|
|
Účelová aktualizace souboru historických objektů
Láníková, Petra ; Maar, Radek (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Areál kláštera Porta Coeli v současnosti ožívá od návratu Cisterciáckému řádu v restitucích roku 1995. Vedení kláštera se jej snaží postupně opravovat a zvelebovat. Vzhledem k velké rozloze a dlouhé době zanedbávání, je to úkol ještě na dlouhou dobu. Ve své práci hledám další možnosti využití v současnosti nevyužitých a mnohdy chátrající objektů. Hlavní vstup do areálu je skrze průjezd v budově nové fortny. Tudy proudí dovnitř většina pěších návštěvníků, kteří dále prochází lipovou alejí. V rámci revitalizace bych chtěla ve svém projektu navrhnout využívání této lipové aleje k pořádáním trhů – od těch farmářských s lokálními potravinami až po vánoční. Jsem přesvědčena, že stánky umístěné v aleji spolu s osvětlením na stromech, by dokázaly vytvořit kouzelnou vánoční atmosféru v kulisách významné památky a jistě by přilákaly návštěvníky z velké dálky. V projektu podrobněji řeším budovy sýpky a ovčína. V bývalé sýpce nově vznikne ubytování pro 66 lidí a pivní lázně, z bývalého ovčína bude multifunkční sál vhodný na výstavy, školením, koncerty i svatby. Tyto stavby jsou umístěny v zadní části areálu a tato poloha zajišťuje soukromí při akcích a zároveň by tím neměli být rušeni ani turisté.
|
|
|
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
|
|
| |
|
|
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Gorejová, Andrea ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál byl od svého založení stěžejním bodem nejen blízkého okolí, ale celého kraje. Zakládající řád cisterciáckých mnichů jej založil v polovině 13. století uprostřed divokých žďárských vrchů. Klášter se významně zasadil o rozvoj zemědělství, vzdělanosti a také přinášel nové technologie. Největšímu rozkvětu se areál těšil pod vedením osvíceného opata Václava Vejmluvy, který se zasadil za architektonický unikát. Pozval architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela k navržení přestavby komplexu a navržení poutního kostela Sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Právě tento unikát je dnes zapsán na seznam UNESCO pro svůj jedinečný styl barokní gotiky. Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. v roce 1784. Nedlouho po tom byl odkoupen šlechtou. Přes tyto události si komplex uchovával svou pozici kulturně vzdělávacího centra a nadále sloužil lidem.1930 zámek získává do vlastnictví rodina Kinských, avšak 1948 dochází ke znárodňování majetku, který přešel pod správu a vlastnictví státu. Toto období přineslo velký úpadek celého areálu, který po staletích o své výjimečné postavení přišel. Dnešní snaha o nápravu těchto chyb se započala po návratu majetku původním majitelům, rodině Kinských. Současný majitel Konstantin Kinský se snaží o navázání na tradici a osvětu. Velmi výhodná pozice, na spojnici velkých měst Prahy a Brna, architektonické a historické kvality ve spojení s krásou a rozmanitostí okolní přírody napomáhá zámku se stát významným turistickým centrem. Cílem je podtrhnout tuto pozici lukrativním zázemím a nabídkou vlastního zámku, avšak při zachování genia loci místa a podtržení jeho významu. Vzhledem k vytyčenému cíli a architektuře areálu jsem komplex rozčlenila do tří zón, které jsou proměnlivé čím hlouběji do areálu zacházíme. První zóna je veřejná, tvoří ji muzea, galerie a společenské prostory, je nejhlučnější a přístupná jako první. Slouží jak běžným návštěvníkům tak turistům, kteří jsou v areálu ubytovaní. Tato zóna je jakýmsi nárazníkem, chránícím postupné zklidňování. Druhá zóna je poloveřejná, slouží již žákům zdejší školy a návštěvníkům wellness a hostům hotelu. Tato zóna slouží také jako přístup a zklidňující filtr. Poslední zóna je polo-soukromá. Téměř v celém rozsahu ji zabírá park hotelu, který sahá ke břehu rybníku a sousedí se soukromými zahradami kněžny Tamary Kinské. Toto prostředí je oproštěno od veškerého hluku a nežádoucích elementů spojených s rušným provozem silnice a funkcích spojených s prvními zónami. Slouží jako útočiště. Všechny zóny jsou propojeny bezbariérovou krytou lávkou, která začíná v hotelu a končí až na samém kraji komplexu, muzeu ekologie. Tato lávka sloučí jako jakýsi prostředník a propojení mezi funkcemi a navyšuje nabízený komfort. Lávka je plně krytá a poskytuje tak bezpečnou cestu a útočiště před mnohdy syrovým místním počasím. Celý areál je koncipován jako všestranně objímající prostor. Areál slouží především pro potěchu mysli a duše a nechá do sebe prostupovat divokost a rozmanitost žďárské přírody. Měřítko zůstává velmi lidské a zabraňuje tak zahlcení návštěvníka. Slouží jako útočiště v divokosti krajiny a prostředí, jako místo vzdělanosti, kultury a historie.
|
|
|
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Dzianová, Hana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Riešené územie sa nachádza v južnej časti zámockého komplexu v Žďári nad Sázavou, katastrálne v zastavanom území obce. Pôvodná funkcia Zámku v Žďári nad Sázavou bol cisterciánsky kláštor, založený 5.2.1252, ktorý sa zaslúžil o rozmach regiónu. Zámok sa nachádza v blízkosti významnej pamiatky svetového kultúrneho dedičstva UNESCO – Pútneho kostola sv. Jána Nepomuckého na Zelenej hore, čo predstavuje určitý predpoklad pre turistický ruch v regióne. Architektonický návrh vychádza z myšlienky obnovy nevyužívaných budov v prospech turistického ruchu na jednej strane a na druhej strane sa snaží o obohatenie miestneho obyvateľstva a regiónu. Návrh funkčne naväzuje na novovzniknuté Múzeum novej generácie, ktoré predstavuje potenciál turistického ruchu. Koncept návrhu sa snaží o doplnenie chýbajúcich a potrebných funkcií v areáli pričom sa snaží nadviazať na tradíciu a pôvodné funkcie objektov.
|
|
|
Obnova kláštera ve Šternberku
Sarvašová, Anna ; Kocourek, Tomáš (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Predmetom diplomovej práce bola architektonická štúdia návrhu obnovy augustiniánskeho kláštora Šternberk. Objekt je vo vlastníctve mesta, ktorého úlohou je vytvárať pre opátstvo nové funkcie a využitie. Mesto plány na výstavbu kláštora nekonkretizovalo, išlo skôr o víziu budúcnosti a objavenie nových možností. Na základe analýzy jestvujúcej domény sa vyvodia závery o využití nových funkcií. Opátstvo je centrálne umiestnené a je prevádzkovo a štrukturálne prepojené s rímskokatolíckym kostolom Zvěstování Panny Marie. Ku kláštoru patrí aj záhrada, ktorá je v súčasnosti neprístupná a nevyužívaná. V pláne je revitalizácia záhrady a vybudovanie podzemného parkoviska, ktoré bude slúžiť kláštoru a mestu. Záhrada bude prístupná verejnosti a zároveň umožní prístup do inej časti mesta. Oživenie kláštora a jeho záhrad by malo lokalitu zatraktívniť a pritiahnuť ľudí do mesta. Cieľom návrhu je vytvorenie kvalitného verejného prostredia v historickom jadre mesta Šternberk.
|
|
|
Františkánský klášter a Římské náměstí v Brně
Bulej, Marek ; Tabarka, Miloslav (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá novým využitím bývalého františkánskeho kláštora a úpravou tzv. Římského náměstí v Brne. Táto štvrť bola kedysi židovskou a stále má jedinečné genius loci. Hlavná nová funkcia kláštora je nová pobočka diecézneho múzea. Římské náměstí predstavuje súbor rozmanitých zákutí, aké sa v centre Brna už nenachádzajú. Zásahy do jeho štruktúry sa obmedzujú na minimum, predovšetkým ide o doplnenie budov v mieste prieluk. Hodnotný prvok pasáže v severovýchodnom sektore zostáva prístupný prostredníctvom podlubia v prízemí bytového domu č. 2. Navyše vznikne nová pasáž v severozápadnom sektore s krytou tržnicou. Vďaka týmto zásahom dôjde k oživeniu a zatraktívneniu celého priestoru námestia s ohľadom na pamiatkovú obnovu.
|
|
|
Účelová aktualizace souboru historických objektů
Zharova, Kseniia ; Maar, Radek (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práci je analýza souboru objektů areálu Porta Coeli s návrhem nového využití objektů a s případným vložením architektonického novotvaru. Po zpracování analýz celého areálu bylo zjištěno že v areálu je několik budov, pro které by bylo potřeba navrhnout nové využití. Jednou z nevyužívaných části dneska je 3.kvadratura kláštera Porta Coeli, jinak je jmenovaný deskový dvůr a navazující na něho jižní část – sídlo abatyše. Návrh se zakládá na rozšíření stávající funkcí kláštera – Dům klidu. V současnosti Dům klidu se skládá z několika pokoji. Domem klidu jsou myšlené prostory pro lidí, které hledají odpočinek od každodenního života a stressu. K tomu pomáhá klášterní atmosféra a klid. Dá se předpokládat, že v dnešní době potřeba v takových prostorech jenom vzroste, takže ve svém návrhu se zabývám možnosti rozšíření Domu klidu. Návrh se skládá z: • Rekonstrukcí stávajících prostor 3. kvadratury, kde se rozmístí ubytování • Přístavby k 3. kvadratuře, kde je navržená stravovací a vstupní část • Novostavby 4. kvadratury, kde se umístí prostory pro volnočasové aktivity: (sál jógy, meditační sál a dílny art terapii) Umístění nově navrženého objektu na pozemku respektuje a reaguje na historie kláštera a také na podněty z okolí. Princip novotvaru je založen na historickém rozrůstání kláštera. Půdorysně je navržen ve tvaru L a tvoří 4. kvadraturu kláštera. Hlavním bodem návrhu bylo co nejcitlivěji zasadit stavbu do kontextu. Nový objekt navržen jako jednopodlažní, s vegetační střechou, z leteckého pohledu a z pohledu z oken kláštera by měl splývat s okolní zeleni. Hradební zdi jsou velice dominantním prvkem na místě stavby. Ty jsou tvořené dvěma materiály cihlou a kamenem. Fasáda nové části by byla přiblížena charakteru hradební zdí – fasáda je navržena ve dvou variantách. V první variantě hlavním materiálem je obkladové žíhané cihly světlejších odstínu. Okenní rámy dřevěné v odstínu tmavý dub nebo ořech, vstupní portál z masivu st
|
|
| |
|
|
Freskařské dílo Lukáše Vávry v jižních Čechách
Holasová, Anežka ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Diplomová práce je věnována dílu pozdně barokního freskaře, malíře a vyšebrodského cisterciáka Lukáše Vávry. Jeho umělecké vystoupení dosud nebylo ve svém celku zdokumentováno a uměleckohistoricky zpracováno, tato práce je prvním počinem v tomto směru. Vychází z údajů čerpaných hlavně z Historického archivu vyšebrodského kláštera, ale i z jiných archivních pramenů. Do tohoto rámce jsou vsazena Vávrova díla, především fresky v klášterech Vyšší Brod a Zlatá Koruna, ale i dochované závěsné obrazy. Za pomoci příslušné odborné literatury je pak Vávrovo umělecké snažení vřazeno do kulturně historického kontextu jižních Čech, především do oblasti schwarzenberských jihočeských dominií a do prostředí jihočeských cisterciáckých klášterů Vyšší Brod a Zlatá Koruna.
|
host ::
RSS.