|
| |
|
|
Transportní charakteristiky PVA hydrogelů
Nádvorník, Filip ; Trudičová, Monika (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium transportních charakteristik PVA hydrogelů. Pomocí reologických testů a na základě vizuálního pozorování byla optimalizována příprava PVA hydrogelů. Využitým postupem gelace PVA byla metoda mražení – tání (freeze – thawing). Během přípravy byly do PVA hydrogelů začleněny sondy nesoucí ve vodném prostředí náboj na funkčních skupinách, konkrétně methylenová modř, eosin a riboflavin. Mechanické vlastnosti těchto hydrogelů byly porovnávány s vlastnostmi čistých PVA hydrogelů. Následně byly provedeny difúzní testy, kdy bylo pomocí UV – VIS spektroskopie sledováno uvolňování daného barviva z hydrogelu do okolního prostředí. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že hydrogel obsahující sondu s kladným parciálním nábojem (methylenová modř) vykazuje největší ochotu uvolňovat barvivo. Oproti tomu hydrogel obsahující sondu bez náboje (riboflavin) je do okolního prostředí uvolňován minimálně.
|
|
|
Transportní charakteristiky tenkých filmů na bázi polyvinylalkoholu
Blažková, Dominika ; Smilek, Jiří (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací přípravy hydrogelových tenkých filmů na bázi polyvinylalkoholu (PVA). Prvním krokem byla optimalizace přípravy filmů. Pro přípravu PVA filmů bylo používáno PVA o molekulové hmotnosti 130 kDa a byly z něj připravovány 10 hm.% roztoky v ultračisté vodě. Doba zahřívání roztoku byla stanovena na 1,5 h při 90 °C. Následovalo sušení 24 h při 50 °C. Následně byly také připraveny PVA filmy z roztoků methylenové modři ve vodě a z roztoků methylenové modři ve vodném roztoku NaCl. Připravené filmy byly následně charakterizovány pomocí měření jejich tloušťky, schopnosti botnání, specifického povrchu a difúzních vlastností. Morfologie PVA filmů byla zobrazena rovněž pomocí SEM mikroskopie. Všechny připravené PVA filmy byly hladké a měly velmi malý specifický povrch. Byly sledovány transportní vlastnosti metodou uvolňování do roztoku. Jako sonda byla použita methylenová modř. Bylo pozorováno uvolňování do 5, 10 a 20 ml ultračisté vody. Ze získaných výsledků vyplývá, že se nejvíce methylenové modři uvolnilo do roztoku s největším objemem a uvolňování methylenové modři z PVA filmu probíhá volně bez výrazné interakce s matricí PVA filmu.
|
|
|
Hydrogely s uhlíkovými vlákny
Kučerová, Barbora ; Bouška,, Marek (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium chování uhlíkových vláken v hydrogelu, a to především viskoelastických modulů těchto gelů či koeficient prostupu barvy gelem. Hlavními cíli byla optimalizace vzorků a změření jejich viskoelastických modulů na reometru, a to hned v několika různých módech. Následovalo napodobení fyziologických podmínek pro vybrané vzorky a jejich proměření na reometru. Byl zde také proveden experiment neustálené difuze v kyvetách, kdy byl zkoumán prostup barviva gelem s přídavkem vláken a pro porovnání také bez nich. V neposlední řadě byly připraveny difuzní páry.
|
|
|
Fotokatalytický sensor kyslíku
Filipi, Denisa ; Kubáč,, Lubomír (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací inkoustů pro přípravu fotokatalytických indikátorů kyslíku. Cílem bylo připravit fotokatalytický indikátor kyslíku s dostatečnou barevnou změnou po fotoredukci a po zpětné fotooxidaci. Indikátor je založen na polovodičových částicích (TiO2), donoru elektronů, redoxním barvivu a polymeru, který slouží jako pojivo. Byl zkoumán vliv použitého polymeru na vzhled připravených vrstev nanesených na PET fólii. Dále byl studován vliv koncentrace donoru elektronů na rychlost fotoredukce (přechod na bezbarvou leuko formu) a zpětné fotooxidace indikátoru (přechod leuko formy na barevnou formu). Na základě studia připravených indikátorů byly stanoveny rychlostní konstanty pro fotoredukci a fotooxidaci připravených indikátorů.
|
|
|
Vliv hydrofobicity povrchu a náboje molekuly pro Ramanovu spektroskopii kapkově nanášených povlaků
Bura, Radek ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Procházka, Marek (oponent)
Ramanova spektroskopie je optická vibrační spektroskopická technika vhodná ke studiu biomolekul a jejich interakcí. Metoda kapkově nanášených povlaků (DCDR, Drop-Coating Deposition Raman spectroscopy) umožňuje díky zakoncentrování vzorku kapky zaschlé na speciálním hydrofobním povrchu získat kvalitnější spektra za podmínek řádově nižších výchozích koncentrací než pomocí klasické Ramanovy spektroskopie. Ve spolupráci s katedrou makromolekulární fyziky MFF UK byly připraveny 3 speciální povrchy - substráty - s různou smáčivostí (hydrofobicitou) a drsností na bázi stříbrných nanočástic. Roztoky methylenové modři a kyseliny glutamové o různé koncentraci a hodnotě pH byly nakapány na tyto substráty. Byla určena velikost nanočástic a bylo ukázáno, že s rostoucím počtem deponovaných nanočástic rostla i drsnost substrátu. Substráty, které byly více zdrsněny, vykazovaly vyšší statický kontaktní úhel kapek. Byla sledována dynamika schnutí kapek a zakoncentrování látek ve zaschlém depozitu. Zakoncentrování bylo vyhodnoceno na základě prvního subspektra získaného z faktorové analýzy provedené na sérii změřených Ramanových spekter ze zaschlých depozitů. Mezi substráty se nevyskytoval žádný, na kterém by obecně docházelo k lepšímu zakoncentrování, naopak toto zakoncentrování bylo velmi podobné u všech substrátů. Zdrsnění...
|
|
| |
|
| |
|
|
Transportní procesy v hydrogelech
Sárová, Michaela ; Kalina, Michal (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je studium transportních procesů v hydrogelech na bázi huminových kyselin. K tomuto účelu bylo využito metody neustálené difuze v kyvetách, kdy byl zkoumán transport organických barviv, konkrétně methylenové modři a rhodaminu 6G, v agarosovém hydrogelu bez přídavku a s přídavkem jednotlivých standardů huminových kyselin (Leonardite, Elliott Soil, Suwannee River II a Pahokee Peat). Tato metoda je založena na spektrofotometrickém sledování koncentračních změn barviva v prostoru kyvety v čase. Cílem práce bylo prozkoumat vlivy interakcí mezi difundujícím barvivem a příslušným typem gelu na výsledný efektivní difuzní koeficient barviva. Z provedených experimentů vyplývá, že přítomnost huminové kyseliny v hydrogelu značně ovlivňuje transport vybraných barviv.
|
|
|
Ionogenní fluorescenční sondy ve výzkumu koloidních systémů
Střondalová, Hana ; Burgert,, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývala studiem interakcí ionogenních a amfifilních fluorescenčních sond s polyelektrolyty. Výzkum chování těchto koloidních systémů by mohl pomoci v objasnění interakcí mezi polyelektrolyty a tenzidy. Cílem bylo zjistit, zda uvedené sondy jsou vhodné pro takovýto výzkum. V této práci byly použity dva elektrolyty, konkrétně polystyrensulfonát sodný a hyaluronan. Byla studována interakce mezi nimi a fluorescenčními sondami: 4-Di-2-Asp, dodecylakridinovou oranží, methylenovou modří, DiO a DiA. Poté byl do tohoto systému přidáván kationtový tenzid cetyltrimethylamonium bromid. Vzorky byly prozkoumány pomocí metod fluorescenční a UV/VIS spektroskopie. Byla měřena emisní a absorpční spektra uvedených sond. Důvodem, proč byly pokusy prováděny právě s těmito sondami, byl předpoklad, že díky přítomnému kladnému náboji se budou tyto sondy elektrostaticky vázat na záporně nabitý polyelektrolyt. U fluorescenčních sond dodecylakridinové oranži a methylenové modři se také předpokládala tvorba dimerů či jiných agregátů. U sondy 4-Di-2-Asp měly být pozorovány změny intenzity fluorescence a absorpčních spekter v souvislosti s případnou tvorbou agregátů. V literatuře nebyly zatím agregáty 4-Di-2-Asp popsány. V průběhu měření toto nebylo jednoznačně prokázáno. Jednoznačná tvorba dimerů byla pozorována pouze u dodecylakridinové oranži. Sondy DiO a DiA byly použity pouze ve studiu interakce s polyelektrolyty. Tyto fluorescenční sondy se projevily jako nevhodné, jelikož se sorbovaly na stěny zkumavek. Bylo zjištěno, že v systému polyelektrolyt-sonda jsou fluorescenční sondy z komplexu vytěsňovány cetyltrimethylamonium bromidem, který se vázal místo nich. Tenzid interagoval s vaznými místy polyelektrolytu – se záporně nabitými skupinami.
|
host ::
RSS.