|
| |
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Vojenské výcvikové prostory jako antropogenní refugia biodiverzity
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Marhoul, Pavel (oponent)
Vojenské výcvikové prostory jsou plochy využívané k výcviku ozbrojených sil. Jsou to tedy území vystavované intenzivním antropogenním disturbancím. Může se proto zdát paradoxní, že řada výzkumů zjistila na těchto plochách pozoruhodně vysokou biodiverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů. V těchto parametrech výrazně převyšují různé části okolní krajiny a můžeme je tak pokládat za refugia biodiverzity. Obzvláště významná jsou pro druhy vázané na ranně sukcesní stádia vegetace. Za biologickou výjimečností vojenských výcvikových prostorů stojí dva hlavní faktory. Prvním je jejich celková uzavřenost. Díky ní nebyla tato území vystavena působení negativních vlivů, jako je intenzifikace zemědělství nebo urbanizace. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik. Jeho působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů. To umožňuje koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. V současné době je ale biota vojenských výcvikových prostorů ohrožena opouštěním těchto ploch armádou. Ukončení disturbančního režimu, který pramenil z vojenských manévrů, totiž vede k postupné homogenizaci krajinné mozaiky, a tudíž k ústupu mnoha biotopových specialistů. Ohrožující je také následný ekonomický rozvoj těchto dříve uzavřených oblastí.
|
|
|
Výukový program zaměřený na biologické aspekty vojenského újezdu Boletice
KOPŘIVA, Jan
Cílem bakalářské práce s názvem Výukový program zaměřený na biologické aspekty vojenského újezdu Boletice je navrhnout naučnou trasu pro seznámení žáků středních škol a široké veřejnosti s výjimečnými přírodními poměry, které se nacházejí na území Vojenského újezdu Boletice. První část je zaměřena na historii vzniku vojenských újezdů, legislativu platnou pro vojenské újezdy a postavení občanů ve vojenských újezdech. Součástí první části je i charakteristika všech vojenských újezdů na území České republiky a návrh jejich budoucí optimalizace. Druhá část se věnuje metodám a formám naučných tras při vzdělávání v ekologii. Obsahem třetí části je vlastní návrh naučné trasy a jednotlivých zastávek. Každé zastávce je věnován popis zastávky, pracovní text a u některých také zadané úkoly. Přílohová část obsahuje mapu trasy a pracovní list.
|
|
|
Hodnocení vegetačních pozůstatků někdejšího osídlení ve vybrané příhraniční oblasti
KALNÁ, Eva
Eva Kalná, 2010:Hodnocení vegetačních pozůstatků někdejšího osídlení ve vybrané příhraniční oblasti.Pro tuto práci byla vybrána oblast Zhůří, která je jednou z vysídlených šumavských obcí, jež se stala součástí vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. První část práce je věnována historii vesnice, další pak změnám ve vegetaci přímo i nepřímo ovlivněné člověkem. Dílčím tématem této práce bylo zkoumání zájmové oblasti z hlediska rostlinných druhů, které by dokládaly někdejší osídlení včetně pořizování fotodokumentace a mapových výstupů. Dalším tématem bylo zhodnocení využití oblasti od roku 1949 po současnost, které se během několik desítek let zásadně změnilo. Práce se věnuje také srovnání mezi stavem využití z roku 1949 a dnešním stavem přítomných biotopů.
|
host ::
RSS.