|
|
Nutriční a funkční stav klientů žijících v domovech pro seniory
Dvořáková, Tereza ; Vágnerová, Tereza (vedoucí práce) ; Mádlová, Pavla (oponent)
Cíle práce: Cílem této průřezové studie bylo zhodnocení nutričního stavu a fyzické zdatnosti osob starších 65 let žijících v domově pro seniory a jako hlavní výzkumnou otázku posoudit, zda existuje korelace mezi porušeným výživovým stavem a zhoršenou fyzickou zdatností seniorů. Dále otestovat, zda má nechtěný váhový úbytek v horizontu 3 měsíců vliv na zhoršené výsledky ve standardizovaném testu fyzické zdatnosti seniorů (SPPB) a na sílu stisku ruky (Handgrip test). A nakonec ověřit, zda lze z optimálního BMI pro seniorský věk usuzovat dobrou fyzickou zdatnost a považovat ho tak za protektivní faktor v případě stařecké křehkosti - funkčního stavu. Metody: Výzkumné šetření bylo zpracováno kvantitativní metodou s vyšetřováním respondentů jako technikou sběru dat. Ke zpracování praktické části a zodpovězení výzkumných otázek byly využity výstupy z testování nutričního stavu (BMI, stavu výživy dle MNA-FF, SMI) a funkčního hodnocení (dynamometrie, SPPB baterie). Výsledky těchto proměnných diagnostikovaly seniory v normě, v riziku a s patologií. Výsledky: Výsledný soubor výzkumného šetření tvořilo celkem 40 seniorů, z nichž bylo 29 žen (72,5 %) a 11 mužů (27,5 %). Normální výživový stav byl zjištěn u většiny zúčastněných - 67,5 %, riziko podvýživy u 22,5 % a podvýživa u 10 %, zatímco dobrou fyzickou...
|
|
|
Vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin
Čmerdová, Kristýna ; Karbanová, Miroslava (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent)
Východiska: Nízkobílkovinná dieta je jedním z léčebných postupů u pacientů s chronickým onemocněním ledvin v predialyzačním období. Studie na toto téma jsou publikovány už více než 20 let, přesto závěry o jejím vlivu a nejvhodnějším složení nejsou jednoznačné. Na Klinice nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je některým pacientům nízkobílkovinná dieta doporučována. Tito pacienti jsou edukováni a reedukováni nutriční terapeutkou, která zároveň kontroluje jejich příjem stravy pomocí zapsaných jídelníčků. Cíle: Zhodnotit vliv nízkobílkovinné diety na progresi chronického onemocnění ledvin v našich podmínkách a porovnat výsledky s kontrolní skupinou. Dále také zhodnotit výživový stav těchto pacientů a jeho ovlivnění dietou. V neposlední řadě popsat soubor pacientů přicházejících k edukaci o nizkobílkovinné dietě (NBD). Metody: : Vstupní data byla získána retrospektivně ze zdravotní dokumentace pacientů, kteří docházeli ambulantně na Kliniku nefrologie VFN v období 10/2016 až 3/2018. Ke skupině 15 pacientů dodržujích nízkobílkovinnou dietu byla přiřazena kontrolní skupina s 15 pacienty, u kterých edukace o nízkobílkovinné dietě neproběhla. Mezi hlavní sbíranáná data patřil rok narození, odhad GFR podle CKD-EPI 2009, urea, kreatinin, albumin a celková bílkovina v séru. Laboratorní data byla...
|
|
|
Hodnocení nutričního stavu u seniorů v domovech pro seniory a v domácím prostředí
SVATOŠOVÁ, Tereza
Bakalářská práce s názvem "Hodnocení nutričního stavu u seniorů v domovech pro seniory a v domácím prostředí" se zabývá problematikou výživy ve stáří. Teoretická část práce je zaměřena nejprve na definici stáří, dále na změny organismu ve stáří související s výživou, pak také na potřebu energie a jednotlivých živin. Práce se zabývá i interakcemi mezi potravinami a léky, poruchami výživy ve stáří a rovněž tím, jak lze zjišťovat a hodnotit nutriční stav. Výzkumný soubor tvořilo 6 seniorů, z toho 3 byli z domovů pro seniory a 3 z domácího prostředí. Všichni měli 65 let a více. Cílem bylo zjistit jejich nutriční stav a následně porovnat výsledky mezi respondenty z domovů pro seniory a těmi z domácího prostředí. Pro bakalářskou práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Nejprve byly od respondentů získány základní informace, které se týkaly antropometrických údajů, osobní anamnézy, rodinné anamnézy apod., formou polostrukturovaného rozhovoru. Následně respondenti zaznamenali své týdenní jídelníčky. V praktické části jsou u každého seniora uvedeny informace získané z rozhovoru, dále vypočtený doporučený příjem energie a živin, propočet jídelníčku získaný z programu "Nutriservis Professional" a na závěr je vypracováno doporučení. Z výsledků vyplývá, že dotazovaní senioři mají nevyhovující pitný režim, nekonzumují dostatek zeleniny, luštěnin, ryb a rybích výrobků. Zkoumaní senioři upřednostňovali tuky před sacharidy. Na základě zjištěných výsledků nelze však jednoznačně říci, zda je nutriční stav u respondentů z domovů pro seniory lepší než u těch v domácím prostředí, nebo naopak. V jídelníčcích respondentů z domovů pro seniory se ale objevovalo více vhodných potravin a pokrmy se opakovaly pouze zřídka. Je nutné, aby senioři měli možnost získat více informací o výživě a aby si uvědomili, že i ve stáří je důležité konzumovat vhodnou stravu v dostatečném množství tak, aby odpovídala nárokům na jejich aktuální potřebu. Výsledky výzkumu a doporučení mohou být využity organizacemi, které o seniory pečují, a dále samotnými seniory jako zdroj informací v oblasti výživy a vhodného stravování.
|
|
|
Kvalita života a vývoj nutričního stavu pacientů na domácí parenterální výživě
Vítková, Martina ; Křížová, Jarmila (vedoucí práce) ; Trachta, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením kvality života a vývojem nutričního stavu pacientů na domácí parenterální výživě. V teoretické části jsou shrnuty obecné informace o vyšetření pacienta při vstupu do nemocnice, indikaci, dělení, složení a komplikacích parenterální výživy a také stručný přehled základních poznatků o aplikaci parenterální výživy v domácím prostředí. Nejčastěji ji pacientům doporučujeme se syndromem krátkého střeva, ileu nebo onkologických onemocnění. Hlavním očekávaným přínosem DPV je možnost pacienta setrvávat v domácím prostředí, nikoliv v nemocnici. I když tento způsob podávání stravy zahrnuje mnoho komplikací, pořád má pacient šanci na relativně normální život. Pro vyhodnocení praktické části práce, jsou stanoveny dva cíle. Prvním cílem je posoudit kvalitu života pacientů na DPV, určit, zda se jejich kvalita života změnila a jak. Druhým cílem je popsat změnu nutričního stavu u pacientů na domácí parenterální výživě. Těchto cílů bylo dosaženo pomocí výzkumných otázek zaměřených na zjištění vlastního pocitu pacienta, zdravotních komplikací, schopnosti pohybové aktivity a začlenění se do pracovního života, změny stravovacích návyku a hmotnosti. Ve srovnání s léčbou v nemocnici se obecně kvalita života těchto pacientů zlepšila, hmotnost pacientů se postupně stabilizuje, mají...
|
|
|
Nutriční stav pacientů s osteoporózou
Šimková, Simona ; Zikán, Vít (vedoucí práce) ; Michalská, Dana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku nutričního stavu pacientů s osteoporózou. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části práce se zabývám problematikou osteoporózy, definicí onemocnění, epidemiologií a etiologií. Dále jsou zmíněny klinické projevy onemocnění, možnosti diagnostiky a léčby. Významnou částí práce je popis rizikových faktorů a zejména specifikace nutričních aspektů osteoporózy. Jsou zde popsány nutrienty, které s onemocněním souvisejí nebo souviset mohou. Dále je zmíněn vliv pohybové aktivity a kouření. Poslední část je zaměřena na hodnocení nutričního stavu. Cílem diplomové práce bylo zhodnocení nutričního stavu pacientů s osteoporózou. Cíle práce bylo dosaženo několika kroky. Nejprve byla s použitím uvedených zdrojů sepsána teoretická část práce, která vysvětluje pojmy s problematikou související. Následně proběhl výzkum. Výzkumu se zúčastnilo 60 pacientek osteologických ambulancí z Prahy a Českých Budějovic. Výzkum má několik částí, které jsou následně hodnoceny. Konkrétně se jednalo o hodnocení krátkého dotazníku zabývající se příjmem vápníku nebo pohybovou aktivitou respondentů. Další částí byl frekvenční dotazník pro zaznamenání frekvence konzumace vybraných potravin, následoval 3denní záznam jídelníčku respondentů. Byly také hodnoceny rizikové faktory...
|
|
|
Nutriční stav a příjem potravy u seniorů žijících doma
CHARVÁTOVÁ, Pavla
Bakalářská práce s názvem "Nutriční stav a příjem potravy u seniorů žijících doma" se zabývá problematikou výživy seniorů, příjmem potravy a také jejich nutričním stavem. Teoretická část práce se zabývá nejprve základními pojmy- stáří, důležitými složkami potravin potřebou energie, bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny, vápníku a také vitamínem D i pitným režimem a stravováním seniorů. Dále teoretická práce popisuje všechny změny gastrointestinálního traktu od dutiny ústní až po tenké a tlusté střevo a případné komplikace s nimi spojené např. malnutrice, obezita, osteoporóza a sarkopenie. Teoretická práce se také zabývá hodnocením výživy seniorů a především BMI, anamnézou, fyzikálním, antropometrickým, laboratorním i speciálním vyšetřením. Cílem práce bylo zjištění aktuálního nutričního stavu u pěti seniorů žijících doma a také zjistit jejich příjem potravy za sledované období. Výzkumná otázka se týkala toho, jak se liší nutriční stav u seniorů žijících doma v páru či u seniorů žijících doma samostatně. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla použita kvalitativní i kvantitativní metoda. Výzkumný soubor tvořilo 5 seniorů žijících doma ve věku 65 let a více. Senioři dostali na začátku výzkumu vytištěný záznamový arch na 14 dní, kam každý senior zapisoval druh a množství zkonzumované stravy, tekutin a také zapisoval pohybovou aktivitu a dobu strávenou venku. U každého seniora byla na začátku zjištěna osobní, rodinná, lékařská anamnéza i základní údaje o výšce a váze (osobně přeměřen a převážen). Veškerá zkonzumovaná strava a nápoje byly po vyplnění a předání (všech jídelníčků) zaneseny do programu "Nutriservis Professional", který vypočítal příjem energie, bílkovin, tuků, sacharidů, vápníku, sodíku, železa i vitamínu D, pak byly vypočítány průměry všech výsledků u každého nutrientu. Tyto hodnoty pak byly porovnány s hodnotami pro seniory. Ideální hmotnost byla zjištěna pomocí BMI s ohledem na seniory. U každého seniora byla provedena bioimpedance (speciální vyšetřovací metoda) pomocí bioimpedanční váhy Tanita v zařízeních Nature House v různých městech. Pomocí této speciální vyšetřovací metody byl zjištěn poměr tuku, vody i netukové hmoty v těle každého seniora. V tomto zařízení byl každý senior znovu zvážen. Dle Harris Benediktova vzorce bylo spočteno doporučené množství přijaté energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Poté byly tyto hodnoty srovnány se skutečnými hodnotami přijaté energie, bílkovin, tuků a sacharidů z přijaté stravy seniorů za sledované období. Data byla zpracována do tabulek a prostého textu s krátkými komentáři. Ze všech výsledků, které jsem obdržela, je vidět, že výživa u sledovaných seniorů nedosahuje doporučovaných hodnot. Někteří senioři nedokázali ani naplnit své denní potřeby živin. Nakoupí si a uvaří jídlo, na které dostanou chuť. Nehledí na dostatečný příjem potřebných nutrientů. O zdravou výživu se nijak nezajímají.
|
|
|
Prognostický dopad nutričního stavu pacientů s karcinomem hlavy a krku na účinnost léčby konkomitantní radio(chemo)terapií: Prospektivní klinické hodnocení
Králová, Anna ; Dršata, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vítek, Pavel (oponent)
Práce je koncipována jako prospektivní klinické hodnocení. Do souboru byli zařazeni pacienti s histologicky ověřeným karcinomem hlavy a krku léčeni radioterapií s kurativním záměrem. Cílem bylo stanovit vztah nutričního stavu pacientů před zahájením a na konci léčby k celkovému přežívání a lokoregionální / distanční kontrole onemocnění. Za parametry charakterizující nutriční stav pacienta byly vybrány - hmotnost pacienta, body mass index, sérová hladina celkové bílkoviny, albuminu, prealbuminu, transferinu a cholinesterázy. Tyto parametry byly stanoveny na počátku a po skončení léčby ozařováním. Univariační a multivariační regresní analýza byla provedena s cílem zhodnocení prognostických faktorů spojených s přežitím a kontrolou nádorového onemocnění. Hodnocení prokázalo, že snížení nutričního stavu před zahájením kurativní radioterapie, má negativní vliv na následnou kontrolu nádorového onemocnění. Jako nejcitlivější z parametrů se ukázala sérová hladina cholinesterázy, u které se hodnota 108 kat/l prokázala jako nezávislý negativní prognostický faktor pro lokoregionální i distanční kontrolu nádorového onemocnění. Výsledky mé práce ukazují na nutnost intenzivní nutriční podpory v době před zahájením vlastní kurativní léčby.
|
|
|
Jídelní zvyklosti a chování u českých adolescentů ve vztahu k jejich tělesné hmotnosti
Paterová, Zuzana ; Hlavatá, Karolína (vedoucí práce) ; Vašíčková, Jitka (oponent)
Prevalence obezity u dětí a dospívajících dosahuje pandemických rozměrů. Obézní jedinci jsou ohroženi vznikem kardiovaskulárních onemocnění, diabetu 2. typu, dyslipidémie, onemocnění pohybového aparátu aj. Děti čím dál tím častěji žijí sedavým způsobem života a konzumují vysokoenergetické potraviny s nesprávnou skladbou živin. V České republice však neexistuje ucelená struktura pro boj proti dětské obezitě a chybějí data vypovídající o prevalenci obezity u dospívající populace. Tato práce je sepsána v rámci projektu COPAT (Childhood Obesity Prevalence And Treatment). Předložená bakalářská práce se věnuje problematice základních složek výživy a jejich vztahu k nadměrné hmotnosti, výživovými doporučeními pro adolescenty, hodnocením nutričního stavu, etiologií vzniku obezity a komplikacím s obezitou spojenými. Hlavní důraz je kladen na praktickou část práce, ve které jsou uvedeny a zpracovány výsledky výzkumu výživových zvyklostí a chování 100 adolescentů ve vztahu k jejich hmotnosti. Klíčová slova: obezita, výživa, nutriční stav, adolescenti, zdravotní rizika
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.