhové pokrývky a delší epizody sucha. V 21. století dojde pravděpodobně k posunu výrobních a produkčních oblastí, kdy se plochy kukuřičné a řepařské výrobní oblasti zvětší. V kukuřičné výrobní oblasti bude dosahováno nižších výnosů než v oblasti řepařské do roku 2020. Okolo roku 2030 budou nejvhodnější podmínky pro pěstování pšenice seté v řepařské a bramborářské výrobní oblasti. V poslední části práce byl zjišťován z údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a Českého hydrometeorologického ústavu vztah mezi vláhovým režimem vybraných lokalit v různých fázích vegetačního období a výnosovými řadami. Statisticky průkazná korelace mezi výnosem a využitelnou vodní kapacitou (VVK) byla zjištěna na stanicích Uherský Ostroh, Pusté Jakartice, Lípa a Věrovany.
|
|
| |
|
|
Možnosti rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě v ekologickém zemědělství díky využití genových zdrojů jarních pšenic
JANČÍKOVÁ, Lucie
Předložená diplomová práce, jejímž cílem bylo vyhodnocení možností využití vybraných odrůd pšenice seté (Triticum aestivum L. a Triticum dicoccum Schrank) v ekologickém zemědělství s ohledem k možnosti rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě, navazuje na předchozí bakalářskou práci. Východiskem pro její zpracování byl výběr 12 odrůd na základě předchozího screeningu. Na pokusném pozemku JU ZF v Českých Budějovicích a VURV, v.v.i. byly poté založeny přesné maloparcelkové pokusy (2007-2008) s šesti genetickými zdroji pšenice dvouzrnky a šesti odrůdami pšenice seté (4 staré a krajové odrůdy, 2 odrůdy moderní - kontrolní) a vyhodnoceny vybrané morfologické, biologické, hospodářské a jakostní parametry. Z výsledného hodnocení je patrné, že genetické zdroje pšenice mají řadu pozitivních, ale i negativních vlastností. Rychlost růstu, výška rostliny nebo tvar trsu pozitivně přispívá ke zvýšení konkurenční schopnosti vůči plevelům. Na druhou stranu hospodářské vlastnosti, jako sklizňový index, produktivita klasu nebo celková úroveň výnosu je v případě jednotlivých odrůd vysoce variabilní a na snížené úrovni oproti moderním kontrolním odrůdám. Pšenice dvouzrnka ale v systému se sníženými vstupy poskytuje jakostní zrno (vysoký obsah proteinu), které je ale vhodné pro jiné, než klasické pekařské zpracování (nízká bobtnavost bílkovin, vyjádřená Zelenyho sedimentačním testem). Z těchto důvodů se jedná o plodinu vhodnou pro ekologické zemědělství a její pěstování zároveň přispívá k rozšíření agrobiodiverzity na orné půdě.
|
host ::
RSS.