|
|
Trendy manželské a mimomanželské plodnosti v České republice
Rathouská, Kateřina ; Kraus, Jaroslav (oponent) ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce)
Trendy manželské a mimomanželské plodnosti v České republice Cílem této práce je analyzovat změny v manželské a mimomanželské plodnosti v České republice v období 1980-2008, a to z hlediska věku, pořadí a rodinného stavu. Dále také vliv změny struktury žen dle rodinného stavu a změn intenzit plodnosti na počty a struktury živě narozených. Nastínit historický vývoj společenské situace dětí narozených mimo manželství a snaha nalézt odpovědi na otázky týkající se rozšiřujícího se fenoménu svobodného mateřství a nesezdaných soužití.V celém analyzovaném období rostl počet i podíl živě narozených mimo manželství. Na konci prvního desetiletí 21.století se v nelegitimním svazku narodilo již téměř 39% živě narozených. Postoje společnosti k nesezdaným soužitím a dětem rodícím se neprovdaným matkám nejsou již zdaleka tak pesimistické, jak tomu bylo dříve. S výrazným poklesem uzavíraných sňatků rostl podíl svobodných žen v reprodukčním věku. K výrazným změnám došlo nejen v celkovém počtu živě narozených, který kolísal a na konci analyzovaného období se ustálil nad hranicí sto tisíc živě narozených, ale také ve změně reprodukčního chování, jež se projevilo ve výrazném zvýšení průměrného věku matky při narození dítěte, preferovaném počtu dětí či formě partnerského soužití.
|
|
|
Zařazení nesezdaných soužití do vztahu rodinného stavu a úmrtnosti
Linhartová, Aneta ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Práce navazuje na již popsaný a obecně uznávaný vztah rodinného stavu a úmrtnosti. Do tohoto vztahu se snaží zařadit nesezdaná soužití, čímž reaguje na aktuální vývoj struktury domácností v České republice. Cílem diplomové práce je zařadit nesezdaná soužití do kontextu tohoto prokázaného vztahu a zjistit, na jaké úrovni je úmrtnost kohabitujících oproti sezdaným či osobám bez partnera. Je otázkou, zda lze zařadit kohabitace na shodnou úroveň s manželstvími či si každá z těchto skupin ponechává svá specifika, což se přenáší i na úmrtnost. K řešení této otázky byly využity úmrtnostní tabulky dle rodinného stavu a analýza závislosti časových řad. Nezbytnou součástí práce je také průzkum charakteru nesezdaných soužití v české společnosti, který pomáhá dokreslovat závěry získané uvedenými metodami. Hypotézy, které jsou pomocí těchto metod řešeny, vychází z předpokladu, že součástí kategorie svobodných jsou také kohabitující a pokud ti vykazují lepší úmrtnostní poměry než osoby bez partnera, pak jejich zvyšující se zastoupení zrychluje růst naděje dožití oproti sezdaným, event. zrychluje pokles úmrtnosti. Výsledky se přiklánějí k tomu, že úmrtnost kohabitujících je na vyšší úrovni oproti osobám bez partnera, ale oproti sezdaným na úrovni nižší. Je však nutné čelit nedostatku dat a pracovat na konstrukci kvalitnějších ukazatelů, což znamená, že tato práce především otevírá danou oblast pro českou společnost a představuje perspektivy, které zkoumání této problematiky skýtá.
|
|
|
Bezdětnost ve vztahu k rodinnému chování v České republice
Hon, Filip ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou bezdětnosti, dalších vybraných ukazatelů vztahujících se k rodinnému chování populace Českých zemí a jejich kontextu v jednotlivých etapách historického vývoje. Jejím hlavním cílem je sestavit kompilaci z dat sčítání lidu od roku 1930 o bezdětnosti žen za jednotlivé věkové skupiny, která není nikde dostupná. Na začátku je věnována kapitola věcem teoretickým, poté následuje již samotná analýza zvolených období. Nejprve za první polovinu dvacátého století, tedy alespoň za roky, kde jsou dostupná data. Tato kapitola je ukončena sčítáním lidu v roce 1950, protože po něm již přestává mít na změny v populačním myšlení zásadní vliv druhá světová válka a spíše se začíná projevovat působení nového, socialistického státního zřízení, přičemž době jeho vlády je věnována kapitola následující. Poslední kapitola je potom věnována období po sametové revoluci až k nejnovějším dostupným datům, v době psaní této práce.
|
|
|
Rodinný stav jako diferencující faktor demografického chování
Nedomová, Radka ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá rozdílnost demografického chování v závislosti na rodinném stavu a jejím cílem je shrnout vliv rodinného stavu na demografické chování jako celek. V první fázi se zabývá koncepty působení rodinného stavu na demografické chování, vysvětluje teorii selekce a kauzality a nastiňuje historický vývoj procesů sňatečnosti a rozvodovosti pomocí základních ukazatelů. Praktická část práce vychází z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961-2011 a porovnává, jak se měnila struktura obyvatelstva České republiky podle pohlaví, věku a rodinného stavu mezi jednotlivými sčítáními. Důraz je kladen zejména na období po roce 1990. Dále je v samostatných kapitolách zmapováno, jak rodinný stav ovlivňuje demografické procesy plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a úmrtnosti. V případě plodnosti je zdůrazněn nárůst mimomanželské plodnosti, kdy se děti mimo manželství rodí hlavně svobodným matkám. Pomocí věkově specifických a standardizovaných měr jsou analyzovány změny ve vývoji jednotlivých demografických procesů mezi sčítáními za všechny kategorie rodinného stavu. Standardizace úmrtnosti pro roky 1961, 1970 a 1980 je provedena na základě konstrukce zkrácených úmrtnostních tabulek a následného modelování úmrtnosti ve vyšších věcích. V souvislosti s měnící se strukturou obyvatelstva podle rodinného stavu, kdy v populaci roste zastoupení svobodných a rozvedených osob a klesá zastoupení osob žijících v manželství, je na základě výsledků z dostupných šetření hodnocen postoj české veřejnosti k manželství a rodině.
|
host ::
RSS.