|
|
Stanovení škodlivosti plevelů obilnin v podmínkách odlišné agrotechniky
Bartošková, Vlasta
Cílem této diplomové práce bylo stanovení škodlivosti plevelů v jarním ječmeni při použití různých technologií zpracování půdy. Zaplevelení porostu bylo vyhodnoceno v letech 2015, 2016 a 2017. Porost ječmene byl pěstován ve 3 variantách osevních postupů s rozdílným zastoupením obilnin (33,3 %, 50 % a 66,6 %). Půda byla zpracovávána čtyřmi způsoby. Dvě varianty představovaly tradiční způsob uplatnění orby do hloubky 0,22 m a do hloubky 0,15 m. U další varianty bylo použito talířové nářadí nahrazující orbu a poslední byla technika přímého setí do nezpracované půdy. Výsledky byly stanoveny početní metodou a následně vyhodnoceny mnohorozměrnou analýzou ekologických dat. Z této analýzy vyplývá, že odlišné techniky zpracování půdy, zastoupení obilnin v osevním postupu i daný ročník mají vliv na výskyt a počet plevelných druhů. Z hlediska různých variant zpracování půdy byl nejvíce zaplevelen porost s uplatněnou orbou do 0,22 m. Z osevních postupů byl nejvíce zaplevelen OP I. s 33,3% zastoupením obilnin. Nejvyšší zaplevelení bylo zjištěno v roce 2017.
|
|
|
Súčasný vývoj a moderné trendy v ekologickom poľnohospodárstve
Džuppa, Mikuláš
Prvá časť práce popisuje zásady, ciele, základné smery a vývoj ekologického poľnohospodárstva pričom sa sústreďuje na popis vývoja ekologického poľnohospodárstva v Čechách a na Slovensku. Druhá časť práce popisuje a porovnáva rôzne spôsoby ekologického hospodárenia s ich výhodami a nevýhodami. V tretej časti práce je návrh plánu modelovej kultúry na školskom biopozemku s dvoma možnými variantami.
|
|
|
Uplatnění meziplodin jako stabilizujícího prvku v protierozní ochraně
ŠÍMOVÁ, Kristýna
Cílem práce je zjištění uplatnění meziplodin a jejich vliv v osevním postupu v katastrálním území Krašovice u Čížové. První část diplomové práce se zabývá erozí, protierozními opatřeními a meziplodinami. Ve druhé části je výpočet erozního smyvu na dané katastrální území. Erozní smyv půdy na půdních blocích je vypočítán za pomocí Wischmeier - Smithovi rovnice (USLE). Smyv je pak dále porovnán, za použití osevních postupů a osevních postupů s uplatněním meziplodin.
|
|
|
Vliv vybraných agrotechnických faktorů na strukturní stav půdy při dlouhodobém pěstování jarního ječmene
Pásler, Adam
Diplomová práce se zabývá vlivem vybraných agrotechnických faktorů na strukturní stav půdy při dlouhodobém pěstování ječmene jarního. Hodnotí vliv různého zpracování půdy a osevního postupu na koeficient strukturnosti půdy (KS). Doplňkově je u vybraných variant zhodnocena vodostálost půdních agregátů. Nejprve je zpracován literární přehled, který uvádí charakteristiku jarního ječmene a jeho pěstitelské nároky, popisuje půdní strukturu a její dynamiku. Další část práce tvoří statistické zhodnocení dlouhodobého polního pokusu v podmínkách řepařské výrobní oblasti. V roce 2014 byl stanoven statisticky vysoce průkazný rozdíl u variant osevního postupu. Osevní postup se zastoupením 33,3 % obilnin vykázal vyšší hodnotu koeficientu strukturnosti než osevní postup s 66,6 % obilnin. Statisticky vyšší KS byl zaznamenán v hloubce 0-0,15 m, a to v obou letech. Mezi variantami zpracování půdy nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl ani v jednom roce. Rok 2014 vykázal oproti roku 2015 vyšší koeficient strukturnosti a byl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Nejvyšší hodnota vodostálosti půdních agregátů byla v roce 2014 stanovena u varianty mělkého zpracování půdy, a to s vysokou průkazností. V roce 2015 byla statistická průkaznost nalezena u efektu hloubky odběru. Svrchní vrstva 0-0,15 m vykázala vyšší stabilitu půdních agregátů. Při snížení intenzity zpracování půdy bylo zaznamenáno zvýšení obsahu agronomicky cenných agregátů a také zvýšení jejich vodostálosti.
|
|
|
Uplatnění meziplodin jako stabilizujícího prvku v protierozní ochraně
ČERNOHORSKÁ, Veronika
Touto diplomovou prací budeme zjišťovat, jaký vliv mají meziplodiny zařazené v osevním postupu na smyv půdy. V první části diplomové práce je popsána eroze, protierozní opatření a meziplodiny. Druhá část se zabývá výpočtem erozního smyvu. Erozní smyv půdy je vypočítán dle Wischmeier Smithovy rovnice a výsledky osevních postupů jsou mezi sebou porovnány a vyhodnoceny. Erozní smyv je vypočítán na vybrané lokalitě v povodí Zdíkovského potoka v podhůří Šumavy.
|
|
|
Struktura plodin a osevní sledy v ZOD Vacov
Vyleťalová, Lucie ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Hamouz, Pavel (oponent)
Osevní postup lze definovat jako účelné střídání plodin v prostoru a v čase dle nároků plodin a záměrů produkce, je to konkrétní realizace strukturální skladby plodin v určitém podniku, kde tvoří základ rostlinné výroby.
Cílem této práce je nastínit problematiku osevních postupů a sledů v závislosti na horské výrobní oblasti. Určit důležitost a využití, stručně charakterizovat nejčastěji využívané plodiny v podniku, jejich nároky a využití. Rozbor strukturálního zastoupení v porovnání s doporučenými návrhy několika autorů zabývajících se touto problematikou. Tato práce je zaměřená na zemědělské obchodní družstvo Vacov, které se nachází v podhůří Šumavy, nyní hospodaří na ploše 200 ha orné půdy. Hlavním výrobním zaměřením je živočišná výroba. Rostlinná výroba je soustředěna na produkci krmných obilovin a objemných krmiv pro skot. Všechna data využitá v této bakalářské práci byla získána z evidence ZOD Vacov a jsou za období v letech 2007-2015. Osevní sledy podniku byly po vyhodnocení následně srovnány s metodikami několika autorů.
Podíl ozimů a jařin je téměř vyrovnaný díky častému střídání pšenice ozimé a kukuřice. Dalšími často využívanými plodinami jsou ječmen jarní, oves a triticale ozimé. Nejvyužívanějšími předplodinami i následnými plodinami pšenice ozimé jsou kukuřice, ječmen jarní a oves. Nejvyužívanějšími předplodinami i následnými plodinami kukuřice jsou Pšenice ozimá, ječmen jarní a triticale ozimé. Osevní sledy v porovnání s osevními postupy specializovanými na horskou oblast jsou výrazně strukturálně chudší. Využívají se z největší části obilniny a kukuřice, která je brána jako okopanina. Pícniny, konkrétně jetel nebo jetelotravní směs, jsou využity pouze na několika lokalitách, i když by měly být zahrnuty ve všech sledech. Hlavním důvodem pěstování kukuřice a pšenice ozimé v takové koncentraci je zaměření družstva na živočišnou výrobu. Kukuřice se silážuje a pšeničná sláma se využívá jako stelivo.
|
|
|
Stanovení škodlivosti plevelů v podmínkách odlišné agrotechniky
Švanda, Ondřej
Cílem této bakalářské práce bylo stanovení škodlivosti plevelů v podmínkách odlišné agrotechniky v pšenici ozimé. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno před aplikací herbicidů v roce 2014 (v Žabčicích, kukuřičná výrobní oblast). Půda byla zpracovávána ve třech variantách. První variantou byl tradiční způsob obdělávání půdy (orba). Druhou variantou bylo mělké zpracování půdy (minimalizační technologie) a třetí varianta zpracování bylo přímé setí. Dalším faktorem ovlivňující zaplevelení pšenice byla předplodina (vojtěška a kukuřice). Získaná data byla vyhodnocena statistickými metodami. Z této analýzy vyplývá, že jednotlivé varianty zpracování půdy a předplodin v osevním postupu, mají vliv na výskyt a počet určitých druhů. Z výsledků je patrné, že při pěstování pšenice po vojtěšce má potencionální ztráta na výnosu nejvyšší hodnotu při přímém setí, dále u minimalizačního zpracování a nejnižší potencionální ztrátu na výnosu u klasického zpracování půdy. Při pěstování po kukuřici nelze jednoznačně stanovit rozdíly v potencionálních ztrátách na výnosech pšenice.
|
|
|
Optimalizace výrobní struktury v zemědělském podniku Agro Jevišovice, a. s.
Klempová, Tereza
Diplomová práce se zabývá nalezením optimální struktury výroby v zemědělské společnosti AGRO Jevišovice, a.s. Práce se zaměřuje na posouzení možností využití matematických modelů sloužících jako nástroj k podpoře rozhodování při optimalizaci struktury rostlinné a živočišné výroby ve vybraném zemědělském podniku. Cílem práce je navrhnout vhodné optimalizační nástroje pro plánování rostlinné a živočišné výrobní struktury. Výstupem práce budou stochastické modely sestavené za účelem maximalizace zisku a minimalizace nákladů. Optimalizace bude prováděna s využitím více kritérií a s přihlédnutím k vlivu dotací na rozhodování.
|
|
|
Možnosti využití optimalizačních metod při plánování osetí zemědělské půdy
Bulíčková, Anna
Bulíčková, A. Možnosti využití optimalizačních metod při plánování osetí zemědělské půdy. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Diplomová práce se zabývá možnostmi využití optimalizačních metod jako nástroje pro podporu rozhodování o struktuře osevního postupu. Cílem diplomové práce je zhodnotit možnosti využití optimalizačních metod operačního výzkumu při plánování osetí zemědělské půdy a na základě toho navrhnut vhodné optimalizační nástroje pro plánování osetí zemědělské půdy za účelem maximalizace zisku podniku. Vhodný model bude aplikován na vybraný zemědělský podnik, jenž poslouží jako reprezentativní vzorek pro provedení optimalizace struktury zemědělské výroby. V práci jsou popsány důležité pojmy týkající se zemědělské půdy, osevního postupu a optimalizační metody využívané v zemědělství. Následně je analyzována struktura zemědělské výroby v Zemědělském družstvě Třebelovice a navržen vhodný model pro její optimalizaci. Optimální řešení je vypočteno pomocí MS Ex-cel. Na závěr jsou z uvedeného příkladu na ZD Třebelovice vyvozeny obecné závěry pro podniky v odvětví zemědělství.
|
|
| |
host ::
RSS.