|
|
Vedlejší energetické produkty elektrárny Prunéřov a možnosti jejich využití pro přírodo-ochranářské účely
Volfová, Michaela ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Na odkališti uhelné elektrárny Prunéřov, která se nachází v Kadani poblíž města Chomutov, byl prováděn sběr žahadlového hmyzu (Hymenptera: Aculeata). Výzkum probíhal od května do srpna 2015 na plochách s odlišným managementem a stářím. Celkem bylo sebráno 106 pastí ze šesti linií po šesti pastech (70 pastí na sukcesi a 36 na rekultivaci). Metodou Moerickeho pastí se odchytilo 603 jedinců (88 druhů). V Červeném seznamu blanokřídlých je uvedeno celkem 32 druhů, z toho 14 druhů zranitelných, šest ohrožených druhů a dva kriticky ohrožené druhy. Výhradně sukcesní plochy preferovalo 39 druhů (90 jedinců) a rekultivované plochy jen 12 druhů (18 jedinců).
|
|
|
Jsou deponie průmyslových substrátů stanovišti pro ohrožené či invazní druhy?
Vojtíšek, Pavel ; Tonika, Jaroslav (oponent) ; Kovář, Pavel (vedoucí práce)
Během druhé poloviny dvacátého století vznikal na našem území velký počet deponií průmyslových substrátů. Z důvodů chybějící či nedostatečné legislativy, bylo mnoho deponií ponecháno po opuštění svému osudu. Nehostinné a často velmi extrémní stanoviště však v sobě skrývá velký potenciál vědeckého výzkumu. Tyto deponie podléhají primární sukcesi, jejich povrch a substrát se postupně utváří a stabilizuje. Tato práce se zaměřuje na dva typy těchto průmyslových deponií - odkaliště struskopopílková a rudní. V průběhu sukcese se na povrch odkaliště dostávají a usazují různé druhy. Ekosystém má spoustu volných nik a je proto i snadným "terčem" invaze invazními rostlinami. Na druhou stranu ovšem může skýtat útočiště pro chráněné a ekologicky významné rostliny, jejichž původní biotopy z okolí odkaliště téměř vymizely či jsou vážně ohroženy. V práci jsou zpracována data o celkovém vegetačním krytu cévnatých rostlin na 21 odkalištích (12 struskopopílkových a 9 rudních). Z těchto dat jsou vytřízeny rostliny prokazatelně invazní, potenciálně invazní a druhy ohrožené. Výskyt jednotlivých druhů rostlin je porovnán s typem a stářím odkaliště. Klíčová slova: Odkaliště, invazní rostlina, potenciálně invazní rostlina, chráněná rostlina, životní strategie rostlin, management
|
|
|
Možnosti využití hnědouhelných odkališť v ochraně přírody
Chládek, Jiří ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Na odkališti hnědouhelné elektrárny Ledvice, nacházející se v Severočeské hnědouhelné pánvi poblíž Bíliny, byl na šesti studijních plochách odlišného stáří a managementu od května do srpna 2015 prováděn sběr žahadlového hmyzu (Hymenoptera: Aculeata). Metodou Moerickeho pastí bylo odchyceno 283 jedinců, 70 druhů náležících do devíti čeledí. V Červeném seznamu je uvedeno 10 druhů, tři druhy jsou kriticky ohrožené, tři druhy jsou ohrožené a čtyři druhy zranitelné. Výhradně rekultivované plochy preferovalo pouze 8 druhů (52 jedinců), pouze sukcesní plochy obývalo 23 druhů (132 jedinců) a celkem nerekultivované plochy (sukcesní plochy a plochy bez vegetace) preferovalo 62 druhů (231 jedinců).
|
|
| |
|
| |
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Peksa, Ondřej ; Vojta, Jaroslav ; Machová, Kateřina ; Škaloud, Pavel ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
Výsledky za rok jsou uvedeny v kapitolách: A. Abiotické a ekofyziologické charakteristiky studovaných lokalit, B. Studium sinic a řas, C. Studium hub, D. Studium lišejníků, E. Studium mechorostů, F. Inokulace substrátu sinicí rodu Nostoc. Uveden je přehled o čerpání finančních prostředků.
|
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha
V roce 2006 byla hodnocena biodiverzita a abiotické parametry mikrobiotických krust pěti rudných odkališť (Ostrov II, Měděnec, Dvůr Králové, Radvanice, Chvaletice). Byla vyhodnocena data o diverzitě těchto odkalištních ploch za roky 2005 a 2006 a statistické hodnocení vlivu jednotlivých abiotických parametrů na krustové mikroorganismy (cyanobakterie, řasy, mikroskopické houby, lišejníky a mechorosty). Byly provedeny a vyhodnoceny manipulační pokusy (inokulace biomasou nitrogenující cyanobakterie rodu Nostoc na trvalých plochách ve Chvaleticích a Ralsku) na klíčení pionýrských revitalizačních dřevin. Byl proveden odečet dat z trvalých ploch zaměřených na výzkum vlivu mechanické disturbance na mikrobiotické krusty (Chvaletice, Ralsko) po skončení vegetační sezóny. Byly hodnoceny vysazovací pokusy na trvalých plochách po experimentální mechanické disturbanci a inokulačních experimentech. Průběžně byly stanovovány abiotické faktory (fyzikálně-chemické parametry, toxické prvky, živiny, ekofyziologické parametry) jednotlivých výzkumných ploch. Průběžně byly sledovány (odběry, hodnocení diverzity, měření abiotických faktorů) srovnávací antropogenní substráty a zemědělské půdy. Sledované lokality: Dvůr Králové (odkaliště), Chvaletice (odkaliště), Měděnec (odkaliště), Netluty (pastvina pro chov koní), Ostrov II (odkaliště), Ralsko (dříve vojenské letiště), Radvanice (odkaliště).
|
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Mrázek, Jakub ; Vojta, Jaroslav ; Peksa, Ondřej ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Škaloud, Pavel ; Machová, Kateřina ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
V roce 2005 byl studován soubor dvanácti lokalit - tři přírodní stanoviště, pět odkališť, dvě výsypky a dvě kulturní plochy. Předběžné výsledky jednotlivých pracovních skupin: algologické, mykologické, bryologicko-lichenologické a geobotanické.
|
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Peksa, Ondřej ; Vojta, Jaroslav ; Machová, Kateřina ; Škaloud, Pavel ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
Výsledky řešení projektu jsou uvedeny v kapitolách: 1. Abiotické a ekofyziologické charakteristiky studovaných lokalit, 2. Studium cyanobakterií a řas, 3. Studium hub, 4. Dekompozice listového opadu břízy a modelové celulózy, 5. Studium lišejníků, 6. Studium mechorostů, 7. Inokulace substrátu sinicí rodu Nostoc. V rámci jednotlivých kapitol jsou pak uvedeny i specifické metodiky. Návrh metodiky Monitoring a management antropogenních toxických substrátů rudních a strusko-popílkových odkališť bez souvislého vegetačního pokryvu.
|
|
|
HODNOCENÍ STAVU ODKALIŠTĚ MAPE POMOCÍ VYBRANÝCH INDIKÁTORŮ PROSTŘEDÍ
HULANOVÁ, Monika
Hlavním cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit stav odkaliště po těžbě uranových rud pomocí vybraných indikátorů prostředí. Jako indikátor prostředí byli zvoleni drobní zemní savci. Vzorky byly získány odchytem pomocí sklapovacích pastí a skladovány v mrazáku. Shromážděný materiál byl zaslán na rozbory vybraných mikroelementů (As, Cd, Co, Cr, Cu, Mn, Mo, Ni, Pb, Zn). Rozbory prováděl podnik ANECLAB s. r. o. v Českých Budějovicích. Dále byl zmiňován problém sanací a rekultivací probíhajících na sledovaném území. Výsledky práce popisují stav odkaliště DIAMO s. p. z hlediska ekologické stability útvaru v krajině a uvádějí vliv rekultivací na okolní sledovanou biotu a následné začlenění ploch do krajiny.
|
host ::
RSS.