|
|
Modulační vliv monovalentních iontů na δ-opioidní receptory
Vošahlíková, Miroslava ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Přesná role opioidních receptorů v drogové závislosti a také modulační mechanizmus, jakým jsou tyto receptory ovlivňovány monovalentními ionty, nejsou doposud zcela vysvětleny. Naše výsledky podporují názor, že mechanizmus závislosti na morfinu je primárně založen na desenzitizaci odpovědi μ- a δ-opioidních receptorů. Desenzitizace nastává již na úrovni funkční aktivity G proteinů. Dlouhodobé vystavení potkanů působení morfinu mělo za následek zvýšení počtu δ-opioidních receptorů a změnu jejich citlivosti vůči sodným iontům. Analýza inhibičního vlivu různých monovalentních iontů na vazbu agonisty v buněčné linii δ-OR-Gi1α (Cys351 -Ile351 )-HEK293 potvrdila preferenční citlivost δ-opioidního receptoru k sodným iontům. Podařilo se nám rozlišit vysoko- a nízkoafinní vazebná místa pro sodné ionty. Biofyzikální analýza interakce iontů lithia, sodíku, draslíku a cesia s plazmatickou membránou buněk HEK293 pomocí fluorescenčních technik ukázala na význam polárních skupin přítomných v povrchové vrstvě membrány. Právě do této oblasti je možné umístit vazebná místa s nízkou afinitou. Klíčová slova: morfin, frontální mozková kůra, opioidní receptory, G proteiny, monovalentní ionty, plazmatická membrána, metody fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Evaluation of opioid and TLR-4 receptors in the mechanism of opioid effects on heart muscle cells
Biriczová, Lilla ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
V literatúre bolo poukázané, že aktivácia opioidných receptorov napodobňuje fenomén ischemického preconditioningu, ktorý chráni srdce pred rozvinutím infarktu.Toll-like receptor 4 (TLR-4) počas infarktu stimuluje produkciu cytokínov, ktoré spôsobia zápal a vedú k poškodeniu tkaniva srdca. Našim cieľom bolo preskúmať vplyv morfínu in vitro na viabilitu a oxidatívny stav v H9c2 bunkách (potkanie kardiomyoblasty) a rolu TLR-4 počas oxidatívneho stresu. Naše výsledky dokázali, že podávanie morfínu pred vyvolaním oxidatívneho stresu pomocou tert- butylhydroperoxidu (t-BHP), 2,2'-bipyridylu (BP) a lipopolysacharidu (LPS) pôsobí protektívne na viabilitu H9c2 buniek a výrazne zníži produkciu kyslíkových radikálov. Protektívne účinky morfínu vymizli po podaní naloxonu. Potlačenie funkce TLR-4 inhibítorom TAK-242 a pomocou RNA interferencie viedlo k miernemu zvýšeniu viability buniek a k výraznému potlačeniu produkcie kyslíkových radikálov po pôsobení t-BHP a BP. V dôsledku potlačenia funkce TLR-4, viabilita buniek bola výrazne zvýšená po aplikácie LPS. Najvýznamnejší efekt na zachovanie viability a zmiernenie oxidačného stresu mal súčasné podávanie naloxonu a potlačenie expresie TLR-4. Pomocou Western blotu sme zistili, že oxidatívny stres vyvolaný pomocou t-BHP, BP a LPS vedie k zvýšeniu expresie Bax,...
|
|
|
Vliv chronického působení morfinu na přežití buněk po působení oxidativního stresu u neuroblastomové linie SH-SY5Y buněk
Moutelíková, Karolína ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Musílková, Jana (oponent)
Morfin je přirozený alkaloid s velmi potentními analgetickými a sedativními účinky, díky kterým je využíván ve zdravotnictví. V popředí vědeckého zájmu je dlouhou dobu zejména díky schopnosti vyvolat závislost. V posledních letech byla popsána jeho role i v oxidativním stresu. Mnohé studie poukazují na jeho protektivní potenciál, ale na druhou stranu existují i studie, které naopak popisují jeho pro-oxidativní účinky. Jedním z cílů této práce bylo, stanovit vliv chronického působení morfinu na viabilitu diferencovaných buněk neuroblastomové linie SH-SY5Y po vyvolání oxidativního stresu analogem H202 - tert- butylhydroperoxidem (tBHP). Výsledky prokázaly, že morfin má protektivní efekt proti oxidativnímu stresu, přičemž nejvyššího protektivního účinku morfinu je dosaženo v koncentraci 10 µM. Morfin na molekulární úrovni působí na signální dráhy mí-opioidních receptorů (MOR) i Toll-like 4 (TLR4). Dalším z cílů bylo určit roli MOR a TLR4 v protektivním působení morfinu proti oxidativnímu stresu u SH-SY5Y buněk pomocí dvou testů. Za prvé to byly testy oxidativního stresu na viabilitu buněk, které ukázaly na majoritní roli TLR4 a minoritní MOR. Za druhé byly sledovány změny v expresi MOR a TLR4 po chronickém působení morfinu pomocí SDS-PAGE elektroforézy. Výsledky těchto testů neprokázaly signifikantní...
|
|
|
Methadone and its usage in treatment of opioid drug addiction
Chona, Kembe ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Metadon, syntetický opioid vytvořený ve 40. Letech, je silným agonistou mu opioidních receptorů. Opioidní receptory jsou podskupinou super-rodiny GPCR. Jejich nejdůležitější funkcí je inhibice nervových přenosů pomocí regulace activity iontových kanálů a efektorových proteinů. µ-opioidní receptory jsou hlavním místem působení heroinu, metadonu a jiných klasických opioidních agonistů. Díky distribuci opioidních receptorů v centrální nervové soustavě a periferních tkáních je metadon schopen působit na širokou škálu funkcí v organismu. Metadon vyvolává mnoho s běžných účinků opioidů jako jsou analgeze, seadace, deprese dýchacího centra, euforie aj. I přes původní záměr syntézy metadonu jakožto analgetika byly velmi brzy objeveny jeho vlastnosti použitelné pro jiné účely. Výzkum metadonové substituční terapie byl započat v roce 1963 profesorem Vincentem P. Dolem a jeho týmem. Velice rychle se prokázalo, že substituční terapie poskytuje z dlouhodobého hlediska zdaleka největší úspěchy rehabilitace pacientů závislých na opiátech. Díky vysoké biodostupnosti, relativní účinnosti a dlouhému poločasu rozpadu je metadon nejvíce využívanou látkou pro substituční terapii. Metadon podávaný v přiměřených dávkách vyvolává pouze slabé nežádoucí účinky, a zároveň je schopen znovu nastolit fyziologickou rovnováhu...
|
|
|
Vliv polymorfizmu genů pro opioidní receptory na drogovou závislost.
Syrová, Kateřina ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Brejchová, Jana (oponent)
Opioidní látky lidstvo využívá již po několik tisíciletí nejen pro schopnost potlačení i velmi intenzivní bolesti, ale i pro schopnost stimulovat odměnné procesy v mozku. Na opioidy se však velmi rychle tvoří silná závislost. Už nějakou dobu se předpokládá odlišná citlivost k opioidům v rámci polymorfismů genů pro opioidní receptory. Tato práce se zaměřuje na setřídění poznatků o nejčastěji se vyskytujících polymorfismech těchto genů, jejich fyziologickém důsledku a o potenciálním vlivu na drogovou závislost. Klíčová slova: opioidní receptory, drogová závislost, polymorfizmus genů
|
|
|
Role glutamátergní transmise v mechanismech závislosti na morfinu.
Moutelíková, Karolína ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
Drogy jsou užívány lidstvem už od starověku. Jednou skupinou těchto látek jsou opioidy. Opioidy mají výrazné tlumící účinky na bolest a zároveň navozují euforii a uvolnění. Při jejich dlouhodobém užívání může dojít k rozvoji závislosti a fenoménů s ní souvisejících - tolerance a sensitizace. Jedním z nejpoužívanějších opioidů v lékařské praxi je morfin. Morfin, izolovaný z opia máku setého (Papaver somniferum), zprostředkovává svůj přímý efekt aktivací μ-opioidních receptorů a jejich signalizační kaskády. Bylo prokázáno, že podávání morfinu ovlivňuje i ostatní přenašečové systémy v mozku a naopak tyto přenašečové systémy hrají důležitou roli při vývoji závislosti a dalších jevů. Jedním z těchto systémů je významný excitační systém mozku - glutamátergní systém. Bakalářská práce se právě zaměřuje na vzájemný vztah opioidního a glutamátergního systému během závislosti. Byly popsány změny v podjednotkovém složení glutamátových ionotropních receptorů, změny v jejich expresi, stejně tak v expresi jednotlivých typů metabotropních receptorů. Tyto změny se liší v různých částech mozku i různých stadií závislosti na morfinu. I přes všechny rozdíly výsledky studií shodně naznačují významnou účast glutamátergních receptorů ve vzniku zavislosti na morfinu. Látky ovlivňují glutamátergní transmisi mohou pomoci...
|
|
|
Studium receptorů pro opioidy
Cechová, Kristína ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se zabývá studiem opioidních receptorů typu µ, δ, a κ v lymfocytech izolovaných ze sleziny potkanů ovlivněných konkanavalinem A a opiátem morfinem po dobu 48 hodin. Exprese opioidních receptorů je v imunitních buňkách za fyziologických podmínek velice nízká. Vliv různých faktorů jako je přítomnost opioidů, mitogenů, dlouhodobého působení stresu, může vést k nárůstu množství těchto receptorů v buňkách imunitního systému. V této studii byl prokázán kvantitativní nárůst µ-, δ- i κ-opioidních receptorů v lymfocytech stimulovaných konkanavalinem A, přičemž v kontrolních lymfocytech nebyl zaznamenán žádný signifikantní signál odpovídající µ- a δ-receptorům. Naproti tomu, κ-opioidní receptory byly ve významné míře stanoveny již v kontrolních, nestimulovaných lymfocytech. Stimulace konkanavalinem A způsobila 2,4 - násobný vzestup těchto receptorů. V lymfocytech, kterým byl podáván pouze morfin, došlo k nárůstu pouze u µ-opioidních receptorů, přičemž v kontrolních buňkách nebyl zaznamenán žádný signál. δ-opioidní receptory nebyly detekovány v kontrolních ani morfinem ovlivněných buňkách. κ-opioidní receptory byly stanoveny v kontrolních i morfinem ovlivněných lymfocytech a jejich množství se po vystavení účinku morfinu oproti kontrolám nezměnilo. Výše uvedené výsledky detekce µ-, δ- a...
|
|
|
Modulační vliv monovalentních iontů na δ-opioidní receptory
Vošahlíková, Miroslava ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Jan (oponent) ; Kršiak, Miloslav (oponent)
Přesná role opioidních receptorů v drogové závislosti a také modulační mechanizmus, jakým jsou tyto receptory ovlivňovány monovalentními ionty, nejsou doposud zcela vysvětleny. Naše výsledky podporují názor, že mechanizmus závislosti na morfinu je primárně založen na desenzitizaci odpovědi μ- a δ-opioidních receptorů. Desenzitizace nastává již na úrovni funkční aktivity G proteinů. Dlouhodobé vystavení potkanů působení morfinu mělo za následek zvýšení počtu δ-opioidních receptorů a změnu jejich citlivosti vůči sodným iontům. Analýza inhibičního vlivu různých monovalentních iontů na vazbu agonisty v buněčné linii δ-OR-Gi1α (Cys351 -Ile351 )-HEK293 potvrdila preferenční citlivost δ-opioidního receptoru k sodným iontům. Podařilo se nám rozlišit vysoko- a nízkoafinní vazebná místa pro sodné ionty. Biofyzikální analýza interakce iontů lithia, sodíku, draslíku a cesia s plazmatickou membránou buněk HEK293 pomocí fluorescenčních technik ukázala na význam polárních skupin přítomných v povrchové vrstvě membrány. Právě do této oblasti je možné umístit vazebná místa s nízkou afinitou. Klíčová slova: morfin, frontální mozková kůra, opioidní receptory, G proteiny, monovalentní ionty, plazmatická membrána, metody fluorescenční spektroskopie.
|
|
|
Changes in opioid signalisation during the ontogenesis.
Hoľuková, Martina ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Škrabalová, Jitka (oponent)
Opioidné receptory interagujú s opioidnými zlúčeninami a vyvolávajú zníženie neuroexcitability. Aktivácia opioidných signalizačných dráh hrá nepostrádateľnú úlohu pri liečbe chronických a nádorových bolestí. Začiatok tejto práce zhrňuje všeobecné znalosti o opioidných receptoroch a o vzniku tolerancie. Nasledujúca časť sa zaoberá ontogenézou opioidných receptorov a ďalších komponent ich signalizácie, keďže sa zdá, že vek má veľký vplyv na molekuly v rámci samotnej signalizácie, ale i molekuly nepriamo s ňou súvisiace. Na záver tejto práce je poskytnutý súhrn informácií o vplyve morfia behom ontogenéze, keďže morfium je jedným z najčastejšie používaných opioidných zlúčenín používaných v klinickej praxi. Kľúčové slová Opioidné receptory, signalizácia, ontogenéza, závislosť, tolerancia, morfium
|
|
|
Konformační stavy receptorů pro opioidy
Provazníková, Adéla ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Entlicher, Gustav (oponent)
Tato bakalářská práce je přehledem literatury týkající se vztahu mezi strukturou a funkcí opiátových receptorů. Hlubší poznání tohoto vztahu by přispělo k porozumění funkčního mechanismu těchto membránových proteinů a k pochopení účinku opioidních látek. První část práce je zaměřena na metody získávání strukturních dat o membránových proteinech. Zvláštní důraz je kladen na krystalizaci membránových proteinů z mesofase (také označovanou jako krystalizace in meso). Následuje podrobnější rozbor krystalových struktur tří typů opioidních receptorů od celkové architektury receptoru až po detaily kontaktu molekuly ligandu s vazebnou kapsou, které jsou vizualizovány pomocí programu PyMol. Stejný přístup byl využit také pro hledání korelace mezi staršími daty o vlivu mutací některých aminokyselin na přechodu receptoru do aktivní konformace (Décaillot F.M. et al, Nature Structural Biology 10, 629, 2003) a nedávno publikovanými výsledky rentgenostrukturní analýzy. Rozbor struktury ukazuje na pravděpodobný význam interakce aspartátu v poloze 128 s tyrosinem v poloze 308 pro aktivaci opiátového receptoru.
|
host ::
RSS.