|
|
Porovnání postojů žáků ZŠ a SŠ k velkým šelmám zejména pak k vlku obecnému (Canis lupus) a psu domácímu (Canis lupus familiaris)
Mejzr, Martin ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Vzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich výskytem. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a na základě informací ze školní výuky by se měl z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Zjišťování postojů žáků bylo provedeno na základě dotazníkového šetření. První část dotazníku zjišťovala názory žáků na nebezpečnost šelem, důvody této nebezpečnosti a na výskyt vlka obecného na území České republiky. Druhá část dotazníku je zaměřena na psa domácího, který má ve vlku svůj původ. Zabývá se zejména postoji žáků k vybraným plemenům, informovaností o domestikaci psa a názory na tzv. "bojová plemena psů". Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních škol a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy nebyly člověkem vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, jsou...
|
|
| |
|
|
Reintrodukce velkých šelem v Evropě
Říhová, Žofie ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Čapková, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce na téma Reintrodukce velkých šelem v Evropě je popis stávající situace v České republice a ostatních zemí Evropy, kde se velké šelmy, jako je rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus) vyskytují a porovnání jejich současného výskytu s rozšířením jejich populace v minulosti.
Dále se práce zaměří na vliv lidské činnosti na oblasti migrace velkých savců, popis životního prostředí velkých šelem a příčiny snižování počtu jedinců, možnosti ochrany jejich populací a možnosti jejich navrácení zpět do volné přírody. V bakalářské práci bude rovněž zmíněna dosavadní úspěšnost reintrodukce a cíle reintrodukčních programů těchto šelem jak v České republice, tak v okolních zemí Evropy.
Součástí bakalářské práce bude rovněž vysvětlení problematiky týkající se fragmentace krajiny a ochrany konektivity krajiny, jelikož ochrana krajiny v souvislosti s její prostupností je jedním z důležitých faktorů celkové ochrany a udržení populací velký šelem. Jedna z kapitol bude věnována také lokalizaci nejdůležitějších migračních koridorů v České republice a jejich návaznosti na sousední státy. Důležitou součástí práce bude rovněž popis způsobů biomonitoringu určených druhů velkých šelem, a to zejména podle jejich pobytových znaků, jako jsou stopy, trus, specifické značení teritoria a pozůstatky kořisti.
Dále se bude práce věnovat vzniku habitatových modelů velkých šelem a popíše jednotlivé kroky tvorby modelů. V přílohách budou k dispozici výsledky modelů vytvářených pro území České republiky a blízkého okolí. Habitatové modely mohou tedy sloužit k vymezení lokalit vhodných pro trvalý či přechodný pobyt zkoumaných druhů, což může následně zjednodušit výběr přijatelných území pro jejich reintrodukci.
|
|
|
Zhodnocení chovu medvědovitých šelem (čeleď Ursidae) v ČR
VRŠECKÁ, Lucie
Tato práce shrnuje chov medvědovitých šelem v ČR. Jedná se zejména o chov v zoologických zahradách od roku 1984, kdy začaly vycházet ucelené ročenky Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Dále pak srovnává počty chovaných jedinců v jiných zoologických zahradách pomocí databáze International Species Information System (ISIS), která byla poskytnuta během února 2014. V ČR se celkem chová 5 druhů medvědů: m. hnědý (Ursus arctos), m. lední (Ursus maritimus), m. malajský (Helarctos malayanus), m. ušatý (Ursus thibetanus) a m. baribal (Ursus americanus). V minulosti byl také chován m. pyskatý (Melursus ursinus). Medvědi se u nás v současné době chovají v 13 zoologických zahradách, v 7 medvědáriích, u 2 soukromých majitelů a v cirkusech. Nejčastěji chovaným druhem medvěda je m. hnědý. K 31. 12. 2013 bylo chováno v zoologických zahradách 39 medvědů a v medvědáriích 14 medvědů. Počty medvědů v cirkusech a u soukromých majitelů nebyly zjištěny. V letech 1984 2013 se v zoologických zahradách ČR narodilo celkem 134 mláďat medvědů a podařilo se odchovat celkem 71 mláďat (tj. 53 %). Z 63 narozených samců v tomto období se podařilo odchovat 42 (tj. 67 %), ze 40 samic se podařilo odchovat 25 (tj. 63 %) a z 31 narozených jedinců, jejichž pohlaví se nepodařilo určit, byli odchováni 4 (tj. 13 %). Nejvíce mláďat se narodilo m. hnědému (69) a vysoká byla i úspěšnost jeho odchovu (83 %).
|
host ::
RSS.