|
|
Populační struktura a fenotypová diferenciace Campanula moravica
Šemberová, Kristýna ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Mráz, Patrik (oponent)
Polyploidizace je u rostlin významným evolučním procesem, který však často přináší taxonomické komplikace (stírání morfologických rozdílů mezi vyššími polyploidy). Komplikovaným polyploidním komplexem ve střední Evropě je i C. rotundifolia agg. V této skupině jsou v České republice tradičně odlišovány tři ploidně-variabilní druhy: C. gentilis (2x, 4x) C. rotundifolia (2x, 4x) a C. moravica (4x, 6x). V návaznosti na recentní revizi C. gentilis a C. rotundifolia se předložená diplomová práce zaměřila na zhodnocení karyologické a fenotypové variability druhu C. moravica v centru jeho areálu na území České republiky a Slovenské republiky. Pomocí moderních biosystematických metod (průtoková cytometrie, multivariační morfometrika) byly zjištěny značné nesrovnalosti mezi dosud publikovanými údaji o rozšíření cytotypů a morfologické variabilitě. Rozšíření cytotypů C. moravica je oproti původním údajům parapatrické, s hexaploidy rozšířenými převážně v Panonském termofytiku a tetraploidy zejména na středním a východním Slovensku. Typová populace domnělých tetraploidů se ukázala být hexaploidní. V jedné populaci na středním Slovensku byla zjištěna koexistence tetraploidů a šesti minoritních cytotypů (2x, 3x, 5x, 6x, 8x, 9x), což představuje dosud největší vnitropopulační ploidní variabilitu. Pomocí...
|
|
|
Ekologický pohled na morfologii rozsivek.
Fialová, Markéta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Tradiční druhový koncept rozsivek je založen na morfologických znacích jejich křemičitých schránek. Multidisciplinární přístup k vymezování druhů rozsivek umožnil objevení skryté diverzity tradičně definovaných druhů. Nově rozpoznané druhy jsou ale značně morfologicky variabilní a pouhým okem nerozlišitelné. Z dostupných studií bylo zjištěno, že jednotlivé morfotypy vykazují rozdílné ekologické preference. Tato práce se zabývá otázkou, zda morfologie přírodních populací rozsivek druhového komplexu Frustulia rhomboides, který zahrnuje více tradičních i kryptických druhů, odráží působení podmínek prostředí. Pomocí landmarkových metod geometrické morfometriky byla analyzována tvarová variabilita schránek zástupců tohoto druhového komplexu v různých rašeliništních biotopech na území ČR. Byly měřeny vybrané parametry prostředí a zjišťováno druhové složení rozsivkových společenstev ve vzorcích. Tato data byla použita při analýze vztahů mezi tvarovou variabilitou buněk v rámci komplexu a podmínkami prostředí. Analýzy odhalily hlavní trendy morfologické variability, které souvisejí s různými podmínkami prostředí. V rámci druhového komplexu F. rhomboides byly objeveny dva morfotypy charakteristické pro odlišné typy biotopu. Ukázalo se, že typ lokality a pH mají signifikantní vliv na morfologii modelového...
|
|
|
Diferenciace populací u ochrofytních řas
Mensová, Anna ; Jurdíková, Katarína (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Shrnutí Předkládaná bakalářská práce se zabývá diferenciací populací u ochrofytních řas (fotosyntetická Stramenopiles). Přírodní populace se mohou lišit v mnoha aspektech a jejich odlišení může zasahovat do několika rovin. Ekofyziologické a morfologické rozdíly jsou často způsobeny fenotypovou plasticitou, která je flexibilní odpovědí na podmínky prostředí. Při dlouhodobé izolaci populací může dojít k omezení genového toku mezi nimi a následné genetické diferenciaci. Vznik genetické diferenciace může být způsoben adaptací na lokální podmínky prostředí a náhodnými evolučními událostmi jako je efekt zakladatele a genetický drift. Studium populací vede k odhalení faktorů, které diferenciaci ovlivňují, a zároveň napomáhá pochopení mechanismů speciace. Práce shrnuje současné poznatky o jednotlivých typech variability pro třídy ochrofytních řas, u kterých byla diferenciace na různých úrovních studována.
|
|
|
Riziko hybridizace pěstovaných třešní s ohroženou třešní křovitou (Prunus fruticosa)
Musilová, Lenka ; Vít, Petr (vedoucí práce) ; Zahradníček, Jaroslav (oponent)
Do rodu Prunus náleží velké množství zemědělsky významných druhů ovocných stromů, mezi které patří také višně (Prunus cerasus) a třešně (Prunus avium). P. cerasus je považována za allopolyploidního hybrida vzniklého křížením Prunus fruticosa (2n = 4x = 32) a P. avium (2n = 2x = 16). Světová produkce višní byla pro rok 2008 odhadována na více než 1,15 milionů tun. Prunus fruticosa (třešeň křovitá) je reliktním stepním (lesostepním) teplomilným druhem, který je v České republice silně ohrožený (C2). Hlavní nebezpečí pro třešeň křovitou představují přímé i nepřímé lidské aktivity. Jedná se především o ztrátu přirozených biotopů a hybridizaci s nepůvodními pěstovanými druhy, které zplaňují do volné přírody. P. fruticosa hybridizuje se zplanělou, na našem území nepůvodní P. cerasus (třešní višní) v rámci celého svého areálu za vzniku plodného hybrida Prunus × eminens. Výsledky dosavadních studií ukazují, že hybridi jsou četnější ve střední Evropě a že četnost hybridizace stoupá směrem na západ. Tento jev souvisí s lidskou činností. Mnozí autoři považují hybridizaci za hlavní příčinu ohrožení tohoto rostlinného druhu a upozorňují, že na mnohých lokalitách mohou kříženci "čisté" druhy P. fruticosa zcela nahradit. Studium hybridizace P. fruticosa s pěstovaným a zplanělým druhem P. cerasus pomocí moderních...
|
|
|
Genetická podstata fenotypové variability u domestikovaných živočichů
Majerová, Veronika ; Komárek, Stanislav (oponent) ; Reifová, Radka (vedoucí práce)
Jakým způsobem vzniká tak ohromující fenotypová variabilita u různých druhů živočichů je jistě jednou z důležitých otázek evoluční biologie. Vznik a změny fenotypové variability během evoluce je možné zkoumat u domestikovaných živočichů. Domestikované druhy živočichů představují vynikající model pro studium molekulárních mechanismů, odpovědných za vznik nových fenotypů, díky ohromné morfologické rozmanitosti mezi jednotlivými plemeny, snadnému chovu a křížení v zajetí a také díky časté znalosti genomové sekvence. Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o konkrétních mutacích, které jsou odpovědné za vznik nových morfologických znaků u domestikovaných živočichů. Tyto poznatky nám mohou pomoci objasnit, jak funguje evoluce na molekulární úrovni.
|
|
|
Biosystematic studies in the family Cyperaceae
KOŠNAR, Jan
Práce se zaměřila na mikroevoluční mechanismy přispívající k morfologické rozmanitosti vybraných zástupců čeledi šáchorovitých (Cyperaceae). Bylo zjištěno, že přirozená hybridizace, prokázaná na základě morfologických i molekulárních znaků, je pravděpodobně důležitým zdrojem diverzifikace tropických bahniček (Eleocharis) podrodu Limnochloa. U polymorfního druhu ostřice obecné (Carex nigra) byla jako převažující příčina existence odlišných morfotypů odhalena silná fenotypová plasticita. Genetická (ekotypová) diferenciace mezi morfotypy C. nigra byla vzácná, z čehož vyplývá, že uplatňování úzkého taxonomického pojetí a vyčleňování dalších druhů je v případě C. nigra nevhodné.
|
|
|
Morfologická plasticita chrpy luční \kur{(Centaurea jacea L.).}
KARÁSEK, Jakub
Byl zkoumán rozsah morfologické plasticity chrpy luční (Centaurea jacea L.). Plasticita populací podruhu Centaurea jacea subsp. jacea v jižních Čechách byla porovnána s variabilitou celého druhu v širším areálu. Byl prokázán překryv lokálních druhů s oběma poddruhy. Byly nalezeny korelace determinačních znaků a faktorů prostředí. Molekulární analýza pomocí metody ISSR nenalezla rozdíly mezi podruhy. Pro definitivní rozluštění podstaty podruhů je nutné provést navazující studii.
|
|
|
Morfologická a genetická variabilita v populacích Gymnadenia conopsea agg.
KOLOUŠKOVÁ, Pavla
Komplex Gymnadenia conopsea s.l. reprezentuje taxonomicky velmi problematickou skupinu vykazující širokou morfologickou, fenologickou, genetickou a cytogenetickou variabilitu. Agregát G. conopsea zahrnuje řadu taxonů, z nichž dva G. conopsea (L.) R. Br. s.s. a G. densiflora (Wahlenb.) A. Dietr., jsou uznávané na úrovni druhu. Jednotlivé taxony nelze vždy bezpečně odlišit pouze na základě morfologických znaků. V poslední době se vede mnoho debat o taxonomické hodnotě taxonů v rámci komplexu G. conopsea. Komplex je za stoupen mnoha cytotypy, přičemž majoritní tetraploidní cytotypy reprezentují výše zmíněné taxony G. conopsea a G. densiflora, které je možné cytometricky spolehlivě odlišit. Taxonomické zařazení minoritních cytotypů je nejasné. Z těchto důvodů je pro hodnocení populací vhodné uplatnění různých přístupů z oblasti morfologie, cytogenetiky a molekulární genetiky pro získání detailnějších informací. V této práci byly pro hodnocení použity morfologické charakteristiky, molekulární markery AFLP a analýza mikrosatelitů společně s měřením ploidní úrovně pomocí FCM. Na základě vyhodnocení vícerozměrné shlukové analýzy a dendrogramu sestrojeného metodou UPGMA kombinující tato data, byla potvrzena druhová odlišnost taxonu G. densiflora od G. conopsea. Ze srovnávaných analýz mikrosatelitních lokusů a překrývajících se morfometrických charakteristik tetraploidního a oktoploidního cytotypu G. conopsea lze usuzovat, že je oktoploidní cytotyp oddělenou chromozomální aberací tetraploidních rostlin.
|
|
|
Fenotypová plasticita a cytotypy \kur{Agrostis stolonifera} v České republice
KUBEŠOVÁ, Magdalena
Práce se zabývá fenotypovou variabilitou polyploidního komplexu Agrostis stolonifera. Pomocí dvou kultivačních experimentů je posouzen vliv ekologických podmínek (substrát, vlhkostní poměry, sešlap) na morfologickou variabilitu tří cytotypů. Součástí práce je mapka rozšíření zjištěných cytotypů v ČR. U všech cytotypů byla změřena délka průduchů. Pro stanovení ploidie cytotypů byla použita metoda průtokové cytometrie. Ta byla použita také pro stanovení ploidie a DNA-ploidie druhů A. canina, A. capillaris, A. gigantea, A. rupestris, A. vinealis. U všech 6 studovaných druhů byl určen také absolutní obsah jaderné DNA. Za účelem ověření hybridního vzniku některých pentaploidních jedinců A. stolonifera byla provedena analýza isozymů.
|
host ::
RSS.