|
|
Experimentální ověření fotokatalytického působení TiO2 v betonech
Steinbergerová, Ivana ; Přikryl, Jan (oponent) ; Hela, Rudolf (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na shromáždění všech dostupných informací o aplikaci fotokatalytické formy TiO2 v betonech, a to zejména v povrchových vrstvách prefabrikovaných dílců i monolitických konstrukcí. V práci jsou podrobně popsány vlastnosti samotného oxidu titaničitého, jeho zvláštní schopnosti, vedoucí k výraznému zlepšení životního prostředí, a to prostřednictvím fotokatalýzy. Dále jsou popsány způsoby ověření fotokatalytické aktivity oxidu titaničitého a aplikace oxidu titaničitého v reálných projektech. V praktické části jsou testovány receptury sekundárních nátěrů z produkce Prechezy a.s. Přerov.
|
|
|
Fotoelektrochemická oxidace vodných polutantů
Pachovská, Martina ; Králová, Marcela (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na využití fotochemických reakcí k odstraňování vodných polutantů, jako jsou organické kyseliny. Pro hodnocení fotochemické oxidace byla jako modelový polutant využita kyselina benzoová, u které byla sledována snižující se koncentrace při degradaci pomocí UV-VIS spektrometrie. Zároveň byl sledován vznik oxidačních produktů pomocí měření fluorescence. Dále byla prostudována stabilita a vlastnosti vodného roztoku modelového polutantu a elektrochemické vlastnosti použitých fotoelektrických článků. Cílem bylo stanovit vhodné reakční podmínky a omezující vlivy degradační reakce.
|
|
|
Příprava fotokatalyticky aktivních vrstev oxidu titaničitého
Šeffer, Lukáš ; Jančovičová, Viera (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce poskytuje přehled o metodách přípravy tenkých vrstev oxidu titaničitého a oxidu křemičitého sol-gel technikou rotačním litím, vytahováním z roztoku, válcovým a štěrbinovým nanášením, litím, nastříkáním, naprášením, chemickým napařováním a tiskem. Dále jsou diskutovány postupy přípravy složených filmů získaných smícháním solů oxidu titaničitého a oxidu křemičitého a dvouvrstvých filmů, kde se oxid titaničitý a křemičitý nanášejí odděleně. Součástí popisu přípravy vrstev je i metodika testování jejich fotokatalytické aktivity.
|
|
|
Studium průběhu degradace xenobiotik a biologicky aktivních látek s využitím oxidu titaničitého
Píšťková, Veronika ; Lisá,, Hana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Heterogenní fotokatalýza s využitím oxidu titaničitého se jeví jako slibná metoda pro odstraňování cizorodých látek z životního prostředí. Cílem této diplomové práce je prostudovat průběh degradace vybraných xenobiotik a biologicky aktivních látek pomocí této metody. Teoretická část diplomové práce je věnována principu heterogenní fotokatalýzy s použitím polovodiče TiO2 a v této části byly uvedeny příklady jejího možného využití. Ze skupiny léčiv a pesticidů byly vybrány látky, které by mohly být vhodné pro studium degradace. U vybraných látek byly popsány jejich vlastnosti, dopad na životní prostředí a dále byla vypracována rešerše ohledně možnosti jejich analytického stanovení. V experimentální části byly realizovány pokusy s fotokatalyzátorem ve formě prášku i natištěným ve vrstvách na nosné médium. Identifikace a kvantifikace analytů byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Separace polutantů na fotoreaktorech
Kurťák, Marek ; Šolcová, Olga (oponent) ; Svěrák, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá fotokatalytickou degradací organických polutantů na UV aktivovaných částicích anatasu ve vodní suspenzi. Měření jsou prováděny na čtvrťprovozním UV fotoreaktoru a cílem práce je zjistit časový průběh degradace azobarviv při jednotlivých nastaveních fotoreaktoru a z tohoto časového průběhu vyvodit účinnost fotoreaktoru při jednotlivých nastaveních. Úroveň degradace azobarviv je měřena pomocí UV-VIS spektrometrie.
|
|
|
Možnosti degradace pesticidů pomocí oxidu titaničitého
Píšťková, Veronika ; Veselý, Michal (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vybrat pesticidy, u kterých je možné provést degradaci pomocí oxidu titaničitého. První část práce se týká obecné charakteristiky pesticidů, jejich rozdělení, způsobu účinku na cílové činitele a přeměn v životním prostředí - metabolickým i nemetabolickým. Druhá část je věnována heterogenní fotokatalýze s použitím polovodiče TiO2, který se aktivuje využitím UV nebo slunečního záření. Pesticidy se touto metodou mohou přeměnit až na oxid uhličitý, vodu a anorganické minerální soli. Dále jsou zde uvedeny faktory, které ovlivňují rychlost degradace, analytické metody, kterými měříme kinetiku degradace a metody pro sledování přechodných a konečných produktů. U jednotlivých skupin pesticidů jsou uvedeni zástupci, u kterých byly metody degradace zkoumány, včetně reakčních mechanismů rozkladu a meziprodukty, které vznikají během procesu fotokatalýzy.
|
|
|
Mesoporézní vrstvy oxidu titaničitého připravené materiálovým tiskem
Chludilová, Markéta ; Drbohlavová, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou tenkých vrstev porézního oxidu titaničitého. Roztoky pro tvorbu tenkých vrstev byly připraveny pomocí sol-gelové metody a to smícháním TTIP, polyethylenglykolu o molekulové hmotnosti 1500 a diethanolaminu, následně byly vrstvy vytištěny materiálovou tiskárnou na skleněné substráty a kalcinovány při teplotě 450 °C po dobu 2,5 hodin. Struktura jednotlivých vrstev byla nejdříve pozorována pomocí optické a SEM mikroskopie. Vzorky, které vykazovaly největší pórovitosti, byly následně studovány pomocí elektrochemických měření a fotokatalytické aktivity pomocí hydroxylace kumarinu.
|
|
|
Monitoring fotokatalytické aktivity redoxními barvivy
Uhrová, Ivana ; Drbohlavová, Jana (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá posuzováním fotokatalytické aktivity oxidu titaničitého. Nejjednodušší a zároveň nejrychlejší metodou je odbarvování indikátorového inkoustu založeném na redoxním barvivu. Je zde charakterizováno několik takovýchto barviv a je zde také popsáno, jaký vliv má složení inkoustu na celkovou rychlost odbarvování. Experimentální část podrobně studuje odbarvování indikátorového inkoustu založeném na redoxním barvivu 2,6 dichlorindofenolu v závislosti na počtu vrstev inkoustu na fotokatalyticky aktivním povrchu a na obsahu glycerolu.
|
|
|
Fotokatalytická aktivita tištěných vrstev oxidu titaničitého
Novotná, Michaela ; Jančovičová, Viera (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na přípravu samočisticích fotokatalyticky aktivních tenkých vrstev oxidu titaničitého. Transparentní porézní tenké vrstvy oxidu titaničitého byly připraveny z prekurzoru titan tetraisopropoxidu (TTIP) s přídavkem polyethylenglykolu (PEG). Také byly připraveny transparentní tenké vrstvy koloidního oxidu titaničitého. Tenké titaničité vrstvy byly imobilizovány sol-gel procesem na sodnovápenatá skla, předem upravená pro zamezení difúze sodných iontů do vrstvy. Tenké vrstvy byly nanášeny novou metodu mikropiezo depozice. Sol i tenké titaničité vrstvy byly charakterizovány fyzikálně-chemickými metodami. Byla určena viskozita, hustota a povrchové napětí solu, dále tloušťka a hydrofilita titaničitých vrstev. Fotokatalytická aktivita tištěných titaničitých vrstev byla studována pomocí fotokatalytické degradace roztoku 2,6-dichlorindofenolu. Byl porovnáván vliv přídavku PEG do solu a vliv množství solu naneseného na povrch skla. Bylo zjištěno, že přídavek PEG do solu významně zlepšuje fotokatalytické vlastnosti připravených titaničitých vrstev.
|
|
|
Bariérové vrstvy oxidu titaničitého zhotovené materiálovým tiskem
Lásko, Ondřej ; Pospíšil, Jan (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
V této práci byly připraveny bariérové vrstvy ze suspenze TiO2, a to materiálovým tiskem a rotačním litím. Tyto vrstvy byly poté analyzovány pomocí cyklické voltametrie pro nalezení případných defektů a určení typu těchto defektů. Bylo zjištěno, že nejlepší bariérové schopnosti vykazují vrstvy o tloušťce nad cca 120 nm připravené na ITO sklo rotačním litím. Bariérové vrstvy připravené na FTO naopak všechny vykazovaly velmi špatnou schopnost blokace elektronů. Velmi dobré blokační schopnosti dále vykazovaly i vzorky vytištěné, přičemž nejlepší výsledky byly dosaženy při využití rozteči 40 m a dvou vrstvách na ITO sklo, ačkoliv se tyto vzorky potýkaly s problémem vzlínání elektrolytu, což mělo za následek zkreslení výsledků.
|
host ::
RSS.