|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s postdysplastickou koxartrózou
KRÁL, Tomáš
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech ovlivnění zdravotního stavu u pacientů s konzervativně řešenou posdysplastickou koxartrózou pomocí fyzioterapie a uchování jejich nejvyšší možné kvality života Teoretická část zahrnuje popis anatomie kyčelního kloubu včetně popisu okolního svalstva a jeho funkce, které se na kineziologii kyčelního kloubu podílejí, dále je podrobněji rozepsána celková kineziologie spolu s biomechanikou Další součást teoretické části je popis fyziologického vývoje kyčelního kloubu a zároveň také popisuje podstatu vzniku dysplazie. Dále se tato část věnuje tématice artróz, a zvláště pak artrózách kyčelního kloubu, vzniklých následkem dysplazie. Na tuto kapitolu pak přímo navazuje kapitola, která pojednává o možnostech fyzioterapeutických řešení tohoto problému. Závěrem teoretické části je popis operačních řešení a jejich indikace. Cílem teoretické části bylo shrnout do uceleného souboru informace o kineziologii kyčelního kloubu a možných následcích při narušení její fyziologie. Dále pak bylo za cíl podat souhrnné informace o fyzioterapeutických přístupech i jiných možnostech řešení této problematiky. Tyto informace se dají použít jako podrobnější informační materiál pro pacienty, či jako pomocný materiál pro fyzioterapeuty. Praktická část byla zrealizována za pomocí kvalitativního výzkumu, z nějž získaná data byla zpracována ve formě jednotlivých kazuistik, které obsahují jak vstupní, tak výstupní kineziologické vyšetření, průběh terapií a dlouhodobý a krátkodobý terapeutický plán. Výzkumu se účastnili tři pacienti, u kterých byla diagnostikována postdysplastická koxartróza. U všech testovaných probandů došlo k jistému druhu ovlivnění funkčních patologických změn. Došlo k zmírnění pozátěžových a klidových bolestí. Terapie také přinesla pozitivní změny u stabilizace kyčelního kloubu a zvýšení aktivace HSSP. Celkově došlo ke zlepšení adheze měkkých tkání a snížení bolesti produkovaných reflexními změnami tkání. U dvou pacientů také došlo k lehkému zlepšení stereotypu chůze a celkové postury. Jedním z výsledků také bylo protažení a lehkému posílení určitých svalů a svalových skupin.
|
|
|
Využití her a soutěží ve výuce anglického jazyka na 1. stupni ZŠ
NOVOTNÝ, Kryštof
Anotace Tématem této diplomové práce je využití her a soutěží ve výuce anglického jazyka na 1.stupni ZŠ. Cílem diplomové práce je charakteristika role hry ve výuce anglického jazyka a její možné využití za účelem rozvoje klíčových řečových dovedností. Teoretická část se zabývá psychologickou charakteristikou mladšího školního věku, dále pak teorií hry a vývojovými stádii dětské hry. Vposledním díle teoretické části práce popisuje jednotlivé druhy didaktických her. Praktická část se skládá ze dvou částí. Stěžejní první část předkládá didaktické hry, které jsou řádně komentovány zhlediska všeobecně vzdělávacích i jazykových cílů. Každá takto připravená hra byla začleněna do výuky a vzávěru je reflektována z pohledu její efektivity. Druhá kapitola v praktické části práce představuje výsledky výzkumu, provedeného formou řízeného rozhovoru s vyučujícími anglického jazyka na prvním stupni základní školy, zabývajícího se jejich zkušenostmi svyužitím her v hodinách anglického jazyka.
|
|
|
Rhythmic function of placenta and the impact of disruption in maternal-placental-fetal axis
Světlíková, Nela ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Pačesová, Dominika (oponent)
Cirkadiánní rytmy u savců jsou řízeny komplexním endogenně nastaveným systémem hierarchicky uspořádaných oscilátorů, které umožňují synchronizaci vnějšího prostředí s vnitřním prostředím organismu. Cirkadiánní systém se skládá z hlavní komponenty, a to z centrálních hodin, které se nacházejí v suprachiasmatických jádrech hypotalamu. Tyto centrální hodiny řídí periferní hodiny v buňkách různých orgánů v těle. Mezi orgány, kde se vyskytuje rytmicita, patří i savčí dočasný, specializovaný orgán, a to placenta, jež je součástí osy matka- placenta-fétus. Cílem této práce je nejen shrnout rytmicitu funkcí, jako je imunita, ochrana, produkce hormonů a dalších mediátorů, jež hrají důležitou roli při vývinu plodu a průběhu těhotenství, ale také popsat změny, které se týkají osy matka-placenta-fétus, kde se rytmicita každé části mění během těhotenství a vzájemně se ovlivňuje. Klíčová slova Placenta, cirkadiánní hodiny, ontogeneze, fétus, mateřská synchronizace, hormony, enzymy, imunita
|
|
|
Vliv mateřské obezity na postnatální ontogenezi cirkadiánních hodin
Sejrková, Veronika ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Tato práce je zaměřena na vliv obezity u matky na vývoj cirkadiánních hodin u potomstva během gestace a postnatálního života. Zároveň práce shrnuje dopady mateřské obezity na zdraví potomstva v dospělém stadiu. Centrální hodinový oscilátor (SCN) je v postnatálním životě synchronizován s vnějšími podmínkami skrze střídání světla a tmy, ale v době ontogeneze hlavního oscilátoru a periferních oscilátorů je SCN synchronizován mateřskými signály, a to jak behaviorálními, metabolickými, tak i hormonálními. V případě narušení cirkadiánního a metabolických procesů matky vlivem obezity, dochází při gestaci a při kojení k nesprávné synchronizaci hodin potomků, což může mít dlouhodobý vliv na jejich zdraví později během života. Mateřská obezita je považována za hlavní spouštěč pozdějšího výskytu obezity.
|
|
|
Raná ontogeneze časové percepce
Dörflová, Kateřina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Nikolai, Tomáš (oponent)
Práce se zaměřuje na téma časové percepce s důrazem na intervalové časování. Převážná část práce je věnována rané ontogenezi časové percepce, tedy vnímání času u člověka v kontextu lidského vývoje. Práce představuje nejzásadnější proudy, kterými se doposud výzkum časové percepce ubíral, a to převážně z psychologické perspektivy. Předkládá ucelený náhled na současný stav poznání mechanismů a funkcí časové percepce z hlediska psychologických témat s důrazem na výzkum intervalového časování a proměnných, které s ním souvisí. Aktuální poznatky z oblasti vývoje časové percepce jsou v práci srovnávány s pojetím časové percepce v kontextu teorie kognitivního vývoje od Jeana Piageta. KLÍČOVÁ SLOVA Čas, časová percepce, intervalové časování, ontogeneze člověka
|
|
|
Vývoj vojenského chování a jeho polyethismus u termitů
Homolka, Petr ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Přítomnost kasty vojáka je důležitou synampomorfií skupiny termitů. Uzpůsobení této kasty k obraně je více než zřejmé a některé morfologické, ale i behaviorální adaptace mohou být značně efektivní. Polyethismus je u termitů prostudován zejména u dělníků. Pokud se vyskytly práce, zabývající se polyethismem u vojáků, týkaly se druhů s vojáky více morf. Morfologická odlišnost je samozřejmě velice pádným podnětem k rozdělení rolí. Cílem této práce ale bylo, podívat se na to, zda-li se polyethismus může vyskytovat i u druhu termita s monomorfickými vojáky - Prorhinotermes simplex. S ním jsem prováděl behaviorální experimenty v uzavřených arénách, nahrávané ve specifické dny. Z dat je patrné, že rozdíly mezi jedinci tu jsou a touto tématikou by bylo vhodné se nadále zabývat. Práce přináší nový pohled na obranné chování termitů a naznačuje, že i druhy bez polymorfních vojáků mohou mít vojáky s různou "náplní služby". Krom jiného se mi také podařilo zmapovat vývoj chování vojáků v prvních dvou týdnech od svlékání ze stádia předvojáka. Klíčová slova: Termiti, polyethismus, vojáci, ontogeneze, obranné chování Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Faktory ovlivňující vnitrodruhové škálování intenzity metabolismu
Trubelová, Zuzana ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Vztah mezi intenzitou metabolismu a velikostí těla živočichů se zkoumá již více než sto let. V poslední době se však stále častěji pozornost vědců přesouvá z mezidruhové na vnitrodruhovou úroveň. Při vynesení intenzity metabolismu vůči hmotnosti těla v průběhu ontogeneze vykazuje výsledná přímka často jeden či více zlomů. Proč k těmto zlomům (a tedy snížení intenzity metabolismu) dochází, není stále dostatečně vysvětleno. Předpokládá se, že je to způsobeno určitými faktory, jež fyziologii jedince během vývoje ovlivňují. Některé z těchto faktorů vycházejí z několika nejznámějších hypotéz, které se pokoušejí škálování metabolismu vysvětlit. Mezi tyto hypotézy lze zařadit Metabolickou teorii ekologie (MTE), hypotézu Metabolic level boundaries (MLB), Buněčný model a hypotézu Dynamic Energy Budget (DEB). Faktorů, jež by mohly ovlivňovat jedince během ontogenetického vývoje, je několik. Jedná se zejména o faktory vnitřní, které vycházejí z vnitřních pochodů organismu. Tyto faktory se mezi sebou různě prolínají, nelze tedy striktně říci, že intenzitu metabolismu během ontogeneze ovlivňuje pouze jeden určitý faktor. Nejčastěji uvažovanými faktory jsou změny ve velikosti buněk a změny v hmotnosti metabolicky aktivních orgánů. Cílem práce je shrnout poznatky o tom, jak se intenzita metabolismu u živočichů...
|
|
|
Vývoj kalosálního spojení mezi mozkovými hemisférami laboratorního potkana
Matternová, Lucie ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Žiak, Jakub (oponent)
Corpus callosum je hlavní komisura spojující kůru pravé a levé mozkové hemisféry. Poprvé jsou kalosální axony pozorovány během E18, kdy překračují střední čáru. V PND 5 většina axonů dosahuje kontralaterální kůry a na konci druhého postnatálního týdne jsou již kalosální projekční neurony a axonální zakončení rozmístěny podobně, jako je tomu u dospělého zvířete. Interhemisferická odpověď byla u potkana poprvé pozorována v PND 4, ale myelinizace až v PND 12, z čehož vyplývá, že transkalosální odpověď není závislá na myelinizaci kalosálních vláken. S rostoucím věkem potkana klesá délka trvání vlny TCR, vrchol latence odpovědi i intenzita stimulu, potřebného k vyvolání odpovědi. Naopak amplituda pozitivní i negativní vlny odpovědi se s věkem zvyšuje. TCR může být ovlivněna akutním podáním určitých léčiv nebo chronickým vystavením různým vlivům, např. hormony.
|
|
|
Morfogeneze orálního skeletu mihule ve vztahu k evoluci čelistí
Romášek, Marek ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Jandzík, Dávid (oponent)
5 Buněčná chrupavka, jeden z derivátů neurální lišty, patří mezi zásadní znaky definující obratlovce. Rozvoj a specifikace této tkáně umožnily vznik čelistí v linii čelistnatých obratlovců, což této skupině přineslo nebývalý evoluční úspěch. Mihule, jakožto zástupci bazální bezčelistnaté větve obratlovců, představují díky své jedinečné pozici na fylogenetickém stromě ideální model pro studium evoluce obratlovčích apomorfií. Larvy mihule, minohy, mají v přední části hlavy zvláštní orální skelet složený z tzv. mukochrupavky, což je tkáň nesoucí určitou podobnost s klasickou chrupavkou. Ačkoli bylo otázce evolučního a morfologického významu mukochrupavky věnována řada studií, její embryonální původ a potencionální homologie s elementy čelistí u čelistnatců nejsou jasné. V této práci jsem se věnoval popsání morfogeneze oro-faryngeální oblasti mihule mořské Petromyzon marinus. Visualizace ze skenovacího elektronového mikroskopu posloužily k porozumění tvarování a topografických vztahů embryonálních kavit, detailní histologická analýza společně s analýzou expresních profilů několika molekulárních markerů umožnila vysledování původu, histogeneze a morfogeneze mukochrupavčitých elementů. Dále byla zkoumána genová regulace mukochrupavky jako tkáně za účelem identifikace jejích specifických či sdílených...
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
host ::
RSS.