|
|
Česká republika a kritéria optimální měnové oblasti
Kadlecová, Pavlína ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit připravenost České republiky na vstup do EMU v kontextu teorie optimální měnové oblasti. Tato teorie porovnává přínosy a náklady měnové integrace a stanovuje hospodářská a politická kritéria, která země musí splňovat, aby pro ně ztráta plovoucího měnového režimu byla stále ještě výhodná. V otázce mobility pracovní síly je ČR daleko za průměrem zemí eurozóny, budoucí vyhlídky jsou však pozitivní. Ani stupeň diverzifikace výroby nemluví ve prospěch brzkého přijetí eura. Český průmysl je příliš závislý na strojírenském odvětví, což představuje riziko významných asymetrických šoků. Kritérium ekonomické otevřenosti naopak ČR plní lépe než většina zemí eurozóny. Silná obchodní provázanost s Německem snižuje efektivitu měnové devalvace a činí ČR vhodným kandidátem pro vstup do EMU. Pro podobné nejednoznačné případy doporučuje teorie optimální měnové oblasti vytvořit systém fiskálních transferů, který zemím umožní kompenzovat navzájem následky hospodářských šoků. Nejlepší cestou pro ČR se tak zdá být silnější reálná konvergence v oblasti a hlubší politická integrace.
|
|
|
Fiskální kompakt
Suková, Nikol ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Práce vyhodnocuje potřebu opatření, jakým je Fiskální kompakt, jeho adekvátnost a dopady na eurozónu, a to na základě vývoje zadlužování vybraných členských zemí. Vyhodnocení probíhá metodou empiricko-analytického výzkumu, kdy je analyzována eurozóna z pohledu teorie optimální měnové oblasti, problematika zadlužování členských zemí a dopady zadlužování na celou eurozónu. Práce dále vyhodnocuje dosavadní nástroje fiskální disciplíny a jejich nedostatky a nový Fiskální kompakt jako nástroj stabilizace a nápravy. Práce posuzuje správnost výchozí hypotézy, že Fiskální kompakt jako nástroj fiskální disciplíny je zcela nezbytným opatřením pro budoucí fungování eurozóny. Ukázalo se, že měnová unie nemůže dlouhodobě efektivně fungovat bez unie fiskální.
|
|
|
Hospodářský cyklus vybraných zemí EU. Může se EU stát optimální měnovou oblastí?
Najman, Nikola
Disertační práce vychází z pohledu tzv. nové teorie optimálních měnových oblastí (OCA) a zabývá se sladěností hospodářských cyklů jako důležitým předpokladem pro vytvoření měnové unie. Teorie OCA je aplikována na země Evropské unie i státy a regiony USA. Měření sladěnosti hospodářských cyklů bylo provedeno pomocí kompozitního indikátoru, který se skládá z indexů synchronnosti a podobnosti hospodářských cyklů. Na základě shlukové analýzy byly identifikovány skupiny zemí s podobnými charakteristikami hospodářských cyklů.
|
|
| |
|
|
Analýza reálné konvergence vybraných nových členských zemí eurozóny
Polakovič, Martin ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problémem reálné konvergence nových členských zemí eurozóny. Vývoj v posledních letech v Evropě totiž jasně ukázal, že měnová unie je vhodná pouze pro stejnorodou skupinu států. Hlavním cílem práce je na základě empirických dat analyzovat průběh konvergence Slovenska, Slovinska a Estonska po roce 2000 a odpovědět na otázku, která ze zmíněných zemí byla na vstup do měnové unie nejlépe připravena. Metodou zkoumání je analýza historických časových řad a regresní analýza. Hlavním závěrem práce je, že nejvyšší míry konvergence dosáhlo Slovinsko, ale nejnižší náklady na vstup do eurozóny mělo Estonsko. V závěrečné části práce je provedena vlastní předpověď budoucího vývoje reálné konvergence až do roku 2030. Teoretickým základem prognózy je Solowův růstový model a z něj plynoucí teorie konvergence.
|
|
|
The impact of the debt crisis on monetary integration in Europe
Pecho, Maroš ; Čajka, Radek (vedoucí práce) ; Hinčica, Vít (oponent)
Otázka měnové integrace v Evropě je na každodenním programu zasedání, které se konají v rámci byrokratických struktur Evropské unie, Eurozóny a dalších. Ke stavu plné vytíženosti těchto struktur vedl hlavně začátek dluhové krize, která vypukla v roce 2009. V této práci je vysvětlena měnová integrace obecně, její plynoucí náklady a benefity, a také historický vývoj v rámci monetární unie v Evropě. Důraz je kladen na příčiny vzniku dluhové krize s podrobným popisem a interpretací principu globálních nerovnováh, aplikovaných na státy Eurozóny. V části pojednávající o globálních nerovnováhách jsou uvedeny také státy označované akronymem PIIGS a jejich role v rámci dluhové krize. Nejdůležitější částí je část zachycující konkrétní kroky v rámci prohlubování měnové integrace v Evropě a to vytvořením mechanismů stability - EFSM, EFSF, ESM; dále přípravou vytvoření tzv. bankovní unie; zavedení daně z finančních transakcí atd. Zmíněné jsou i v teoretické rovině diskutována možná řešení v podobě eurobondů a dezintegrace eurozóny. Konečným příspěvkem je shrnutí vlivu dluhové krize na samotnou integraci.
|
|
|
Teorie optimální měnové oblasti a vstup ČR do EMU
Vála, Vladimír ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Kučera, Lukáš (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zjistit, zda Evropská měnová unie splňuje kritéria optimální měnové oblasti, vyhodnotit nominální a reálnou konvergenci České republiky k EMU a zhodnotit přínosy a náklady plynoucí ze zavedení společné měny v České republice. Uvádím základní kritéria optimální měnové oblasti a zjišťuji, zda jsou v rámci EMU splněny. Jde o tři hospodářská kritéria, tři politická kritéria, kritérium sladěnosti hospodářského cyklu a také zde zmiňuji Brownovy testy a Klausova "českolipská" kritéria. Práce také analyzuje, zda Česká republika splňuje Maastrichtská (nominální) konvergenční kritéria a do jaké míry je dosaženo reálné konvergence. V závěru jsou uvedeny přínosy a náklady spojené s členstvím v Evropské měnové unii pro Českou republiku.
|
|
|
SEVER VS. JIH EUROZÓNY Z HLEDISKA OCA
Hlavová, Kristýna ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
Tato bakalářská práce rozděluje členské země eurozóny do dvou skupin, na tzv. státy severu a státy jihu. Tyto dvě části jsou vzájemně porovnávány a hodnoceny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Začátek práce se bude věnovat vysvětlení a definování základních pojmů teorie optimální měnové oblasti a eurozóny. Stěžejním úkolem této práce bude zhodnocení států eurozóny jakožto členů severní a jižní oblasti z hlediska plnění či neplnění parametrů OCA. Na základě získaných údajů bude určeno, která z těchto dvou částí eurozóny více naplňuje podmínky optimální měnové oblasti.
|
|
|
Dynamika měnové integrace se zaměřením na EMU
Kříž, Karel ; Mládek, Josef (vedoucí práce) ; Urban, Luděk (oponent)
V souvislosti s vývojem v eurozóně v posledních letech je jasné, že je současný stav dlouhodobě neudržitelný a je zapotřebí provést určitá opatření, která by zajistila její fungování i do budoucna. Cílem této práce je nalézt nejvhodnější východisko pro Evropskou unii jako celek. Práce představuje a porovnává tři nejpravděpodobnější scénáře budoucího vývoje. Pro lepší pochopení problematiky je obsažen stručný přehled vývoje evropské integrace, dále je vysvětlen pojem optimální měnová oblast a především kritéria, která by měla taková oblast splňovat, a na příkladech dalších měnových unií jsou uvedeny možné hrozby, kterým mohou měnové unie čelit.
|
|
|
Eurozóna v historickém kontextu
Hankeová, Lucie ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Froňková, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje současnou situaci eurozóny z pohledu historického vývoje. Příčiny problémů hledá v rozhodnutích učiněných již během počátků hospodářské a měnové integrace. Formování Evropské měnové unie je podrobněji zkoumáno od vzniku Evropského měnového systému až po zavedení jednotné měny v roce 2002, přičemž je upozorňováno na zásadní odchylky, které můžeme mezi členy v průběhu utváření unie pozorovat. Jednotnost eurozóny je prvně hodnocena na základě nominálních konvergenčních kritérií, poté dle teorie optimálních měnových oblastí. V závěru práce jsou nastíněny tři scénáře, dle nichž se budoucnost eurozóny může odvíjet.
|
host ::
RSS.