|
|
Infekce v graviditě
KŘÍŽOVÁ, Hana
Bakalářská práce na téma "Infekce v graviditě" je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části jsou popsány role porodní asistentky v oblasti péče o ženu s infekcí v graviditě a dále jsou na základě odborné literatury popsány vybrané bakteriální, virové a parazitární infekce. U každé infekce jsou uvedeny projevy, diagnostika, terapie v graviditě, vliv infekce na graviditu či plod a v neposlední řadě prevence. Výzkumná část této bakalářské práce se zaměřuje na zjištění znalostí těhotných žen a matek jednoho i více dětí o infekčních onemocnění v graviditě a na jejich prevenci. Dále jsme zjišťovali, zda jsou ženy v prenatálních poradnách o infekcích v graviditě a jejich prevenci informovány, popř. kým a v jakém rozsahu. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum, sběr dat byl prováděn technikou dotazníkového šetření, jehož distribuce probíhala elektronickou cestou. Celkový počet respondentek byl 140, z toho bylo 86 primipar a 54 multipar. Získaná data byla zpracována v programu Microsoft Excel 2010 a k ověření platnosti hypotéz byl použit chí-kvadrát test s 5% hladinou významnosti. Výzkum ukázal, že multipary mají oproti primiparám větší znalosti. Hypotéza 1, která předpokládala vyšší informovanost o prevenci infekčních onemocnění v graviditě u multipar oproti primiparám byla potvrzena. Hypotéza 2, která předpokládala vyšší informovanost o vlivu infekčních onemocnění na plod u multipar oproti primiparám byla také potvrzena. Avšak znepokojivým zjištěním bylo, že těhotné ženy nejsou v prenatálních poradnách ve většině případů nikým informovány o prevenci a vlivu infekcí v graviditě. Hypotéza 3 předpokládala, že porodní asistentky edukují více primipary než multipary, tato hypotéza nebyla potvrzena. Podle výsledků výzkumu je zapotřebí klást větší důraz na edukaci těhotných žen v oblasti infekcí v graviditě, a to jak porodními asistentkami, tak i lékaři v prenatálních poradnách. Klást důraz by měli především na prevenci a v případě výskytu na včasné zaléčení infekce. Tato bakalářská práce (BP) může být použita jako edukační materiál pro těhotné ženy nebo ženy, které těhotenství plánují. BP může také posloužit jako zdroj informací pro studenty zdravotnických oborů, porodní asistentky i pro ostatní zdravotnické pracovníky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Prevalence předčasného porodu u všeobecných sester
Havlíková, Anna ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Ve své bakalářské práci se zaměřuji na problematiku předčasných porodů u všeobecných sester. Mým hlavním cílem bylo zjistit, zda je větší výskyt předčasného porodu u profese všeobecná sestra ve srovnání s výskytem předčasného pordu u běžné populace. Dílčími cíly bylo ověřit je vyšší výskyt předčasného porodu u sester, které nejsou po otěhotnění přeřazeny na jinou práci a dále ověřit, zda je vyšší výskyt předčasného porodu u všeobecných sester, které po otěhotnění pracovaly na noční služby. K vytvoření teoretické části jsem čerpala informace z odborné literatury, zahraničních studií a článků v odborných časopisech. Věnuji se zde těhotenství, porodu, předčasnému porodu, rizikovým faktorům v práci všeobecné sestry a pracovně - právní ochraně žen a těhotných žen. V části praktické provádím analýzu a vyhodnocení dat formou tabulek a grafů, které jsou zde okomentovány. Data, která vyhodnocuji, jsem získala z dotazníkového šetření formou dotazníku vlastní konstrukce, které probíhalo na dvou klinikách Všeobecné fakultní nemocnice. Ve své bakalářské práci jsem došla k závěru, že nebyla prokázána statisticky významně vyšší prevalence předčasného porodu u všeobecných sester, než u běžné populace. Prevalence byla stanovena na 13,0 % . Dále se v rámci mnou provedené analýzy se ukázalo, že relativně velké...
|
|
|
Psychosociální faktory ovlivňující prožívání rodičů nedonošených dětí
Stránská, Monika ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Houšťková, Hana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku psychického prožívání rodičů nedonošených dětí. Teoretická část práce je věnována psychosociálním faktorům - obecné problematice stresu, sociálnímu prostředí resuscitačního oddělení pro novorozence, pocitům a potřebám rodičů, vztahu sestra-rodič, utváření vztahu rodičů k dítěti, komunikaci a psychické podpoře rodičů. Pro vytvoření komplexního obrazu dané problematiky je věnována samostatná kapitola i předčasnému porodu, nedonošenému novorozenci a onemocněním, které ho díky předčasnému porodu nejvíce ohrožují. Cílem empirické části bylo zjištění, jaké faktory nejvíce ovlivňují prožívání rodičů nedonošených dětí, jak působí ošetřující tým a prostředí oddělení nedonošených dětí na rodiče. Výzkum byl zaměřen i na zjištění, zda muži a ženy prožívají tuto náročnou životní situaci stejně či nikoliv a jak může ošetřující tým napomoci ke zlepšení psychického stavu rodičů. K realizaci průzkumného šetření byla použita metoda nestandardizovaného anonymního dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 43 respondentů. Z výsledků vyplývají jasné rozdíly mezi muži a ženami ve vyrovnávání se s narozením nedonošeného dítěte a v potřebách psychické pomoci. Byly zjištěny rezervy zdravotnických pracovníků v komunikaci.
|
|
|
Proteiny v těhotenství - molekulárně biologická a biochemická analýza
Muravská, Alexandra ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Cílem této disertační práce bylo zavést metodiky analýzy vybraných polymorfizmů genu PAPP-A (Pregnancy-Associated Plasma Protein A) a studovat genetické pozadí genu PAPP-A a sérové koncentrace PAPP-A a PlGF (Placental Growth Factor) ve vztahu k patologickému těhotenství. Dalším cílem bylo zavést metodiku dvourozměrné (2D) elektroforézy plodové vody. Byla zavedena metoda na analýzu deseti polymorfizmů genu PAPP-A. Tyto polymorfizmy, sérové koncentrace PAPP-A a plasmatické koncentrace PlGF byly studovány u celkově 165 těhotných pacientek ve třetím trimestru gravidity s hrozícím předčasným porodem (N=98), preeklampsií (N=35), růstovou retardací plodu IUGR (N=34) a benigní těhotenskou cholestázou (N=15). 114 zdravých těhotných žen sloužilo jako kontroly. V rámci této práce byla zavedena 2D elektroforéza plodové vody. U pacientek s preeklampsií jsme nalezli signifikantně častější výskyt genotypu TT polymorfizmu Cys327Cys (C/T) genu PAPP-A v porovnání s kontrolami. Pacientky s těhotenskou cholestázou vykazovaly trend k zvýšeným hladinám PAPP-A, kdežto u pacientek s hrozícím předčasným porodem byly tyto hodnoty spíše nižší. U pacientek s těhotenskou cholestázou a hrozícím předčasným porodem se hladiny PlGF nelišily od kontrolní skupiny. Pozitivní korelace PlGF s hladinami PAPP-A byla nalezena u skupiny...
|
|
| |
|
|
Proces vyrovnávání se rodičů se zátěžovou situací při předčasném narození dítěte
TOMÁNKOVÁ, Barbora
Diplomová práce se věnuje rodičům předčasně narozených dětí. Teoretická část práce se zabývá problematikou nezralosti předčasně narozených dětí včetně nejnovějších trendů ošetřovatelské péče o tyto děti. Dalšími body této části je rodina a její specifika ve vztahu k předčasně narozenému dítěti a možnosti podpory rodiny. Tato část je dále zaměřena na komunikaci a informovanost ze strany odborníků, kteří jsou zainteresováni do péče o nedonošené děti a jejich rodiče. Cílem práce bylo zjistit a formulovat, co prožívají matky předčasně narozených dětí, jaké potřeby mají v oblasti informovanosti a komunikace se zdravotnickým personálem a definování podpůrných terapeutických intervencí, jež by byly k dispozici rodičům v průběhu hospitalizace jejich dětí. K dosažení cílů této práce byl proveden kvalitativní výzkum metodou dotazování, technikou polostandardizovaných rozhovorů s matkami předčasně narozených dětí a s odborníky. Dále byla provedena obsahová analýza dokumentů. Výzkumné soubory tvořili odborníci z Ústavu péče o matku a dítě a matky předčasně narozených dětí, které v daném zdravotnickém zařízení porodily. Jedním ze záměrů výzkumu bylo konfrontovat výpovědi matek nedonošených dětí s názory odborníků. Na základě analýzy získaných výpovědí byly nastaveny hypotézy. Práce poukazuje na důležitost citlivého jednání, poskytnutí emoční podpory i empatické komunikace ze strany zdravotnického personálu. V poskytování včasné krizové intervence rodičům by měl být zaškolen i zdravotnický personál. Důležitá v komplexnosti poskytování psychosociální podpory rodičům je také informovanost personálu o možnostech navazující psychosociální péče. Výsledky diplomové práce mohou být využity jako zpětná vazba pro konkrétní zdravotnické zařízení či obecně ke zkvalitnění péče o rodiče předčasně narozených dětí.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.